Hustířanka
Tento 13,53 km dlouhý potok s povodím přes 30,79 km2, někdy nazývaný též jako Hustířanský potok, pramení v lese mezi Dubencem a Libotovem, odkud jeho tok pokračuje k jihu údolím Lánské skály do Dubence. Na území této obce přibírá na pravé straně nejprve vody Dubeneckého potoka a poté bezejmenného potoka, pramenícího u Jedlin, na levém břehu pak Končinský odpad a Libotovský potok. Pod Zámeckým vrchem v něm vrcholí toky 2 potoků od Vilantic a skrz Petirův rybník míří do Hustířan, od nichž získal svoje pojmenování. Nedaleko Císařského lesa pak přibírá vody Litíčského potoka a kolem Vražby obtéká ze západu Habřinu, u níž prudce mění směr západním směrem, aby nedaleko Koutů ukončil svůj tok ve vodách Trotiny. Tato má slova potvrzuje též text Theodora Zouzala, jenž byl součástí „Příspěvků k přírodovědeckému popisu okresu Jaroměřského“, jež vyšly v „Hradeckém kraji“ 1. září 1906:
„13. Hustiřanka.
Největší tento přítok Trotinky má svůj původ v pískovcových lomech Dubeneckých okresu Králové Dvůr nacházejících se ve výši 400 m n. m. na jižním svahu pohoří, jehož uzlem jest Zvičina. Protékajíc Dubencem (290 m) v délce 3 ½ km dochází východně Vilantic Jaroměřska, provinouc se úzkou as 600 m délky měřící prorvou pod „Zámeckým kopcem“ („Na Zámcích“) 323 m vysokým, k Hustiřanům, aby, zaměníc směr svůj za jižní (265 m) a pak jihovýchodní, dostihla Trotinky nad Račicemi.
Délka celého toku jejího obnáší 9 km, z čehož připadá na okres 4 ½ km.“
Oblast kolem tohoto potoka byla osídlena již v neolitu, což dokazuje řada nalezišť v jeho blízkosti, zejména však lokalita nedaleko Hustířan, Habřiny a mlýna Podhrad, dříve zvaného rovněž jako Podhradní, funkčního do roku 1951, kde však nalezneme rovněž výrazné stopy po středověkém osídlení. Nejprve jde o Rotemberk, který byl vybudován v ostrožné poloze nad levým břehem Hustířanky a o jeho historii nám nejlépe poví prof. August Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl druhý. Hradecko“ z roku 1883:
„ROTEMBERK HRAD.
U vsi Habřiny jest Podhradní mlýn, nad nímž stával v lese hrad, jména nyní zcela neznámého; staré paměti svědčí o tom, že se nazýval Rotemberk (Červená hora) a již před dávnými věky zahynul. Německý název Rotemberk svědčí sice o velikém stáří hradu (aspoň o době předhusitské), ale v pamětech se s ním nesetkáváme; neb kdekoliv se s názvem jemu podobným setkáváme (Rufus mons, Rothburg), platí tento vždy o Červené Hoře. Není pochyby, že býval hrad náš sídlem statku Neznášovského a že proto častěji Neznášovem pojmenován byl. Jeho držitelem byl Ješek z Neznášova (r. 1371, r. 1357 Herynk ze Semonic řečený), který k rodu Heřmanských náležel. Po něm se dostal Neznášov rodu vladyk z Hustířan a sice těch, kteří se psali později Rodovskými. Jeden z jejich předků, Majnuš z Neznášova, držel v l. 1389-1393 jeden hlas podací kostelního v Semonicích. Bavor z Neznášova jmenuje se tak poprvé roku 1404, kdež si najal od kláštera Břevnovského dvůr na Homoli a žil ještě roku 1416. O jejich potomcích není mnoho známo. Petr z Neznášova byl r. 1440 na sjezdu Čáslavském; Anna, vdova po n. Čeňkovi z Neznášova, připomíná se r. 1457. Bavor z Hustířan seděním na Neznášově připomíná se v l. 1494-1505 často jako svědek. Měl drahně vesnic v okolí Neznášova a ač měl několik synův, přece každý z nich po pěkném statečku obdržel. Když se r. 1523 dělili, dostal Jan starší Velichovky a Poličany, Jiřík statek Neznášovský, Aleš Habřinu, Oldřich jinak Hašek Sedlice, Martin díl neznámý, Mikuláš Hustířany a konečně Jan mladší statek Rodovský. Po smrti Jiříkově dostal se statek jeho bratru Janovi staršímu, jenž se přiznal r. 1542 v úřadu desk zemských, že jest v držení Neznášova dvoru popl. a vsi, v Rotmberce zámku pustého s mlýnem pod ním. K tomu držel, jak již řečeno, ves Velichovky, na níž (r. 1541) manželce své Anně Šelndorfovně z Hornšperka věnoval. Jan zemřel, tuším, r. 1565 dne 26. ledna a pohřben v kostele na Chlumku, jejž byli předkové jeho založili. Synové jeho se o statky podělili, ale kdo z nich měl Neznášov, není známo. Roku 1588 patřila ves tato již k panství Smiřickému. V urbáři téhož panství popisuje se také dvůr Neznášovský, při čemž se dokládá, že „dobytkuom všem jsou poctivé výhony a pastvy okolo pustého zámku Rotmberku se vším prostranstvím a dostatkem trav velmi přijemné a užitečné.