Loading...
František Josef I., císař rakouský, uherský král, lombardský a benátský, dalmátský, chorvatský, slavonský, rovněž český (byť nekorunovaný, pročež ho Češi neměli rádi) vládl bezmála 70 let, takže už za jeho života vzniklo poměrně dost jeho pomníků nebo památníků (samozřejmě portrétů, které zdobily státní úřady a školní budovy).
Po roce 1918 ale došlo k obrazoborectví, tedy odstraňování připomínek zaniklé monarchie. Často tato díla zanikla nenávratně, v osvícenějších lokalitách byly schovány, nebo přesunuty do méně exponovaných míst. Mocnáře měli zpodobněného i v Hranicích na Moravě. A to dokonce dvakrát. Bohužel se ale dochoval jen jedna socha z pomníku, který původně stával na Školním náměstí. Druhý pomník stával od roku 1916 v areálu vojenských rezervních nemocnic (tedy kasárenských prostorách, které slouží armádním potřebám dosud). Ztracená socha představovala císaře ve vojenské uniformě, jak se na vrchního velitele slušelo.
Ta dochovaná socha zpodobnila mocnáře civilněji, ovšem v podstatě velkolepěji. Jde o nadživotní sochu z mramoru. Panovník je oděn do roucha Řádu zlatého rouna s řetězem a řádem kolem krku a k tomu ještě s několika metály na plášti. Levou rukou se opírá v bok, v druhé ruce drží listinu. Autorem sochy byl vídeňský sochař Emanuel Pendl (1845–1927). Není to jediná socha podobného vzhledu, druhou od stejného autora mají v nedalekém Přerově v lapidáriu.
Socha v Hranicích byla ze svého místa odstraněna v roce 1918, hrozilo její zničení, ale v 70. letech minulého století ji zachránil ak. malíř Ladislav Vlodek a zasadil se o její umístění v areálu Staré střelnice. Ovšem i tam má socha celkem zajímavý osud. Obvykle je umístěna na trvnatém ostrůvku před budovou, je-li ale u střelnice nějaká větší akce (dopravní ruch), odsunou ji na bezpečnější místo přímo k budově, kde ji snad nějaký dopravní prostředek nenabourá.