Kostel sv. Anny ve Skřivanech
Tento chrám byl založen v roce 1720 jako zámecká kaple Nanebevzetí Panny Marie, která sloužila pouze pro potřeby zámku, jenž byl vybudován na místě tvrze, připomínané již ve 14. století. Stavba vznikla nejspíše podle plánů od Donata Morazziho, i když jiné zdroje hovoří rovněž o jiných jeho současnících. Stavebníky byli: Jan Václav hrabě z Bubna a Litic, jehož erb je umístěn nad vchodem, a jeho manželka Karolina Anna, rozená baronka Becková. Ti již následujícího roku panství prodali Kristiánovi Karlu rytíři z Platzu a Ehrenthalu. Teprve později začala stavba sloužit i obci jako kostel Rodiny Páně. Hlavní zásluhu o úpravu vnitřku i exteriéru měla Teresie Koblicová, rozená Rocheltová († 1838). Jejím nákladem byla postavena věž, kostel vybílen, vyštafírovány oltáře, kazatelna, pořízeny obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Terezie, varhany, svícny k pobočním oltářům, věčná lampa, lustr, 4 korouhve, opravena mešní roucha a antipendia. V roce 1842 byl kostel nově zasvěcen sv. Anně, i když poutní slavnost byla přeložena již počátkem 18. století na neděli po sv. Anně. Třebaže tu bývala sloužena mše svatá jen asi 7x za rok, vždy se tak dělo o svátku sv. Anny. V dubnu 1876 se tu konala zvláštní misie. 7. dubna 1882 vyhořel cukrovar a kostel byl zachráněn jen díky stromům, jež byly vysázeny kolem něj. Roku 1895 byly nákladem Alfréda svobodného pána z Liebigů a jeho manželky Terezie pořízeny nové pneumatické varhany od Melzrovy kutnohorské firmy. Vyšly na 700 zlatých a o Velikonočním pondělí téhož roku byly slavnostně posvěceny. 20. dubna 1907 zavítal do kostela královéhradecký biskup Msgr. ThDr. Josef Doubrava, který zde udílel svátost sv. biřmování. Od 22. ledna 1964 je objekt památkově chráněn. V současnosti je kostel filiálním do Vysokého Veselí. V roce 2006 byla opravena střecha kostela. V letech 2016-2017 byla opravena zvonice a zeď u kostela.
Jedná se o jednolodní obdélný objekt s pravoúhle uzavřeným presbytářem a se sakristií a oratoří po stranách. Čtveřicí pilastrů členěné západní průčelí vrcholí štítem, v němž se nachází nika s konchou, v níž je situována socha Anděla strážce z roku 1720. Presbytář se zkosenými rohy je sklenut valenou klenbou se stýkajícími se lunetami, dvojosá loď je zaklenuta plochou klášterní klenbou s lunetami. Stěny jsou členěny segmentově uzavřenými okny s kamennými šambránami, uvnitř plochými pilastry, nesoucími úseky římsy. Na valbové střeše nad lodí je umístěn osmiboký sanktusník s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí. Nad vchodem se nachází erb Bubnů z Litic a Becků s nápisem: „ANNO IOANNES WENCESLAUS S.R.I. COMES DE BUBNA ET LITITZ 1720 CVM CONIVGE CAROLINA ANNA NATA BARONISSA DE BECK FIERI FECIT.“ a nad ním velké ostěné okno se segmentovým záklenkem a vykrojenými horními rohy.
