Hřbitovní kostel Božího Těla v Třebechovicích pod Orebem
Vrch Oreb nad Třebechovicemi, dříve zvaný jako Vinice, se stal známým díky tomu, že se z něj od roku 1419 stalo památné shromaždiště zdejších husitů. Původně tu stála dřevěná kaple. Zda zde již byla během husitských válek, nevíme. Stejně tak jsou neznámé i další osudy této kaple.
Roku 1528 měl Mikuláš mladší Trčka z Lípy na Lichnici postavit na Orebu dřevěný kostel pro přisluhování všem vyznavačům pod obojí, ale jelikož zemřel již v roce 1516, tak mohl maximálně odkázat k tomuto účelu nějaký obnos a skutečným realizátorem musel být jeho bratr Zdenko. Na stavbu dohlížel a její účty vedl řezník Ondřej Hubáček. Malbou stropu a znaku Trčkova byl pověřen malíř Jakub Louka z Hradce Králové. Roku 1600 ze záduší farního chrámu Páně vydržovaný kostel vyhořel a v roce 1635 byl vydrancován. Nedaleko kostela se v letech 1666-1819 nacházela kostnice, po jejímž zrušení byly kosti pohřbeny na místě, kde dnes stojí kříž (kosti byly slavnostně uloženy do země 15. května 1819). Kostel byl sice opraven roku 1785 (jeho oprava a nové pokrytí střechy vyšlo na 318 zlatých), ale pro sešlost byl stržen v roce 1826, který později následovala i samostatná dvoupatrová dřevěná zvonice. Jak tento svatostánek vypadal, tak to nám dokládá dvojice pohledů od H. Sýkory z roku 1819, jež se dochovaly ve strahovské klášterní knihovně. Dřevo z rozebraného kostela bylo využito k vypálení cihel a za ostatní materiál bylo utrženo 100 zlatých. Následně byla vyhlášena sbírka na vybudování nového svatostánku.
Po výše jmenovaném stržení se uvažovalo, že by se na vrchu postavil nový kostel z iniciativy MUDr. Jana Theobalda Helda (na základ sbírky složil 200 dukátů v hodnotě 926 zlatých), který by se měl podobat Pantheonu. Dokonce byl vypracován plán, ale k jeho realizaci nedošlo, protože mezi místním obyvatelstvem se zvedla velká vlna nevole. MUDr. Jan Theobald Held se však nenechal vyvézt z míry, nechal přepracovat plány, roku 1832 byl položen vikářem a dobrušským děkanem Msgre. Josefem Obstem položen a posvěcen základní kámen nového kostela (slavnosti se zúčastnil panský vrchní František Koutský a kázání měl zdejší rodák a týnišťský vikář a děkan Msgre. Josef Šimon) a v roce 1835 byl postaven současný kamenný objekt, přičemž návrh přepracoval pražský stavitel František Pavíček a stavbu prováděl zedník Jan Chládeček a kameník J. Franc. Posvěcen byl 20. září 1835 kapitulním děkanem a předsedou královéhradecké biskupské konsistoře Msgre. Josefem Müllerem. K první opravě objektu došlo roku 1891, podruhé v roce 1929. Roku 1917 byly zrekvírovány cínové píšťaly z varhan a zvon z roku 1705. Za mobilizace roku 1938 byla na věži kostela hláska protiletecké obrany Hradce Králové. 24. ledna 1964 byl kostel prohlášen za kulturní památku. Roku 1996 byla dokončena dvouletá oprava objektu a ten byl následně 22. září téhož roku slavnostně posvěcen královéhradeckým biskupem Mons. Karlem Otčenáškem. Poslední oprava kostela byla podniknuta v roce 2017, kdy byla na východní straně umístěna replika venkovních dveří do sakristie; ostatní dveře, okna, okenice a mříže byly natřeny; na věži kostela byly sanovány římsy; došlo k montáži nového hromosvodu; ve špaletě severního okna lodi byl nainstalován rám s pletivem kvůli zabránění vletu ptáků; uvnitř kostela došlo k výměně ostění u dveří ze schodiště ve věži na kůr a nátěru vnitřních dveří mezi sakristií a presbytářem.
Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu z omítaného lomového kamene v pozdně renesančním slohu, s věží na západním čele a obdélnou sakristií na východě. Obdélníková loď s českou klenbou mezi 2 valenými pasy o délce 9 m, šířce 9,3 m a výšce 9,5 m má otupené rohy a je kryta stanovou taškovou střechou, z níž vyčnívá osmihranný sanktusník, který je ukončen nízkým a plechem pobitým hrotem. Po obou stranách věže se pnou do výše hlavní římsy oblé přístavky. V jednom je schodiště na kruchtu a na věž. Tou se vchází do kostela portálkem v kamenné zárubni, jež je svrchem půlkruhová. Nad vchodem vystupuje římsa s rovným štítem, podporovaná 2 konsolkami. Podobná římsa je též nad 2 velkými okny po obou stranách lodi. Sakristie o šířce 3,65 m a délce 2,55 m je zaklenutá českou klenbou.
Výbava interiéru není příliš bohatá. Obraz na hlavním oltáři, Kristus s dítkami a obraz Panny Marie, byly namalovány ředitelem Pražské malířské akademie Františkem Krist. Waldherrem v letech 1834-1835 a věnovány byly MUDr. Heldem. Obrazy sv. Jana Křtitele na poušti a jeho stětí jsou kopie Tizianových obrazů a kostelu je daroval zdejší rodák a farář v Penzingu P. František Chudoba. Šestice cínových svícnů a kazatelna byly pořízeny z daru zemřelé Marie Císařové, mariazellský obraz nad kazatelnou byl od vdovy Marie Vitouškové a čtveřice evangelistů na hlavním oltáři byla pořízena z odkazu 20 zlatých od Františky Uhlířové. Varhany pocházejí z roku 1884 od zdejšího varhanáře Josefa Vanického. Opraveny byly roku 1977 Jaroslavem Hubeným z Protivína a v roce 1997 Janem Karlem ze Sázavy. Před kostelem leží navíc 2 náhrobní pískovcové desky s vyšlapanými nápisy. Do zdi kostela je zazděn náhrobek J. T. Helda.
Ve věži původně visela dvojice zvonů. První o průměru 0,87 m, výšce 0,75 m, s reliéfy sv. Jana Nepomuckého a Madony s Jezulátkem a s nápisem: „A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINI IESV KRISTE ANNO 1705.“ (obsahoval značku zvonaře Jana Pricqueye z Mladé Boleslavi, slit byl však nejspíše jeho synem Mikulášem, protože zemřel roku 1697); druhý o průměru 0,61 m, výšce 0,48 m, s reliéfem Krista držícího kříž a textem: „FVSA Zacharia Dietrich Vetter Praga. LETA PANIE 1750 ZWON PRZELYTEG ZA GEMNOST P. FARARZE P. GIRZIHO POTVCZKA OPATOWNICA CHRAMV PANIE GIRZIHO CZERNIHO.“ Za 1. světové války byly oba zvony zrekvírovány (v letech 1917 a 1918) a roku 1921 byl pořízen nový zvon od Jaroslava Bělohoubka na Pražském Předměstí u Hradce Králové. Některé prameny však hovoří ještě o malém zvonku na větší věži, který byl pořízen hospodským Josefem Rambouským a vyšel na 27 zlatých a 72 krejcarů.
Na závěr dodejme, že pod Orebem dříve stávala také kaplička s obrazy Ježíše Krista, sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Šebestiána a sv. Rocha a s nápisem: „My ubohy Orebczane Wolame k tobie Pane A ty swaty Waczlawe Kralowstwy czeského Wudcze My spiname k tobie rucze A ty swata Ludmilo Wypros by se Bohu libilo A ty swatý Ssebastiane a Rochu Orodujte za nas taky trochu.“ Více o farnosti zde: https://farnost-trebechovice.webnode.cz.