“ Také se tam praví, „že okolo dvoru a téhož zámku pustého jsou veliké štěpnice od rozličného štípí, třešňoví, višňoví, ořeší vlaské i lískové.“ Od té doby přišlo i jméno hradu v zapomenutí a jen název mlýna podhradního, jemuž se tak od starodávna říkalo, se udržel.“
Druhým místem krátce nato je tvrziště Vražba, starší než Rotmberk a asi jeho předchůdce (nejspíše pocházelo ze 2. poloviny 13. století a zůstalo z něj oválné tvrziště, obtočené hlubokým příkopem a mohutným valem), jehož název má být odvozeninou od staročeského slovesa vražiti, což znamená čarovat, provozovat kouzla nebo věštit. Někteří autoři však soudí, že se toto místo původně nazývalo Vražda, ale v průběhu času došlo k jeho zkomolení. Jiní se sice drží pojmenování Vražba, ale spojují ho s krevní mstou. Jen na jediném se shodnou, a to že ho využil Václav Hanka ve svém „Rukopise královédvorském“. Tento ostroh, roku 1978 prozkoumaný archeology, býval dříve nazýván jako „Na zámku“ či „Na Vražbě“ a dnes je spíše známý jako významný rostlinný i živočišný biotop. Více o něm se dá nalézt zde: https://www.jarojaromer.cz/spolek/vrazba/.
Velké změny však prožil kromě okolí též přímo tok Hustířanky, jejíž dolní část byla zmeliorována spolu s Trotinou a tyto práce byly ukončeny roku 1965, přičemž první návrhy k úpravám potoka se objevily již v roce 1940 a v některých místech dokonce již před 1. světovou válkou, ale většina z nich tehdy skončila pouze „na papíře“. K úpravě jejího toku na katastru Dubence došlo naopak v letech 1958, 1971 (po katastrofální povodni) a 2010-2013 (zkapacitnění koryta a protierozní opatření v různých částech obce), jen horní tok zůstal v původním stavu. Další úpravy nedaleko soutoku s Trotinou proběhly roku 1984, kdy došlo ke zklidnění toku vyrovnáním dna a odstraněním úkrytů ryb po vymýcení břehových olšových porostů. V roce 2018 došlo ke směně pozemků obce Dubenec s Povodím Labe, aby správce toku získal ty, na nichž se skutečně potok dnes nachází. Přesto dochází k rozvodnění Hustířanky i dnes. K poslednímu takovému došlo po velká průtrži mračen 7. června 2019, kdy byl nejvíce postižen Dubenec.
Do historie se Hustířanka zapsala nejen řadou povodní, ale rovněž tím, že byl v roce 1922 v jejím korytě na katastru Habřiny nalezen barokní kord, 2 koňské podkovy, zbytek přilby a řada kostí, z čehož se usuzuje, že zde zahynul během třicetileté války nějaký jezdec. Krásným objektem, který na potoce leží, je pod mlýnem Podhrad, o němž si můžeme přečíst mnoho zajímavého zde: http://www.podhrad.unas.cz, se nacházející barokní jednoobloukový kamenný most z roku 1704 (na památkářském webu https://www.pamatkovykatalog.cz/lavka-mostek-2276690 se však nachází jako období vzniku rok 1785), který je od 11. září 1995 památkově chráněn a v roce 2009 prošel opravou. Ten byl využit pro přechody vojsk v mnoha válečných konfliktech, jež zasáhly tuto oblast, a to včetně prusko-rakouské války. Na závěr je ještě třeba vzpomenout to, že název tohoto potoka posloužil k pojmenování roku 2001 vzniklého mikroregionu, který sdružuje obce v jeho povodí (Dubenec, Habřina, Heřmanice, Hřibojedy, Kuks, Lanžov, Libotov, Litíč, Lužany, Račice nad Trotinou, Rožnov, Stanovice, Velichovky, Vilantice a Zaloňov).