Zařízení pochází z doby vzniku kostela. Oltářní kámen s ostatky sv. mučedníků Fruktuosa a Ignacia byl konsekrován 5. května 1721 královéhradeckým biskupem Msgr. Janem Adamem hrabětem Vratislavem z Mitrovic. Původní obraz „Rodiny Páně“ na hlavním oltáři od J. Russe odstranil majitel panství Gustav Ledvinka rytíř z Orlové Skály a před smrtí své manželky Eleonory Marie Teresie, rozené Feilingerové († 1869) dal namalovat a postavit na oltář jiný obraz, na němž měla Rodička Boží její podobu, což vyvolalo hněv prostého lidu. Jako nevhodný označili tento krok i jeho synové, jež požádali novou vrchnost, aby byl obraz nahrazen jiným. Teresie baronka Liebigová nechala za 1 000 zlatých vymalovat u malíře Alberta Moseho nový obraz podle originálu Petra Paula Rubense v kostele sv. Ilfonsa ve Vídni. Tento obraz byl 24. června 1894 posvěcen novobydžovským děkanem P. Josefem Šrámkem a starý obraz byl následně spálen. Boční rozvilinové oltáře sv. Terezie (na epištolní straně) a sv. Jana Nepomuckého (na evangelní straně) mají rovněž novodobé malby. Původně byly vedlejší oltáře zasvěceny sv. Barboře a českým sv. patronům a současnými byly nahrazeny ve 30. letech 19. století. Empírová kazatelna pochází z 1. poloviny 19. století. V rozích při vstupu jsou výklenky pro dřevěné sochy sv. Petra od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a sv. Pavla od jičínského sochaře Josefa Rychtery. Ten je patrně též tvůrcem náhrobku s reliéfem z roku 1822. V roce 1895 byly pro kostel zakoupeny varhany, které postavil kutnohorský varhanář Antonín Mölzer. Pod kostelem se nachází klenutá krypta rodu Ledvinků z Adlerfelsu, jemuž panství náleželo v 19. století. Pískovcový náhrobník s vytesaným andělem s kalichem a palmou, sklánějícím se nade dvěma rakvemi v hlavách křížky označenými náleží Marii Ledvinkové, což dokazuje nápis: „Marya Ledvinková z Orlové Skály rodem Müllerova majíc věku 28 let zesnula v Pánu dne 13. října 1822, dvé dítek zanechala.“
Kostel byl postaven bez věže, a tak byly zvony zavěšeny v samostatné dřevěné roubené zvonici vzpěradlové konstrukce s trámovou kostrou a na osmibokém půdorysu z 18. století, jež byla později podezděna. Šindelová střecha je zakončena hranolovou vížkou se stěnami ze svisle kladených přelištovaných prken a se sdruženými obdélnými okny, ukončenou jehlancovou šindelovou střechou s makovicí a křížkem na vrcholku. Původně v ní byla umístěna dvojice zvonů. Zvon z roku 1695 o hmotnosti 40 liber a s nápisem: „Sit nomen Domini benedictum in saecula. Anno 1695“ byl starší než kostel, pocházel tedy z doby, kdy zvonice ještě neexistovala. Pocházel buď z vížky nad zámkem, nebo z obecní zvoničky. Také původní umístění zvonice není známé. Víme však, že po požáru sousední rafinerie cukru 5. března 1905 byla posunuta na poněkud vzdálenější místo od svého původního umístění. Větší zvon o hmotnosti 80 liber s textem: „Sit nomen Domini benedictum. Anno 1719. Refusa sumptibus Gustavi equitis de Adlerfels in fabrica campanarum Caroli Bellmann filiae Annae Pragae. 1886“ byl zrekvírován za 1. světové války, menší z roku 1695 byl v roce 2000 ukraden. O 4 roky později byla zvonice nahrazena věrnou replikou, která byla vysvěcena roku 2006. Tehdy obec rovněž opatřila nový zvon.