Roku 1528 měl Mikuláš mladší Trčka z Lípy na Lichnici postavit na Orebu dřevěný kostel pro přisluhování všem vyznavačům pod obojí, ale jelikož zemřel již v roce 1516, tak mohl maximálně odkázat k tomuto účelu nějaký obnos a skutečným realizátorem musel být jeho bratr Zdenko. Na stavbu dohlížel a její účty vedl řezník Ondřej Hubáček. Malbou stropu a znaku Trčkova byl pověřen malíř Jakub Louka z Hradce Králové. Roku 1600 ze záduší farního chrámu Páně vydržovaný kostel vyhořel a v roce 1635 byl vydrancován. Nedaleko kostela se v letech 1666-1819 nacházela kostnice, po jejímž zrušení byly kosti pohřbeny na místě, kde dnes stojí kříž (kosti byly slavnostně uloženy do země 15. května 1819). Kostel byl sice opraven roku 1785 (jeho oprava a nové pokrytí střechy vyšlo na 318 zlatých), ale pro sešlost byl stržen v roce 1826, který později následovala i samostatná dvoupatrová dřevěná zvonice. Jak tento svatostánek vypadal, tak to nám dokládá dvojice pohledů od H. Sýkory z roku 1819, jež se dochovaly ve strahovské klášterní knihovně. Dřevo z rozebraného kostela bylo využito k vypálení cihel a za ostatní materiál bylo utrženo 100 zlatých. Následně byla vyhlášena sbírka na vybudování nového svatostánku.
Po výše jmenovaném stržení se uvažovalo, že by se na vrchu postavil nový kostel z iniciativy MUDr. Jana Theobalda Helda (na základ sbírky složil 200 dukátů v hodnotě 926 zlatých), který by se měl podobat Pantheonu. Dokonce byl vypracován plán, ale k jeho realizaci nedošlo, protože mezi místním obyvatelstvem se zvedla velká vlna nevole. MUDr. Jan Theobald Held se však nenechal vyvézt z míry, nechal přepracovat plány, roku 1832 byl položen vikářem a dobrušským děkanem Msgre. Josefem Obstem položen a posvěcen základní kámen nového kostela (slavnosti se zúčastnil panský vrchní František Koutský a kázání měl zdejší rodák a týnišťský vikář a děkan Msgre. Josef Šimon) a v roce 1835 byl postaven současný kamenný objekt, přičemž návrh přepracoval pražský stavitel František Pavíček a stavbu prováděl zedník Jan Chládeček a kameník J. Franc. Posvěcen byl 20. září 1835 kapitulním děkanem a předsedou královéhradecké biskupské konsistoře Msgre. Josefem Müllerem. K první opravě objektu došlo roku 1891, podruhé v roce 1929. Roku 1917 byly zrekvírovány cínové píšťaly z varhan a zvon z roku 1705. Za mobilizace roku 1938 byla na věži kostela hláska protiletecké obrany Hradce Králové. 24. ledna 1964 byl kostel prohlášen za kulturní památku. Roku 1996 byla dokončena dvouletá oprava objektu a ten byl následně 22. září téhož roku slavnostně posvěcen královéhradeckým biskupem Mons. Karlem Otčenáškem. Poslední oprava kostela byla podniknuta v roce 2017, kdy byla na východní straně umístěna replika venkovních dveří do sakristie; ostatní dveře, okna, okenice a mříže byly natřeny; na věži kostela byly sanovány římsy; došlo k montáži nového hromosvodu; ve špaletě severního okna lodi byl nainstalován rám s pletivem kvůli zabránění vletu ptáků; uvnitř kostela došlo k výměně ostění u dveří ze schodiště ve věži na kůr a nátěru vnitřních dveří mezi sakristií a presbytářem.
Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu z omítaného lomového kamene v pozdně renesančním slohu, s věží na západním čele a obdélnou sakristií na východě. Obdélníková loď s českou klenbou mezi 2 valenými pasy o délce 9 m, šířce 9,3 m a výšce 9,5 m má otupené rohy a je kryta stanovou taškovou střechou, z níž vyčnívá osmihranný sanktusník, který je ukončen nízkým a plechem pobitým hrotem. Po obou stranách věže se pnou do výše hlavní římsy oblé přístavky. V jednom je schodiště na kruchtu a na věž. Tou se vchází do kostela portálkem v kamenné zárubni, jež je svrchem půlkruhová. Nad vchodem vystupuje římsa s rovným štítem, podporovaná 2 konsolkami. Podobná římsa je též nad 2 velkými okny po obou stranách lodi. Sakristie o šířce 3,65 m a délce 2,55 m je zaklenutá českou klenbou.
Výbava interiéru není příliš bohatá. Obraz na hlavním oltáři, Kristus s dítkami a obraz Panny Marie, byly namalovány ředitelem Pražské malířské akademie Františkem Krist. Waldherrem v letech 1834-1835 a věnovány byly MUDr. Heldem. Obrazy sv. Jana Křtitele na poušti a jeho stětí jsou kopie Tizianových obrazů a kostelu je daroval zdejší rodák a farář v Penzingu P. František Chudoba. Šestice cínových svícnů a kazatelna byly pořízeny z daru zemřelé Marie Císařové, mariazellský obraz nad kazatelnou byl od vdovy Marie Vitouškové a čtveřice evangelistů na hlavním oltáři byla pořízena z odkazu 20 zlatých od Františky Uhlířové. Varhany pocházejí z roku 1884 od zdejšího varhanáře Josefa Vanického. Opraveny byly roku 1977 Jaroslavem Hubeným z Protivína a v roce 1997 Janem Karlem ze Sázavy. Před kostelem leží navíc 2 náhrobní pískovcové desky s vyšlapanými nápisy. Do zdi kostela je zazděn náhrobek J. T. Helda.
Ve věži původně visela dvojice zvonů. První o průměru 0,87 m, výšce 0,75 m, s reliéfy sv. Jana Nepomuckého a Madony s Jezulátkem a s nápisem: „A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINI IESV KRISTE ANNO 1705.“ (obsahoval značku zvonaře Jana Pricqueye z Mladé Boleslavi, slit byl však nejspíše jeho synem Mikulášem, protože zemřel roku 1697); druhý o průměru 0,61 m, výšce 0,48 m, s reliéfem Krista držícího kříž a textem: „FVSA Zacharia Dietrich Vetter Praga. LETA PANIE 1750 ZWON PRZELYTEG ZA GEMNOST P. FARARZE P. GIRZIHO POTVCZKA OPATOWNICA CHRAMV PANIE GIRZIHO CZERNIHO.“ Za 1. světové války byly oba zvony zrekvírovány (v letech 1917 a 1918) a roku 1921 byl pořízen nový zvon od Jaroslava Bělohoubka na Pražském Předměstí u Hradce Králové. Některé prameny však hovoří ještě o malém zvonku na větší věži, který byl pořízen hospodským Josefem Rambouským a vyšel na 27 zlatých a 72 krejcarů.
Na závěr dodejme, že pod Orebem dříve stávala také kaplička s obrazy Ježíše Krista, sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Šebestiána a sv. Rocha a s nápisem: „My ubohy Orebczane Wolame k tobie Pane A ty swaty Waczlawe Kralowstwy czeského Wudcze My spiname k tobie rucze A ty swata Ludmilo Wypros by se Bohu libilo A ty swatý Ssebastiane a Rochu Orodujte za nas taky trochu.“ Více o farnosti zde: https://farnost-trebechovice.webnode.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.202, 15.990)
Poslední aktualizace: 18.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Třebechovice pod Orebem
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Hřbitovní kostel Božího Těla v Třebechovicích pod Orebem
Okolo Oreba Třebechovice p.O.
