Kostel sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně
Jde o původní městský farní kostel v gotickém slohu zasvěcený nejprve sv. Jakubu, který je zmíněn v roce 1412 při založení oltáře sv. Mikuláše a Martina Janem Jindřichem z Vartemberka, o 3 roky později při založení oltáře sv. Trojice Mikulášem z Řehče a roku 1416, kdy byl Čeňkem z Veselé a Vartemberka i s hřbitovem, školou a věží odstoupen městu. Jeho základy byly položeny pravděpodobně současně se vznikem města Jičína na přelomu 13. a 14. století, a tudíž se jedná o nejstarší dochovanou stavbu ve městě. V roce 1572 shořely patrně jen jeho střechy a roku 1589 shořela věž, rozlily se 4 zvony, shořela střecha, sesulo se klenutí lodi a pilíře, za své vzalo všechno interiérové vybavení, včetně kruchty a náhrobků. K jeho opravě došlo až v roce 1597, kdy byly gotické konsoly v lodi nahrazeny renesančními, postaveny nové sloupy kromě patek a nové klenutí. V roce 1605 byl jeho patronem Jan Rudolf hrabě Trčka z Lípy. Roku 1614 získala věž kostela novou krytinu, v letech 1615-1616 v ní byla upravena strážnice a v roce 1616-1617 byl opraven kryt malé věže. Roku 1622 přestal být chrám evangelický. V roce 1624 jej dal velkovévoda Albrecht z Valdštejna i s farou jezuitům k založení koleje. Zakládací listina jím byla podepsána 15. října 1624, přičemž novému klášteru bylo dáno 10 000 tolarů ročně, panství Milíčeves, několik popluží a lomů. Dokud nebyla kolej postavena bydleli řádoví bratři ve farní budově a odevzdán jim byl starý gotický kostel sv. Jakuba, který oni převzali pod zasvěcením sv. Ignácovi. V něm strhli starý chór a v letech 1627-1628 ho nahradili novým kamenným. Stavba koleje pokračovala rychle, neboť jezuité za nepřítomnosti arcivévody Albrechta koupili sousední domy od Pražské brány až k fortně, a aby ušetřili základů, použili k nim příkopů města. Albrecht z Valdštejna byl po svém návratu rozloben, protože chtěl, aby se jezuité usídlili na tzv. Hrádku, a na místě, kde byla zakládána kolej, chtěl stavět biskupskou rezidenci s převorstvím. Při tomto klášteře založil Albrecht z Valdštejna roku 1627 bohoslovecký seminář s gymnáziem pro šlechtice pro 110 mladíků, a sice 10 šlechticů, 20 kleriků a 80 jiných chovanců z frýdlantského vévodství. Toto gymnázium chtěl Albrecht z Valdštejna povýšit na univerzitu. K pohodlnému obydlí alumnů zakoupil sousední dům podle koleje čp. 21. Univerzita sice nebyla zřízena, ale seminář a kolej tu vydržely až do zrušení jezuitského řádu. Místo koleje vznikly kasárny (čp. 22), místo gymnázia německá škola (čp. 23), seminář pak byl rozdělen měšťanům na soukromé domy, z alumnátu se stala vojenská pekárna. Po přeložení krajského úřadu z Nového Bydžova do Jičína koupilo město 4 domy v místech bývalého semináře pro krajský úřad. Při kostele sv. Ignáce byl pak dosazen stálý od c. k. náboženského fondu placený kazatel. V roce 1658 byl kostel spojen se severním křídlem koleje. Roku 1670 byla dokončena na západní straně nová sakristie a zazděn hlavní vchod vedle věže a na severní straně vznikl přístavek. Kostel vyhořel v letech 1681 (shořela střecha, věž, rozlily se zvony a zbortilo se klenutí; po novém sklenutí bylo vedle hlavního a vedlejších oltářů Panny Marie, sv. Sekundiny a sv. Kříže zřízeno 6 nových oltářů), 7. dubna 1683 (shořela střecha, poté byla věž zvýšena ve zdivu a ozdobena dvojitou lucernou, opravený kostel byl vysvěcen roku 1702 královéhradeckým biskupem), 1. října 1768 (zřítila se věž kostela a prorazila klenutí s 1 sloupem), 23. července 1776 (blesk sjel do kostelní věže, poškodil varhany a oltář sv. Jana Nepomuckého) a 31. července 1778 (vyhořel částečně, spolu se seminářem a gymnáziem). V roce 1762 a 15. září 1782 byl okraden oltář Panny Marie. Roku 1784 byla provedena řada oprav chrámu. V roce 1802 byla opravena věž, vztyčena nová zvonová stolice a zřízena i nová střecha. Roku 1804 byla opravena střecha sakristie, v roce 1805 střecha presbytáře a roku 1808 střecha kostelní lodi. V roce 1819 byla přestavěna střecha kostela a pokryta taškami. Roku 1835 byly opraveny varhany, ale kvůli chatrnosti klenby nemohly být postaveny. Následně stavitel Alois Turek z Nového Bydžova strhl klenbu a pořídil lehčí plechovou střechu. Tyto práce byly ukončeny „závěrečnou cihlou“, kterou uložil krajský hejtman Josef Hansgirg 24. září 1837. 