Hvozd

Hvozd je jedním z nejvýznamnějších kopců v Lužických horách. Výrazný dvouvrcholový znělcový hřbet (750 m) leží na státní hranici s Německem asi 1,5 km východně od Krompachu. Vrchol Hvozdu byl navštěvován již v 18. století. V roce 1787 jej žitavští občané zpřístupnili ze saské strany kamenným schodištěm (dodnes částečně používaným) a roku 1834 postavili na vyhlídkové plošině kříž. V roce 1853 zřídil pan Marx z Oybinu na jižním vrcholu první hostinec, který sloužil do 1. srpna 1877, kdy vyhořel. Jeho majitel ale už v létě následujícího roku postavil na české straně hranice hostinec nový a v létě 1879 vedle něj žitavský přírodovědný spolek Globus vystavěl 10 m vysokou dřevěnou vyhlídkovou věž. Ta se na počest manželky saského panovníka jmenovala Karolinina (Carolathurm) a stála přímo na tehdejších rakousko-německých hranicích. Protože umístění chaty na české straně hranice způsobovalo majiteli značné problémy, byla v roce 1889 na saském území jen o několik metrů vedle vybudována druhá Restaurace, která poskytovala také ubytování. V roce 1891 se vedení spolku Globus rozhodlo vystavět na Hvozdu místo původní dřevěné věže pořádnou kamennou rozhlednu. Protože jižní vrchol Hvozdu už byl dvěma chatami úplně zastavěn, bylo pro novou věž vybráno místo na druhém konci hřbetu, kde byla do té doby upravena pouze vyhlídková terasa. Stavba probíhala velmi rychle, protože věž měla být dokončena v následujícím roce, kdy spolek slavil čtvrtstoletí svého trvání. Slavnostní otevření se konalo 14. září 1892. Zajímavé je, že rozhledna na Hvozdu je téměř dvojčetem rozhledny na Jedlové. Nejen, že jsou si velmi podobné tvarem, výškou a použitým stavebním materiálem, ale dokonce i narozeniny slaví ve stejný den. Věž na Hvozdu je však o rok mladší. V minulosti se na Hvozdu prodávaly jako suvenýr "fialkové kameny" - znělcové kameny z vrcholu, porostlé lišejníkem a řasou, vonící po fialkách. V dobách oblíbeného sázení "do lotynky" byla na Hvozdu, podobně jako na Luži, stanice optického telegrafu pro signalizování tažených čísel ze Žitavy do Prahy. Na jižním vrcholku proti sobě stály dvě Restaurace až do roku 1946, kdy česká chata vyhořela a dodnes z ní zůstaly jen zbytky sklepů. Pro německé turisty ale zůstává Hvozd velmi oblíbeným výletním místem, protože Německá chata i rozhledna, nově opravená v 80. letech, slouží dodnes. Čeští turisté musí k jejich návštěvě použít hraniční přechod v Krompachu nebo v Petrovicích. Z české strany je přístupná pouze vyhlídková plošina s pěkným výhledem na blízké kopce Lužických hor, Ještědského hřbetu, Ralské pahorkatiny i vzdálenější Bezděz, Vlhošť a Ronov. Za dobré viditelnosti lze spatřit též Kozákov a Trosky nebo kužely Českého středohoří s Milešovkou. Na jihozápadním svahu kopce jsou velké pískovcové lomy. U státní hranice na východním úpatí se zachoval starší hraniční milník se směrovkami na Oybin a k hájovně Na šestce ("Nach Forsthaus No VI - Nach Oybin"). V širokém sedle mezi Hvozdem a Sokolem stojí u lesního rozcestí samota Na Šestce, pojmenovaná podle čísla lesního oddělení, ve kterém stála. Původně to byla výstavná lesovna, u níž se scházeli myslivečtí střelci z české i saské strany hor k soutěžím ve střelbě, později zde byla zřízena výletní Restaurace. V 80. letech chata sloužila Lidovým milicím.