Kounov
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
kostel sv. Víta se zvonicí
archeologické nálezy
památná lípa srdčitá
Jiný název objektu Kaunowa, Kúnov, Kuunov
Archeologické nálezy na katastru obce prokazují, že prvopočátek osídlení Kounova je možno vložit do období kolem 5. století př.n.l. Některé prameny však uvádějí, že Kounov je dokládán již roku 1228. Majitelem je v té době uváděn jistý Konrád. V letech 1366 a 1394 je ves také v písemnostech uváděna, ale bez udání majitele. S vysokou mírou pravděpodobnosti však Kounov již náležel ke křivoklátskému královskému zboží. Při datu další zmínky o obci a tedy v roce 1402 je nově majitelem uváděn jistý Jaroslav Nevida, který zdejší zboží dostává v léno od krále Václava IV. V roce 1417 začíná rychlý sled střídajících se majitelů, který je ve stručnosti značně nepřehledný a proto se zastavme až v roce 1550, kdy se Kounov stává součástí nostických statků. Nosticové drží ves, až na krátkou přestávku v roce 1622, do roku 1678 a jsou považováni za stavitele zdejší tvrze, která je poprvé zmiňována v roce 1625. V roce 1678 zakoupili ves Sinzendorfové a za nich již tvrz uváděna není. Po tomto roce je Kounov spojen s panstvím na Postoloprtech, kde setrvává až do roku 1780, kdy se novými majiteli stali Schwarzenberkové. Ti připojili ves ke svému zboží na Mšeci, kde již byla ves uváděna natrvalo. Tvrz, která od roku 1678 není v pramenech uváděna, zaniká zcela beze stop a dnes ji nedokážeme ani přesněji lokovat. Zdejší kostel sv. Víta byl původně vystavěn v gotickém slohu. V 18. století, pravděpodobně kolem roku 1750, však prošel barokní přestavbou. Obvod zdejší památné lípy malolisté dosahuje 280 cm v prsní výši. Nedaleko obce severním směrem se nacházejí zajímavé Kounovské kamenné řady. Ty se ale nacházejí na okrese Louny a proto je tato lokalita popsána v části „Lounsko“. Tuto informaci uvádíme jen z toho důvodu, že kamenné řady patrně vznikaly ve stejném období ze kterého pocházejí archeologické nálezy na katastru Kounova a jsou tak s Kounovem spjaty. Do obce nepřichází žádná z TZN a proto je k přístupu nejvhodnější silnice z Mutějovic. Lze též využít silnic od Domoušic přes Lhotu pod Džbánem a nebo silnici od Velké Černoci přes Janov. Dobrou přístupovou cestu poskytuje i silnice z Třeskonic do Milostína a Nesuchyně.