Malou Vídní
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Již nějaký týden inzeruje web města a sdružení cestovního ruchu Jeseníky vznik nového prohlídkového okruhu Městem Šumperkem, Po stopách malé Vídně. A protože počasí mě nijak nelákalo do hor (a ještě mě trošku bolí v krku) zvolil jsem odpočinkový program a podíváme se, co že nám to nachytali na atrakci. Jak internet slibuje, trasa okruhu bude vyznačena tabulkami s popisem daného místa a objektu, v místním IC bude k dostání leták s mapkou, podle kterého se má návštěvník vydat. Jakožto místní jsem se vydal pěšky.
Za čím jedeme?
Průmyslový rozmach v 19. století přinesl šumperských podnikatelům i městu značnou prosperitu, což se projevilo i na nových budovách a vzhledu města. Stavebníci si zvali i proslulé architekty z Vídně, kteří navrhli výstavná sídla zdejší honorace. Jak uvádí web města, Šumperk se prý svou výstavností přiblížil vzhledu hlavního města monarchie (asi příliš nadneseně), nicméně dnes se tedy propagační odbor města snaží toto přirovnání využít k propagaci města.
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Jakožto místní občerstvení hledat nemusím, nicméně při samotné prohlídce se dá na pár občerstvoven narazit, což nakonec vyplyne z dalšího.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
1. Začátek trasy je stanoven u budovy městské knihovny. Jde o bývalou vilu lékárníka Eduarda Hackela. Vila v duchu pozdního baroka a rokoka vznikla v l. 1893-4 podle návrhu architekta Franka Pieszka. Jako začátek trasy není vybrána náhodou, najdeme ji na ulici 17. listopadu, která směřuje od nádraží (pro vlakové návštěvníky) do centra města a první zastavení trasy jsou pěkně vedle ní.
2. Pseudorenesanční vilu Doris v bývalé Chiariho zahradě postavil místní stavitel Wilhelm Lux v r. 1899. Ve vile se vystřídaly různé instituce, dnes je zde dům dětí a mládeže.
3. První možnost občerstvení v objektu prohlídky nabízí hotel Grand, funkcionalistická stavba z l. 1931-2. Navrhl a vystavěl Tomáš Šipka z Olomouce.
4. Sieglova vila na ulici Čsl. Armády 1, nedaleko hotelu Grand (přes náměstí). Novoklasicistní stavba z r. 1867 podle návrhu Theophila von Hansen z Vídně. Dnes je zde internát zdravotní školy.
5. Vlastně by i pořadí mohlo být jinak, ale máme objekty pěkně vedle sebe, další zastávkou bude evangelický kostel. Novogotická budova z r. 1874 podle návrhu Wenzela Knapka, věž dostavěna v r. 1908.
6. A přes ulici asi nejvýstavnější šumperská škola. Původně vyšší německé gymnázium. Stavba z r. 1895 podle návrhů bří Drexlerů z Vídně, dnes obchodní akademie.
7. Skoro celou ulici 17. listopadu lemují Sady 1. máje, původně okrasná zahrada rodiny Chiari, kteří měli své sídlo v tzv. Pavlínině dvoře. Veřejnosti je park přístupný od r. 1948. Značnou část parku sice poněkud hyzdí budova kulturního domu, letní divadlo už rovněž není úplně v ideálním stavu, nicméně stále se jedná asi o nejhezčí park ve městě.
8. Pavlínin dvůr. Hospodářskému dvoru vévodí reprezentační obytná budova rodiny Chiari. Ta vznikla v r. 1876 podle návrhu Moritze Hinträgera z Vídně. Dnes je v Pavlínině dvoře muzeum s výstavní síní a galeriemi.
9. Další zástupce moderní architektury je funkcionalistický dům Ottokara Katzera na Hlavní tř. 19. Budova z r. 1930 podle návrhu Ernesta Hantschela.
10. Asi nejvýstavnější budova na Hlavní třídě je bývalý Německý spolkový dům. Navrhl ji Georg Berger z Vídně, místní firma Popp a Ulrich ji vystavěla v l. 1901-2. Dnes budova Severomoravského divadla. V přízemí a ve sklepě najdeme další restaurační zařízení (restaurace Opera a Vana).
11. Eisensteinův dům, Hlavní tř. 6. Není to dům sovětského režiséra, ale rytíře Adalberta von Eisenstein. Stavbu navrhl jeho zeť Karl Seidl (z rodiny místních textilních fabrikantů). Postavena v l. 1882-3 místním stavitele Josefem Bayerem. Honosná fasáda se sochařskou výzdobou (potřebovala by opravu) je bohužel značně skrytá za pestrou reklamní „výzdobou“. Zde najdeme občerstvení v podobě herny a asijské restaurace (spíš bufetu).
