Klášterní Skalice – klášter Milostné Panny Marie

Obec Klášterní Skalice (původně jen Skalice) se nachází nedaleka města Kouřim a má asi 120 obyvatel. První písemné zmínky o obci se objevují už v první polovině 14. století ale na významu obec nabývá až v letech 1357 – 1400 založením – ve střední Evropě zřejmě posledního - cisterciáckého kláštera Milostné Panny Marie (At Graciam beatra Virginis).

Klášter založil kancléř Karla IV. a biskup mindenský Dětřich z Portic a jeho fundaci potvrdil i samotný papež Inocenc IV. Jednalo se o stavbu významnou, vždyť při položení základního kamene nového kláštera byly přítomny takové osobnosti, jako jsou císař Karel IV., pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic nebo olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi. Stavbu kláštera prováděla – s nejvyšší pravděpodobností – huť Matyáše z Arrasu, tedy prvního stavitele katedrály Pražského Hradu. Nejvýznamnější a nejimpozantnější stavbou kláštera byl chrám Milostné Panny Marie, který měl svou velikostí a krásou konkurovat svatovítské katedrále i sedleckému klášternímu Chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Klášter, ve kterém žilo 12 mnichů, nebyl nijak bohatý, protože kolonizace země již byla dokončena. Na přelomu 14. a 15. století však získal významného donátora, a to krále Václava IV. Tou dobou zde žije již 50 mnichů. V roce 1421 byl Klášter vypálen a částečně i pobořen husity. Obnoven byl roku 1481, ale – z finančních důvodů – znovu zaniká v roce 1553. Poslední pokus obnovit zdejší klášter přišel roku 1690, kdy byl klášter znovu postaven, ovšem v menší a barokní podobě. Definitivně zaniká rozhodnutím císaře Josefa II. v roce 1783.

Část kláštera s někdejší barokní kaplí Zvěstování Panny Marie byla v roce 1818 odkoupena a přebudována na zámek, který je dnes ovšem součástí soukromého zemědělského dvora (nachází se zde skladovací i bytové prostory) a je veřejnosti zcela nepřístupný. Jeho současná podoba odpovídá lichtenštejnské přestavbě, provedené po roce 1872.

Jak již bylo řečeno, nejimpozantnější stavbou gotického kláštera byl klášterní kostel Milostné Panny Marie. Jednalo se o stavbu katedrálního typu, dlouhou 80 metrů a v transeptu 40 metrů širokou. Výška chrámu byla určitě 20, spíše však 30 metrů. Historické prameny se ovšem neshodují na tom, jestli se jednalo o síňové trojlodí nebo pětilodní. V každém případě se jednalo o největší gotický kostel v Čechách a zřejmě i o jednu z nejvýznamnějších, největších a nejkrásnějších staveb období vlády Karla IV.

Z dob zaniklého gotického klášterního komplexu zůstal do dnešních dnů jen jediný mlčenlivý svědek - 10 metrů vysoký a 4 metry široký gotický pilíř. Přitom ještě v I. polovině 19. století se zde nacházelo sloupů 12 a na obrazu z roku 1807 je vidět mohutná zřícenina kláštera.

Dochovaný pilíř dokumentuje někdejší velkolepost chrámu. Původně byl jedním z nosných pilířů křížení hlavní a příčné lodi. Pohled na něj se mění se vzdáleností a úhlem pohledu. Je totiž bohatě profilovaný, což zvýrazňuje barevnost (převládá červená) zdejšího pískovce.

V budově zámku se dochovala gotická místnost s žebrovou klenbou, dříve zřejmě knihovna konventu a také jedno zazděné gotické okno s výběhy klenebních žeber původní kaple na východním průčelí. A v muzeu v Kouřimi je uložen krásný opukový svorník s vyobrazením anděla, který pochází z roku 1410 a byl součástí chrámové klenby.