Kostel sv. Stanislava a Václava v Měníku
První zmínka o kostele v Měníku a jeho plebánovi pochází z roku 1384, ale pod názvem Měnín je zapsán již v popisu pražské diecéze z let 1344-1350. Tehdy byl tento dřevěný kostelík, jenž náležel do bydžovského dekanátu a královéhradeckého archidiakonátu, zasvěcen sv. Václavovi a jeho původními patrony bývali Měničtí z Červené Vsi (též z Červeněvsi). Za husitských válek přišel o faru a ta byla po jejich ukončení obsazena kněžími podobojí a následně utrakvisty. Po třicetileté válce, kdy byl přifařen k Novému Bydžovu, byl nahrazen v roce 1686 novým objektem (podle některých pramenů byl postaven již kolem roku 1660), ale z téhož materiálu. Postaven byl z tzv. trhanic, silných dubových desek získaných podélným štípáním kmenů, jež jsou uloženy na výšku nad sebe. Změnilo se též jeho zasvěcení, jež bylo rozšířeno o sv. Stanislava. Tehdy tu byl též umístěn přemalovaný bydžovský skládací oltář podobojí z počátku 16. století, v jehož středu byla vyobrazena Večeře Páně a po stranách dvojice kněží, z nichž jeden podává chléb a druhý víno. Opatřen byl textem: „Památka kněze Václava Hražďovského a faráře bydžovského, modlete se zaň Pánu Bohu. Kněz Jan vlastní bratr jeho učinil památku po smrti jeho ke cti a chvále boží“. Jeho spodní renesanční část pochází z roku 1605 a dal ji pořídit zámožný bydžovský řezník Čeněk (nápis: „Tato Archa jest na Náklad Slovútného Pána Mikuláše Czeňka miesstienina Nového Bydžova ke czti a chvále pána Boha udielana a postavena Letha 1605.“). Koncem 19. století došlo k odbornému odstranění přemalby a oltář byl přenesen do muzea v Novém Bydžově. První obnova objektu proběhla roku 1730. Koncem téhož století se snažil novobydžovský děkan Msgre. Jan Bendák, aby byla v Měníku založena lokálie, ale neúspěšně, neboť v roce 1786 vznikla nakonec v Metličanech. Na počátku 19. století byl kostel kvůli novým protipožárním předpisům silně omítnut, takže se jeví jako zděná stavba, je tzv. „v kožichu“. Tehdy byly odstraněny také dřevěné krakorce, které podpíraly převislou střechu. Další vnitřní a vnější obnova kostela byla dokončena roku 1872, a to díky novobydžovskému děkanovi P. Janu Novotnému. Za nového novobydžovského děkana P. Josefa Šrámka, který do tohoto úřadu nastoupil v roce 1887, byl kostel opět uvnitř upraven. V letech 1929-1930 byl chrám Páně též opraven, tentokrát nákladem města Nového Bydžova. 30. září 1930 zde udílel sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. Karel Boromejský Kašpar. 22. ledna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-a-sv-stanislava-se-zvonici-13465756). 1. března 1993 byla nahlášena krádež kostelních svícnů. V únoru 1994 přišel kostel vloupáním o část své vnitřní výzdoby, zejména šlo o obraz sv. Václava a malbu klečící ženy, k nimž si pachatel přibral ozdobné sloupky, 3 hlavičky andělů a jednu sošku. Roku 2017 proběhl stavebně-historický průzkum objektu, a to v souvislosti s jeho chystanou rekonstrukcí, která je spojena s bezúplatným převodem kostela a zvonice do vlastnictví obce.
Jedná se o orientovanou roubenou a omítanou stavbu s valbovou šindelovou střechou ve stylu raného lidového baroka s gotizujícími prvky s trojboce uzavřeným užším presbytářem a obdélnou sakristií po jižní straně, jež je položena na podezdívce z pískovcových kvádrů. Stěny obdélné lodi jsou zevně hladké, na každé straně mají 2 segmentově uzavřená okna. Presbytář má jedno půlkruhově zaklenuté okno v severní stěně a dvě stejná okna v příčných stěnách závěru. Průčelí je též hladké a má segmentově zaklenuté okno nad obdélnou dřevěnou vstupní předsíní se sedlovou střechou. Obdélná sakristie má pultovou střechu a po 1 drobném půlkruhovém okénku v jižní a východní stěně. Zevně ji zdobí dřevěné slepé arkády. Uprostřed severní zdi je boční vchod se segmentovým záklenkem. Vnitřek je kryt dřevěným kazetovým stropem. Nad vítězným obloukem se nachází čtyřboký oplechovaný sanktusník s jehlancovou střechou s makovicí a křížkem. Na západní straně je dřevěná trojramenná kruchta, jež je ozdobena malovanými výjevy ze života sv. Václava.