12. Naproti stojí Slovan. Původně hotel. Vystavěl ho Johann Ferdinand Schneider, dlouholetý šumperský starosta. V r. 1852 v duchu novogotiky postavila firma Josefa Bayera. Hotel zrušen v r. 1958, ovšem dlouho přetrvávala oblíbená restaurace, dnes je v ní vietnamská prodejna (ve dvoře najdeme čerstvě opravenou nekuřáckou! pivnici). V patrech jsou kancelářské prostory (v jednom sedí i autor).
13. Tak trošku špalíček připomíná roh Hlavní tř. a Krátké, ve které stojí Stefanyho dům, správně ovšem dům drogisty Schustera z r. 1905. Navrhl jej Johann Kittner z Mohelnice a vystavěli Popp a Ulrich (podobně jako divadlo).
14. Sice trošku za rohem ale další zastávkou je kino Saxinger, později Svět. Budova postavená přímo jako biograf z l. 1920-21. K ní v l. 1928-29 přistavěn vstupní trakt s byty podle návrhu Rudolfa Bitzana. Po r. 1990 přestalo kino promítat, dlouho chátralo. Promítací sál byl zbourán a přistavěna mohutná budova s prodejními prostory (nábytek), nicméně vzhled vstupní části byl zachován. I zde najdeme restauraci.
15. Vlastně se vrátíme na pěší zónu. Dům u Medvěda (černého) je téměř od svého vzniku (1885) sídlem lékárny. V 60. letech 20. století byla stavba necitlivě upravena, v l. 2000-1 byla celkem zdařile rekonstruována.
16. Náměstí Svobody (lidově Točák) nejvíce dominuje klasicistní Oberleithnerův palác z r. 1831. Jde však spíš o obchodní budovu, i když nějakou dobu zde rodina bydlela než si polepšila v následujícím.
17. Daleko honosnější novorenesanční palác z r. 1887. O rok dřív jej navrhl Karl Mayreder z Vídně. Oberleithnerové kvůli stavbě vykoupili i bývalý městský špitál. Po válce byla v objektu školka, dnes jsou zde kancelářské prostory, kosmetický salón aj.
18. Ještě jeden palác měli Oberleithnerové v místě u bývalých hradeb, dnešní Radniční ulici. Stavba z 30. let 19. století se nedochovala, pouze klasicistní zahradní altán. Momentálně nevyužívaný.
19. Terschův dům v Starobranské ulici 5. Novorenesanční podobu dostal v r. 1886. Zajímavostí bylo sídlo soukromé pošty (1841). Jinak od nepaměti (co vím) sídlo prodejny sportovních potřeb.
20. Pro potěchu úředníků je do okruhu zahrnutá i radnice na nám. Míru 1. Na místě starší a menší goticko-renesanční radnice si šumperští radní nechali vystavět v l. 1910-11 novou. Navrhli ji L. Schön a G. Berger z Vídně, hlavním stavitelem byl Hugo Nader, na stavbě se podílelo dalších 21 firem. Brutálně obrovská budova (německý dům s věží, jak říká David Vávra) svou velikostí zcela zničila prostor historického náměstí. Navíc zbytek náměstí slouží jako parkoviště, čímž je život v historickém centru značně ochromen. Snad jen Vyhlídky z radniční věže lokalitu zatraktivňují.
21. Dům u Římanky, nám. Míru 26. Novorenesanční dům z r. 1877 postavil kupec Karl Wiatschka. Manželka pocházela z Itálie, tak aby se jí nestýskalo.
22. U Bílého psa je dům drogisty Jesefa Wiatschky z r. 1898 podle bří Drexlerů, kteří se v Šumperku zavedli díky budově německého gymnázia. Reliéf psa se nedochoval, ovšem nová kavárna patří k nejluxusnějším restauračním prostorám ve městě (i když jsem slyšel, že mizerná obsluha). V patrech byty.
23. Seidlův palác, novorenesanční výstavné sídlo rodiny textilního podnikatele. Navrhl jej Moritz Hinträger z Vídně. Pozemek na bývalých hradbách získal Seidl v r. 1873. Na své náklady nechal zřídit veřejné schodiště. Celkem si dovedu představit, jak tudy lezou Rychlé Šípy pod dozorem Zelených vest...
24. Po schodech dojdeme do parku pod městskými hradbami, na který přes ulici navazují Smetanovy sady. Pozemek sloužil k různým účelům (vojenské cvičiště), od r. 1885-6 začal vznikat park, hudební pavilon je původně z r. 1889, dnešní podoba je ovšem novější. Chystá se rekonstrukce parku, během níž má pavilon zmizet. Sice to není žádná krása, ale bude tu chybět...
Ostatní informace
Na internetu se dozvíme díky slušným stránkám více podrobností. Slibované tabulky ovšem zatím umístěné nejsou (že by byly do Blues Alive?). Nicméně většina trasy je po přístupové ulic od nádraží a v okolí pěší zóny, takže i celkem neznalý návštěvník většinu objektů celkem bez problémů objeví.
Trasa dostala v roce 2023 aktualizaci, viz zde
https://www.malaviden.cz/po-stopach-male-vidne.