Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Obec Jaroměřice je vzdálena 4 km východně od Jevíčka ve směru na Konici. Renesanční zámeček je na vyvýšeném místě na severním okraji středu obce. Jaroměřice se po moru v r.1683 staly poutním místem a na hoře Kalvárie byl postaven barokní kostel s Křížovou cestou .
Jaroměřice jsou prvně připomínané v r.1068, založené pražským biskupem Jaromírem, bratrem krále Vratislava. Od r.1233 náležely biskupství, později arcibiskupství pražskému. V r.1331 se připomíná Mikšík z Jaroměřic a v r.1399 Kroupa z Jaroměřic. K r.1495 byly Jaroměřice zastaveny pánům z Kojetína. Johanka z Kojetína pak v r.1504 zastavila Jaroměřice a pustý Dubračov Hynkovi Smidarskému z Újezda. Vladislav II. Jagellonský potvrdil v r.1510 držiteli Jaroměřic Petru Šedíkovi z Kunčiny právo vařit pivo v Jaroměřicích na úkor práv Jevíčských. Petr Šedík z Kunčiny panské opevněné sídlo přebudoval na výstavnější tvrz. Na tvrzi v Jaroměřicích je také sepsána v r.1541 jeho poslední vůle. Roku 1559 se o jaroměřické panství dělily sestry Dorota, Anna, Kunka a Manda z Rychnova. Současně zde byl také, pravděpodobně manžel některé ze sester Jan rytíř z Linhartic, který je v Jaroměřicích i pohřben(1562). V letech 1564-79 držel Jaroměřice zástavou od krále Maxmiliána II. Petr Bílský z Kaříšova s manželkou Johankou Oslavickou z Jemničky. Po smrti Petra Bílského se v r.1586 o Jaroměřice rozdělili jeho synové Václav a Jan. Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova přebudoval v r.1592 tvrz na renesanční zámek se sgrafitovou výzdobou a portálem s tesaným znakem stavebníka a rokem 1592. Roku 1619 držel panství evangelik Jiří Zikmund ze Zástřizl, kterému byl majetek za účast na stavovském povstání konfiskován.Před r.1627 však přestoupil ke katolictví a majetek mu byl i zásluhou jeho manželky Barbory Bílské z Kaříšova ponechán. Zikmund Rudolf ze Zástřizl internoval v r.1661 Jaroměřice Anně Marii Šubířové, Žerotínové z Chobyně, která panství odkázala svému manželovi Františkovi Zdeňkovi Šubířovi. Po jeho smrti zdědil v r.1679 panství jeho syn František Julius Ferdinand Šubíř z Chobyně, kterému v r.1703 postoupil své nároky na Jaroměřice pražský arcibiskup. Po smrti jejich potomka Františka Xavera Antonína Šubíře z Chobyně v r.1735 zemská komise vydražila sirotčí panství Karlu Otovi hraběti Salm-Neuburg. Od r.1797 až do r.1874 drželi statek v Jaroměřicích hrabata z Herbersteinu a potom až do r. 1945 patřil Thurn-Taxisům. Po r.1945 byl zámek využíván pro potřeby obce, mimo jiné jako mateřská školka a OÚ.