Trasa
InformacePřináším zde předběžné informace o chystané každoroční cyklistické akci OKOLO OREBA 2012, která se uskuteční v sobotu dne 19.května 2012.Start proběhne mezi 12:00 - 13:30 h před Skautským domem v ulici …
0.1km
více »
Řeka Dědina v Třebechovicích pod Orebem
Fotogalerie
Když se řeknou Třebechovice pod Orebem, tak si každý vzpomene na bájný Oreb, kde se poprvé sešli husitští bojovníci, kterým se od toho později říkalo orebité, ale pokud jde o řeku, s níž je toto město spojené, tak…
0.1km
více »
Masarykovo náměstí v Třebechovicích pod Orebem
Fotogalerie
Masarykovo náměstí v Třebechovicích pod Orebem16.2.2020 Náměstí jsme si prohlédli před návštěvou Muzea betlémů, poté jsme si dali pizzu v itelksé Caffé donato.
0.2km
více »
Třebechovice pod Orebem - nám. T.G.M., soubor památek
Náměstí
Na třebechovickém náměstí T.G.M. najdeme několik zajímavých památek, nejstarší je starobylá kašna s vodotryskem z r. 1675, dále morový sloup Panny Marie z r. 1709, sochu Nejsvětější Trojice z r. 1749, Evangelický …
0.2km
více »
Kašna v Třebechovicích pod Orebem
Kašna
V těchto místech se původně žádná studna ani kašna nenacházela. Původní roubená studna s rumpálem a okovem byla vybudována na severní straně náměstí, kde byla později postavena dřevěná kašna, ale ta byla zapuštěná…
0.2km
více »
Třebechovice pod Orebem - drobné památky, pomníky, kříže
Pomník
V Třebechovicích najdeme nejen muzeum betlémů a kostel na Orebu, ale i větší množství pomníků a křížů. Na náměstí T.G.M. najdeme Morový sloup Panny Marie z r. 1709, sochu Nejsvětější Trojice z r. 1749 a pomník na památku Orebitského bratrstva. Na Orebu železný kříž na pískovcovém podstavci. U řeky Dědiny směrem k Orebu se nalézá socha sv. Václava z r. 1840. U výjezdu z…
0.2km
více »
Třebechovice pod Orebem - pamětní deska Josefa Probošta
Drobné památky
Při vyslovení názvu města Třebechovice pod Orebem se většině lidí vybaví známý Třebechovický (Proboštův) betlém. Tvůrci toho nádherného díla, Josefu Proboštovi, je věnována pamětní deska na domě, ve kterém Josef P…
0.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovický betlém
Muzeum
TECHNICKY POPIS:
Trebechovicky (tez Probostuv) betlem je unikatnim dilem jak z hlediska umeleckeho, tak technickeho. Je 7 metru dlouhy, 3.2 m siroky a 1.8 m vysoky. Figurky jsou 10 - 15 cm vysoke. V celem betlemu je 180 statickych figurek, 120 figur je pripevneno na retezovych pasech a 51 figurek napodobuje lidi pri jejich kazdodenni praci. Z dalsich vice nez 1.500 predmetu…
0.2km
více »
Oreb
Kaple
Vrch nad mestem (260 m.n.m.), dríve zvaný Vinice, dostal své nynejší jméno podle biblického "Chorébu" na velkém shromáždení stoupencu husického hnutí v r.1419. Východ…
0.2km
více »
Třebechovice pod Orebem - Muzeum betlémů - Proboštův betlém
Tipy na výlet
Jedeme do východních Čech, do Třebechovic pod Orebem, které se nachází cca 10 km východně od Hradce Králové. Když se řekne Třebechovice tak se 99% lidí vybaví známý Třebechovický Proboštův betlém. Ano směřujeme do Třebechovického muzea betlémů, které se nachází v severovýchodním rohu Masarykova náměstí. Zmíněný Proboštův betlém, který vznikl před více než sto lety, není jen…
0.2km
více »
Třebechovické muzeum betlémů
Muzeum
Třebechovické muzeum betlémů16.2.2020 Muzeum betlémů se nachází v rohu na náměstí v nové moderní budově. Prohlídka vystavených betlémů probíhá individuálně, poté vás…
0.3km
více »
Třebechovice pod Orebem - hlavní turistický rozcestník
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na Masarykově náměstí v Třebechovicích, ukazuje turistům cestu do čtyř směrů. Po žluté značce ve směru Třebechovice-nádraží - Holice, po červené značce ve směru Hradec Králové - Opočno, po značce modré ve směru Třebechovice-náměstí - Voděrady a po zn. zelené ve směru Třebechovice - Týniště nad Orlicí a dále Kostelec nad Orlicí.
