Kostel sv. Kateřiny, panny a mučednice v Licoměřicích
Tato malebná víska měla svůj kostel již v polovině 14. století, což nebylo nikterak neobvyklé. Tehdy však ještě nosila pojmenování Vícemilice a v roce 1352 bylo odsud odváděno 9 grošů papežského desátku. Roku 1368 si směnil faru zdejší plebán Čeněk s knězem Petrem ze Semic. Ten odsud odešel v roce 1370 do Rudé v litomyšlské diecézi. Naopak odtamtud přišel do Licoměřic plebán Petr, jenž si o 5 let později směnil faru s Janem z Měchovic. Tento nový plebán vydržel ve vsi pouhý rok a na jeho místo přišel kněz Matěj od sv. Kříže v Chrudimi v litomyšlské diecézi, kam naopak zamířil licoměřický farář Jan. Roku 1383 došlo ke směně far mezi místním plebánem Matějem a Hodíkem od sv. Kříže v Chrudimi. Ten udělal obdobný krok s Pavlem ze Slatiny. To se psal rok 1385. Další proměna farářů přišla v roce 1391, kdy plebán Pavel zamířil do Stebuzevsi a odtud do Licoměřic přišel farář Havel. Roku 1396 odešel plebán Havel do Makova v litomyšlské diecézi a na jeho místo přišel dosavadní makovský farář Vavřinec. V roce 1409 určili Mareš a Tomáš ze Starkoče pro kostel 3 kopy úroku ze Starkoče. Roku 1412 sem přišel z Újezda plebán Václav a jeho místo obsadil dosavadní licoměřický farář Vavřinec. To byl nejspíše poslední zdejší farář, neboť fara v Licoměřicích zanikla ve víru husitských válek. Následně byla osazena kněžími podobojí, kteří odtud museli pryč po Bílé hoře. Za nich došlo k úpravě a přestavbě místního chrámu Páně. Některé zdroje hovoří o jeho přestavbě ve 14. století a sedile mělo vzniknout o století později. Po roce 1623 licoměřická fara opětovně zanikla a již nebyla nikdy obnovena. Ze zdejšího kostela se tak stala pouhá filiálka, jež byla roku 1702 připomínána jako velmi zpustlá. Žádost o povolení opravy a zvětšení kaple sv. Kateřiny zaregistrovala pražská konsistoř 1. prosince 1765, a to včetně přiloženého rozpočtu ve výši 556 zlatých a 58 krejcarů. Další oprava byla provedena o rok později. Tentokrát její rozpočet činil 425 zlatých a 40 krejcarů. Obě byly provedeny zednickým mistrem Václavem Tesařem, při té druhé mu asistoval tesař Franz Chiba. Naposledy byl kostel důkladně opraven v roce 1907. V té době byl již brán jako pouhý hřbitovní kostel, menší opravy byly ještě provedeny těsně před 1. světovou válkou, ale již v roce 1961 byl popsán jako sešlý, jenž potřebuje opravy. 24. ledna 1964 byl objekt, jenž dnes náleží pod žlebskou farnost, zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-kateriny-18139316). V současné době trápí objekt zejména spodní vlhkost, ale oprav by tu bylo potřeba opravdu "jako na kostele".
Jde o jednolodní orientovanou stavbu s gotickými a renesančními částmi, jež má sedlovou střechu. Plochostropá loď je obdélná a na ni navazuje nižší čtvercové kněžiště. V rámci staletí ztratil zevnějšek stavby jakékoliv detaily, až na kamenný zazděný portál v jižní zdi. V západním průčelí je pravoúhlý portál a nad ním kruhové okno a trojúhelný nečleněný štít. Okna a vchod ze západní strany byly nově upravené. Presbytář, oddělený od lodi lomeným a nečlánkovaným triumfálním obloukem, je sklenut křížem, ale žebra vybíhají zde zdí bez konzol. V jižní zdi je zazděn široký výklenek s kamenným ostěním, o němž někteří autoři soudí, že se jedná o zbytek původních pevných výklenkových sedadel, na nichž během bohoslužeb sedal kněz a jeho asistence. Dřevěná kruchta je nesena 2 kamennými sloupky z období pozdní gotiky. Na severní straně lodi jsou zbytky renesančních nástěnných maleb, z nichž jsou nejvíce rozpoznatelné šlechtické erby.