1. října téhož roku byl chrám vysvěcen děkanem P. Josefem Schmidlem. V roce 1837 byly odstraněny sešlé oltáře sv. Barbory, sv. Aloise a sv. Rozálie a zřízeny 2 nové sv. Kříže a sv. Františka Xaverského. První byl vysvěcen 3. května 1839, druhý již koncem předchozího roku. V roce 1843 byla pozlacena báň a paprsky kříže. Roku 1865 odevzdal erár věžní hodiny obci. V následujícím roce byl v kostele umístěn vojenský lazaret. Roku 1869 byly postaveny nové varhany. V roce 1886 se objevila velká trhlina ve zdi kostela proti čp. 11. Z klenutí bylo odstraněno množství rumu, kamene a tašek, které tu zůstaly od posledních oprav. Následně byl objekt stažen kleštěmi. V letech 1897-1898 došlo k rekonstrukci chrámu. Opravena byla kostelní okna a zasklena různobarevným sklem, presbytář byl vymalován a pořízen nový hlavní oltář v gotickém slohu od jičínského řezbáře J. Stoklasy. Zároveň byl pozlacen hodinový číselník. 25. listopadu 1897 byl sňat prasklý zvon sv. Václava, který byl následně přelit u Rudolfa Pernera v Českých Budějovicích a opětovně zavěšen 1. prosince 1898. Roku 1900 byla opravena a vymalována chrámová loď. 9. prosince 1900 byl posvěcen oltář sv. Františka a 28. dubna 1901 oltář Panny Marie. Staré oltáře sv. Františka a sv. Sekundiny byly odstraněny. Na paměť této opravy byl nad jižním vchodem pořízen nápis: „Chrám Páně obnoven na památku 50letého panování Jeho Veličenstva císaře a krále našeho Františka Josefa I. L. P. 1900.“ V roce 1905 bylo do kostela zavedeno plynové osvětlení a následujícího roku proražen vchod u hlavního oltáře do bývalé sakristie. V letech 1934-1935 byla zahájena velká oprava interiéru, během níž byla pořízena nová křížová cesta, malovaná farářem Kohelem. Objekt je památkově chráněn od 3. května 1958 (zapsání do státního seznamu kulturních památek bylo provedeno 6. února 1964, viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-ignace-z-loyoly-12851466). V letech 2006-2007 byla opravena kanalizační a vodovodní přípojka a zřízeno sanitární zařízení. V letech 2007-2008 došlo k opravě věže a statiky její vrchní části. 12. prosince 2016 ministerstvo kultury prohlásilo kostelní věžní hodiny kulturní památkou. Roku 2017 byla dokončena oprava horní části věže, kdy byla znovu osazena zrestaurovaná kupole a kříž a věž dostala nový plášť. O rok později došlo na spodní část věže.
Tato orientovaná trojlodní stavba je položena na jižní straně náměstí Svobody, jihozápadním nárožím se téměř dotýká jižního křídla předního nádvoří jezuitské koleje a její jižní průčelí směřuje do již zmíněného veřejného prostoru. Trojlodí je sklenuto křížovými klenbami spadajícími na toskánské sloupy a renesanční konsoly s letopočtem 1597. Presbytář o 5 stranách osmiúhelníku je zaklenut síťovou klenbou, v severní zdi je půlkruhový portálek. Okna jsou lomená s kružbami. V západní části trojlodí je hudební kruchta, předsíň, podvěží a velká síň sklenutá valeně s lunetami. Jižní a severní portály jsou lomené s profilací. Na jihozápadním nároží lodi je situována hranolová věž, která je členěná pásovou římsou a prolomená barokními okny. Zakončena je střechou nízkého zvonového tvaru, na níž je osazena čtyřboká lucerna s jehlancovou prolamovanou špicí. Věžní hodiny pocházejí z přelomu 17. a 18. století. Převážnou část severní a západní strany zakrývají přístavby předsíní, valenou klenbou s lunetami sklenutých sakristií (severní a západní) a kaple s depozitáři. Stejnolodí s polygonálními závěry boků a polygonálním závěrem, na jihu a severu předsíně, západní předsíň byla proměněna v kapli. Do kostela vedou 2 vchody – jižní z předsíně křížově goticky klenuté a druhý od severu předsíní stejně klenutou.