Jedná se o jednolodní obdélný objekt s pravoúhle uzavřeným presbytářem a se sakristií a oratoří po stranách. Čtveřicí pilastrů členěné západní průčelí vrcholí štítem, v němž se nachází nika s konchou, v níž je situována socha Anděla strážce z roku 1720. Presbytář se zkosenými rohy je sklenut valenou klenbou se stýkajícími se lunetami, dvojosá loď je zaklenuta plochou klášterní klenbou s lunetami. Stěny jsou členěny segmentově uzavřenými okny s kamennými šambránami, uvnitř plochými pilastry, nesoucími úseky římsy. Na valbové střeše nad lodí je umístěn osmiboký sanktusník s lucernou a jehlancovou střechou s makovicí. Nad vchodem se nachází erb Bubnů z Litic a Becků s nápisem: „ANNO IOANNES WENCESLAUS S.R.I. COMES DE BUBNA ET LITITZ 1720 CVM CONIVGE CAROLINA ANNA NATA BARONISSA DE BECK FIERI FECIT.“ a nad ním velké ostěné okno se segmentovým záklenkem a vykrojenými horními rohy.
Zařízení pochází z doby vzniku kostela. Oltářní kámen s ostatky sv. mučedníků Fruktuosa a Ignacia byl konsekrován 5. května 1721 královéhradeckým biskupem Msgr. Janem Adamem hrabětem Vratislavem z Mitrovic. Původní obraz „Rodiny Páně“ na hlavním oltáři od J. Russe odstranil majitel panství Gustav Ledvinka rytíř z Orlové Skály a před smrtí své manželky Eleonory Marie Teresie, rozené Feilingerové († 1869) dal namalovat a postavit na oltář jiný obraz, na němž měla Rodička Boží její podobu, což vyvolalo hněv prostého lidu. Jako nevhodný označili tento krok i jeho synové, jež požádali novou vrchnost, aby byl obraz nahrazen jiným. Teresie baronka Liebigová nechala za 1 000 zlatých vymalovat u malíře Alberta Moseho nový obraz podle originálu Petra Paula Rubense v kostele sv. Ilfonsa ve Vídni. Tento obraz byl 24. června 1894 posvěcen novobydžovským děkanem P. Josefem Šrámkem a starý obraz byl následně spálen. Boční rozvilinové oltáře sv. Terezie (na epištolní straně) a sv. Jana Nepomuckého (na evangelní straně) mají rovněž novodobé malby. Původně byly vedlejší oltáře zasvěceny sv. Barboře a českým sv. patronům a současnými byly nahrazeny ve 30. letech 19. století. Empírová kazatelna pochází z 1. poloviny 19. století. V rozích při vstupu jsou výklenky pro dřevěné sochy sv. Petra od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa a sv. Pavla od jičínského sochaře Josefa Rychtery. Ten je patrně též tvůrcem náhrobku s reliéfem z roku 1822. V roce 1895 byly pro kostel zakoupeny varhany, které postavil kutnohorský varhanář Antonín Mölzer. Pod kostelem se nachází klenutá krypta rodu Ledvinků z Adlerfelsu, jemuž panství náleželo v 19. století. Pískovcový náhrobník s vytesaným andělem s kalichem a palmou, sklánějícím se nade dvěma rakvemi v hlavách křížky označenými náleží Marii Ledvinkové, což dokazuje nápis: „Marya Ledvinková z Orlové Skály rodem Müllerova majíc věku 28 let zesnula v Pánu dne 13. října 1822, dvé dítek zanechala.“