Většina zdejšího zařízení, a to včetně dřevěné kazatelny a hlavního oltáře se sloupovou architekturou a s novodobým obrazem sv. Kateřiny, je vyvedena v pseudogotickém slohu a pochází z 19. století. To původní zastupuje pouze křížová cesta s hrubě malovanými obrazy, která byla vytvořena v 18. století. Současné varhany pocházejí z roku 1902 a jejich autorem je Antonín Mölzer z Kutné Hory. V roce 1918 přišly v rámci válečných rekvizicí o prospektové píšťaly. Naposledy byly opraveny roku 2001 Janem Karlem ze Sázavy (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3925).
Samostatná zvonice se stanovou střechou, která se nachází západně od chrámu Páně při vchodu na hřbitov a je ve spodní části kamenná a ve svrchní dřevěná, pochází ze 16. století a roku 2018 byla spolu se hřbitovem převedena do majetku obce Lipovec. Z té doby se však dochovalo pouze obvodové zdivo se střílnami. Současný stav s horní částí v podobě volné repliky cimbuří vznikl přestavbou v roce 1907. Původně v ní byla zavěšena dvojice zvonů - první z roku 1561, který byl přelitý v roce 1836, o průměru 96 cm, s reliéfem sv. Jiří a s nápisem: "Tento zwon gest ulyty ke czti a chwale Bozi a Sw. Giří mučeníku nákladem zadussi sw. Pany Kateřiny L. P. 1561. Posvěceny opět v r. 1836. Goss mich K. W. Paul in Königrätz." (zrekvírován byl roku 1916) a druhý o průměru 69 cm, výšce 50 cm a s textem: "Haec Campana fusa est ad laudem dei et beatae Mariae virginis per maistrum andrem placzek.", jenž byl nedatován, ale podle osoby zvonaře ho můžeme zařadit na přelom 15. a 16. století, neboť Ondřej Ptáček zemřel v roce 1513. Třetí zvon s nápisem: "Tento zwon gest ulitý ku cti a chwále Boži a sw. Kateřiny 1580" byl ztracen již před 1. světovou válkou, protože ho nenalezneme v seznamu rekvírovaných zvonů a ve zvonici zavěšen není.
Jde o jednolodní orientovanou stavbu s gotickými a renesančními částmi, jež má sedlovou střechu. Plochostropá loď je obdélná a na ni navazuje nižší čtvercové kněžiště. V rámci staletí ztratil zevnějšek stavby jakékoliv detaily, až na kamenný zazděný portál v jižní zdi. V západním průčelí je pravoúhlý portál a nad ním kruhové okno a trojúhelný nečleněný štít. Okna a vchod ze západní strany byly nově upravené. Presbytář, oddělený od lodi lomeným a nečlánkovaným triumfálním obloukem, je sklenut křížem, ale žebra vybíhají zde zdí bez konzol. V jižní zdi je zazděn široký výklenek s kamenným ostěním, o němž někteří autoři soudí, že se jedná o zbytek původních pevných výklenkových sedadel, na nichž během bohoslužeb sedal kněz a jeho asistence. Dřevěná kruchta je nesena 2 kamennými sloupky z období pozdní gotiky. Na severní straně lodi jsou zbytky renesančních nástěnných maleb, z nichž jsou nejvíce rozpoznatelné šlechtické erby.
Většina zdejšího zařízení, a to včetně dřevěné kazatelny a hlavního oltáře se sloupovou architekturou a s novodobým obrazem sv. Kateřiny, je vyvedena v pseudogotickém slohu a pochází z 19. století. To původní zastupuje pouze křížová cesta s hrubě malovanými obrazy, která byla vytvořena v 18. století. Současné varhany pocházejí z roku 1902 a jejich autorem je Antonín Mölzer z Kutné Hory. V roce 1918 přišly v rámci válečných rekvizicí o prospektové píšťaly. Naposledy byly opraveny roku 2001 Janem Karlem ze Sázavy (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3925).