Hlavní gotický oltář od místního pozlacovače J. Stoklasy byl posvěcen děkanem P. Janem Menčíkem 14. listopadu 1897 a nahradil tak původní od neznámého mistra. Uprostřed něj je umístěna socha sv. Ignáce, po stranách sochy sv. Cyrila a Metoděje a nad nimi socha Páně. Roku 1890 bylo v kostele několik postranních oltářů: sv. Sekundiny s obrezem a nápisem: „S. Secundina V. et M. patrona Urbis“, sv. Františka Xaveria, sv. Aloisia, sv. Kříže, sv. Jana Nepomuckého, sv. Anny. Významnou výzdobu kostela tvoří obrazy sv. Ignáce z Loyoly a Panny Marie Rušánské, který jezuité dostali v roce 1637 z Ruska (předán doubravickým farářem P. Matějem Štenclem), ale k veřejnému uctění byl vystaven teprve po válce roku 1681. Jemu již v roce 1741 věnoval kněz P. Josef Lauritsch objemný latinský spis, který byl o 2 roky později přeložen do češtiny a němčiny („První věk rodičky Boží Rušánské, nebo kronycká zpráva o počátku, ctění a dobrodiních starožitného obrazu Marie Matky Boží, který v českém městě Jičíně v chrámě svatého Ignácia tovaryšstva Ježíšova již na druhý věk s velikou pobožností ctěn bývá“). Další poklad – posvátný obraz Marie Fojonské – uloupili v květnu 1643 švédští vojáci. Právě na jeho místě byl 15. září 1643 slavnostně zavěšen obraz Panny Marie Rušánské.
V kostele bývala zavěšena nejprve trojice, později čtveřice zvonů. Po požáru roku 1683 musely být 3 staré zvony znovu přelity. Koncem 19. století byly v chrámu 4 zvony – první, Václav, s nápisem: „A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINE JESV CHRISTE MDCLXXXIII FVSA NEOBOLESLAVIAE SVMPTIBVS COLLEGII GITZINENSIS S. J.“, reliéfem sv. Václava a spodním textem: „S. WENCESLAE M (artyr) CVM S. S (sanctis) P. P. (patronis) BOH (emiae) O. P. N. (ora pro nobis)“, krucifixem s nápisem: „JESV GAVDIVM ANGELORVM M N. (miserere nobis)“, reliéfem sv. Ignáce s textem: „S. IGNATI O. P. N.“, reliéfem Madony s Jezulátkem a nápisem: „S. MARIA REGINA ANGELORVM O. P. N.“, dále s textem: „STEPHANVS PRICOVEY CIVIS CLATOVIENSIS FRATRES FVDERUNT IN REGIA CIVITATE NEOBOLESLAVIENSI. PŘELIL MNE RUDOLF PERNER V Č. BUDĚJOVICÍCH LETA PÁNĚ 1898 V DOBĚ DUCHOVNÍ SPRÁVY JIČÍNSKÉ J. MENČÍKA DĚKANA, J. VOMOČILA A J. GROHA KAPLANŮ, J. SYNÁČKA, KR. KAZATELE U SV. IGNÁCE, F. BUCHNERA, C. K. OKRESNÍHO HEJTMANA, F. DOUBKA, C. K. OKRES. INGENIEURA, F. DOLANSKÉHO, STAROSTY A T. ZÁKLASNÍKA, C. K. KONSERVÁTORA.“; druhý, František, o výšce 106 cm, průměru 125 cm s nápisem: „A SOLIS ORTV VSQVE AD OCCASVM LAVDABILE NOMEN DOMINI FVSA NEOBOLESLAVIAE AVXILIARIBVS SVMPTIBVS ILL EXCELL. D. D. NICOLAI S. R. I. COM. DESFOURS TIT. MDCLXXXIII.“, s reliéfy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského, sv. Tadeáše, sv. Mikuláše a sv. Matouše s texty pod nimi: „S (ancte) P (ater) IGNATI C (onfessor) ET F (undator) S (oc.) J. - S (ancte) FRANC (isce) XAVERI C (onfessor) IND (orum) AP (ostole) O. P. N. - S (ancte) THADDAEE AP (ostole) O. P.N. - S. NICOLAE EP (iscope) C (onfessor) O. P. N. - S. MATTHAEE AP. ET EV (angelista) O. P. N.