Zařízení kostela je převážně barokní. Hlavní oltář, kazatelna i oba boční oltáře pocházejí z konce 17. století. Na levém, který je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, se nachází obrázek Ukládání Krista na dřevě, který je kopií nezvěstného gotického originálu. Pravý oltář má malbu sv. Barbory z doby po roce 1680, za jejíhož autora je pokládán kladský rodák Jan Jiří Heinsch. V presbytáři se nachází obraz sv. Víta ze 17. století. Varhany od Josefa Kobrleho z Lomnice nad Popelkou pocházejí z doby kolem roku 1890 (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3120).
Zvony jsou kromě sanktusníku uloženy v samostatné dřevěné zvonici štenýřovo vzpěradlové konstrukce s osmibokým půdorysem, se stanovou střechou s makovicí a křížkem, která byla postavena v roce 1689 z materiálu, jenž vznikl zbouráním zvonice v Bydžovské Lhotce. Odtud též pochází výše jmenovaná zdejší trojice zvonů z let 1507, 1558 a 1670. Když se po rekvizicích 2. světové války vracely zvony zpět, tak jeden z nich nebyl zavěšen do zvonice, ale byl instalován na kostele, takže následně zde visela pouhá dvojice zvonů. Rekonstrukcí prošla zvonice v letech 1993-1994, protože se již kymácela a podle odborníků hrozil její pád.
Jedná se o orientovanou roubenou a omítanou stavbu s valbovou šindelovou střechou ve stylu raného lidového baroka s gotizujícími prvky s trojboce uzavřeným užším presbytářem a obdélnou sakristií po jižní straně, jež je položena na podezdívce z pískovcových kvádrů. Stěny obdélné lodi jsou zevně hladké, na každé straně mají 2 segmentově uzavřená okna. Presbytář má jedno půlkruhově zaklenuté okno v severní stěně a dvě stejná okna v příčných stěnách závěru. Průčelí je též hladké a má segmentově zaklenuté okno nad obdélnou dřevěnou vstupní předsíní se sedlovou střechou. Obdélná sakristie má pultovou střechu a po 1 drobném půlkruhovém okénku v jižní a východní stěně. Zevně ji zdobí dřevěné slepé arkády. Uprostřed severní zdi je boční vchod se segmentovým záklenkem. Vnitřek je kryt dřevěným kazetovým stropem. Nad vítězným obloukem se nachází čtyřboký oplechovaný sanktusník s jehlancovou střechou s makovicí a křížkem. Na západní straně je dřevěná trojramenná kruchta, jež je ozdobena malovanými výjevy ze života sv. Václava.
Zařízení kostela je převážně barokní. Hlavní oltář, kazatelna i oba boční oltáře pocházejí z konce 17. století. Na levém, který je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, se nachází obrázek Ukládání Krista na dřevě, který je kopií nezvěstného gotického originálu. Pravý oltář má malbu sv. Barbory z doby po roce 1680, za jejíhož autora je pokládán kladský rodák Jan Jiří Heinsch. V presbytáři se nachází obraz sv. Víta ze 17. století. Varhany od Josefa Kobrleho z Lomnice nad Popelkou pocházejí z doby kolem roku 1890 (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3120).
Zvony jsou kromě sanktusníku uloženy v samostatné dřevěné zvonici štenýřovo vzpěradlové konstrukce s osmibokým půdorysem, se stanovou střechou s makovicí a křížkem, která byla postavena v roce 1689 z materiálu, jenž vznikl zbouráním zvonice v Bydžovské Lhotce. Odtud též pochází výše jmenovaná zdejší trojice zvonů z let 1507, 1558 a 1670. Když se po rekvizicích 2. světové války vracely zvony zpět, tak jeden z nich nebyl zavěšen do zvonice, ale byl instalován na kostele, takže následně zde visela pouhá dvojice zvonů. Rekonstrukcí prošla zvonice v letech 1993-1994, protože se již kymácela a podle odborníků hrozil její pád.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.215, 15.528)
Poslední aktualizace: 30.9.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Kostel sv. Stanislava a Václava v Měníku
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava se zvonicí
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Měník, nalézá se zde dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí. Obec Měník s kostelem sv. Václava a Stanislava se nalézá, cca 5km jihovýchod…
0.6km
více »
Měník - dřevěný kostel sv. Václava a Stanislava s dřevěnou zvonicí
Kostel
Obec Měník se nachází jihovýchodně od Nového Bydžova. Největší zajímavostí obce je roubený trojlodní Kostel sv. Václava a Stanislava s roubenou polygonální zvonicí. Kostel byl postaven v roce 1686 z trhanic což js…