Samostatná zvonice se stanovou střechou, která se nachází západně od chrámu Páně při vchodu na hřbitov a je ve spodní části kamenná a ve svrchní dřevěná, pochází ze 16. století a roku 2018 byla spolu se hřbitovem převedena do majetku obce Lipovec. Z té doby se však dochovalo pouze obvodové zdivo se střílnami. Současný stav s horní částí v podobě volné repliky cimbuří vznikl přestavbou v roce 1907. Původně v ní byla zavěšena dvojice zvonů - první z roku 1561, který byl přelitý v roce 1836, o průměru 96 cm, s reliéfem sv. Jiří a s nápisem: "Tento zwon gest ulyty ke czti a chwale Bozi a Sw. Giří mučeníku nákladem zadussi sw. Pany Kateřiny L. P. 1561. Posvěceny opět v r. 1836. Goss mich K. W. Paul in Königrätz." (zrekvírován byl roku 1916) a druhý o průměru 69 cm, výšce 50 cm a s textem: "Haec Campana fusa est ad laudem dei et beatae Mariae virginis per maistrum andrem placzek.", jenž byl nedatován, ale podle osoby zvonaře ho můžeme zařadit na přelom 15. a 16. století, neboť Ondřej Ptáček zemřel v roce 1513. Třetí zvon s nápisem: "Tento zwon gest ulitý ku cti a chwále Boži a sw. Kateřiny 1580" byl ztracen již před 1. světovou válkou, protože ho nenalezneme v seznamu rekvírovaných zvonů a ve zvonici zavěšen není.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.917, 15.555)
Poslední aktualizace: 9.3.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Lipovec
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel sv. Kateřiny, panny a mučednice v Licoměřicích
Licoměřice - památník obětem 2. světové války
Památník
Osada Licoměřice tvoří správní celek s obcí Lipovec. V roce 1944 zde bojovala jedna ze základen partyzánské skupiny Mistr Jan Hus. Pod lesem nad obcí stojí památník zemřelých obyvatel obou obcí, kteří byli 19. 12.…
0.3km
více »
Jedeme znovu na severovýchod - 38. den - dopoledme: Licoměřice - rozhledna Na Kopečku; Žlebské Chvalovice - Kutílkova palírna a pivovar
Cestopisy
Čtvrtek 15. 7. 2021 - dopoledne
Spalo se krásně, o to líp, že bylo proti předcházejícím dnům trochu chladněji. Budíme se až v půl deváté, je však mlha, která se nerozpustila ani během snídaně, ani když paní přijela…
0.5km
více »
Licoměřice – rozhledna Na Kopečku
Rozhledna
Malou romantickou rozhledničku zvanou „Na Kopečku“ najdeme na samém okraji malé vesničky Licoměřice (dnes část obce Lipovec) na Chrudimsku. Jedná se o zajímavou soukromou stavbu, která je volně přístupná. Dosahuje výšky 10 metrů (vyhlídková plošina je ve výšce 7 m) a jde o rozhlednu dřevěnou. Toto místo vysloveně láká k odpočinku, protože sice svými úzkými okénky nabízí výhledy velmi skromné, ale najdeme zde např. také pří…
0.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
ROZHLEDNA NA KOPEČKU LIPOVEC
Vyhlídka
Zajímavým typem na výlet v Železných horách je i tato rozhledna, která se nachází ve spojené vesnici Lipovec-Licoměřice. Je odtud vidět do širokého údolí – Jeníkovsko, Čáslavsko, Kutnohorsko a Kolínsko.