Kostel byl postaven bez věže, a tak byly zvony zavěšeny v samostatné dřevěné roubené zvonici vzpěradlové konstrukce s trámovou kostrou a na osmibokém půdorysu z 18. století, jež byla později podezděna. Šindelová střecha je zakončena hranolovou vížkou se stěnami ze svisle kladených přelištovaných prken a se sdruženými obdélnými okny, ukončenou jehlancovou šindelovou střechou s makovicí a křížkem na vrcholku. Původně v ní byla umístěna dvojice zvonů. Zvon z roku 1695 o hmotnosti 40 liber a s nápisem: „Sit nomen Domini benedictum in saecula. Anno 1695“ byl starší než kostel, pocházel tedy z doby, kdy zvonice ještě neexistovala. Pocházel buď z vížky nad zámkem, nebo z obecní zvoničky. Také původní umístění zvonice není známé. Víme však, že po požáru sousední rafinerie cukru 5. března 1905 byla posunuta na poněkud vzdálenější místo od svého původního umístění. Větší zvon o hmotnosti 80 liber s textem: „Sit nomen Domini benedictum. Anno 1719. Refusa sumptibus Gustavi equitis de Adlerfels in fabrica campanarum Caroli Bellmann filiae Annae Pragae. 1886“ byl zrekvírován za 1. světové války, menší z roku 1695 byl v roce 2000 ukraden. O 4 roky později byla zvonice nahrazena věrnou replikou, která byla vysvěcena roku 2006. Tehdy obec rovněž opatřila nový zvon.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.267, 15.504)
Poslední aktualizace: 31.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Skřivany
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Anny ve Skřivanech
Skřivany - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěná zvonice se nachází poblíž kostela sv. Anny. Původně stávala zvonice blíže kostelu, ale po požáru cukrovaru v roce 1905 byla přenesena na současné místo. Na původním místě stávala zvonice cca od roku 1720. Ve Zvonici byly dva zvony. Zvon z roku 1719 byl zrekvírován během 1. sv. války. Druhý, starší zvon z roku 1695 válku přečkal, nepřečkal však nájezd vandala, který ho…
0.4km
více »
Skřivany - kostel sv. Anny
Kostel
Skřivany - první doložená písemná zmínka o vsi je datována rokem 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan. Dle historika J. V. Šimáka jsou však dnešní Skřivany uváděny v Kosmově kronice české k roku 1110 jako „mosty s Křivci na řece Cidlině“. V 16. – 17. století patřila ves s tvrzí rodu Zumrfeldů, roku 1628 přešla do majetku Albrechta z Valdštejna, po Albrechtově smrti…
0.4km
více »
Cukrovar ve Skřivanech
Dům, budova
Cukrovar vystavěl v roce 1862 Gustav Ledvinka rytíř z Orlové Skály (Adlersfelsu) na místě bývalého špýcharu a pivovaru, přičemž prvním ředitelem továrny byl Jan Musil, po něm František Kubeš a cukrmistrem byl Jose…
0.4km
více »
Skřivany
Vesnice
Území této v mnoha směrech krásné obce bylo obydleno již v pravěkých dobách, čehož důkazem může být řada archeologických nálezů. Již v roce 1870 byl u Stihnova nalezen bronzový meč a tamtéž před rokem 1888 několik…
0.4km
více »
Zámek ve Skřivanech
Zámek
Na tomto místě vyrostla nejprve tvrz, o jejiž historii a držitelích nejlépe vypravuje profesor August Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl pátý. Podkrkonoší“:„SKŘIVANY.Na místě býval…
0.4km
více »
Sloupno
Zámek
Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…
1.5km
více »
Králíky (HK)
Vesnice
Králíky - obec severovýchodně od Nového Bydžova. první historická písemná zmínka o vsi je v Zemských deskách z roku 1635.V berní rule z roku 1651 je ves uváděna jako Kralice. Dnes v této zemědělské obci najdeme pomník se sochou sv. Panny Marie a pomník ukřižování.