„13. Hustiřanka.
Největší tento přítok Trotinky má svůj původ v pískovcových lomech Dubeneckých okresu Králové Dvůr nacházejících se ve výši 400 m n. m. na jižním svahu pohoří, jehož uzlem jest Zvičina. Protékajíc Dubencem (290 m) v délce 3 ½ km dochází východně Vilantic Jaroměřska, provinouc se úzkou as 600 m délky měřící prorvou pod „Zámeckým kopcem“ („Na Zámcích“) 323 m vysokým, k Hustiřanům, aby, zaměníc směr svůj za jižní (265 m) a pak jihovýchodní, dostihla Trotinky nad Račicemi.
Délka celého toku jejího obnáší 9 km, z čehož připadá na okres 4 ½ km.“
Oblast kolem tohoto potoka byla osídlena již v neolitu, což dokazuje řada nalezišť v jeho blízkosti, zejména však lokalita nedaleko Hustířan, Habřiny a mlýna Podhrad, dříve zvaného rovněž jako Podhradní, funkčního do roku 1951, kde však nalezneme rovněž výrazné stopy po středověkém osídlení. Nejprve jde o Rotemberk, který byl vybudován v ostrožné poloze nad levým břehem Hustířanky a o jeho historii nám nejlépe poví prof. August Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl druhý. Hradecko“ z roku 1883:
„ROTEMBERK HRAD.
U vsi Habřiny jest Podhradní mlýn, nad nímž stával v lese hrad, jména nyní zcela neznámého; staré paměti svědčí o tom, že se nazýval Rotemberk (Červená hora) a již před dávnými věky zahynul. Německý název Rotemberk svědčí sice o velikém stáří hradu (aspoň o době předhusitské), ale v pamětech se s ním nesetkáváme; neb kdekoliv se s názvem jemu podobným setkáváme (Rufus mons, Rothburg), platí tento vždy o Červené Hoře. Není pochyby, že býval hrad náš sídlem statku Neznášovského a že proto častěji Neznášovem pojmenován byl. Jeho držitelem byl Ješek z Neznášova (r. 1371, r. 1357 Herynk ze Semonic řečený), který k rodu Heřmanských náležel. Po něm se dostal Neznášov rodu vladyk z Hustířan a sice těch, kteří se psali později Rodovskými. Jeden z jejich předků, Majnuš z Neznášova, držel v l. 1389-1393 jeden hlas podací kostelního v Semonicích. Bavor z Neznášova jmenuje se tak poprvé roku 1404, kdež si najal od kláštera Břevnovského dvůr na Homoli a žil ještě roku 1416. O jejich potomcích není mnoho známo. Petr z Neznášova byl r. 1440 na sjezdu Čáslavském; Anna, vdova po n. Čeňkovi z Neznášova, připomíná se r. 1457. Bavor z Hustířan seděním na Neznášově připomíná se v l. 1494-1505 často jako svědek. Měl drahně vesnic v okolí Neznášova a ač měl několik synův, přece každý z nich po pěkném statečku obdržel. Když se r. 1523 dělili, dostal Jan starší Velichovky a Poličany, Jiřík statek Neznášovský, Aleš Habřinu, Oldřich jinak Hašek Sedlice, Martin díl neznámý, Mikuláš Hustířany a konečně Jan mladší statek Rodovský. Po smrti Jiříkově dostal se statek jeho bratru Janovi staršímu, jenž se přiznal r. 1542 v úřadu desk zemských, že jest v držení Neznášova dvoru popl. a vsi, v Rotmberce zámku pustého s mlýnem pod ním. K tomu držel, jak již řečeno, ves Velichovky, na níž (r. 1541) manželce své Anně Šelndorfovně z Hornšperka věnoval. Jan zemřel, tuším, r. 1565 dne 26. ledna a pohřben v kostele na Chlumku, jejž byli předkové jeho založili. Synové jeho se o statky podělili, ale kdo z nich měl Neznášov, není známo. Roku 1588 patřila ves tato již k panství Smiřickému. V urbáři téhož panství popisuje se také dvůr Neznášovský, při čemž se dokládá, že „dobytkuom všem jsou poctivé výhony a pastvy okolo pustého zámku Rotmberku se vším prostranstvím a dostatkem trav velmi přijemné a užitečné.“ Také se tam praví, „že okolo dvoru a téhož zámku pustého jsou veliké štěpnice od rozličného štípí, třešňoví, višňoví, ořeší vlaské i lískové.“ Od té doby přišlo i jméno hradu v zapomenutí a jen název mlýna podhradního, jemuž se tak od starodávna říkalo, se udržel.“
Druhým místem krátce nato je tvrziště Vražba, starší než Rotmberk a asi jeho předchůdce (nejspíše pocházelo ze 2. poloviny 13. století a zůstalo z něj oválné tvrziště, obtočené hlubokým příkopem a mohutným valem), jehož název má být odvozeninou od staročeského slovesa vražiti, což znamená čarovat, provozovat kouzla nebo věštit. Někteří autoři však soudí, že se toto místo původně nazývalo Vražda, ale v průběhu času došlo k jeho zkomolení. Jiní se sice drží pojmenování Vražba, ale spojují ho s krevní mstou. Jen na jediném se shodnou, a to že ho využil Václav Hanka ve svém „Rukopise královédvorském“. Tento ostroh, roku 1978 prozkoumaný archeology, býval dříve nazýván jako „Na zámku“ či „Na Vražbě“ a dnes je spíše známý jako významný rostlinný i živočišný biotop. Více o něm se dá nalézt zde: https://www.jarojaromer.cz/spolek/vrazba/.
Velké změny však prožil kromě okolí též přímo tok Hustířanky, jejíž dolní část byla zmeliorována spolu s Trotinou a tyto práce byly ukončeny roku 1965, přičemž první návrhy k úpravám potoka se objevily již v roce 1940 a v některých místech dokonce již před 1. světovou válkou, ale většina z nich tehdy skončila pouze „na papíře“. K úpravě jejího toku na katastru Dubence došlo naopak v letech 1958, 1971 (po katastrofální povodni) a 2010-2013 (zkapacitnění koryta a protierozní opatření v různých částech obce), jen horní tok zůstal v původním stavu. Další úpravy nedaleko soutoku s Trotinou proběhly roku 1984, kdy došlo ke zklidnění toku vyrovnáním dna a odstraněním úkrytů ryb po vymýcení břehových olšových porostů. V roce 2018 došlo ke směně pozemků obce Dubenec s Povodím Labe, aby správce toku získal ty, na nichž se skutečně potok dnes nachází. Přesto dochází k rozvodnění Hustířanky i dnes. K poslednímu takovému došlo po velká průtrži mračen 7. června 2019, kdy byl nejvíce postižen Dubenec.
Do historie se Hustířanka zapsala nejen řadou povodní, ale rovněž tím, že byl v roce 1922 v jejím korytě na katastru Habřiny nalezen barokní kord, 2 koňské podkovy, zbytek přilby a řada kostí, z čehož se usuzuje, že zde zahynul během třicetileté války nějaký jezdec. Krásným objektem, který na potoce leží, je pod mlýnem Podhrad, o němž si můžeme přečíst mnoho zajímavého zde: http://www.podhrad.unas.cz, se nacházející barokní jednoobloukový kamenný most z roku 1704 (na památkářském webu https://www.pamatkovykatalog.cz/lavka-mostek-2276690 se však nachází jako období vzniku rok 1785), který je od 11. září 1995 památkově chráněn a v roce 2009 prošel opravou. Ten byl využit pro přechody vojsk v mnoha válečných konfliktech, jež zasáhly tuto oblast, a to včetně prusko-rakouské války. Na závěr je ještě třeba vzpomenout to, že název tohoto potoka posloužil k pojmenování roku 2001 vzniklého mikroregionu, který sdružuje obce v jeho povodí (Dubenec, Habřina, Heřmanice, Hřibojedy, Kuks, Lanžov, Libotov, Litíč, Lužany, Račice nad Trotinou, Rožnov, Stanovice, Velichovky, Vilantice a Zaloňov).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.328, 15.820)
Poslední aktualizace: 26.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Habřina
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Hustířanka
Vražba
Kopec
Zalesněný kopec Vražba (stejně byl pojmenován též zdejší les; nazýván i jako „Na zámku“ či „Na zámečku“), který se nachází na sever od Habřiny, je geologicky dost pestrý, protože jeho centrální a východní část je …
0.5km
více »
Habřina