0.3km
více »
Oreb
Kostel
Třebechovice pod Orebem leží 13 km východně od Hradce Králové.
Na malém vršku stávala od nepaměti malá kaple. Není známo kdy byla zbourána, jestli vzbouřenci v roce 1420, nebo až při stavbě nového kostela Božíh…
0.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovice pod Orebem - kostel Božího Těla na Orebu
Kostel
Barokní kostel Božího Těla Na Vrchu Oreb, jež připomíná památné husitské bratrstvo, byl postaven na místě kostela z r. 1528, který byl r. 1826 pro sešlost stržen. Stavba současného kostela byla dokončena v r. 1835…
0.3km
více »
Krajem pod Orebem
Tipy na výlet
Město Třebechovice pod Orebem je známé nejen díky kopci, pod nímž se rozkládá, ale také například díky jedinečnému muzeu betlémů. Milovníci přírody ale zajisté ocení možnost poznat okolí tohoto města. Z Třebechovi…
0.3km
více »
Morový sloup v Třebechovicích pod Orebem
Socha
Na paměť morové epidemie, která začala v Třebechovicích pod Orebem 15. července 1680 a vyžádala si životy 450 zdejších obyvatel (podle jiných pramenů jen 427 lidí), měl být na náměstí postaven velký morový sloup se skupinou zemských sv. patronů a Pannou Marií, který se měl stát připomínkou této nešťastné události a zároveň vyprosit u Panny Marie to, aby držela nad zdejším obyva…
0.3km
více »
Sousoší Nejsvětější Trojice v Třebechovicích pod Orebem
Socha
Toto barokní pískovcové sousoší, jež zpodobňuje Otce, Syna a Ducha svatého, má pocházet z roku 1749 (některé prameny ho datují do roku 1750, Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století od Antonína Cechnera jej klade dokonce do roku 1740 a hovoří o něm, že je „nevalné ceny“) a vytvořeno bylo nejspíše v dílně bratří Pacáků. Tyto…
0.3km
více »
Třebechovice pod Orebem - dřevěný betlém na náměstí
Drobné památky
Tímto dřevěným betlémém není míněn slavný Proboštův betlém, který se nachází v místním muzeu betlémů, viz: https://www.turistika.cz/vylety/trebechovice-pod-orebem-muzeum-betlemu-probostuv-betlem
Tento betlém, který je vyřezaný z dřevěných „kuláčů“ se nachází v jihovýchodním rohu náměstí u mariánského sloupu.
0.3km
více »
Třebechovice pod Orebem - Muzeum betlémů, informační centrum
Infocentrum
Třebechovické informační centrum, kde návštěvník města najde vše potřebné, se nachází v budově muzea Betlémů v severovýchodním rohu Masarykova náměstí. Návštěvu je tedy možné spojit s prohlídkou muzea jehož největší chloubou je světoznámý Proboštův mechanický betlém.