2.8km
více »
kaplička ve Smidarské lhotě
Tipy na výlet
Vlakem či autobusem do Smidar, z tama pěšky do Smidarské lhoty v ní odbočit směrem na,Janovice,Starý Bydžov . Kaple je na konci vesnice po levé straně-přes mostek. Církevní objekt, kolem něj jsou velmi zajímavé staré lípy. Dá se najíst u kapličky, jídlo a vodu doporučuji vzít sebou v obci není obchod s potravinami. Ty se dají koupit ve Smidarech celkový ráz východočeské vesničky, a zajímavé lípy u Kapličky. okolní krajina …
2.9km
více »
Smidary - kostel sv. Stanislava
Kostel
Smidary - dominanta obce kostel sv. Stanislava je od třicetileté války zasvěcen polskému světci sv. Stanislavu. Důvodem zasvěcení polskému světci byl nedostatek českých kněží, za které v Čechách působili kněží polští. Předchůdce dnešního kostela, kostel dřevěný v roce 1749 vyhořel a na jeho místě byla postavena barokní stavba s věží. I nový kostel však v roce 1752 vyhořel a…
3km
více »
Sv. Venancius u Smidarské Lhoty
Socha
Sochu svatého Venancia najdeme cca v polovině cesty mezi Smidary a Smidarskou lhotou. Dle pověsti v těchto místech přepadli v noci tři lvi hraběte Dymokurského, který jel na koni. Když hrabě uznal, že obrana by byla marná, modlil se a v duchu vzíval svého patrona Venancia, aby ho vysvobodil. A tak lvi chvíli zuřivým pohledem na hraběte hleděli a pak se vzdálili. Jako dík dal…
3km
více »
S koloběžkou přes šest zámků. Cidlina II. část.
Cestopisy
Je poslední dubnová sobota roku 2016 a uzrál čas na další etapu podél řeky Cidliny. Na podzim roku 2014 jsem projel 35 kilometrový úsek od pramene na západním svahu hory Tábor do Jičína a dnes Vás provedu druhou č…
3km
více »
Výlet do Nového Bydžova.
Tipy na výlet
Dvě třetiny cesty do východních Čech, kde chceme pobýt několik dní, máme za sebou a tak po sjetí z dálnice do Chlumce nad Cidlinou se rozhodujeme pro zastávku na něco k zakousnutí a k…
3.1km
více »
Nový Bydžov - bývalá synagoga, sbor Českobratrské církve evangelické
Synagoga
Bývalá Novobydžovská synagoga je připomínkou na židovskou čtvrť, která zanikla po požáru v roce 1901. Po druhé světové válce byla Synagoga přestavěna na modlitebnu Českobratrské církve evangelické. K vysvěcení mod…
3.1km
více »
Nový Bydžov - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází severovýchodně od Masarykova náměstí. Původně se jednalo o dřevěný luterský kostel z let 1601-20, který byl barokně přestavěn v letech 1717-18 dle plánů M. Rosiho. Kostelu dominuje miniaturní dvouvěžové průčelí. Obrazy pocházejí z původního kostela ze 17. století Hlavní oltář s barokními malbami pochází z 1. čtvrtiny 18. století.
3.1km
více »
Smidary
Zámek
Městečko Smidary se nachází 7 km severně od Nového Bydžova. Dostupné je buď autobusem a nebo železnicí ze stanice Smidary na trati Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř
Zámek je nevyužívaný, veřejnosti nepřístupný a …
3.1km
více »
Metličany - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Dominantou Metličan, které jsou dnes součástí Nového Bydžova, je barokní Kostel sv. Jakuba Většího, který byl postaven hradeckým stavitelem Františkem Kermerem v letech 1768-1775. Na Metličanském návrší však stáva…
3.1km
více »
Nový Bydžov
Tipy na výlet
Směřujeme do královského města, které se nachází cca 30 km východně od Poděbrad a cca 27 km západně od Hradce králové, do Nového Bydžova. Nový Bydžov založil před rokem 1305 Václav II, když přenesl práva z blízkéh…
3.2km
více »
Nový Bydžov
Město
Nový Bydžov leží ve Východních Čechách, západním směrem od města Hradec Králové. Město je založeno na pravém břehu řeky Cidliny. Město se rozkládá v oblasti České Tabule. Okolí města tvoří mírně zvlněná krajina.…
