Květná zahrada – menší ze dvou arcibiskupských zahrad v Kroměříži

Turistické cíle • Výletní místa a parky • Výletní místo

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (27 fotografií)

Zajímavé město Kroměříže neboli Hanácké Athény se pyšní především Arcibiskupským zámkem s Podzámeckou a Květnou zahradou, které byly roku 1998 zapsány na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Ze dvou zdejších arcibiskupských zahrad je Květná zahrada menší, ale známější a navštěvovanější.

Zahrada byla založena v roce 1665 na bažinaté, neplodné a tudíž pro mnohé nevhodné půdě, kde byla budována po celé jedno desetiletí. Pro nedostatek vhodných ploch v blízkosti arcibiskupského zámku muselo být zvoleno místo za hradbami tehdejší Kroměříže. Velkou měrou ke vzniku raně barokní zahrady přispěl biskup Karel Liechtenstein – Kastelkorne, který pozval císařské stavitele z Vídně. Vlašský inženýr a architekt Filiberto Lucchese a italsko-švýcarský architekt Pietro Giovanni Tencalla se kromě přestavby zámku také podíleli na návrhu obou arcibiskupských zahrad v Kroměříži. Původní název Květné zahrady, která se rozkládá na půdorysu obdélníka o rozměrech 485 * 300 metrů, zněl Libosad a její realizace byla ovlivněna holandskými a italskými vlivy, které se zde harmonicky propojily s nově se rodícím francouzským barokním vnímáním doby Ludvíka XIV.

Květnou zahradu tvoří dvě hlavní části, Květnice se zahradním pavilonem a Štěpnice se dvěma bazény a Jahodovými kopečky. Květnice, vytyčena na půdorysu čtverce, byla protkána paprskovitě uspořádanými osami, které lemovaly stěny z tvarovaných dřevin.

Květná zahrada, to je především neskutečná symetrie. A samozřejmě také zajímavé sochy, fontány, živé ploty, upravené stromy a pestrobarevná květinová výzdoba. Uprostřed zahrady stojí barokní osmiboký pavilon, nazývaný dnes Rotunda, který byl postavený mezi roky 1666 a 1668. Na projektu se opět podílel Pietro Giovanni Tencalla a patrně též jeho zásluhou se v rotundě nachází cenná vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. V době svého vzniku se jednalo o centrální stavbu, která byla všemi svými stěna otevřená do zahrady. Na ústřední sál navazovala čtveřice umělých jeskyní (grott) a stejný počet salónků. Současný vzhled získal objekt na počátku 20. století, kdy byla bohužel část původní vnitřní malířské výzdoby přemalována. Uvnitř této zahradní dominanty každého určitě také zaujme Foucaultovo kyvadlo, které dokazuje otáčení Země kolem své osy. Je zavěšené ve středu rotundy na 25 metrů dlouhém lanku a nechal ho zde instalovat na konci 19. století dr. František Nábělek, profesor gymnázia v Kroměříži. Mělo by se jednat o jedno ze čtyř kyvadel tohoto druhu na světě.

Drobné změny přineslo do původní kompozice zahrady zřízení nového vstupu, spojené s výstavbou dvou skleníků, Palmového (teplého) a Studeného skleníku. Vstupní budovu navrhl architekt Antonín Arche v letech 1840 až 1845. Je to budova v klasicistním stylu se dvorem uzavřeným ze stran dvěma velkými skleníky. Vstupní portál je zvýrazněn trojúhelníkovým tympanonem s pozlaceným arcibiskupským znakem. Na levé straně portálu je umístěna informační tabule o Květné zahradě a na pravé pak deska, která je upomínkou na to, že zde pobýval český poslanec a dějepisec Václav Vladivoj Tomek během konání ústavodárného sněmu v letech 1848 až 1849.

Další neméně zajímavou stavbou je 244 metrů dlouhá kolonáda, která uzavírá skoro celou jednu část zahrady na její severozápadní straně. Tato monumentální arkádová lodžie původně sloužila jako hlavní vstup. Dnes v ní návštěvníci obdivují mimo jiné galerii 44 soch antických bohů, historických i mytických postav. 22 ženských a 22 mužských postav bylo zhotoveno podle rytin zobrazujících vyhlášenou sbírku z vily Pamphili v Římě. Stejný námět lze vypozorovat u 46 byst nad pilíři zahradní fasády této stavby.

Základní rozložení zahrady bylo vcelku zachováno i po různých rekonstrukcích, které probíhaly už od počátku 19. století, stejně tak i většina hlavních okrasných staveb. Kroměřížská zahrada tak dnes svou mírou zachování původního kompozičního záměru představuje unikát nejenom v Česku, ale i v evropském měřítku.

Péče o Květnou zahradu, toto vynikající dílo zahradní architektury, je po odborné i finanční stránce náročným úkolem. Ale podle mého názoru se to celkem daří. Hezky je to vidět například z terasy (střechy) kolonády, kdy výborně vynikají geometrické tvary pěšin, živých plotů i centrální rotunda. Návštěvník Květné zahrady ji může odtud shlédnout v celé její kráse a vysledovat základní principy její kompozice.

Ve městě a okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa: