Jaroměřice (u Jevíčka) – fara (kněžská rezidence)

Jaroměřická fara označovaná též jako rezidence augustiniánů se nachází v těsné blízkosti zdejšího poutního areálu Kalvárie. Jedná se o zajímavou a honosnou budovu s č.p. 269 a její vznik v 30. letech 18. století bývá – stejně jako u zmíněného poutního areálu – spojován se slavným architektem J.B. Santinim - Aichlem. A stejně jako u Kalvárie nelze tuto teorii ničím podložit. Snad jen tou stylovou podobností …

Jedná se o vrcholně barokní rezidenční budovu, která je tvořená dvěma rozevírajícími se křídly a zadní oktagonální loretánskou kaplí Panny Marie Ustavičné Pomoci dostavěnou v roce 1742. Základní kámen objektu byl položen v květnu roku 1730 a je zajímavé, že fara s kaplí dodnes skrývají nejen starobylou sošku Panny Marie Loretánské z italské Lorety, ale i augustiniánskou hrobku.

Farní rezidence je přízemním podsklepeným objektem zastřešeným mansardovou valbovou střechou a ozdobenou štuky. Průčelí je pětioké a horizontálně členěné profilovanou římsou. Vertikálně fasádu člení rustikované pilastry (některé mají bohatě profilovanou hlavici s nástavcem) a lizény. Přízemní obdélná okna rámují bohatě profilované šambrány a nad nimi jsou umístěny suprafenestry i reliéfně zdobené klenáky. Nechybí ani mansardové vikýře se zvlněnou profilovanou římsou a oválnými okénky. K východní stěně kaple Panny Marie je přistavěna další kaple – má obdélný půdorys a je zasvěcena Božímu hrobu.

Obě nižší křídla farní budovy jsou obytná, přízemní a ukončují je odsazené rizality. Průčelí je trojstranně konkávně tvarované, s nárožními pilastry s bohatě tvarovanou patkou a hlavicí. Ve středu rozevřených obytných křídel je obdélný jednoduchý portál. Nad ním pak můžeme vidět zvlněný štít s aliančním znakem Františka Michala Šubíře z Chobyně a jeho manželky Jany Konstancie ze Sakova. Sklepy jsou zaklenuty valenou klenbou, místnosti v přízemí plochostropě (některé zdobí štuková zrcadla s profilovanými rámy).

Jaroměřická fara je chráněnou kulturní památkou již od května roku 1958 a jako součást poutního areálu na hoře Kalvárii byla také v červenci roku 2018 zařazena mezi naše národní kulturní památky.