Zmíněný Proboštův betlém, který vznikl před více než sto lety, není jen dílem Josefa Probošta, ale i Josefa…
0.3km
více »
Třebechovice pod Orebem - kostel sv. Ondřeje
Kostel
Kostel sv. Ondřeje stojí na místě původního dřevěného kostela z r. 1358. Dřevěný kostel několikrát vyhořel a během 30ti leté války byl vojsky vydrancován. Současná barokní stavba byla postavena v letech 1767 - 7…
0.4km
více »
Třebechovice pod Orebem
Městečko
Třebechovice pod Orebem leží ve Východních Čechách, východním směrem od města Hradec Králové. Město se rozkládá na okraji Hradeckého lesa a nad soutokem potoka Dědina s řekou Orlicí. Největším lákadlem města je muzeum betlémů, které najdeme na náměstí. Unikátem muzea je Třebechovický betlém, jehož figurky jsou uvedeny do pohybu. Betlém představuje nejenom výjevy z bible, ale také život ve městě na konci 19. století. V ok…
0.4km
více »
Most na Staré Město v Třebechovicích pod Orebem
Most
Vzhledem ke své poloze a množství vodních toků a jejich ramen bylo v Třebechovicích pod Orebem od nepaměti mnoho mostů, mostků a lávek, což se projevilo i v německém pojmenování města - Hohenbruck, což přeloženo z…
0.5km
více »
Železniční stanice v Třebechovicích pod Orebem
Žel. stanice
Výstavba zdejší železnice, jež vznikla v rámci trati PrahaHradec Králové-Kyšperk (dnešní Letohrad), byla plně v režii Společnosti severozápadní dráhy, jež vedle toho stanovovala jízdné, nákladní poplatky a i zaměs…
0.5km
více »
Družstevní skladiště v Třebechovicích pod Orebem
Dům, budova
Přelom 19. a 20. století byl v oblasti zemědělství v mnoha oblastech rozdílný. Zatímco přicházela na trh řada různých hospodářských strojů a nářadí, vyvíjela se a propagovala umělá hnojiva, nové postupy pěstování …
0.7km
více »
Orlice u Krňovic
Řeka
Orlice u Krňovic zachovává původní neregulované Koryto řeky. Z nánosů je zde vytvořena malá, ale vyhledávaná, přírodní pláž. Atmosféru místa doplňuje výhled k Podorlickému skanzenu. Za mostem přes řeku je i "přístav" pro vodáky.
1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovice pod Orebem - kaple sv. Jana Křtitele
Kaple
Kaplička sv. Jana Křtitele ze 17. století se nachází na pravé straně silnice při výjezdu z Třebechovic směrem na Opočno. Přesné datum jejího vzniku a kým byla postavena se mi zjistit nepodařilo, když by Tato data někdo věděl může je doplnit do diskuze.
1km
více »
Podorlický skanzen Krňovice
Tipy na výlet
Skanzen leží zhruba 10 km od Hradce Králové směrem na Ostravu u Třebechovic pod Orebem. Z hlavní silnice u Třebechovic je třeba odbočit na Pardubice (doprava), po asi 200m se ocitnete v Krňovicích. Parkování pro o…
1.2km
více »
Krňovice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Obec Krňovice, která je prvně písemně doložená v roce 1362, se nalézá cca 1 km jižně od Třebechovic pod Orebem. Nejznámnější místem v Krňovicích je zcela jistě Podorlický Skanzen. Nejstarší památkou v obci je vša…
1.2km
více »
Třebechovice pod Orebem - Městské koupaliště Bor
Koupaliště
Areál městského koupaliště v Třebechovicích se nachází ve východní části města v „trojúhelníku" mezi silnicemi na Opočno a Týniště nad Orlicí. V areálu jsou k využití 3 bazény: plavecký bazén 25x12 m, kulatý rehab…
1.2km
více »