“, pod dubovým věncem se znakem Desfourů je ještě nápis: „FIDVS DEO PIETATE ARMIS CAESARI.“; třetí, Sekundina, o výšce 80 cm, průměru 1 m s textem: „OMNIS SPIRITVS LAVDET DOMINVM FVSA NEOBOLESLAVIAE SVMPTIBVS COLLEGII GITZINENSIS S. J. MDCLXXXIII.“ a věncem s reliéfy sv. Sekundiny, sv. Agáty, sv. Vavřince a sv. Markéty; čtvrtý, Ignác, o výšce 42 cm, průměru 50 cm, s reliéfem P. Marie a nápisem: „VETERI QVAE POST 2 CONFLAGRATVM GIZINIVM A D 1684 FVSA, ET OB RVPTVRAM 1766 REFVSA, KALENDIS OCTOBRIS PER 3 IN CENDIVM 1768 TOTA DIFFLVXIT, SVFFECTA SVM AO 1769 SVB PATRONIO P (iae). V (irginis). MARIAE S. PANCRATII S. FRAN. SERAPHICI BORGIAE ET OMNIVM PATRONORVM SOCIETATIS JESV. J. C. KÜHNER FVDIT ME PRAGAE.“ Zvony Václav, František a Sekundina byly z roku 1683, Ignác z roku 1684. Zvon Václav praskl a byl roku 1898 přelit, Ignác byl přelit v roce 1768. Za 1. světové války byly zrekvírovány zvony: Václav, Sekundina a Ignác, zůstal tak jen zvon František. 22. září 1929 byly posvěceny opatem ThDr. Metodějem Zavoralem 2 nové zvony -. Václav o hmotnosti 786 kg s textem: „Hlasem zvonu Václav dědic české země ke své víře sladké všecken lid svůj zve. 1929“ a Ignác o hmotnosti 502 kg s nápisem: „V zmatku divé bouře zachránil jsi víru své i naší vlasti svatý Ignáci. 1929“. Ve věžní lucerně byly umístěny 2 cymbály (48 a 58 cm), přičemž na jednom z nich byl uveden letopočet 1682. Roku 1942 došlo opět k rekvizici zvonů.
Tato orientovaná trojlodní stavba je položena na jižní straně náměstí Svobody, jihozápadním nárožím se téměř dotýká jižního křídla předního nádvoří jezuitské koleje a její jižní průčelí směřuje do již zmíněného veřejného prostoru. Trojlodí je sklenuto křížovými klenbami spadajícími na toskánské sloupy a renesanční konsoly s letopočtem 1597. Presbytář o 5 stranách osmiúhelníku je zaklenut síťovou klenbou, v severní zdi je půlkruhový portálek. Okna jsou lomená s kružbami. V západní části trojlodí je hudební kruchta, předsíň, podvěží a velká síň sklenutá valeně s lunetami. Jižní a severní portály jsou lomené s profilací. Na jihozápadním nároží lodi je situována hranolová věž, která je členěná pásovou římsou a prolomená barokními okny. Zakončena je střechou nízkého zvonového tvaru, na níž je osazena čtyřboká lucerna s jehlancovou prolamovanou špicí. Věžní hodiny pocházejí z přelomu 17. a 18. století. Převážnou část severní a západní strany zakrývají přístavby předsíní, valenou klenbou s lunetami sklenutých sakristií (severní a západní) a kaple s depozitáři. Stejnolodí s polygonálními závěry boků a polygonálním závěrem, na jihu a severu předsíně, západní předsíň byla proměněna v kapli. Do kostela vedou 2 vchody – jižní z předsíně křížově goticky klenuté a druhý od severu předsíní stejně klenutou.
