Vikýřovice – 0. km D-1

Turistické cíle • Památník

Nultý kilometr D-1

Nápisy ze dvou stran

Z venkovních exponátů

Jak patrno i Škoda Fabia je už exponátem

patníků je u muzea povícero

Z výstavby parčíku u Muzea

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (18 fotografií)

Jedním z poznávacích znaků rozvinuté země je i existence a kvalita silniční sítě, myšleno hlavně sítě dálniční. V tomto ohledu naše země patří minimálně v rámci Evropy spíše k průměru, možná i k podprůměru. Svým způsobem je vlastně ostuda, že hlavní dálnice, která nese hrdý název D1 není dodnes dokončena. Ona vlastně kdysi dokončena byla, původně totiž D1 mířila do Bratislavy, v době společného státu. Po rozdělení Československa se poněkud změnilo přečíslování a v současné době chybí k jejímu dokončení nějakých 10 km u Přerova.

Zainteresované orgány slibují zahájení práce na chybějícím úseku na příští rok (2023), pokud se tak stane ovšem nezáleží jen na investičních zdrojích, ale i na křečkovi, který prý hojně sídlí někde u Dluhonic. Předpokládám, že obyvatelé Přerova by nejraději křečka vyhubili…

Dálnice D1 se oficiálně budovala od roku 1967,ačkoliv původně se stavba rychlostní komunikace plánovala již za první republiky, do toho ale přišla okupace, válka a později výstavba socialismu, která si žádala jiné priority. Nicméně v 60. letech minulého století soudruzi usoudili, že by se i u nás mohla konečně postavit silnice, která by demonstrovala rozvinutost socialistické vlasti.

Nemohlo se ovšem začít stavět jinde než v Praze. Stavební práce vypukly v roce 1967. 8. září na patník slavnostně poklepal Alois Indra (ministr dopravy). A 12.7.1971 byl slavnostně otevřen úsek z pražského Chodova do Mirošovic. Oficiální začátek je tak určen v Chodově. Oficiální km 0 leží v místech kde se ulice (vlastně už jde o dálniční stavbu) 5. května mění pojmenování na Brněnskou. Podle zeměpisných souřadnic 50°2'13"N 14°29'24"E. Pro snažší orientaci je poblíž čerpací stanice MOL a supermarket Decathlon. Počáteční bod má i svůj oficiální patník. Původně byl kamenný hranol k vidění na dělícím pásu mezi směrovými pruhy dálnice. Místo je to ale natolik frekventované, že se vlastně ztrácel pozorovatelům z očí. A protože jde přeci jen o poměrně zajímavý památník své doby, patník se přestěhoval do muzea. Tedy přesněji před muzeum. Tím muzeem je Muzeum silnic ve Vikýřovicích u Šumperka. Poměrně strohý artefakt z kvádru leštěné žuly je vysoký cca 1 m, dvě strany patníku jsou opatřeny rytými nápisy, dvojicí velkých číslic 0, 6 menšími nulami a u paty letopočtem 1967. Zbývající dvě strany jsou holé. Na současném místě najdeme patník od léta 2022.

Nadmořská výška:

324 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.968, 17.000)

Poslední aktualizace: 15.11.2022

Vyhledání vlakového spojení na výlet