Loading...
Je celkem logické,že středověká univerzita bude vždy patřit mezi pamětihodnosti a atraktivity z nejzajímavějších, a to i v tak historickém a na památky bohatém městě, jakým je polský Krakov. A na tomto konstatování nic nemění ani fakt, že první univerzitní budovy zničily požáry, a ty se tedy dnešních dnů nedožily. Přesto je Collegium Maius místem, které by žádný návštěvník Krakova neměl minout. Jedná se v podstatě o čtvercový komplex budov s nádvořím, připomínající silně klášterní rajskou zahradu. Ani tady totiž nechybí klasický arkádový ambit s diamantovou (sklípkovou) klenbou, který doplňuje v prvním poschodí otevřená terasa, na které vedou schody nazývané rektorské. Celou „klášterní sestavu“ ještě k dokonalosti dokresluje středová studna.
Na úvod bychom ještě měli přidat informaci, že Collegium Maius neboli tzv. Jagellonskou aulu najdeme na nároží ulic Svaté Anny (č. 8-10) a Jagellonské (č. 15) a že její současná podoba pochází z konce 15. století, kdy byla kolej po požáru v roce 1492 rozšířena a spojena se sousedními budovami. Je tak skutečně nejstarším blokem univerzitního komplexu a ani v celé střední Evropě moc konkurentů nenajde. Za jejího zakladatele je považován král Kazimír III. Veliký a její vznik je datován rokem 1364. Velkou kolej ale založil až král Vladislav II. Jagellonský, který zahájil v roce 1400 obnovu krakovské univerzity.
Pozoruhodno a magično však tomuto místu dodávají mnohé další komponenty. Jmenovat můžeme např. chodbu k sálu zv. Libraria, kde se nachází nádherný portál, všeobecně známý jako Zlatá brána. Navíc jsou součástí tohoto komplexu různé prvky a exponáty z již neexistujících krakovských objektů. Mezi ty patří např. zakládající listina zbořené Jeruzalémské koleje z roku 1453, gotický portál z koleje kanovníků a roku 1471 nebo renesanční portál s dveřmi, pocházející z původní krakovské Radnice a roku 1593. Třešničkou na dortu je pak velmi cenné Muzeum Jagellonské univerzity. Počátky tohoto muzea sahají až do 19. století a najdeme zde také množství darů od institucí i soukromých dárců. Oficiálně však současné muzeum Jagellonské univerzity vzniklo v roce 1947 a ve svých sbírkách shromažďuje především předměty vztahující se k historii univerzity, zejména sbírku astronomických přístrojů, které používal Mikuláš Kopernik, a soubor jagellonských globů, mezi kterými najdeme i jeden z nejstarších glóbů, zobrazujících americký kontinent.
Veškeré další informace jsou již určeny zejména historickým nadšencům a skutečným fajnšmekrům.
Collegium Maius je památkově chráněnou stavbou z kamene a cihel, která hned zaujme gotickými štíty a vrcholně gotickým arkýřem. Od prvopočátku se v přízemí nacházely přednáškové sály a prvním patře sál Stuba Communis, knihovna a byty profesorů. Na čtvercové nádvoří se vchází gotickým portálem. V 19. století byla budova renovována ve stylu novogotiky a přizpůsobena provozu univerzitní knihovny. Muzeum se v budově Collegium Maius nachází od roku 1939, kdy se knihovna přestěhovala do nové budovy. I když se podoba tohoto komplexu postupně vyvíjela a např. střecha takto poprvé vypadala teprve v roce 1507, název Collegium Maius se používá již od poloviny 15. století. Neogotické úpravy v letech 1839 až 1858 zde vedl Karol Kremer, kterého pro roky 1864 až 1870 vystřídal Herman Bergmann. Po roce 1940 pak v této činnosti pokračoval profesor Karol Estreicher, který navrhl obnovení budovu do stavu před rokem 1840. zajímavostí jsou rovněž zdejší hodiny Jana z Lublinu, které pochází z 16. století a součástí jejichž ciferníku je šestice významných historických postav, spojovaných s dějinami univerzity, včetně krále Vladislava Jagełłonského.