0.6km
více »
Kaple Panny Marie v Bydžovské Lhotce
Kaple
Tvrdí se, že v Bydžovské Lhotce stávala již ve 14. století návesní kaple a okolo ní rozsáhlý hřbitov, na němž byly později vykopávány lidské ostatky při stavbách selských stavení. Ve skutečnosti však nešlo o kapli…
0.9km
více »
Bydžovská Lhotka (Měník)
Místní část
První zmínka o Bydžovské Lhotce, jejíž katastr byl osídlen již v době kamenné, má pocházet z roku 1357 (jiné zdroje uvádějí rok 1362), i když je spojena pouze s místním kostelem, jenž byl zapsán již v popisu pražs…
0.9km
více »
Barchůvek (Měník)
Místní část
Své jméno získala tato ves podle sousední a mnohem starší obce Barchova, jejíž pojmenování vzniklo přidáním přípony -ov k osobnímu jménu Barech či Barch, o němž se soudí, že šlo o zkratku jiného osobního jména Bartoloměj, která má stejný původ jako Bareš. Od poloviny 16. století se od sebe obě vsi lišily pojmenováním - Velký a Malý Barchov, v následujícím století se říkalo vsi …
1.1km
více »
Rozhledna Kosice
Tipy na výlet
Jedeme domů z Broumovska, milujeme rozhledny a tak se snažíme je navštívit, když jsou jen trochu na naší trase. Tak je to i s touto rozhlednou. Obec Kosice se nachází zhruba 5 km na sever od hlavní silnice z Chlum…
2.2km
více »
Kostel sv. Markéty, panny a mučednice ve Vysočanech
Kostel
Zdejší chrám Páně býval farním již ve 14. století, kdy bylo vysočanské zboží i podací královským majetkem, ale podle nepřímých důkazů zde mohl stávat již počátkem 13. století. V roce 1350 náležel pod bydžovský dekanát a královéhradecký archidiakonát, přičemž o 19 let později bylo odsud odváděno 12 grošů papežského desátku. Roku 1364 byl Benešem z Vartenberka podán na místo zemř…
2.5km
více »
Vysočany - dřevěný kostel sv. Markéty
Tipy na výlet
Naším cílem je zajímavá sakrální památka, která se nachází v blízkosti Nového Bydžova. Jedná se o dřevěný Kostel Sv. Markéty v obci Vysočany. Obec Vysočany, o které je první písemná zmínka roku 1364 se nachází cca…
2.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Vysočany - dřevěný kostel sv. Markéty s dřevěnou zvonicí
Kostel
Obec Vysočany, o které je první písemná zmínka roku 1364 se nachází jižně cca 2 km od centra Nového Bydžova. Již ve zmíněném roce 1364 stával v místě dřevěný kostel, který byl zasvěcen sv. Markétě. Koncem 17. stol…
2.5km
více »
Kaplička sv. Salvátora u Humburk
Kaple
Zajímavá kaplička sv. Salvátora z druhé poloviny 18. století se nachází u Humburk při cestě od Nového Bydžova, přesněji u rozcestí na Koláči. Zkázu kapličce však v květnu roku 1993 přinesla vichřice. Obnovena byla…
2.7km
více »
Kostel sv. Filipa a Jakuba, apoštolů v Mlékosrbech
Kostel
Původně byly Mlékosrby přifařeny ke kostelu v Luhu a muselo se jednat o velmi bohatou farnost, protože jen v roce 1369 bylo odtud odváděno 21 grošů papežského desátku. Prvním známým plebánem v Luhu byl Držka, po j…
2.9km
více »
Mlékosrby
Vesnice
Pojmenování této obce má pocházet od toho, že se jednalo o ves lidí, kteří srbili či srbali (srkali) mléko - mlékosrbů, což potvrzuje také prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, …
2.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Barchov
Zámek
V Barchově stávaly dvě středověké tvrze, jedna v místě dnešního stavení čp. 41, kde se dosud říká Na valech. V 16. století náležel Barchov Mareši Dobřenskému z Dobřenic. Na počátku 17. století koupil barchovské …
3km
více »
Sv. Lukáš u Humburk
Socha
Sochy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, nebo sv. Panny Marie jsou v naší krajině k vidění celkem často. Socha sv. Lukáše, ochránce dobytka, jen výjmečně. Jednu sochu sv. Lukáše nalezneme při silnici mezi Humburky a Novým Bydžovem. Dílo je tvořeno zdobeným soklem, na kterém stojí sv. Lukáš s mládětem skotu. Dle nápisu na soklu pomníku dali sochu postavit manželé Lhottovy v…
3.3km
více »
Lipová alej u Nového Bydžova
Park
Lipová alej u Nového Bydžova je významným krajinotvorným prvkem v oblasti. Rozkládá se podél pravé strany silnice vedoucí od Metličan na Hradec Králové, její délka je cca 1 km. Alejí prochází NS Les Chlum a okolí, která má 10 zastávek.
