Kunštát-zámek

Jak to tak bývá, předchůdcem kunštátského zámku byl hrad. První písemná zmínka o Kunštátu pochází z roku 1279, avšak objev průčelí pozdně románského hradního paláce za arkádou západního zámeckého křídla posouvá založení původního hradu již do poloviny 13. století.

Založení Kunštátu je spjato s osobou Kuny z Kunštátu, který byl příslušníkem významného moravského panského rodu, jenž v dějinách zemí Koruny české sehrál zcela mimořádnou úlohu a pocházel z něho jediný volený český král z řad šlechty – Jiří z Kunštátu a z Poděbrad. Od Kunštátu odvozují svůj původ i všechny vedlejší větve rodiny pánů z Kunštátu jak v Čechách, tak i na Moravě, a to rodina jevišovická, lestnická, stařechovická, lysická, boleradská, poděbradská i knížata münsterberská, která byla přímými potomky krále Jiřího z Poděbrad.

Kunštátské panství s hradem zdědil na základě rodinných smluv po roce 1408 Boček z Kunštátu a z Poděbrad, děda pozdějšího českého krále Jiřího. Boček však v roce 1417 zemřel a jeho synové Boček a Viktorín spravovali majetek společně.

Koncem 14. a počátkem 15. století byl hrad podstatně rozšířen, zvětšil se hradní palác spolu s věží a předhradím. Když v roce 1427 zemřel Viktorín, byl jeho syn Jiří teprve šestiletý. Jeho poručníkem se stal Heralt z Kunštátu a z Lestnice, který spravoval hrad Kunštát. Markrabě Albrecht rakouský, zeť císaře Zikmunda, hrad v roce 1436 dobyl a odňal jej Heraltovi, který byl v roce 1444 v Brně na radnici sťat. Nedospělých sirotků se ujal Jiří z Kunštátu a z Poděbrad, který se stal po roce 1448 majitelem Kunštátu a jenž také hrad znovu podstatně přestavěl. Postavil Poděbradovu hranatou věž a zvětšil a opevnil Předhradí. Jiří držel hrad i po roce 1458, kdy byl zvolen českým králem. V roce 1464 předal Kunštát svému příbuznému Pročkovi z Kunštátu a z Opatovic.

V roce 1520 prodal poslední majitel z rodiny pánů z Kunštátu Ludvík Zajímač z Kunštátu a z Jevišovic kunštátské panství Vilému z Pernštejna, za něhož prodělalo mimořádné úpravy Předhradí. V roce 1529 koupil panství a hrad Jan Černčický z Kácova, který zahájil přestavbu hradu na renesanční zámek, kterou dokončili jeho snyové Arnošt a Vilém v 50.letech 16.století. V roce 1562 je získal Jan Fridrich z Hardeku.

V roce 1678 kupují kunštátské panství hrabata z Lamberga a téhož roku přistoupil Kašpar Fridrich hrabě z Lamberga k rozsáhlé přestavbě zámku na reprezentační rodinné sídlo. Přestavbu probíhající na sklonku raného baroka datuje pamětní kámen s iniciálami stavebníka C.F.G.V.L. a letopočtem 1680. Budoba zámku byla barokně upravena - vznikla zde dvoupodlažní obdélníková budova, přičemž byla ponechána podstatná renesanční část stejně jako hranatá věž z někdejšího hradu. Také kaple dostala barokní ráz. Touto přestavbou získal zámek nynější tvar.

Barokní stavební akce se pouze v minimální míře dotkly předzámčí, proto se již na sklonku 18. století vžívá pro označení hlavní zámecké budovy, dnešní Horní zámek pojem Nový zámek, pro předzámčí, dnešní Dolní zámek pojem Starý zámek.

Klasicistní úpravy zámku proběhly na přelomu 18. a 19. století za svobodných pánů Honrichsů z Wolfswarffenu. Tento rod držel kunštátské panství v letech 1783 – 1901. V devadesátých letech 18. století v rámci klasicistních úprav interiérů získaly reprezentativní prostory jižního zámeckého křídla novou iluzivní výmalbu. V téže době byly osazeny nové vstupní portály a Horní zámek byl s výjimkou zahradního průčelí klasicistně přefasádován. Na Dolním zámku bylo pomocí sloupové arkatury nesoucí pavlač přestavěno dvorní průčelí severního křídla.

Úpravy v duchu historických slohů proběhly v druhé polovině 19. století. Jednalo se zejména o dvorní fasádu jižního křídla Dolního zámku – zámeckou konírnu s kašnou, datovanou rokem 1870, pseudobarokní úpravy interiérů Horního zámku, z nichž vyniká Rytířský sál, a dále o úpravy zámecké Květné zahrady, kde byl na místě renesanční sala terreny vystavěn novogotický altán s věží a k jižnímu křídlu bylo přistavěno dvouramenné litinové schodiště. Ve středu zahrady byl vyhlouben bazén s centrální figurou nymfy datovanou letopočtem 1859.

Posledními šlechtickými majiteli zámku byl rod říšských hrabat Coudenhove – Honrichsů, který kunštátský velkostatek držel v letech 1901 – 1945.

V roce 1948 byl zámek zestátněn a postupně sloužil jako sběrný objekt Národní kulturní komise, depozitář Moravského zemského archivu v Brně a mobilizační sklad ministerstva vnitra.

Na začátku roku 2005 převzal správu státního zámku Kunštát Národní památkový ústav. Zároveň byla zahájena postupná rekonstrukce, díky které byl zámek částečně po letech zpřístupněn.

http://www.zamek-kunstat.cz/

http://www.hrady.cz/index.php?OID=905

Prohlídkové trasy

• Jižní hraběcí křídlo zámku
• Zámecký kvelb Dřevník
• Zámecká Květná zahrada
• Zámecký areál

OTEVÍRACÍ DOBA

Duben a říjen

* pouze pro předem objednané skupiny (minimálně 10 osob)
* 9.00 – 16.00 hodin
* polední přestávka 12.00 – 13.00 hodin
* začátek poslední prohlídky 30 minut před uzavřením objektu
* denně mimo pondělí

Květen, červen a září

* 9.00 – 16.00 hodin
* polední přestávka 12.00 – 13.00 hodin
* začátek poslední prohlídky 30 minut před uzavřením objektu
* denně mimo pondělí

Červenec a srpen

* 9.00 – 17.00 hodin
* polední přestávka 12.00 – 13.00 hodin
* začátek poslední prohlídky 30 minut před uzavřením objektu
* denně mimo pondělí

CENÍK VSTUPNÉHO

V rámci hradního a později zámeckého komplexu fungoval vždy jako předzámčí. Byl postaven v polovině 15. století z původně dřevohlinitého Předhradí. Počátkem 17. století k němu byla zbudována nová přístupová cesta s honosnou vstupní branou a v ní osazena kamenná deska rodu pánů z Kunštátu s letopočtem 1461. Objekt představoval hospodářské zázemí a jednotlivé budovy sloužily jako obydlí a kanceláře služebnictva, sklady, sýpky a konírny. Část jižního křídla pak v 18. století byla upravena jako zámecké divadlo. Po válce v 2. polovině 20. století byl celý areál Dolního zámku přebudován na archivní depozitář. Dodnes vhodně doplňuje hlavní objekt Horního zámku a spolu s ním vytváří jedinečnou kulisu panoramatu Kunštátu.

Turistická mapa KČT 1:50 000 č.50 Svitavsko

Málo známý venkovský zámeček na kopci nad Kunštátem by se asi zařadil mezi průměrné památky, kdyby se při archeologickém průzkumu nezjistilo, že má románský původ a nestal se tak z něj prakticky přes noc nejstarší zámek na Moravě, zařazený mezi Národní Kulturní památky. Nebylo to poslední šťastné kopnutí – po sejmutí ošklivých parket v jedné z místností se ukázalo, že podlaha ukrývá ještě jedny parkety starší. Nádherné, vykládané a nejstarší ve střední Evropě. I průvodci po nich smějí šlapat jen v papučích.

Kunštátský zámek je zdevastovaný, dlouhá léta v něm byl archív a státní zaměstnaci se k němu nechovali nejšetrněji, má problémy se statikou, trpí nedostatkem peněz, ale dává se pomalu do pořádku. A za návštěvu rozhodně stojí, protože už teď má co ukázat.