Hlavní gotický oltář od místního pozlacovače J. Stoklasy byl posvěcen děkanem P. Janem Menčíkem 14. listopadu 1897 a nahradil tak původní od neznámého mistra. Uprostřed něj je umístěna socha sv. Ignáce, po stranách sochy sv. Cyrila a Metoděje a nad nimi socha Páně. Roku 1890 bylo v kostele několik postranních oltářů: sv. Sekundiny s obrezem a nápisem: „S. Secundina V. et M. patrona Urbis“, sv. Františka Xaveria, sv. Aloisia, sv. Kříže, sv. Jana Nepomuckého, sv. Anny. Významnou výzdobu kostela tvoří obrazy sv. Ignáce z Loyoly a Panny Marie Rušánské, který jezuité dostali v roce 1637 z Ruska (předán doubravickým farářem P. Matějem Štenclem), ale k veřejnému uctění byl vystaven teprve po válce roku 1681. Jemu již v roce 1741 věnoval kněz P. Josef Lauritsch objemný latinský spis, který byl o 2 roky později přeložen do češtiny a němčiny („První věk rodičky Boží Rušánské, nebo kronycká zpráva o počátku, ctění a dobrodiních starožitného obrazu Marie Matky Boží, který v českém městě Jičíně v chrámě svatého Ignácia tovaryšstva Ježíšova již na druhý věk s velikou pobožností ctěn bývá“). Další poklad – posvátný obraz Marie Fojonské – uloupili v květnu 1643 švédští vojáci. Právě na jeho místě byl 15. září 1643 slavnostně zavěšen obraz Panny Marie Rušánské.
V kostele bývala zavěšena nejprve trojice, později čtveřice zvonů. Po požáru roku 1683 musely být 3 staré zvony znovu přelity. Koncem 19. století byly v chrámu 4 zvony – první, Václav, s nápisem: „A FVLGVRE ET TEMPESTATE LIBERA NOS DOMINE JESV CHRISTE MDCLXXXIII FVSA NEOBOLESLAVIAE SVMPTIBVS COLLEGII GITZINENSIS S. J.“, reliéfem sv. Václava a spodním textem: „S. WENCESLAE M (artyr) CVM S. S (sanctis) P. P. (patronis) BOH (emiae) O. P. N. (ora pro nobis)“, krucifixem s nápisem: „JESV GAVDIVM ANGELORVM M N. (miserere nobis)“, reliéfem sv. Ignáce s textem: „S. IGNATI O. P. N.“, reliéfem Madony s Jezulátkem a nápisem: „S. MARIA REGINA ANGELORVM O. P. N.“, dále s textem: „STEPHANVS PRICOVEY CIVIS CLATOVIENSIS FRATRES FVDERUNT IN REGIA CIVITATE NEOBOLESLAVIENSI. PŘELIL MNE RUDOLF PERNER V Č. BUDĚJOVICÍCH LETA PÁNĚ 1898 V DOBĚ DUCHOVNÍ SPRÁVY JIČÍNSKÉ J. MENČÍKA DĚKANA, J. VOMOČILA A J. GROHA KAPLANŮ, J. SYNÁČKA, KR. KAZATELE U SV. IGNÁCE, F. BUCHNERA, C. K. OKRESNÍHO HEJTMANA, F. DOUBKA, C. K. OKRES. INGENIEURA, F. DOLANSKÉHO, STAROSTY A T. ZÁKLASNÍKA, C. K. KONSERVÁTORA.“; druhý, František, o výšce 106 cm, průměru 125 cm s nápisem: „A SOLIS ORTV VSQVE AD OCCASVM LAVDABILE NOMEN DOMINI FVSA NEOBOLESLAVIAE AVXILIARIBVS SVMPTIBVS ILL EXCELL. D. D. NICOLAI S. R. I. COM. DESFOURS TIT. MDCLXXXIII.“, s reliéfy sv. Ignáce, sv. Františka Xaverského, sv. Tadeáše, sv. Mikuláše a sv. Matouše s texty pod nimi: „S (ancte) P (ater) IGNATI C (onfessor) ET F (undator) S (oc.) J. - S (ancte) FRANC (isce) XAVERI C (onfessor) IND (orum) AP (ostole) O. P. N. - S (ancte) THADDAEE AP (ostole) O. P.N. - S. NICOLAE EP (iscope) C (onfessor) O. P. N. - S. MATTHAEE AP. ET EV (angelista) O. P. N.“, pod dubovým věncem se znakem Desfourů je ještě nápis: „FIDVS DEO PIETATE ARMIS CAESARI.“; třetí, Sekundina, o výšce 80 cm, průměru 1 m s textem: „OMNIS SPIRITVS LAVDET DOMINVM FVSA NEOBOLESLAVIAE SVMPTIBVS COLLEGII GITZINENSIS S. J. MDCLXXXIII.“ a věncem s reliéfy sv. Sekundiny, sv. Agáty, sv. Vavřince a sv. Markéty; čtvrtý, Ignác, o výšce 42 cm, průměru 50 cm, s reliéfem P. Marie a nápisem: „VETERI QVAE POST 2 CONFLAGRATVM GIZINIVM A D 1684 FVSA, ET OB RVPTVRAM 1766 REFVSA, KALENDIS OCTOBRIS PER 3 IN CENDIVM 1768 TOTA DIFFLVXIT, SVFFECTA SVM AO 1769 SVB PATRONIO P (iae). V (irginis). MARIAE S. PANCRATII S. FRAN. SERAPHICI BORGIAE ET OMNIVM PATRONORVM SOCIETATIS JESV. J. C. KÜHNER FVDIT ME PRAGAE.