3.4km
více »
Metličany - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Dominantou Metličan, které jsou dnes součástí Nového Bydžova, je barokní Kostel sv. Jakuba Většího, který byl postaven hradeckým stavitelem Františkem Kermerem v letech 1768-1775. Na Metličanském návrší však stáva…
3.9km
více »
S koloběžkou přes šest zámků. Cidlina II. část.
Cestopisy
Je poslední dubnová sobota roku 2016 a uzrál čas na další etapu podél řeky Cidliny. Na podzim roku 2014 jsem projel 35 kilometrový úsek od pramene na západním svahu hory Tábor do Jičína a dnes Vás provedu druhou č…
4km
více »
Nový Bydžov - městské muzeum
Muzeum
Secesní budova spořitelny a muzea byla postavena v letech 1905-1907 podle plánů J. Vejrycha. Historie muzea však spadá již do roku 1888, kdy bylo založeno. Prazákladem muzejních sbírek se stalo několik vzácných památek, které byly po staletí uchovávány ve staré radnici. V roce 1907 se muzeum přestěhovalo do druhého patra v nově postavené budově městské spořitelny, kde sídlí…
4.4km
více »
Nový Bydžov - kostel sv. Vavřince
Kostel
Nový Bydžov - Kostel sv. Vavřince je nejstarší dochovanou stavbou ve městě, založen byl se vznikem města v letech 1305 - 11, tehdy byl zasvěcen Matce Boží. Původně gotická stavba byla barokně upravována nejprve kolem roku 1680, později ještě v roce 1772. Přilba věže je z roku 1818, kdy byla upravena po požáru, který město postihl v roce 1817. Kostel je trojlodní kamennou…
4.4km
více »
Nový Bydžov - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází severovýchodně od Masarykova náměstí. Původně se jednalo o dřevěný luterský kostel z let 1601-20, který byl barokně přestavěn v letech 1717-18 dle plánů M. Rosiho. Kostelu dominuje miniaturní dvouvěžové průčelí. Obrazy pocházejí z původního kostela ze 17. století Hlavní oltář s barokními malbami pochází z 1. čtvrtiny 18. století.
4.4km
více »
Babice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Babice – obec cca 20 km západně od Hradce Králové. Prvně je ves zmiňována ve druhé polovině 14. století ve spojitosti s Matějem z Babic, vladykou nedaleké tvrze, která se nacházela severozápadně od obce směrem k B…
4.4km
více »
Nový Bydžov
Tipy na výlet
Směřujeme do královského města, které se nachází cca 30 km východně od Poděbrad a cca 27 km západně od Hradce králové, do Nového Bydžova. Nový Bydžov založil před rokem 1305 Václav II, když přenesl práva z blízkéh…
4.5km
více »
Výlet do Nového Bydžova.
Tipy na výlet
Dvě třetiny cesty do východních Čech, kde chceme pobýt několik dní, máme za sebou a tak po sjetí z dálnice do Chlumce nad Cidlinou se rozhodujeme pro zastávku na něco k zakousnutí a k…
4.5km
více »
Nový Bydžov
Město
Nový Bydžov leží ve Východních Čechách, západním směrem od města Hradec Králové. Město je založeno na pravém břehu řeky Cidliny. Město se rozkládá v oblasti České Tabule. Okolí města tvoří mírně zvlněná krajina.…
4.5km
více »
Nový Bydžov - kostel sedmibolestné Matky Boží
Kostel
Při popisovaní tohoto sakrálního objektu jsem byl celkem v koncích… Některé zdroje ho uvádějí jako kostel sedmibolestné Panny Marie, další jako kostel Nanebevzetí Panny Marie a třetí možností je hřbitovní kaple Sedmibolestné Panny Marie, o možnosti další naštěstí nevím ….. Jasné je, ale to, že postaven byl v letech 1898-1901 dle plánů architekta Josefa Mockera, stavbu…
4.9km
více »
Sloupno
Zámek
Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…
5.6km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Městečko
Chlumec nad Cidlinou leží ve Východních Čechách, západním směrem od Hradce Králové. Město se rozkládá u východního okraje mírně zvlněné KRAJINY České Tabule. K západnímu okraji města sahá rozsáhlý les, na jehož ok…
7.5km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Karlova Koruna
Zámek
Barokní Zámek Karlova Koruna se nachází v Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Zámecká stavba má ojedinělý půdorys připomínající tvar královské koruny. Návštěvníci si mohou záme…
7.9km
více »
Chlumec nad Cidlinou
Zámek
Zámek (Karlova Koruna) vznikl jako reprezentační venkovská residence, nebyl však upraven pro trvalé obývání. Nechal ho postavit stavitel František Maxmilián Kaňka pro hraběte Františka Fe…
8.1km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
9.9km
více »