Krakov - Tyniec – klášter a kostel sv. Petra a Pavla (Kraków – Tyniec - Opactwo i kościół św. Piotra i św. Pawła)
Nedaleko polského Krakova se nachází kdysi samostatná obec Tyniec, jejíž dominantou je pozoruhodný benediktinský klášter, tyčící se na vápencovém ostrohu nad pravým břehem řeky Visly a založený již v roce 1044. Ten se brzy stal jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších klášterů v celém Polsku. Dnes se jedná o převážně barokní komplex Benediktinského opatství svatých apoštolů Petra a Pavla v Tyncu, kterému vévodí monumentální dvojvěžové průčelí klášterního kostela, zasvěceného sv. Petrovi a sv. Pavlovi. Na úvod si ještě prozraďme, že původně samostatnou a opevněnou obec Tyniec najdeme asi 12 kilometrů jihozápadně od centrálního Krakova, ke kterému byla administrativně přičleněna v roce 1973. Její historie byla několikrát téměř ukončena, protože ji v podstatě zcela zničili Mongolové a později také Švédové. Svou dějinnou stopu zde ovšem zanechala i královská vojska česká …
Tyniecký mužský klášter vznikl poté, co se část benediktinů z wawelské katedrály přesunula do nového opatství, založeného králem Kazimírem I. (někdy se uvádí také Boleslav II. Smělý). Tehdy se ještě jednalo o menší románský komplex s trojlodní bazilikou, který zničili Tataři a který musel být následně znovu vystavěn a opevněn. Poté jej čekaly také dvě velké přestavby - nejprve v 15. století goticka a na počátku 17. století barokní. A v této podobě vidíme klášter také dnes, i když kostel vypálili v roce 1656 Švédové a ani Rusové se k němu nikdy nechovali s pokorou a úctou …
V roce 1817 byl benediktinský řád rozpuštěn, mniši odsud odešli a o dvanáct let později byl klášter při velkém požáru téměř zcela zničen. Následně nevyužívaný klášter chátral (výjimkou byla obnova kostela ještě v průběhu 19. století), a to až do roku 1939, kdy se sem benediktini vrátili. V letech 1945 až 1947 pak část budov přestavěli a obnovili. Díky tomu získali roku 1969 zpět „hrdý titul“ opatství.
Kostel s výrazným a krásným dvojvěžovým průčelím je jednolodní, zaklenutý valenou klenbou. V presbytáři jistě každého zaujme zdobný rokokový hlavní oltář Nejsvětější Trojice a apoštolů Petra a Pavla, který vytvořil z černého mramoru Franciszek (Francesco) Placidi. Ten je také autorem několika bočních oltářů, Kazatelna je pozdně barokní, ve tvaru lodi a laděná do černé a zlaté. Jejím autorem je pravděpodobně Franciszek Józef Mangoldt. Chórové lavice pocházejí ze 17. století a zdobí je řezbářské motivy ze života světců, včetně sv. Benedikta. V trojlodním interiéru se tedy setkáváme s prvky baroka i rokoka, což je období, ve kterém také vznikla klášterní knihovna. Kostel má gotický chór a barokní loď
Poslední rekonstrukční práce zde proběhly v letech 2006 až 2008. Klášter, který v roce 2002 navštívil papež Jan Pavel II., je kulturní památkou a dnes je jeho součástí také Muzeum opatství Tyniec, restaurace, kavárna a hotel. Součástí komplexu, který najdeme na adrese Kraków – Tyniec, ulice ul. Benedyktyńska 37, však i dnes zůstávají mnohé pozoruhodné klášterní budovy, včetně ambitu křížové chodby. Kostel bývá volně přístupný a bohoslužby zde probíhají v 6:30, 8:30, 10:30, 12:00 a v 18,00 hod. (platí pro neděle a svátky) nebo v 6:30 a 18:00 hod. (všední dny).