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěku, a tudíž je velmi bohatým zdrojem různých nálezů. U potoka Habřinky byla roku 1886 nalezena v ložisku rašeliny bronzová zděř. V cihelně Josefa Feigla bylo objeveno mnoho s…
0.7km
více »
Habřina
Vesnice
Habřina - obec cca 4,5 km severovýchodně od Smiřic. První historická zmínka o Habřině pochází z roku 1357 ve spojitosti s tvrzí vladyků z Habřiny. Severně o obce se nachází dvě zříceniny. 1 km od obce je bývalé tvrziště Vražba, 2 km severně je to zřícenina hradu Roth…
0.7km
více »
Kamenný most přes Hustířanku
Most
Cesta těmito místy přes potok Hustířanku měla podle lidových podání vést již ve středověku (dříve se jednalo o velmi frekventovanou cestu mezi Habřinou a Hustířany, jež nesloužila pouze místnímu vodnímu mlýnu nebo…
0.8km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Hrad Rotemberk, už jen minulost
Zřícenina
Na konci 300 metrů dlouhé a 40 metrů široké ostrožny vybíhající z Neznášovského kopce, jsou vidět terénní nerovnosti po středověkém hradu Rotemberk. Ostrožna, jejíž svahy klesají do údolí Hustířanky a jejího bezej…
1.3km
více »
Chloumek - kostel sv. Václava
Kostel
Kostel sv. Václava na Chloumku stojí v místech původní kaple, která byla připomínána roku 1295. Současný kostel byl postaven nákladem Jana Bedřicha z Hustířan kolem roku 1580. Roku 1702 byl barokně upraven. Ve zde…
2.1km
více »
Neznášov (Rožnov)
Místní část
Toto území nedaleko Jaroměře bylo osídleno již v době kamenné (nedovrtaný mlat a 2 přelomené mlaty se odtud dostaly až do dvorního muzea ve Vídni), ale zdejší nálezy pocházejí zejména z mladších dob. Nedaleko obce…
2.3km
více »
Holohlavy - u červeného kříže
Kříž
Červený kříž u cesty z Holohlav do Habřiny byl vysvěcen 24. června 1883 o poutní slavnosti sv. Jana Křtitele. Postaven byl v místech, kde býval dřevěný červený kříž a přes 300 let stará lípa, která dne 2. července 1881 padla pod náporem vichřice. Při kopání kořenů byly nalezeny lidské ostatky. Nový kříž byl tedy postaven Na Kamenném podstavci a v jeho okolí vysazeny 3 lípy.…
2.8km
více »
Velichovky - kostel Proměnění Páně
Kostel
Velichovky - renesanční kostel z r. 1616 byl založen Hanibalem z Valdštejna a postaven dle projektu V. Valmadiho. Jedná se jednolodní hladce omítnutou stavba v průčelí s věží. V blízkosti kostela najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého s letopočtem 1760 a reliéfní kamenný kříž, který byl na toto místo přemístěn v červnu 1908. Původně kříž stál při silnici vedoucí z Velichovek k…
3km
více »
Rožnov (NA)
Vesnice
Rožnov - první písemná zmínka o obci pochází z roku 1387, kdy obec patřila k tvrzi ve Rtyni, majitelem byl Ješek řečený Šváb. Později obec patřila držiteli hradu Vřešťova, později pak spadla pod panství Smiřické. Po zrušení roboty roku 1848 se ves osamostatnila. Obec je protnutá potokem Jordán a najdeme zde pomník obětem 1. sv. války, pomníky ukřižování a dřevěnou zvoničku.…
3km
více »
Velichovky – smírčí kříž
Kříž
Možná se na mě budou mnozí Východočeši – hlavně ti z Královéhradeckého kraje – za následující slova zlobit, ale jen těžko se tím něco změní. Fakta jsou fakta. Zkrátka, vždy p…
3km
více »
Lázně Velichovky
Lázně
Lázně Velichovky leží 5 km západně od Jaroměře v půvabném přírodním prostředí, lákajícím k příjemným a osvěžujícím procházkám. Proslavily se především léčbou pohybového ústrojí, k níž se používá slatiny, ojedině…
3.3km
více »
Velichovky - pomník americké armády
Pomník
Pomník americké armády, 23 squadrony, která dne 8.5.1945 dosáhla Velichovek je umístěn v areálu lázní před Masarykovým domem.
