Krenišovský jez
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Jez
Na poměry řeky Desné patří Krenišovský jez k nejmohutnějším stavbám svého druhu. Název je odvozen od v podstatě zaniklé osady, která stávala na území dnešních jižních Vikýřovic. Asi nejznámější je v toto ohledu tzv. Krenišovský dvůr, bývalý statek, dnes sídlo Muzea silnic.
Jez byl vybudován v druhé polovině 19. století jako dřevěný a mimo regulace vodního toku měl i funkci odběrného místa průmyslové a energetické vody.
Od jezu totiž pokračuje poněkud zanedbaný, ale stále existující Krenišovsko – šumperský kanál. Ten směřuje od jezu k úpatí Holubího vrchu, kde se spojuje s Holubím potokem (spíš potůčkem). Tam někde býval mlýn, kanál dál postupuje tunelem, vystupuje v místech parku mezi Šumperkem a Vikýřovicemi (za křižovatkou z hlavní silnice k Jirsákovi).
Kanál se zde přibližuje k Desné, je s ní částečně spojen přepadovým stavidlem. Zde voda obsluhovala bývalo šumperskou vodní elektrárnu (objekt stále existuje), kanál dál pokračuje v trubkách pod objekty zdejší Eternitky.
Kanál se pak opět vynoří na povrch, aby své vody věnoval Benátkám. Přesněji rybníku, který nese název , inspirovaný italským městem. Ovšem místní této lokalitě povětšinou dodnes říkají Šenkes podle vzoru Schenkhof, bo tu stála (a stojí) hospoda. Dnešní kanál je ovšem stínem toho starého, dnes tam je tak voda pro rybník, dříve ale kanálem proudilo vody daleko více, šířka hladiny prý bývala 5–7 m, hloubka přes 120cm, nakonec kromě elektrárny napájel městské lázně, mlýn a pilu. Dochovaná délka kanálu je 2560 m.
Samotný jez je dnes tvořen jezovým betonovým tělesem, boky jezu jsou tvořeny Kamennými zdmi.
Výška přepadu 2,5 m, šířka jezu cca 15 m. Jez je umístěn v 12,7 říčním kilometru. Na pravé straně jezu je zapuštěná malá vodní elektrárna. Současná podoba jezu je již poměrně stará, takže nemá lodní propust (Desná zas tak vodácká není, ale místní se občas plaví). Neexistuje tu ani rybí přechod, který se dnes na nových jezech staví ze zákona.
Mezi místními je okolí jezu vcelku oblíbeným povyražením, díky nové zástavbě se sem s oblibou stahuje mládež z nedalekých vilek, ač do nedávna (než začala výstavba) zde své táborové ohně většinou pálilo jedno etnikum původem z míst kolem Přední Indie.