Rozhledna s posezením stojí na soukromém pozemku Jaroslavy a Josefa Bohuňkových z Licoměřic. Nachází se v nadmořské výšce 370 m. Byla vybudována v letech 2006 – 2007. K její stavbě byli použity vlastní finanční prostředky, včetně dřeva, které pochází z vlastního lesa z Golčova Jeníkova . Rozhledna n…
0.5km
více »
LICOMĚŘICE - ZVONICE
Kaple
Zajimavým místem v Licoměřicích je zvonice z 16.století
Na hřbitově stojí zvonice z 16. století, která je v přízemí zděná a ve vrchním patře dřevěná. Zvonice…
0.5km
více »
Licoměřice (Lipovec) – kostel sv. Kateřiny se zvonicí
Kostel
Vesnička Licoměřice, která se nachází na Chrudimsku, je dnes částí obce Lipovec. Jedná se však o místo vpravdě historické, protože první písemná zmínka o Licoměřicích pochází už z roku 1257.…
0.5km
více »
Obelisk a zemljanka nad Zbyslavcem
Památník
Obelisk z roku 1985 na památku partyzánských bojů v Železných horách v místech, kde se skrýval v zemljankách oddíl partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Z původního úkrytu jsou zde už znatelné pouze terénní nerovnosti po zákopech a zemljankách. Na obelisku je nápis: "Úkryt oddílu partyzánské brigády Mistra Jana Husa. Rozbořen nacistickým vojskem 18. 12. 1944 při teroristické…
0.5km
více »
LIPOVEC LICOMĚŘICE URANOVÝ DŮL
Důl, štola, šachta
V letech 1968-82 se těsně nad obcí těžil uran (vytěženo 480 tun). Dodnes je místo těžby poddolováno, jeden z vrtů, který dosahuje hloubky přes 200 metrů, je…
0.6km
více »
POMNÍK OBĚTEM I.SVĚTOVÉ VÁLKY - LIPOVEC
Pomník
Při vjezdu do obce od Podhořan ,nedaleko autobusové zastávky se nachází
Pomník Obětem 1. světové války.
Na pomníku je vytesáno osm jmen:
NAŠIM PADLÝM 1914 – 1918*1896 Doležal Jar. + 1915*1890 Herman Fr. + 1915*1896 Herman Vác. + 1916*1879 Hlušička Rud. + 1915*1870 Horálek Jos. + 1916*1885 Sykáček Kar. + 1917*1874 Švadlenka Ant. + 1916*1885 Turyna Jos. + 191
1.2km
více »
Rekreační středisko ve Zbyslavci
Letovisko
Na tomto místě se nacházela původně panská hájovna, doložená např. I. vojenským mapováním z let 1764-1768 a jeho rektifikací z …
1.8km
více »
Pomník padlým v Hošťálovicích
Pomník
Pomník se nachází v cenztrální části této malé obce, poblíž kostela. Jedná se o malý kamenný pomník s dvěmi deskami a 6 fotografiemi.Nápis horní desky:NAŠIM PADLÝM HRDINŮM VE SVĚTOVÉ VÁLCE 1914 - 19 Pecka Václav stár 25 R, Zrust Václav 45 R, Matička Frant. 44 R., Vítek Frant. 34 R., Doležal Jos. 31 R., Němec Jos. 31 R., Zrust Jan 22 R. VĚNUJE VZDĚLÁVACÍ SPOLEK ROZKVĚT V HOŠŤALO…
2km
více »
PODHOŘANY-HOSTINEC
Cyklo bar - hospůdka
Hospoda po opravě s širokým záběrem nabízených nápojů a pokrmů. Chutnalo mi tam, příjemné prostředí vonící novotou, dá se tam pohodlně zaparkovat, ceny jsou příjemné. Doporučuji jako místo k zastavení na motorce. …
2.4km
více »
LETIŠTĚ PODHOŘANY
Muzeum
Letiště Podhořany je malé letiště na svahu Železných hor. ... Poloha letiště Podhořany umožňuje, při vhodném směru a síle větru, prakticky ihned po vzletu…
2.4km
více »
KOUPALIŠTĚ LICOMĚLICE
Rekreační oblast
Na konci obce směrem na Slavkovice v hezkém klidném prostředí se nachází místní koupaliště se sportovním areálem.
Místo je známé každoročním pořádáním…
2.9km
více »
Žlebské Chvalovice - Kutílkova palírna a pivovar
Cyklo bar - hospůdka
Malé pivovary - a výrobny tekutin s nějakým obsahem alkoholu vůbec – se dnes těší poměrně vysoké oblibě. A není divu, když zavedení giganti chrlí povětšinou nechutné patoky zvané europivo a …
3km
více »
Turkovice
Vesnice
Letošní dovolenou jsem trávil hodně času na kole.Při jedné z vyjížděk po okolí mne upoutal pomník padlým u obce Turkovice.Nenápadně stojí stranou silnice…
3.3km
více »
Lovětínská rokle
Tipy na výlet
Na sobotní výlet jsme si objednali modré nebe a sluníčko, nádherné letní počasí v září. Motoráček nás dovezl do Třemošnice, městečka na úpatí Železných hor. Od nádraží dojdeme po zelené na náměstí a za ním a Zlatým potokem ji vyměníme za červenou. Stoupáme vzhůru do kopce, jdeme pozdravit Žižkův dub.Památných stromů je v Železných horách dost, ale jen některé jsou tak…
4.5km
více »
RYBNÍK CHOBOT-RAŠOVY
Rybník
RYBNÍK CHOBOT
Nedaleko rybníka Moře je další z rašovických rybníků .Je poněkud větší a ukrývá se v lese. Kolem rybníka vyrostly chaty a slouží dlohá léta k…
4.7km
více »
zřícenina hradu Lichnice
Tipy na výlet
Jedeme do severozápadní části CHKO Železné hory, cca 10 km severně od přehrady Seč, míříme ke zřícenině hradu Lichnice. Historie hradu Lichnice sahá do 12. století, kdy Smil z rodu Ronovců postavil na strategickém…
4.9km
více »
Lichnice (Třemošnice – Podhradí) – hradní rozhledna Milada
Rozhledna
Zřícenina Hradu Lichnice se může od dubna roku 2017 chlubit novou atrakcí. Tou se stala kovová rozhledna, umístěná - velmi citlivě a nerušivě - ve střepu jedné z hradních věží. Rozhledna je …
4.9km
více »
Lichnice
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na Exitu 39 dálnice D11 Poděbrady. Odtud směřujeme na Kolín, Kutnou Horu a Čáslav. Za obchvatem Čáslavi odbočíme na Žleby. Projedeme Žleby, Ronov nad Doubravou, Třemošnici a za Třemošnicí odbočíme doleva na Podhradí. Uprostřed obce se nachází malé parkoviště, kde odstavíme automobil a dále pokračujeme asi 300 metrů pěšky k Lichnici. Lichnice či Lichte…
4.9km
více »
Berlova Vápenka
Muzeum
Při příjezdu do Třemošnice ve směru od Čáslavi stával smutně pozůstatek vápenky. V roce 2003 vznikl projekt na záchranu tohoto jedinečného technického unikátu ve střední Evropě, pocházejícího
z druhé poloviny 19.…
4.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Lichnice
Zřícenina
Malebná a z daleka viditelná zřícenina gotického Hradu Lichnice stojí v západní části táhlého hřbetu nad vsí Podhradí na Chrudimsku v Pardubickém kraji. Pověstmi opředená zřícenina hr…
5km
více »
Obora bílých jelenů Žleby
Přírodní park
V zámeckém parku Žleby se nachází Obora bílých jelenů.
Ve 12.00 hodin a v 15.30 hodin je můžete vidět v těsné blízkosti ohrady, kdy dochází k jejich přikrmování.
V turistické sezóně je zde každý den, kromě pondělí…
6.2km
více »
Žleby
Zámek
Zámek Žleby tvoří dominantu městečka Žleby, které se nachází na rozhraní Středočeského a Pardubického kraje, 25 kilometrů od Kutné Hory. Zámek je možné navštívit v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do …
6.3km
více »
Zámek Žleby
Tipy na výlet
Zámek Žleby se nachází připližně 10km od Čáslavi směrem na Ronov nad Doubravou ve stejnojmenné obci. Auto je možné zaparkovat na jednom ze dvou parkovišť přímo v obci těsně pod hradem. Ze vzdálenějšího parkovišt…
6.5km
více »
Rozhledna Barborka
Rozhledna
Rozhledna Barborka
Rozhledna Barborka se nachází asi 3 km severozápadně od Heřmanova Městce (okres Chrudim, Pardubický kraj) na okraji obce Horní Raškovice u Svinčan. Byla vybudována kou…
7.3km
více »
Heřmanův Městec
Město
Heřmanův Městec leží v Pardubickém kraji, východně od města Chrudim. Jižním směrem od města se rozkládá chráněná krajinná oblast Železné hory. U jižního okraje města je na toku potoka Konopka vybudováno několik me…
8.2km
více »
Choltice
Zámek
Barokní zámek stojí na jihozápadní straně Městečka Choltice na Pardubicku. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt, který má v nádvoří výraznou fasádu s toskánskými pilastry a přízemními arkád…
8.5km
více »