O tomto kamenném kříži v lokalitě Na kopci, nacházející se při levé straně silnice ze Svobodných Dvorů do Chaloupek, se v řadě publikací i novinových článků tvrdí, že byl postaven v roce 1861 na památku zmizelého pana Kučery z čp. 35 jeho manželkou, ale ve skutečnosti nahradil pouze starší dřevěný kříž z 18. století, který je doložen např. indikační skicou stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA115018400), kdy uvedený pozemek náležel Josefu Kučerovi z čp. 32, jež sloužilo v období kolem roku 1820 jako první školní budova a později zde žila rodina podruha Josefa Srdínky. Naopak v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 není po něm památky (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), takže se nedá vyloučit to, že vznikl až v prvních letech 19. století. V tu dobu zde však již mohl stát, protože víme, že mnoho obdobných objektů po celém širém okolí v tomto mapovém díle rovněž nenalezneme, i když máme o jejich existenci zprávy z jiných pramenů.
Pokud byl tedy vztyčen někým z rodiny Kučerovy z čp. 35, tak musel vzniknout na památku 28. června 1860 zemřelé Kateřiny Kučerové, roz. Srdínkové, která byla vdaná za Jana Kučeru plných 51 let (11. prosince 1806, kdy došlo k jejich sňatku, tak jí bylo 28 let a jejímu manželovi rovných 45). Zajímavé je, že její syn Jan zemřel již 11. května 1862 ve věku pouhých 38 let, a to na zápal plic, jenž byl zkomplikován jeho alkoholismem. Tuto moji teorii může podporovat zmínka obecního kronikáře Arnošta Součka, který napsal v od roku 1923 obecní pamětnici toto: "socha kamena sv. Kříže na kopci postavena v r. 1861. panem Kučerou."
Spíše však vznikla na paměť již zmíněného rolníka a šenkýře Josefa Kučery z čp. 32, jenž se v květnu 1858 vypravil do Prahy a nějakou dobu o sobě nedal vědět. Soudilo se, že se mu stala nějaká nehoda, případně mohl být okraden a zabit. Zprávy o něm se objevily až později, když zemřel 22. května téhož roku v Praze v ulici U sv. Apolináře v čp. 468 a pochován byl o 2 dny později na Olšanských hřbitovech. Bylo mu pouhých 47 let, takže by nebylo nic divného, kdyby jeho vdova a děti nějakou vzpomínku na něj nechali zřídit. Jak tomu však bylo ve skutečnosti, tak to se dnes sotva dozvíme, vždyť i samy nápisy na podstavci podlehly zkáze. Z toho předního lze přečíst pouze jeho počátek, z něhož můžeme vyvodit to, že šlo o biblický citát: "A já, když budu povýšen od země, všecko potáhnu k Sobě." (Jan 12,32) a zbytek textu se rovněž musel týkat smrti Ježíše Krista, jenž kladl velkou váhu na svou smrt, připisoval jí velkou cenu a jejím výsledkem mělo být odpuštění hříchů a věčný život pro všechny, kdo v něj věří.