Kamenný kříž při cestě k mostu přes Labe u Vysoké nad Labem

Některé lidové povídačky tvrdí, že se v těchto místech, zvaných od dávna jako Malá strana, nacházel dřevěný křížek, ale ani v jednom z dochovaných kartografických děl o něm není ani zmínky, ať již jde o I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), či indikační skicu stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR523018400) a jeho reambulaci z roku 1876 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_8547_3), kdy náležela celá lokalita Janu Novákovi (zapsán jako Johann Nowak).

Z textu na něm: „K uctění památky Jos. Nováka †. 28./8.86, občana vzorného a uvědomělého, nímž vymř. rod Novákův, v jehož držení se usedlost č. 3. ve Vysoké; od Mat. Nováka plných 250 r. nepřetržitě nalezala. Věnuje jeho choť Anna tento sv. Kříž.“ se dozvídáme, že se zde nachází teprve od 2. poloviny 19. století a právě v souvislosti s úmrtím výše zmíněného sedláka Josefa Nováka. K jeho vztyčení došlo na pozemku onoho statku, jenž náležel k čp. 3 již v 17. století a rozsah majetku tohoto hospodářství je krásně vidět z již uvedené indikační skici stabilního katastru z roku 1840. Iniciátorkou jeho vybudování byla vdova Anna Nováková, roz. Kalivodová, která byla oddána za Josefa Nováka v kostele sv. Antonína na Novém Hradci Králové 2. července 1860 tamním farářem P. Václavem Janurou. Tehdy jí bylo 23 let a jejímu manželovi 30 let. Jejich manželství bylo šťastné a bez poskvrny, ale nebylo obdařeno žádnými potomky, takže již v poslední vůli zemřelého Josefa Nováka můžeme narazit na množství odkazů, z nichž nejvýraznější byl ve výši 200 zlatých pro místní obecnou školu, aby v rámci nové nadace nabízela chudým žákům různorodou podporu, ať již v rámci stravy nebo darováním ošacení, obuvi či školních pomůcek a knih, většinou u příležitosti vánočních svátků.

K slavnostnímu posvěcení tohoto kříže při vysocko-opatovické cestě královéhradeckým kapitulním kanovníkem P. Edvardem Prašingerem došlo 26. července 1887. Později hospodařila na statku rodina Vraných, jež se vzorně starala i o tento objekt. Posledním vlastníkem statku před jeho zabráním státem byl Josef Vraný, který se stal solí v oku místním komunistům již před únorem 1948, aby si na něm "smlsli" hned poté, co kompletně uchvátili moc v tomto státě. Již v roce 1950 byl kritizován za to, že narozdíl od jiných rolníků měl vlastní traktor, používal ho jen pro sebe a své dobro, aby si ulehčil práci a nikomu ho vypůjčit nechtěl, natož aby ho chtěl dobrovolně vydat při tzv. "dobrovolném výkupu" MNV. Když se navíc postavil do čela těch, jež nesouhlasili se vznikem JZD, bylo o jeho osudu definitivně rozhodnuto. Jeho osmnáctihektarový statek by byl totiž hezkým jádrem uvažovaného JZD. V roce 1955 byl tedy zatčen a v lednu následujícího roku došlo k jeho odsouzení okresním lidovým soudem v Hradci Králové k odnětí svobody na 8 let, ztrátě občanských práv na 10 let i veškerého zemědělského majetku a k zákazu pobytu na území okresu Hradec Králové i sousedních okresů, což můžeme číst na pomníku násilně vystěhovaným sedlákům v parku u hostince, kde jsou uvedeni i další nepohodlní hospodáři se stejným osudem, a tak již založení JZD nic nebránilo (viz https://www.vysoka-nad-labem.cz/zalozeni-jzd).

Tímto krokem, kdy byl všechen majetek statku zabaven, se dostaly všechny pozemky do vlastnictví MNV, od něhož ho k obhospodařování získaly nejprve v září 1955 vzniklé Čs. státní statky a po nich JZD, k jehož založení došlo 6. března 1956. Od té chvíle se o stav křížku nikdo příliš nezajímal, on sám i se svým oplocením byl kolikrát poškozen zemědělskou technikou a objevily se rovněž plány na jeho likvidaci, k jejichž realizaci však díky několika rozumným lidem jak na místní, tak okresní a krajské úrovni, naštěstí nedošlo. Stav krucifixu však byl tristní a nebyl zrovna dobrou vizitkou obce, což však v dobách minulých bylo srdečně jedno, neboť šlo o nechtěný objekt hned z několika důvodů. Jednalo se totiž o drobnou církevní památku, navíc ne zrovna oblíbené římskokatolické církve, která měla připomínat to, že dříve zdejší půda patřila soukromým hospodářům, kteří na ní dřeli "od slunka do slunka", aby se díky své činorodosti a píli dokázali posunout výše nad ostatní, ať již pořizováním různé zemědělské techniky, tak skupováním dalších polností či lesů. Křížek tak byl takovým symbolickým výstražným prstem, co a jak bylo provedeno špatně.

O jeho opravě se začalo uvažovat již krátce po sametové revoluci, ale tehdy se objevily mnohem vážnější a důležitější věci, jež se musely vyřešit a finanční prostředky v obecní pokladně byly vždy omezené, takže se musely stanovit priority, co a kdy dát dohromady, když nebyla možnost získání nějaké dotace. Z tohoto důvodu došlo na kříž až po mnoha letech, přičemž mu v roce 2014 předcházel hřbitovní kříž, který byl zrestaurován Hynkem Bláhou z Vysokého Újezda (viz https://www.restauratorblaha.cz). Právě on o rok později opravil i tento krucifix, který musel rozebrat a zřídit nový betonový základ. Doplněny musely být rovněž chybějící části, a to včetně plastiky Ukřižovaného Krista. Roku 2016 bylo ještě navíc opraveno oplocení kolem něj, takže se z objektu opět stala krásná dominanta cesty do Opatovic nad Labem. Není nad to, když si vážíme odkazu našich předků a pečlivě se o něj staráme, ať již pochází od toho či onoho! V současnosti náleží pozemek pod křížkem obci, zbytek polností pak MVDr. Jiřímu a MUDr. Taťáně Neužilovým z Olomouce.

Kamenný kříž při cestě k mostu přes Labe u Vysoké nad Labem na mapě