Kroměříž - Separační zeď
Turistické cíle • Drobné památky
Při prosincové toulce Kroměříží jsem na konci Riegrova náměstí – mezi chrámem Nanebevzetí Panny Marie a emeritním domem s kaplí, narazil na podivnou zeď s výklenky. Jak jsem potom doma při hledání na netu zjistil, jedná se o zbytek tzv.separační zdi, která kdysi oddělovala kroměřížskou židovskou komunitu od „normálních“ obyvatel města.
Byla uvnitř městských hradeb vystavěna roku 1680 za biskupa Karla II.z Lichtenštejna-Kosterkomu, dokonce na jeho vlastní náklady. Příčinou byla řevnivost a žaloby – tu od křesťanských obyvatel, anebo těch z židovského ghetta, které poukazovaly na to, že jim zahrady a stavby těch druhých zasahují na jejich pozemky.
Zeď tak definitivně oddělila židovské ghetto od města a původně zasahovala od kostela Nanebevzetí Panny Marie až k hradební městské zdi u Vodní ulice. Ghetto, v němž žili kroměřížští židi, se skládalo ze dvou ulic a stávalo v něm 36 obytných domů, synagoga a obecní dům (židovská radnice). Většina budov byla notně přestavěna, ale dochovala se až do současnosti. Další část dnes už zbořené zdi pokračovala od emeritního domu ke kapli sv.Michala.
V roce 1727 pak došlo za kardinála Wolfganga Hannibala von Schatturbacha, kterýžto pán byl zřejmě kovaný antisemita, k úplné segragaci židů. Vchod do ghetta byl uzavírán těžkým řetězem a cizí Židé směli do města vstupovat jen přes Mlýnskou bránu. Kardinál chtěl obyvatelům ghetta znepříjemnit i vlastní bydlení, a tak zde byla na jeho příkaz umístěna i katovna. Útlak židů trval až do „revolučního“ roku 1848, kdy se konečně dostali na úroveň ostatních obyvatel města.
Ze separační zdi se zachovala jen část s dvakrát osmero výklenky v dolní i horní řadě, přičemž ty vrchní kdysi bývaly vyzdobeny barevnými redutami s pohledy na Kroměříž.