“ Zvony Václav, František a Sekundina byly z roku 1683, Ignác z roku 1684. Zvon Václav praskl a byl roku 1898 přelit, Ignác byl přelit v roce 1768. Za 1. světové války byly zrekvírovány zvony: Václav, Sekundina a Ignác, zůstal tak jen zvon František. 22. září 1929 byly posvěceny opatem ThDr. Metodějem Zavoralem 2 nové zvony -. Václav o hmotnosti 786 kg s textem: „Hlasem zvonu Václav dědic české země ke své víře sladké všecken lid svůj zve. 1929“ a Ignác o hmotnosti 502 kg s nápisem: „V zmatku divé bouře zachránil jsi víru své i naší vlasti svatý Ignáci. 1929“. Ve věžní lucerně byly umístěny 2 cymbály (48 a 58 cm), přičemž na jednom z nich byl uveden letopočet 1682. Roku 1942 došlo opět k rekvizici zvonů.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.436, 15.350)
Poslední aktualizace: 9.6.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Kostel sv. Ignáce z Loyoly v Jičíně
Rybník Kníže v Jičíně
Rybník
O tomto rybníku a jeho zřízení se dochovala řada písemností, takže jeho vývoj můžeme popsat skoro od jeho vzniku, k němuž mohlo dojít v roce 1478, což dosvědčuje listina z 29. června téhož roku, v níž kníže Hynek …
0.1km
více »
Jičín - socha Panny Marie Rušánské
Socha
Zajímavá socha Panny Marie Rušánské se nachází na dnešním Komenského náměstí, do roku 1919 se však náměstí dle sochy jmenovalo Mariánské. Dílo bylo zhotoveno v polovině 18. století. Podnětem ke zhotovení sochy byla ukrajinská ikona z 16. století s Pannou Marií s černou barvou pleti. Tato "zázračná" ikona byla umístěna v Kostele sv. Ignáce.
0.1km
více »
Jičín - vodárenská věž, romantický hotel pro dva
Technická památka
Bývalá Vodárenská věž se nachází mezi historickým centrem města a rybníkem Kníže. Postavena byla z kamenných kvádrů zřejmě po období Albrechta z Valdštejna. V roce 1542 je doloženo napájení dvou kašen na náměstí. Tlakový stroj byl umístěn v přízemí věže a železnými rourami byla voda tlačena do měděné nádrže v nejvyšším patře věže. Dále byla voda rozváděna dřevěným potrubím. Počátkem 20. přestala věž sloužit svému původnímu …
0.1km
více »
Jičín - město pohádek
Tipy na výlet
Jedeme do jednoho z nejkrásnějších českých měst, do vstupní brány do Českého ráje a do města pohádek…… Nejvýznamnější historie města je zřejmě nejvíce spojena s obdobím Albrechta z Valdštějna, který v Jičíně zanechal svůj „otisk“. První písemná zmínka o Jičínu je však již z roku 1293. Městu dominuje Valdštejnovo náměstí se zámkem a Valdickou bránou, u které se nachází kostel…
0.3km
více »
Dům čp. 74 na Valdštejnově náměstí v Jičíně
Dům, budova
I tato místa byla zastavěna již přinejmenším v období gotiky, čehož důkazem mohou být sklepy, které jsou datovány do 15. století. Vývoj současného čtyřkřídlého řadového domu s dvojicí oblouků loubí na pilířích a š…
0.3km
více »
Jičín - pomník bitvy r. 1866 na Letné
Pomník
Pomník věnovaný obětem pruskorakouské bitvy dne 29. 6. 1866 u Jičína se nachází v Jičínské lokalitě Letná. V tomto prostoru se stýkaly dvě cesty, po kterých táhla pruská vojska k Jičínu. Od Sobotky postupovala 3. pěší divize, od severu 5. pěší divize. Pomník byl vysvěcen rok po krvavé bitvě, tj. dne 29. 6. 1867, věnován byl jičínskými měšťany. Autorem pomníku je hořický sochař…
0.3km
více »
Do Prachovských skal z Jičína "zezadu"
Trasa
Do Prachovských skal se obvykle "leze" z Prachova od parkoviště přes pokladnu nebo z druhé strany rovněž přes pokladnu od Turistické chaty. Tato trasa vás přivede přímo do centra skal mála…
0.3km
více »
Jičín - nejen město pohádek
Tipy na výlet