3.2km
více »
Směřujeme na severovýchod republiky – 2. den – Nový Bydžov-procházka historickým centrem, Vysočany-dřevěný kostel a zvonice, Týniště nad Orlicí-rybník Písák
Cestopisy
Pátek 21. 8. 2020
V noci u jezera Sadská byl nádherný klid, k ránu se ochladilo. To jsme konečně pořádně zavřeli dveře a spali dál. Vstáváme as…
3.2km
více »
Nový Bydžov - radnice
Radnice
Nepřehlédnutelná novogotická radnice, na jihozápadní straně náměstí, byla postavena v letech 1862-65 dle plánů chlumeckého zámeckého architekta Josefa Míči. Postavena byla na místě původní renesanční radnice a ved…
3.3km
více »
Nový Bydžov - městské muzeum
Muzeum
Secesní budova spořitelny a muzea byla postavena v letech 1905-1907 podle plánů J. Vejrycha. Historie muzea však spadá již do roku 1888, kdy bylo založeno. Prazákladem muzejních sbírek se stalo několik vzácných památek, které byly po staletí uchovávány ve staré radnici. V roce 1907 se muzeum přestěhovalo do druhého patra v nově postavené budově městské spořitelny, kde sídlí…
3.3km
více »
Nový Bydžov - kostel sv. Vavřince
Kostel
Nový Bydžov - Kostel sv. Vavřince je nejstarší dochovanou stavbou ve městě, založen byl se vznikem města v letech 1305 - 11, tehdy byl zasvěcen Matce Boží. Původně gotická stavba byla barokně upravována nejprve kolem roku 1680, později ještě v roce 1772. Přilba věže je z roku 1818, kdy byla upravena po požáru, který město postihl v roce 1817. Kostel je trojlodní kamennou…
3.4km
více »
Starý Bydžov
Vesnice
Starý Bydžov - první písemná zmínka o tehdejším Bydžově je uvedena v listině českého knížete Bedřicha z 23. dubna 1186 ve dvou variantách - Butsou a Buitsov. Původní ves Bydžov byla koncem 80. let, nebo počátkem 9…
3.6km
více »
Lipová alej u Nového Bydžova
Park
Lipová alej u Nového Bydžova je významným krajinotvorným prvkem v oblasti. Rozkládá se podél pravé strany silnice vedoucí od Metličan na Hradec Králové, její délka je cca 1 km. Alejí prochází NS Les Chlum a okolí, která má 10 zastávek.
3.6km
více »
Nový Bydžov - kostel sedmibolestné Matky Boží
Kostel
Při popisovaní tohoto sakrálního objektu jsem byl celkem v koncích… Některé zdroje ho uvádějí jako kostel sedmibolestné Panny Marie, další jako kostel Nanebevzetí Panny Marie a třetí možností je hřbitovní kaple Sedmibolestné Panny Marie, o možnosti další naštěstí nevím ….. Jasné je, ale to, že postaven byl v letech 1898-1901 dle plánů architekta Josefa Mockera, stavbu…
3.6km
více »
Smidarská lhota
Vesnice
Smidarská lhota - první zmínky o obci jsou již z poloviny 12. století. Na upravené návsi stojí Památník obětí první světové války postavený v roce 1922 a socha ukřižovaného Krista s letopočtem 1803. Na kraji obce …
3.6km
více »
Loučná Hora - dřevěný kostel sv. Jiří
Tipy na výlet
Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Loučná Hora, která se nalézá cca 2 km severovýchodně od Smidar. To co nás láká je dřevěný kostel sv. Jiří. Historie kostela v Loučné Hoře sahá do 14. století…
3.7km
více »
Cidlina
Řeka
Pramen: Krkonoše - Lomnice nad Popelkou
Délka toku (sjízdné) v km: 76
má většinu jezů nesjízdných, které zpomalují plavbu a má řadu náhonů, které je vhodné využít při nedostatku vody. Vodu využívají závody - m…
4.1km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chotělice - zámek
Zámek
Chotělice - obec severně od Smidar, která je prvně písemně doložena v roce 1376 ve spojitosti s Kunešem z Chotělic. Již v té době zřejmě v Chotělicích bývala tvrz s dvorem a mlýnem. Poslední zmínka o chotělické tv…
4.7km
více »