Kroměříž - Květná zahrada po rekonstrukci

Holandská zahrada  •  Fotografie (48)  • Foto: jircak

Vstoupit do fotogalerie (48 fotografií)

Neptunova kašna

Citrusová zahrada

Vstoupit do fotogalerie (48 fotografií)

Kam a jak jedeme?

Během naší dovolené jsme se na pár dnů zastavili u příbuzných v Přerově. Máme však toulavé boty, a tak se nikdy na místě dlouho nezdržíme. Dozvídáme se, že je v Kroměříži po rekonstrukci už otevřená Květná zahrada. Máme s sebou kola, je nádherný podzimní den a tak tam vyrážíme. Tam je to necelých 30 km, to se nechá zvládnout.

Za čím jedeme?

Kroměříž se rozkládá v jižním cípu úrodné Hané na řece Moravě. Již ve středověku zde byl brod přes řeku. Tady se křižovaly Jantarová a Solná stezka.

Nyní jen krátce něco ze zajímavé historie města. První písemná zpráva o vsi Kroměříži je z r. 1110. Město Kroměříž založil r. 1260 olomoucký biskup Brun ze Schauenburka. Biskupové z Olomouce si zde pak vybudovali hrad - své reprezentativní letní sídlo. Za husitských válek bylo město hodně poničeno. Na přelomu 15. a 16. století byl gotický hrad přestavěn na zámek. Na poč. 17. století byl postaven františkánský klášter. Další zkáza města byla během třicetileté války, město nakonec zasáhla i morová epidemie. Další obnovu města začal v 60. letech 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna. V Kroměříži sídlil i 3. pěší pluk, a to v letech 1806–1813, 1815–1821 a 1845–1847. V r. 1848 zasedal v Kroměříži říšský sněm. Ve dnech 15. a 16. dubna r. 1905 ve městě přednášel profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Jako prezident Republiky československé se sem vrátil dne 27. srpna 1929.

Toto město s bohatou historií bylo r. 1997 vyhlášeno nejkrásnějším historickým městem České republiky, r. 1998 byl zdejší zámek spolu s Květnou i Podzámeckou zahradou zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Velké náměstí, kde jsou domy s podloubím, si zachovalo svůj historický ráz. Spolu s nedalekým Arcibiskupským zámkem bylo v 90. letech opraveno. V obrazárně je slavný Tizianův obraz Apollo a Marsyas. V knihovně je jedna z nejstarších liturgických knih Kroměřížský sakramentář (Sacramentarium Cremsiriense).

Kromě zámku a obou zahrad stojí ve městě za prohlídku také čtyři kostely - kostel sv. Mořice, kostel sv. Jana Křtitele, kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel svatého Cyrila a Metoděje, dále kaple sv. Kříže, Mlýnská brána a biskupská mincovna s největší sbírkou mincí ve střední Evropě.

V Kroměříži jsme již byli několikrát, tentokrát jsme se vydali do nově zrekonstruované Květné zahrady, která je známá také pod původním názvem Libosad. Z historického Velkého náměstí je to cca 750 metrů na východ – přes náměstí Míru a dále ulicí Generála Svobody. Nedaleko od hlavního vchodu je parkoviště. Blízko je i zastávka MHD Květná zahrada.

Zahradu vybudoval v průběhu 2. pol. 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteina současně s přestavbou města po třicetileté válce. K vybudování zahrady vybral podmáčený prostor za hradbami města. Je to významné zahradní dílo nejen v evropském, ale i celosvětovém měřítku – zaznamenává přelomovou fázi vývoje zahradního umění. Na jedné straně vychází z pozdně renesančních italských a německých zahrad, ale obrací se již k francouzskému barokně klasicistnímu stylu, jehož důkazem jsou zahrady ve Versailles. Zahrada má tvar obdélníka (485 x 300 m), který je dál geometricky řešený.

Tato okrasná zahrada byla v letech 1840 až 1845 doplněna o několik skleníků, obytnou a správní budovu. Tím vznikl částečně ohraničený prostor – Čestný dvůr. Zahrada se tak stala botanickým a hospodářským zázemím zámku. Další úpravy zahrady byly během 19. století.

Narušené části zahrady byly revitalizovány již v 50. letech 20. století. Možná proto nebyla celá zničena a mohla být zapsána r. 1998 do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Tým předních českých architektů se zasloužil o obnovu zahrady do jejího stavu ze 17. století. Po rozsáhlé rekonstrukci byla slavnostně otevřena 6. září 2014. Hlavní dominantou je osmiboká rotunda a kolonáda.

