Kolín - kostel Všech svatých
Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina
Méně známou, ale o to zajímavější, kolínskou památkou je kamenný kostel Všech svatých, respektive to, co z něj zbylo. Kdo jezdí občas vlakem mezi Moravou a Prahou, možná si ho povšiml. Nachází se totiž na malém návrší nedaleko hlavní nádražní budovy ve směru moravském, a tudíž jihovýchodním. Vidět je ovšem jen v zimním období, jinak ho skrývá celkem bujná vegetace. Kostel byl založen koncem 13. století, přičemž nejčastěji bývá uváděn – nikdy však neprokázaný - rok 1292. Jeho „definitivní“ konec přinesla letecká puma při posledním náletu na Kolín během II. světové války. Ten proběhl – již v podstatě zbytečně - 17. dubna 1945 a kromě nádraží a kostela byla zničena také tak důležitá budova, jakou je bezesporu lihovar. Od té doby se stal kostel volně přístupnou zříceninou, později také domovem různých skupin lidí na okraji společnosti. Nebýt jejich přítomnosti a kolem neustále projíždějících vlaků, jednalo by se o místo po všech stránkách velmi romantické. Takto se běžný návštěvník Kolína bojí – v lepším případě – do čeho šlápne …
Historie tohoto kostela je nejen pohnutá, ale také – alespoň částečně – zahalená rouškou tajemství. Jak jinak si vysvětlit spoustu rozporů, které jednotlivé informační prameny přinášejí? Zkusme tedy zvolit variantu nejpravděpodobnější a nejpřijatelnější. Kostel je v jádru gotickou stavbou, která vyrostla na předměstí Kolína, při dnes již zaniklé vesnici Hroby. Největší zásluhu na jeho výstavbě měl konšel Tilman. Kolem roku 1500 čekaly kostel pozdně gotické úpravy. Až do roku 1603 byl tento chrám pod patronátem hrobských mlynářů. Poté zchátralá stavba přešla pod městský patronát a roku 1611 je kostel opraven a rozšířen (prodloužení o varhanní kůr). Poté jej čeká vážné poškození v průběhu třicetileté války. V roce 1786 jej ruší Josef II. a následně jeho okolí slouží již jen jako pohřebiště sebevrahů a lidí, kteří zemřeli na choleru.
Chrám bývá občas nesprávně označovaný také jako „Hornický“ nebo „Havířský“ a později si prošel i barokní úpravou. Svou „předválečnou“ tvář získal kostel v letech 1769 až 1769, kdy jej – opět zpustlý – zrekonstruoval stavitel Jan Petržilka. Před svým zničením si prošel ještě důkladnou rekonstrukcí ve 20. letech minulého století. Jednalo se vždy o jednolodní orientovanou stavbu bez věže, vybudovanou z lomového kamene a omítnutou. Hlavní průčelí zdobily čtyři jednoduché pilastry a rokokový štít, po stranách zakončený spirálami. Obdélná loď měla dřevěný strop, chór byl čtvercový, s postranními gotickými okny a sklenutý jedním polem křížové klenby. Žebra křížové klenby presbytáře spočívala na jehlanovitých konzolách a protínala se ve svorníku zdobeném trojlistou růží. Na severní straně se dochoval sedlový portálek s pískovcovým ostěním. Hřbitovní kostel se původně nacházel nad starým řečištěm Labe.
Jak již bylo uvedeno výše, od II. světové války je z kostela pouhá zřícenina. Mezi obyvateli chrámu se střídají místní bezdomovci s narkomany a místo tak má k romantické podobě hodně daleko. Když jsme Kolín navštívili, byli jsme dokonce varování, ať ke kostelu raději ani nechodíme. Lidské exkrementy a volně pobíhající psi jsou prý to nejmenší, horší bývají útoky narkomanů infikovanými stříkačkami. Nedbali jsme a ke kostelu zašli. Do „interiéru“ jsme si nakonec netroufli (a bylo tam celkem plno), a tak se nám podařilo jen vyšlápnout … však víte. Je přitom zajímavé, že celá záležitost nechává zcela chladný městský úřad i jindy neobyčejně aktivní památkáře. Asi už tu opravdu nebylo co ukrást. Podle posledních informací by se však snad dnes již tomuto kostelu mělo blýskat na lepší časy. Ještě v roce 2006 zde sice nezvaní obyvatelé způsobili požár a o dva roky později byla zřícenina kostela zařazena mezi nejohroženější památky ČR, ale v roce 2012 byla zahájena první „novodobá“ rekonstrukční fáze, při které byla zazděna severní brána a obnovena branka jižní. Postupně by také mělo být provedeno odstranění náletových křovin i stromů, vytřídění původního kamene a následné obnovení obvodového zdiva v plném rozsahu. V závěrečné fázi se dokonce počítá se zastřešením kostela. Areál kostela je tedy dnes nepřístupný.
Kolínský kostel Všech svatých byl zapsán mezi chráněné památky ČR již v roce 1958 a přiložená fotodokumentace (skeny fotografií 9x13 cm) představuje toto místo v podobě z roku 2008, kdy jsem památku navštívil.
Kostel Všech svatých (někdy nesprávně označovaný jako "hornický"), ve dnes již zaniklé vsi Hroby, byl založen během 13.století v raně gotickém stylu. Stavba kostela byla zaplacena kolínskými měšťany z příjmů z důlní činnosti v Kutné Hoře.
Díky pozdějším opravám a přestavbám se na stavbě objevují i prvky pozdní gotiky a baroka.
V době třicetileté války byl kostel zničen vojáky a přestal na čas sloužit svému účelu.
Poté byl obnoven, ale v roce 1786 byl zrušen dekretem císaře Josefa II. Hřbitov obklopující stavbu byl nadále využíván pouze pro pohřbívání mrtvých v době cholerové epidemie a k pohřbívání sebevrahů. To trvalo do roku 1882.
Kostel byl podruhé obnoven na začátku 20.století a ve 30.letech 20.století byl významněji rekonstruován.
Asi poslední "ránu" dostala stavba 17.dubna 1945. Toho dne byl kostel zasažen leteckou pumou (4.nálet na Kolín) a od té doby je v troskách.
Ještě se sice objevily dva pokusy o opravu kostela v roce 1964 a v 90.letech 20.století, ale velké plány skončily jen u nového stropu presbytáře a dozdění jedné ze zdí.
Ze stavby je do dnešních dnů dochováno obvodové zdivo chrámové lodi se vstupním portálem na severní straně. V presbytáři jsou zbytky Křížové klenby s pískovcovými žebry. Ta pravděpodobně pochází ze 13.století.
V posledních letech je kostel občasným útočištěm lidí bez domova, a díky nim se stává poměrně často cílem místních hasičů.
V roce 2008 byl kostel zveřejněn mezi nejohroženějšími památkami ČR na seznamu Národního památkového ústavu. To mu ale pravděpodobně už nepomůže.
Zříceninu můžete najít nedaleko železniční stanice Kolín, východním směrem na menší, stromy porostlé, vyvýšenině. Kostel Všech svatých je už rok v uzavřeném objeku soukromého vlastníka a je nedostupný.