Košíkářské muzeum Morkovice

Fotografie (3) • Foto: Franta

Tradice košíkářství dosáhla v městečku Morkovice-Slížany už téměř 280 let. Jedno z nejstarších řemesel světa (to úplně nejstarší jistě všichni dobře znají, ale netřeba ho jmenovat) do místa přinesli dva přistěhovalci – košaři. Morkovicko pro něj bylo jak zrozené, neboť u panských rybníků divoce rostla hojnost vrb, jejíž proutí bývalo původním výrobním materiálem.

Košařský cech v Morkovicích se objevil už v roce 1739 a v roce 1819 měl 17 mistrů a 23 tovaryšů.

Za první republiky vyváželi místní košaři své výrobky nejen do celé Evropy, ale i do Ameriky. Zboží se vyrábělo (denně až 18 hodin) od pondělka do čtvrtka, a až do neděle se pak prodávalo překupníkům anebo vozilo na trh. Na ně se jezdilo do Brna, Olomouce a Znojma, takže místní řemeslnící byli i zdatní cestovatelé.

Po „vítězném únoru 1948“ nastal postupný úpadek řemesla a dnes se jím v obou spojených obcích zabývá sotva desítka košíkářů.

Původní Museum morkovského kraje vzniklo v Morkovicích v roce 1936, po druhé světové válce se přestěhovalo na zámek, ale v roce 1963 přišla pohroma v jeho zrušení a přestěhování většiny exponátů do muzea v Kroměříži.

Po letech se rozhodly Morkovice-Slížany muzejní tradici obnovit a přistoupily k razantnímu kroku: nejprve byl zakoupen jeden z nejstarších (a nejhezčích) domů na okraji rynku pod kostelem a po důkladné opravě do něj byly umístěny sbírky nového, už jen zcela košíkářského muzea. Slavnostní otevření se konalo v červnu 2010 a od té doby je možno si v pěti místnostech prohlédnout nejrůznější košařské výrobky. Návštěvníci se nejspíš budou notně divit, co všechno z proutí dokázaly (a dokáží) zlaté ručičky místních řemeslníků vyrobit!

Já se sice při návštěvě Morkovic kvůli časové tísni do jeho interiérů nedostal, ale naštěstí vím o místním košíkářství spoustu podrobností od svého vyškovského přítele a morkovického rodáka Jana Štětiny. Jeho rodiče se výrobou proutěných výrobků na plný úvazek též zabývali a malý Honza jim přitom musel pomáhat...

Na Youtube jsem narazil na video o historii a exponátech morkovického muzea a odkaz na něj na závěr článku přidávám: www.youtube.com/watch?v=xXVMSAcgEqg

Otevírací doba muzea:

Muzeum je otevřeno: duben - říjen
Muzeum je uzavřeno: listopad - březen

pondělí: zavřeno
úterý: 13:00 - 15:00
středa: na objednání
čtvrtek: 13:00 - 15:00
pátek: 13:00 - 15:00
sobota: 13:00 - 16:00
neděle: 13:00 - 16:00

V případě nepřítomnosti průvodce (úterý - pátek v době od 10:00 do 12:00) je možné prohlídku domluvit předem, případně volejte prosím na tel. číslo 724 085 110, průvodce se dostaví nejpozději do 10 minut.

Skupinové návštěvy (nad 10 osob) a v době od listopadu do března je vhodné se objednat nejméně 3 dny předem.

Vstupné:

dospělí 30,- Kč
rodinné vstupné 90,- Kč (2 dospělí + max. 4 děti)
Senior Pas., ZTP 25,- Kč

Foto: Franta

Muzeum je bezbariérové.

Kontakt

Košíkářské muzeum Morkovice
Nádražní 169
768 33 Morkovice-Slížany

www.muzeummorkovice.webk.cz
www.morkovice-slizany.cz
Tel. +420 724 085 110
e-mail: kazikova@morkovice-slizany.cz

Podobné příspěvky

Košíkářské muzeum v Morkovicích - Slížanech představí košíkářskou tradici

Více než dvě stě let starou tradici košíkářství v Morkovicích- Slížanech na Kroměřížsku přiblíží návštěvníkům Košíkářské muzeum, které bylo ve městě slavnostně otevřeno v sobotu 12. června 2010.

Muzeum v celkem pěti místnostech ukazuje nejrůznější košíkářské výrobky – od typických košů pro různé účely až například po „opletené“ demižóny či cestovní kufry. Část věnovali soukromí dárci a část pochází z bývalého morkovického muzea, které přibližovalo také jiné tradice a historii regionu a bylo zrušeno v roce 1963. Exponáty byly od té doby uloženy v Muzeu Kroměřížska a nyní se do Morkovic vrátily. „Jedná se o výrobky z proutí, ale i z dnes populárního pedigu, který se v Morkovicích používal již před sto lety. K vidění je i různé nářadí a návštěvníci nahlédnou také do staré dílničky košíkáře“ uvedla koordinátorka projektu, Leona Foltýnová z Městského úřadu Morkovice.

Město expozici zřídilo v jednom z nejstarších místních domků, který pro tento účel odkoupilo již v roce 2007 a poté z vlastních prostředků rekonstruovalo za 1,1 milionu korun. Na instalaci samotné expozice získalo 245 tisíc korun z evropského programu přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko. Partnery projektu jsou slovenská Obec Rudník a Ostrata na Zlínsku.