Současný vstup - budova, kde je zřízena pokladna, je z let 1840 až 1845. Tudy se může projít do zahrady přes tzv. Čestný dvůr v klasicistním stylu, který je ohraničen velkými skleníky. Nám se podařilo přijít ve správný čas, právě začínala komentovaná prohlídka zahrady. Vstoupili jsme tedy přímo do Holandské zahrady s Neptunovou kašnou a dále do Pomerančové zahrady, kde jsme se dozvěděli historie těchto zahrad. V Holandské zahradě se pěstovali a stále pěstují různé bylinky, v Pomerančové zahradě citrusy. Nyní jsou zasazené do velkých květináčů a na zimu se stěhují do skleníků, aby nezmrzly. Dříve byly stromy zasazeny do země a vždy se na zimu okolo postavilo dřevěné bednění, které stromy proti mrazům ochránilo.

Přes zahrady jsme se dostali až ke 244 m dlouhé Kolonádě, která tvoří celou jednu stranu zahrady a kudy se dříve do zahrady vcházelo. Kolonáda byla postavena ve 2. polovině 17 století, je to galerie se 44 sochami antických bohů, historických a mýtických postav, na pilířích je stejné množství bust. Ve středu kolonády - nad původním hlavním vchodem je bysta zakladatele zahrady - biskupa Karla II. z Lichtenštejna. Zajímavostí kolonády je jev známý z jeskyně Dionýsovo ucho v Syrakusách. Když cokoli polohlasem řeknete na jednom konci kolonády, zřetelně to druhý uslyší na druhém konci. Na kolonádu je možno vystoupat úzkým točitým schodištěm na jeho okraji. Shora je nádherný pohled na typické ornamentální květinové záhony a živé ploty.

Okolo Lví kašny a Rotundy (její prohlídku jsme zvládli později) jsme přes bludiště došli do další části, kde byly bazénky a kopečky, které slouží jako vyhlídky. Celá zahrada je naprosto symetrická, proto musí být obě strany přibližně stejné.

V jihovýchodní části zahrady - již mimo pravidelný obdélnik - bylo místo určené pro chov zvířat. Tam je Králičí kopeček – na jeho vrcholu je socha Diany. Dříve prý skutečně králíci běhali uvnitř kopce, dnes je kopec vyztužen a zvenku je vybudováno několik králičích kotců, které jim pravidelně čistí. O kousek dál se nachází Ptáčnice. Na ostrůvku uvnitř bazénu je altán s mnoha okny, které jsou opatřeny pletivem. Uvnitř je voliéra, kde se chová vzácné ptactvo.

Tady komentovaná prohlídka končila. My jsme se ještě vrátili ke Kolonádě, podívat se na kašnu Tritonů, ale hlavně zvládnout ještě komentovanou prohlídku osmiboké Rotundy. Uvnitř je bohatá štuková a fresková výzdoba. Ve středu rotundy bylo koncem 19. století instalováno Foucaultovo kyvadlo. Je zavěšeno na 25 metrů dlouhém lanku, průvodce ho v pravidelných intervalech rozkmitá. Kyvadlo zapisuje svoji dráhu do jemného písku a je názorně vidět, jak se naše Země otáčí kolem své osy.

My jsme svoji prohlídku ukončili na Čestném dvoře, kde jsme si prohlédli skleníky, ale už jsme spěchali zpátky do centra dát si něco k jídlu.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V Kroměříži máme oblíbenou restauraci Radniční sklípek, která je v Kovářské ulici, jen kousek od Velkého náměstí. Dobře tam vaří a je možno tam ochutnat i dobrá piva z místních malých pivovarů. V létě je dokonce možno posedět i venku.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Zahrada je nádherně opravená. Není problém tam být celý den. Je tam nádherný klid a je na co se dívat. Ve skleníku na Čestném dvoře je v sezoně otevřené i občerstvení.

Ostatní informace

Otevírací doba parku není zrovna pravidelná, i když je otevřeno téměř celoročně. Nejdéle je otevřeno od 1.5. do 30. 9., a to od 8,00 do 18,30 hodin. V ostatní dny je raději lépe si otevírací dobu předem ověřit na https://www.zamek-kromeriz.cz/cs/informace-pro-navstevniky/prohlidkove-okruhy/7870-kvetna-zahrada

Tam se dozvíte i ceny vstupného a bližší informace o komentovaných prohlídkách.

Sluchově postižení si mohou půjčit tablet se samoobslužným průvodcem pro neslyšící - s upravenými texty a videonahrávkami ve znakovém jazyce. Prohlídky jsou dokonce připraveny i pro zrakově postižené návštěvníky – používají nový, unikátní informační a naváděcí systém DINASYS. Znevýhodnění nevidomých je kompenzováno popisným výkladem, haptickým vnímáním památky a možností osahat si modely výzdoby.

Autor: jircak

Další články autora: 1685

Kvalita příspěvku:

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli