Kryt pod Kraví horou v Brně.

   Další zajímavé místo, které jsem chtěl už před nějakou dobou [1] najít, ale čas i rychlé setmění mi k tomu nepřálo. Raději jsem běžel na vlak ať ještě včas stihnu spoj do Ostravy. Bylo to tehdy, když se mi podařilo najít kvetoucí koniklece na „Medláneckých kopcích“ a také na stejnojmenné skalce, která je ovšem velmi dobře skryta za garážemi a snadno se dá přejít. I tak je cesta k nim nejschůdnější právě asi od garáží. Pokračování kopce k zahradkářské osadě je i pro otrlé dobrodruhy asi zážitek po kterém až tak toužit nebudou. Inu bojování s ostnatými nástrahami ostružiní, šípků a možná i trnovníků, které vytvářely stále neprostupnější a neprostupnější zeď mě nakonec donutilo se otočit a k centru Brna se přibližovat lidštější cestou [2].

   Tehdy, bylo to přesně na den před rokem, jsem hledání po tmě vzdal a i s odstupem času si myslím, že po tmě bych místo krytu asi velice lehce přehlédl. Navíc cesta z „koridoru“ určeného tramvajovou tratí není až tak krátká, že by se jednalo jen o nějaké odskočení na čtvrt hodiny. Ano, pro toho, kdo místo i Brno jako takové důvěrně zná asi určitě, ale pro mě jako občasného návštěvníka by to byla obrovská náhoda. Nyní jsem chtěl tomuto místu dát větší „prioritu“ a tak jsem jako doplněk procházky kolem hvězdárny a planetária na Kraví hoře [3] připojil i „objevování“ onoho protileteckého krytu.

   Kraví hora přece jen není úplně nejmenší kopeček a alespoň ve směru od ulic Resslova nebo Žižkova se po té se stejným jménem jako má kopec vcelku ostře stoupá a pro běžce to může být pěkný lehčí trénink kopců. I tak si zde musí začátečníci dobře rozvrhnout tempo, aby se jim nestalo, že „nebude odkud brát“ a nakonec budou muset přejít do chůze. V chladném odpoledni to pro mě mělo zaručený efekt, že nahoře mi rozhodně zima nebyla – doběhl jsem se ctí, bez chodecké vsuvky. Sice jsem byl v „civilním“, ale chuť do rychlejšího pohybu mi ani to nepřekazilo (však běh – v mém případě spíš klus, je krásný právě v tom, že se dá dělat úplně kdykoliv a vše ostatní je jen výmluva). Taky jsem měl k tomu opodstatněný důvod. Opět jsem vyrazil později než by bylo vhodné a kryt jsem nakonec našel až za šera na poslední chvíli…

   O hvězdárně se asi už napsalo mnoho, určitě je zajímavá i venkovní expozice a tak se o ní příliš rozepisovat nebudu. Krásné jsou historičtější venkovní budovy s dalekohledy. V létě ve venkovních prostorech prý stávaly i nasvětlené modely planet, Slunce i Měsíce, ale nyní zde nebyly. Opouštím hvězdárnu a planetárium a pouštím se do hledání krytu. Nejprve ale nechci minout některá vyhlídková místa. Jako vedlejší efekt kochací procházky takto objevuji na malém kousku Brna nejrůznější běžecky zajímavé místa. Jak ostrá a táhlá stoupání, tak i obdobná klesání, schody, které nejsou pravidelně rozmístěné a nutí člověka rozmýšlet kroky, tak i jen mírně stoupající nebo klesající „hliněné“ cestičky na vydýchání. Je zde možné „řezat kopce“ až do mžitků před očima, ale i klidně se vyklusávat. V některých místech jsou krásné výhledy do okolí, bohužel v mnoha již zastíněny vzrostlejšími stromky. Abych se dostal ke krytu, tak musím svým způsobem Kraví horu již zcela opustit a kopírovat ji kolem jejího táhlého úpatí po ulici Grohova a po chvíli odbočit doleva podél hlavní ulice „Úvoz“. Jestli si to ještě dobře pamatuji, tak obě ulice jsou po straně hory občas zpestřeny obnaženým nadložím, které mysl jeskyňáře i dobrodruha určitě bude (když tu má být i ten protiletecký kryt) provokovat.

CO BY SE MOHLO ZA TOUTO „ZDÍ“ NACHÁZET? JAKÉ TAJUPLNÉ CHODBY?

   Jedno místo, vysoko nad mýma očima dokonce pěkně naznačuje tajemno. Nevidím tam, ale v náznaku díry, propadliny může být nějaký vstup. Pokračuji dále po ulici Úvoz směrem k tramvajové magistrále „Veveří“. Svah po levici se stále snižuje a pár desítek metrů před sebou vidím cestičku mírně odbočující doleva. Tuším, že zde by to mohlo být. Trvá to už jen pár okamžiku a když se v odbočce podívám jen kousek doleva a mírně nahoru, tak vidím zamřížovaný vstup. Mohu si odškrtnout – kryt „objeven“. Jen tak náhodně zkouším zda není „Den otevřených mříží“. NENÍ… :-(

   Někde jsem ale četl, že by snad byla možná prohlídka na domluvu. Podobně jako třeba u jednoho krytu v Blansku, kde je na vratech uvedeno telefonní číslo. Zde jsem nic takového nenašel. Chápu, že se jedná o místo přístupné a ve městě a tak je zajištění mříže (asi) na místě. Na druhou stranu u civilizaci vzdálenějších a méně známých objektů, je zajištění provedeno občas spíš jen „jako“. Tedy dobrodruzi, kteří touží po poznání mohou na své vlastní riziko (se vším ostatním spojeným) více nebo méně „nahlédnout“. Pak vše zase „zajistí“ a v míru a pokoji mohou odejít se splněním si svých tužeb. Tohle je myslím to nejrozumnější řešení. Pochopitelně druhý opak jsou ti, pro které žádné pravidla neplatí a nemají „zdravý rozum“. Právě proti těmhle pár lidem se zajímavá místa uzavírají zamknutými mřížemi… Někde dokonce zavařenými natrvalo. Informace od lidí, kteří se zde ještě za zlatých časů zdravého rozumu mohli dostat jsou zde: [4] – [7].

 

 

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] https://www.turistika.cz/mista/hledani-medlanecke-skalky-s-konikleci/detail

[2] https://www.youtube.com/watch?v=1dSJlDFP1fc … Odpolední proběhnutí se Brnem z Medlánek do centra.

[3] https://www.youtube.com/watch?v=Cje1uEo61iY … Brněnská hvězdárna a planetárium a kryt pod Kraví horou.

[4] https://www.hvezdarna.cz/kravihora/index.php?sekce=protiletecke_kryty

[5] https://www.kafelanka.cz/mista/vchod.php

[6] https://www.davar.cz/badatelna/xref/kryty_brno.htm

[7] https://druhebrno.cz/Tema/Brn%C4%9Bnsk%C3%A9%20podzem%C3%AD