Tradice košíkářského řemesla ve městě trvá přes 200 let. Bylo považováno za baštu košíkářů, v 18. století zde byl založen i jejich cech. Za první republiky místní řemeslníci vyváželi své zboží do celé Evropy i do Ameriky. Po roce 1948 přišel postupný úpadek řemesla. Nyní se mu v Morkovicích-Slížanech věnuje už jen asi desítka košíkářů.

Otevírací doba muzea:

Vstupné:

dospělí 30,- Kč
rodinné vstupné 90,- Kč (2 dospělí + max. 4 děti)
Senior Pas., ZTP 25,- Kč

Morkovice - košíkářské muzeum

Muzeum košíkářství v Morkovicích - Slížanech na Kroměřížsku jsme navštívili během jednodenního výletu, který jsme celý strávili v Kroměříží a nejbližším okolí. Auto jsme zaparkovali nedaleko u kostela nad muzeem, které zde bylo otevřeno v roce 2010 a vydali jsme se ke dveřím muzejní budovy. Zjistili jsme, že je zavřeno, ale zároveň jsme si u dveří přečetli, že stačí zavolat na uvedený telefon a pracovník muzea brzy přijde otevřít. Po deseti minutách přišel a vpustil nás dovnitř.

U našeho spasitele jsme si koupili nejen vstupenky, ale také turistickou známku a pohled. Zklamalo nás, že neměli razítko do památníku. Pak jsme se již vydali na exkurzi za proutěnými výrobky, které byly umístěny do pěti místností. Během prohlídky nám průvodce pověděl spoustu informací o historii muzea, výrobě košíků v obci a také o jednotlivých výrobcích z proutí.

Dozvěděli jsme se, že košíkářství v Morkovicích - Slížanech na Kroměřížsku existuje již více 200 let, neboť již v 17.století se v Morkovicích usadili dva košaři. Jeden se učil v nedalekých Švábenicích a jmenoval se Malý. Druhý se učil u zahradníka v Uhřicích, byl to morkovský panský zahradník a jmenoval se Vinklér. Tito dva řemeslníci přinesli do Morkovic jedno z nejstarších řemesel světa.

Nepřekvapilo nás, že se v Morkovicích košíkářům dařilo, neboť u panských rybníků pod Městečkem byl dostatek potřebného materiálu. Divoce zde rostly vrby, jejichž proutí je původním košařským materiálem.

Průvodce nám také sdělil, že se kdysi řemeslníci sdružovali do cechů, přičemž v Morkovicích se košařský cech objevil podle dokumentu roku 1739. V tomto cechu byly udržovány tradice a předpisy. Bratrstvo řemeslníků přijímalo mezi sebe každého nového mistra okázalým způsobem a jeho vstup byl vždy náležitě oslaven. Poslední přijatý mistr musel do cechu podle starého zvyku přispět na cechovní hostinu pecnem chleba a kopou tvarůžků a při hostině musel ostatní mistry obsluhovat.

Dále jsme se dozvěděli, že cech měl tehdy 17 mistrů a 23 tovaryšů a v kostele nad muzeem po něm zůstalo pár podstavníků ozdobených figurkami sv.Dorothea a sv.Makaria z roku 1822, cechovní prapor z roku 1871 a cechovní košařská truhlice.

Za první republiky místní řemeslníci vyváželi své zboží do celé Evropy i do Ameriky a neuměli jsme si dnes představit, že košíkáři vyráběli v dílnách výrobky od pondělí do čtvrtka až 18 hodin denně. Zbytek týdne zboží prodávali na trhu, nebo překupníkům a v neděli byl konečně čas vše pořádně oslavit. Na trhy bylo potřeba ujít pěšky do Brna, Olomouce či Znojma mnoho kilometrů, což se nám opět zdálo z dnešního hlediska neuvěřitelné.

Po roce 1948 přišel postupný úpadek řemesla, což nás vůbec nepřekvapilo, protože tehdejší doba nepřála drobným řemeslníkům. Nyní se mu v Morkovicích-Slížanech věnuje už jen asi desítka košíkářů.

Z historie jsme zjistili, že v Morkovicích existovalo muzeum již ve třicátých letech 20.století, které se vlezlo do jedné místnosti a exponáty přibližovaly kulturu zdejšího kraje. Po druhé světové válce se muzejní sbírky přestěhovaly na zámek, kde vydržely až do roku 1963 a ve stejném roce bylo muzeum zrušeno a většina sbírek byla převezena do kroměřížského muzea.

Byli jsme rádi, že představitelé města v roce 2007 zakoupili jeden z nejstarších domů v Morkovicích a v roce 2010 zde otevřelo košíkářské muzeum. S průvodcem jsme si exponáty se zájmem prohlédli.

Z výrobků nás nejvíce překvapily košíky na pumové bomby, které tvořily jakýsi bezpečnostní obal kvůli Dopravě za 2.světové války. Pěkné byly proutěné kočárky, které nám připomněli časy našich babiček. Samozřejmě nechyběly desítky košíků různých tvarů, velikostí i barev. Viděli jsme i nábytek z proutí nebo cechovní truhlici. Staré černobílé fotografie nám představily dobu, kdy se zde košíky pletly ve velkém. Nechyběly ani kroje místních lidí a také ještě nedodělané výrobky, z kterých doslova trčelo dlouhé proutí. Na závěr exkurze jsme se šli podívat na dvůr, kde jsme viděli nářadí řemeslníků, vůz na kterém se výrobky vozily na trhy, starou vanu či váhu.

Po hodinové exkurzi jsme se s průvodcem rozloučili, vrátili se k autu a pak jsme odjeli do Kroměříže na oběd a na zámek.

Otevírací doba muzea:

Vstupné: