Jaroměřice (u Jevíčka) – křížová cesta

Jednou z mnoha zajímavých památek nacházejících se v Jaroměřicích je poměrně unikátní křížová cesta z 18. století. A to její originalita zdaleka nespočívá jen v tom, že spojuje tzv. Dolní kostel (Všech svatých) s „horním“ poutním kostelem na hoře Kalvárii (Povýšení sv. Kříže). Toto zajímavé vrcholně barokní dílo anonymního regionálního tvůrce je totiž neobvyklé také svým provedením i počtem zastavení.

Křížovou cestu v Jaroměřicích totiž tvoří soubor kapličky a sedmi zastavení v podobě pískovcových čtyřbokých obelisků (pylonů) s reliéfními výjevy Kristovy mučednické smrti, které ještě doplňují dva interiérové obrazy v poutním kostele. Tato křížová cesta se brzy stala součástí poutního areálu, který nechal vybudovat majitel zdejšího panství František Michal Šubíř z Chobyně se svou manželkou Konstancií ze Sakova.

První zastavení jaroměřické křížové cesty se nachází na návsi, v blízkosti kostela Všech svatých. Je tvořeno volně stojící zděnou kapličkou, která byla původně součástí ohradní zdi zdejšího hřbitova. Do stěny kapličky známé také jako Pilátův dům (tak se ovšem říká i vstupní bráně do areálu Kalvárie) je vsazena pískovcová deska s reliéfním výjevem Kristus odsouzen Pilátem. Dalších sedm zastavení vede poutníka z návsi na horu Kalvárii. Poslední, tedy osmé, zastavení, se nachází poblíž západního bočního vchodu do poutního areálu.

Samostatnou zmínku si jistě zaslouží provedení zastavení křížové cesty v podobě obelisků - s koulí a zlacenou mřížkou ve vrcholu - zdvíhajících se z hranolových soklů, na jejichž čelní straně se nacházejí kartuše lemované páskou a akantovými listy. V kartuších jsou umístěny latinské nápisy k námětum daného zastavení. Jednotlivé pašijové scény mají podobu mělkých reliéfů v dolních částech obelisků. Reliéfy v lichoběžníkové ploše charakterizuje dramatický výraz i dynamická koncentrace figur. Nad těmito reliéfy se nacházejí okřídlené hlavičky andílků.

Předpokládá se, že podoba těchto zastavení vychází z – pro barokní umění celkem typické – představy, že obelisk je zhmotněním světelného paprsku, který je výrazem boží milosti.

Jako hodnotný a originální soubor zastavení křížové cesty i doklad barokní zbožnosti s živou poutní tradicí byla jaroměřická křížová cesta zařazena mezi naše chráněné památky hned v květnu roku 1958. Od července roku 2018 je navíc – jako součást poutního areálu na Kalvárii – zařazena mezi naše národní kulturní památky.

Vznik křížové cesty je spojován se sochaři Emanuelem Pochem, mistrem Klementem nebo nějakou italskou školou. Mluví se také o Dionysovi Strausovi (malíř z kláštera Hradisko u Olomouce), Michalu Zirnovi (sochař z Olomouce).

Na závěr si ještě připomeňme, co jednotlivá zdejší zastavení zobrazují:

č. 1 – Kristus odsouzen Pilátem

č. 2 - Kristus na sebe bere kříž

č. 3 - Kristus se setkává s matkou

č. 4 - Šimon z Kyrény pomáhá nést kříž

č. 5 - Kristus potkává plačící ženy

š. 6 - Veronika podává Kristu roušku

č. 7 - Kristus padá pod křížem

č. 8 - Kristus padá znovu pod křížem