Vydáváme se do Jičína. Z Prahy jedeme po rychlostní silnici R10 na Mladou Boleslav a odtud po šestnáctce až do Jičína. Je hezké počasí, tak se cestou do Krkonoš zastavíme na kávu a podíváme se Jičínu na zoubek. Auto necháváme zaparkované na placeném parkovišti nedaleko centra, kousek od autobusového nádraží. V Íčku se dovídáme základní informace. To, že město Jičín leží na…
0.3km
více »
Jičín - synagoga
Synagoga
Historie jičínské Synagogy spadá do konce 70. let 18. století, první doložená zpráva pochází z května roku 1773, kdy byla na střechu synagogy umístěna Davidova hvězda. Budova samotná je původně barokního původu, z…
0.3km
více »
Jičín-Veliš-Šikmá věž-Prachov-Jičín
Trasy
Při tomto výletu navštívíme místa ležící jihozápadně od města Jičína. Z jičínského náměstí vyrážíme po žluté značce přes Šlikovu Ves a obec Veliš do obce Podhradí. Zde odbočkou vystoupáme do výšky 429 m.n.m. na vr…
0.4km
více »
Jičín - Valdštejnský zámek, muzeum
Muzeum
Jičínský zámek je spolu s Valdickou bránou a kostelem sv. Jakuba dominantou Valdštejnova náměstí. Historie místa spadá do doby, kdy si Mikuláš Trčka z Lípy v domě čp. 1 zřídil sídlo, které bylo v letech 1607-1608 …
0.4km
více »
Jičín - Aquapark, koupaliště Kníže
Aquapark
Jičínský aqupark, resp. koupaliště Kníže bylo vybudováno v místech bývalého zanedbaného koupaliště ze třicátých let. Rekonstrukce areálu byla ukončena v průběhu srpna 2010. Návštěvníkům je k dispozici plavecký baz…
0.4km
více »
Cykloputování Českým rájem aneb Hlásná Lhota 2013, část 3 (Vokšice, Veliš, Jičín, Valdice)
Cestopisy
V závěrečné části trilogie letošní cyklovýpravy za krásami Českého ráje bych rád popsal – alespoň pro mě a Milana - den závěrečný. Den, kdy ubylo hodin v sedle a klesly počty ujetých kilometrů i rtuť v teploměru. …
0.4km
více »
turistické rozcestí Jičín - Valdštejnovo náměstí
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v Jičíně na Valdštejnově náměstí v blízkosti zámku, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po žluté značce ve směru Jičín nádraží - Veliš, po červené značce ve směru Prachovsk…
0.4km
více »
Jičín - Bradlec - Kumburk - Nová Paka
Trasa
Z Jičína se dáme po červené turistické značce a Libosadem směřujeme k Valdštejnské lodžii a dále k Valdicím. Za Valdicemi opustíme červenou značku a u odbočky na Soběraz se dále držíme značk…
0.4km
více »
Jičín - Tábor - Lomnice nad Popelkou
Trasa
Z Jičína se vydáme po červené turistické značce, Libosadem míříme k Valdštejnské lodžii a přes Valdice dále do Železnice. Ze Železnice nás Zlatá stezka Českého ráje vede přes Kyjský hřbet a obec Kyje až k vrcholu Tábora. Komu se nechce prudce stoupat může od žst. Kyje k vrcholu Tábora využít delší, ale mírnější trasu vedoucí kolem Allainovy věže. Po rozjímání na vrcholu Tábora…
0.4km
více »
Jičín - Brada - Prachovské skály
Trasa
Z Jičínského Valdštejnova náměstí se vydáme po modré značce k rybníku Kníže a dále do obce Kbelnice. Po překročení silnice č. 35 již stoupáme k obci a vrchu stejného názvu Brada. Po „kochací“ zastávce na vrcholu Brada pokračujeme podél Přivýšiny (možno vystoupat na vyhlídku) k obci Prachov. Od pomníků prusko-rakouské války r. 1866 „přesedláme“ na značku červenou a míříme do…
0.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Regionální muzeum a galerie v Jičíně
Muzeum
Valdštejnský zámek v Jičíně je sídlem Regionálního muzea a galerie Jičín - Muzea hry. Naleznete zde stálou expozici soustřeďující se na historii města Jičína a jeho okolí. Celá expozice je návštěvníkům představen…
0.4km
více »
Jičín - kostel sv. Ignáce z Loyly
Kostel
