Kašna v Třebechovicích pod Orebem

V těchto místech se původně žádná studna ani kašna nenacházela. Původní roubená studna s rumpálem a okovem byla vybudována na severní straně náměstí, kde byla později postavena dřevěná kašna, ale ta byla zapuštěná do země. Podle zápisů Františka Probošta byla pořízena místním měšťanstvem v roce 1598 a vystavět ji měl zdejší mlynář Jan. Od té doby prošla několika změnami a byla též párkrát nově obnovena. Důkazem o tom může být zpráva o bourání této kašny, podle níž byl na dně ze silných fošen vyveden letopočet 1751. To se ještě za ní nacházel též místní pivovar.

Ozdobný sloup současné kašny pochází z dob císaře Leopolda I. (1657-1705) a původně tvořil součást kašny na Staroměstském rynečku v Praze, což dokládá zmínka prof. Antonína Cechnera v jeho díle "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století, XIX. Politický okres Královéhradecký":

"Kašna na náměstí, byla sem z Prahy přenesena.* Jest pískovcová, o dvou mísách, na spodní kolem okraje vytesán nápis: MDCLXXV SVB AVG. ET INVICTISS. ROM. IMP. LEOPOLDO I HVNG. BOH. REGE.

* Stávala na Václavském náměstí."

Vzhled této raně barokní kašny Malém náměstí můžeme vidět na mědirytině z roku 1840, jež vznikla podle kresby Friedricha Bernharda Wernera (1690-1776), který byl autorem mnoha črt Prahy, např. velkého pohledu na královskou Prahu z období kolem roku 1730 nebo obrazu staroměstské radnice z téhož roku. Když byla tato kašna v 80. letech 19. století zrušena a její součásti volně ponechány ležet v jednom pražském zákoutí, uviděl je student Karel Probošt, jenž se později stal třebechovickým městským tajemníkem. Bylo mu přímo zle z toho, jak se lidé chovají k takovým uměleckým dílům a k odkazu svých předků, zvláště když jde o tak krásně vyvedené umělecké dílo. Oslovil tak magistrát, zda by sloup nedaroval městu Třebechovicím pod Orebem, což se následně stalo. To poté podle některých zdrojů v roce 1884 umístilo sloup na kašně na náměstí, i když nápis tvrdí toto: "OBNOVENO 1882 OBEC PRAŽSKÁ VĚNOVALA TŘEBECHOVICŮM L. P. 1879."

Tato kašna byla zásobována vodou, která byla přiváděna dřevěným potrubím z mlýnského náhonu, jenž je místními zván jako "Vantroka". Při stavbě nového vodovodu z pramenů v lese Studánka a při úpravě náměstí v roce 1930 došlo k přemístění kašny na jižní stranu silnice, jejíž oblouk byl vyrovnán. Zároveň s tím byla provedena její oprava a voda do ní byla zavedena právě z nového vodovodu, čímž byla po letech obnovena její činnost. Část své původní okrasy však ztratila, protože při výše zmíněných pracích při stavbě kanalizace byly někým odcizeny ozdoby z rohů kašny.

Od té doby prošla většinou jen drobnými opravami nebo očištěním. Větší pozornost se věnovala jejímu okolí, resp. úpravě náměstí. 24. ledna 1964 byla kašna zapsána do státního seznamu kulturních památek. Roku 1991 byla provedena její rekonstrukce. V roce 1996 začala městská rada jednat o tom, aby kašna zdobila náměstí i v noci, a to jejím nasvícením. Finančně nejvýhodnějším se jí zdálo nasvícení z vody, ale památkáři chtěli vést světla zvenku. Tehdy též došlo k restaurování kašny, a to René Tikalem a Petrem Dufkem. Naposledy byla kašna opravena roku 2006. Více o tomto objektu lze najít na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/kasna-2329032.