O této kapličce u kruhové křižovatky při Hornické ulici a aleji 17. listopadu, která se nachází mezi lokalitami „Za sv. Rozálií“ a „U stínadel a kolečka“, se mnoho záznamů nedochovalo. Z indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 1. třídy Carla Koralka a geometra 2. třídy Josefa Schwarze můžeme pouze zjistit to, že se na jejím místě původně nacházela pouze dřevěná kaplička, z čehož můžeme nepřímo dovodit jen to, že současný objekt musí pocházet ze 2. poloviny 19. století. V té době byl tento obecní trojúhelníkovitý pozemek s kapličkou vtěsnán mezi pole Josefa Haaka z čp. 198 a dvojici obecních cest a podle symbolu „W“ víme, že zde byla louka a místo se tak polně neobhospodařovalo.
Některé prameny ještě hovoří, že se na tomto místě, kde se scházely cesty z Podlusk a ze stejnojmenné roudnické osady a vedly dále do Roudnice nad Labem (pozdější okresní silnice Podlusky-Roudnice nad Labem), bývala původně vztyčena Boží muka, případně dřevěný kříž s plechovou postavou Ukřižovaného Krista. Obojí však není nijak dokladováno a stojí pouze na lidských podáních.
Podle nedaleko se nacházejícího místa, jež je zváno „U stínadel a kolečka“ však můžeme usuzovat, že by tato sakrální stavba mohla být spojena s tím, že v těchto místech bývalo dříve situováno popraviště a kolo, v němž byli lámáni ti nejhorší zločinci. V celé oblasti se nacházely rovněž pozůstatky pravěkého osídlení a tehdejší lidé tato místa považovali za původní hřbitovy. Na památku pohřbených pak mnohdy nechali na těchto místech vybudovat nějaký sakrální objekt. Ani tato teorie není úplně vyloučena, i když původ zřízení této kapličky ovšem může být úplně jiný. Já sám se domnívám, že když byl původní objekt menší a dřevěný, muselo se jednat spíše o doprovod studánky, která sloužila tudy procházejícím pocestným a později vyschla nebo byla zničena lidskou činností. Skutečnou pravdu však dnes již sotva zjistíme a nepomůže nám ani pohled do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056), protože zde je zakreslena kaple, ale nezjistíme, zda byla dřevěná, nebo naopak již kamenná.
Rovněž Emanuel Poche ve svých „Uměleckých památkách Čech“ o ní píše pouze toto: „KAPLIČKA sv. VÁCLAVA u silnice k Podluskům – empír. typu, z 19. stol., pilíř s pilastry, výklenky a trojúhel. štítkem.“ Tato informace je také přebírána dále, např. Ing. arch. Karlem Kučou v jeho díle „Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl VI. Pro-Sto“ z roku 2004. Zmínky o ní se objevují pouze v souvislosti s některými církevními svátky a později s turistickými výlety Pražského odboru KČST, jež se kolem ní mnohokrát uskutečnily, např. 17. ledna 1926 (Roudnice nad Labem-Podlusky-Budyně nad Ohří-Mšené-lázně-Zlonice).
Jedná se o kapličku empírového stylu, jež je posazena na pilíři s pilastry, opatřena výklenky a ozdobena trojúhelníkovým štítem završeným kamenným křížem. V jejím sousedství se navíc nachází lehké opevnění vzor 1937, tzv. řopík (objekt č. 16/A-160, vybetonován 18. června 1937 pražskou firmou R. V. Svoboda), který měl být původně zničen, ale kvůli blízkosti kapličky byl zachráněn a dnes slouží jako muzeum československého opevnění, o němž se dá více dozvědět zde:
https://www.ropikroudnice.cz.