Kostel sv. Ignáce - nejstarší dochovaná stavba v Jičíně. Jedná se o původně gotický farní kostel ze 14. století, dostavěn byl zřejmě v roce 1390. Prvně byl kostel zasvěcen sv. Jakubu Většímu. Po častých požárech byl kostel několikrát přestavován a tak jsou na trojlodní stavbě patrné úpravy renesance a baroka. Roku 1622 byl kostel předán jezuitům, kteří jej zasvětili sv.…
0.4km
více »
Jičín - informační centrum
Infocentrum
Jičínské informační centrum se nachází v historickém centru města na Valdštejnově náměstí čp. 1, tedy v budově zámku na pod arkádami na nádvoří.IC poskytuje info o turistických lokalitách nejen v Jičíně, ale i pří…
0.4km
více »
Valdická brána - Milohlídka
Trasa
Od Valdické brány se po modné značce lze dostat až k Lipové aleji, která vede do Valdštejnské lodžie u Valdic. Procházka Lipovou alejí je velmi příjemná. Po několika metrech se objeví parčík, kde je postaven pomní…
0.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Jičín - Valdická brána
Rozhledna
Valdická brána - dominanta Valdštejnova náměstí v Jičíně. Je jedinou dochovanou z původních tří bran, které byly součástí původních městských zděných hradeb (pozn. redakce: součástí opevnění města). Do dnes známé podoby byla Valdická brána dostavěna kolem roku 1568 (pozn. redakce: na příkaz šlechtického rodu Trčků z Lípy, ale jak dokládají kusy zdiva, při stavbě byly využity…
0.4km
více »
Jičín - Valdštejnovo náměstí
Náměstí
Přirozeným centrem Jičína je historické Valdštejnovo náměstí. Dominantní částí náměstí je strana jižní s budovou zámku, kterou v rohu doplňuje Valdická bránou s kostelem sv. Jakuba. V prostoru obdélníkového náměst…
0.4km
více »
Rumcajsův svět Radka Pilaře v Jičíně
Muzeum
Jedinečná expozice, která je oblíbená především dětmi - ocitnete se tu přímo v prostředí příběhů o loupežníkovi Rumcajsovi, jak je znáte od výtvarníka Radka Pilaře. Výstavu tvoří interaktivní modely - můžete s nimy a s jejich částmi posouvat, točit, uvádět do chodu důmyslné mechanismy a těšit se ze zajímavých scén.
Galerii najdete na Valdštejnově námě…
0.4km
více »
Jičín - Rumcajsova ševcovna
Muzeum
Rumcajsova ševcovna se nachází na levé straně ulice Pod Koštofránkem, tj mezi autobusovým nádražím a Valdickou bránou. V expozici, která je věnována spisovateli Václavu Čtvrtkovi a malíři Radku Pilařovi, zejména d…
0.5km
více »
Jičín - zámecký park
Park
Jičínský Zámecký park se nachází jižně od budovy zámku. První návrhy na parkovou úpravu byly vypracován v roce 1937 zahradním architektem B. Duchačem - Vyskočilem a ing. arch. Č. Musilem. K realizaci návrhů bylo p…
0.5km
více »
Jičín - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Se stavbou děkanského kostela sv. Jakuba Většího bylo započato v r. 1627. Po požáru v roce 1681 byl barokně upraven. Dnešní podoba je po dalším požáru z roku 1768. Se sousedním zámkem je kostel spojen chodbou. Zaj…
0.5km
více »
Za Rumcajsem, Mankou a Cipískem - Rumcajsova ševcovna
Tipy na výlet
Kdo by se nechtěl vrátit do doby kdy byl ještě malé dítě a život byl naprosto bezstarostný. Rumcajsova ševcovna v Jičíně nám tuto možnost dá.
V domě pod Valdickou bránou bydlí nejznámější česká postavička Rumcajs…
0.5km
více »
Pohádkové město Jičín.
Tipy na výlet
Den je od rána jako vymalovaný a náš výběr pro odpolední výlet padl na pohádkové město Jičín. Navíc je dnešní cíl od Rybníčku, kde dočasně bydlíme, co by kamenem dohodil. Po necelých deseti…
0.6km
více »
Jičín
Město
Jičín leží v Severních Čechách, východním směrem od Mladé Boleslavi. Město Jičín proslavil spisovatel Václav Čtvrtek ve svých pohádkách umístěných do města Jičína a jeho okolí. Václav Čtvrtek tu jako chlapec trávil prázdniny u dědečka v letech 1914 až 1918. Město Jičín je pomyslnou bránou do oblasti Českého ráje, především do Prachovských skal. U západního a východního okraje…
0.6km
více »