Konvoj americké armády tehdy vedl podplukovník Robert H. Pratt, který zde německému maršálovu Ferdinandu Schornerovy předal německou kapitulaci. Na pamět této události se každoročně koná vzpomínková jízda vojenských vozidel – MISE VELICHOVKY.
3.4km
více »
Hospital Kuks aneb barokní perla na východě Čech
Hrad
Vlastně jsem si dost dlouho myslela, že Kuks je zámek. On ale nikdy zámkem nebyl a komplex vždy sloužil jako hospital, což je starší název užívaný pro "špitál". Jedná se o označení útulku pro chudé, staré a nemocn…
3.5km
více »
Jeřičky
Vesnice
Jeřičky - málo obydlená obec na nejsevernějším místě bývalého hradeckého okresu. Vzhledem k poloze obce na okraji lesů jsou Jeřičky dobrým východiskem k lesním toulkám a k podzimnímu sběru hub. Z obce je to nedale…
3.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Holohlavy - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
Holohlavy - obec prvně písemně doložená roku 1318 jako majetek Pusty z Pardubic. V té době stávala na místě dnešní děkanské zahrady tvz, která byla zničena tábority roku 1425. Dominantou Holohlav je původně go…
4km
více »
Chotěborky
Tipy na výlet
Kam a jak jedeme
Míříme do turisticky nenavštěvované, ale neskutečně zajímavé osady, která se nalézá cca 23 km severně od Hradce Králové a cca 15 km jižně od Dvora Králové
Za čím jedeme
Osada Chotěborky, která byla zařazena do Vesnické chráněné památkové zóny, je připomínána v roce 1355. Nachází se na vyvýšeném návrší mezi Velkým Vřešťovem a Velichovkami. Návsi, která je…
4km
více »
Chotěborky
Kostel
Osada Chotěborky, která spadá do Vesnické chráněné památkové zóny, je připomínána v roce 1355. Nachází se na vyvýšeném návrší mezi Velkým Vřešťovem a Velichovkami. Návsi, která je centrem osady dominuje roubená polygonální gotická zvonice 16. století, nedaleko ní se nachází barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z dílny bratrů Pacáků. Z dílny Pacáků pochází i barokní vstupní…
4km
více »
Hořiněveské lípy
Památný strom
Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od Hořiněvse. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády. U …
4.1km
více »
Smiřice
Kostel
Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violan…
4.5km
více »
Smiřice
Zámek
Zámek Smiřice se nachází ve stejnojmenném městě v Královéhradeckém kraji. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova, otevřená do nádvoří arkádami na čtyřhranných pilířích. Hlavní průčelí bylo rozčleněno mělkým středn…
5km
více »
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks
Tipy na výlet
Vyrážíme na cca 28 km dlouhou cyklostezku spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks. Cyklostezka nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, pevnost Josefov a kaple Zjev…
5.2km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
7.3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
7.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Braunův betlém
Socha
Braunův betlém, unikátní přírodní galerie, kterou vytvořil mistr Matyáš Bernard Braun, z podnětu hraběte Františka Antonína Šporka, v letech 1718 - 1732.
O výz…
7.8km
více »
Braunův betlém
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje do nejvýchodnější části Zvičinského hřbetu, do lesního porostu mezi Dvorem Králové a Kuksem. Jdeme za poznáním úžasné práce mistra Matyáše Bernarda Brauna, který zde v letech 1718 - 1732, na pop…
7.9km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Kuks - Hospital
Muzeum
Počátkem osmnáctého století nechal hrabě Sporck na svém panství, u obce Kuks, zbudovat velkolepý areál, který dodnes okouzluje návštěvníky. Kromě proslulých lázní, které patřily k nejslavnějším v tehdejší Evropě, vyrostl v nádherném labském údolí také klášterní Hospital, který ozdobily sochy Ctností a Neřestí z dílny mistra Matyáše Bernarda Brauna. Špitálnímu komplexu, který připomíná zámek, vévodí kostel Kostel Nejsvětě…
9km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
ZOO - Dvůr Králové
ZOO
ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci…
11.6km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
13.6km
více »