Stará propast (Velký závrt) v Teplicích nad Bečvou.

Turistické cíle • Krasový útvar

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (7 fotografií)

Ne vždy jsou vhodné podmínky, aby bylo toto další zajímavé místo v Teplicích nad Bečvou dobře vidět. Je třeba zvolit období, kdy nemají stromy listí. Toto platí i v případě skalek a skal, které jsou po krátký okamžik v roce vidět při cestě vlakem z Hranic – města do Teplic nad Bečvou po levé straně. V létě zde nezaregistrujete skoro nic, ale na podzim nebo dokonce v zimě je to úplně jiná pohádka. To je najednou skoro jen na natažení rukou vidět zákoutí o kterých by v létě člověk ani neuvažoval. A v létě má i člověk „znalý“ obrovské problémy zahlédnout jen sebemenší náznak drsné skalní přírody viditelné v zimě. Najednou je všechno jakoby mnohem mohutnější, výraznější i mnohem lépe promlouvající do duše. Pokud člověk vystoupí na železniční stanici Teplice nad Bečvou v těchto časech, tak by vedle známých míst neměl promarnit šanci zahlédnout jakýsi pomyslný stín celosvětového unikátu – zatopené Hranické propasti. Také jej může zahlédnout právě když míří serpentinami k oné jeskynní lahůdce uprostřed Moravy. Mnoha lidem daleko od krasů může výraz „závrt“ nabízet ledajaké představy. Patrně ani jedna z nich nebude mít s jeskyněmi mnoho společného. Pokud se ale zeptáte skoro jakéhokoliv turisty v Moravském krasu, tak bude mít okamžitě jasno. Na první pohled se jedná o jakousi místu, propadlinu v terénu. Druhé označení je mnohem přesnější, protože v případě závrtu se skutečně jedná o pokleslý terén a nejzajímavější je důvod tohoto procesu. Nejedná se o něco co by zde bylo od nepaměti. Jedná se o „geologické“ jevy vcelku malého stáří. Pokud něco takového v nečekaném terénu uvidí znalec krajiny postižený jeskyňářstvím, tak se patrně v jeho mysli okamžitě začnou odvíjet nejrůznější představy jak to pod onou plytčí nebo i strměji padající vanou nebo „lavorem“ asi bude vypadat. Hlavám s bujnější fantazií se nepochybně začnou rozebíhat podprogramy kudy asi ta dešťová voda stéká a kde si vytváří své podzemní cestičky. Jakési pomyslné meandry řek, ale ve svislém směru. Některé závrty nemusí klesat jen vlivem srážkové vody, ale pokud se pod nimi již nachází nějaká jeskyně a pokud je obohacena i vodním tokem, tak stejně dobře může „propadání země“ napomáhat i cestou „zdola“. Stejně tak jako se občas něco propadne u nás na Ostravsku. To je ovšem způsobeno dávnou činností člověka po ražbě nejrůznějších důlních děl. Ještě dál od Hranického krasu i Ostravska se nachází něco, co se jmenuje „Žebračka“ a dnes není skoro z žádného místa dobře vidět. Kdyby „se chtělo“, tak by se z místa mohlo stát lákadlo skoro stejně populární jako je Macocha nebo Hranická propast. V případě „Žebračky“ [12] se jedná o propadlé důlní dílo nedaleko Zlatých Hor.

Tyto myšlenky nenechají dotyčného v klidu a bude muset místo prozkoumat. Pokud nechcete cestovat do Moravského krasu, tak u Hranické propasti máte na podzim a v zimě mohutný útvar tohoto typu skoro na zlatém podnosu připraven pro oči fotoaparátů.

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] https://jeso.nature.cz/?jeso=31328 … Velký závrt, Stará propast.

[2] https://www.youtube.com/watch?v=SGaQvqNCv0Y … Pohled na Starou propast (Velký závrt) a mnohem slavnější Hranickou.

[3] https://visit.caves.cz/k21206

[4] http://www.geology.cz/svet-geologie/vylety/vylety/vychazka_HRANICKA_PROPAST_web.pdf