Loading...
Pokud našinec vyjede někam za naše hranice do civilizovaného světa, myšleno více na západ, případně tak ještě k jihozápadu, velmi často se setká s faktem, že se dá nahlédnout, leckdy i prolézte do většiny tamních kostelů, kaplí a jiných podobných zařízení. Ty bývají zavřené většinou až někdy v nočních hodinách. U nás se s takovým faktem setkáváme málokdy, spíše vůbec.
Samozřejmě to má příčinu ve 40leté atheistické politice a po té náhle nabytá svoboda s možností zpeněžit kde co, takže v 90. letech minulého století s různých kostelů, kostelíků i kapliček zmizely věci, které se daly snadno odnést. Paradoxně to ani nemuselo mít velkou hodnotu.
Pokud se tedy podaří nahlédnout do nějakého venkovského kostelíka, musí mít člověk vysloveně štěstí, buď se koná nějaká mše (co jsme bezvěrci, tak si to neplánujeme), nebo je otevřeno z jiných důvodů, třeba se uklízí.
K takovým náhodným prohlídkám se tak může zařadit i kaple v Kosově. Vesnička malebně položená na kopcích Zábřežské vrchoviny je připomínaná již v roce 1360. Určitě už tenkrát si postavili obyvatelé nějakou kapličku nebo křížek, ačkoliv k vlastním mším museli docházet jinam (klidně i do vzdáleného Zábřeha).
V Kosově najdeme menší kapli z přelomu 18. a 19. století, samotnému centru ale více dominuje větší kaple sv. Jana Nepomuckého z l. 1868–1871. Zde bychom klidně mohli hovořit o kostelíku.
Jedná se o jednolodní stavbu s představěnou předsíní. Půdorys kostelíku je obdélníkový, závěr tvoří ustupující presbytář půlkruhového závěru. Nad vstupem do kostelíku je hranolová věžička s hodinami a špičatou stanovou střechou. Na severní straně je přistavěná sakristie. Vnější omítka je hladká s leseny kolem oken. Vnitřní omítky též hladké s ozdobnými pásy.
Střecha kostelíku je sedlová. Vnitřní prostor je zastropen valenými klenbami v lodi i v presbytáři. Kolem oken jsou ozdobné polosloupy i v prostorách mezi trojicí oken na každé straně interiéru. Okna jsou obdélníková oblouková.
Ve stropě jsou ozdobné medailonky s portréty světců.
Oltářní prostor tvoří schránka na liturgické předměty. Nad ní je idealizovaný obraz Jana z Pomuku s ratolestí. Jak víme, ve 14. století vypadaly Hradčany určitě jinak. Jak mi řekla paní, obraz namaloval místní učitel. Z další výzdoby stojí za zmínku celkem moderní křížová cesta , případně moderní barevná okna.
Nad vstupem do kostela je zpěvácký balkon s klenbou. Součástí areálu je i kříž s Pannou Marií Bolestnou na dříku s datací 1782.