Lacembok - zřícenina hradu u Krchleb

Turistické cíle • Památky a muzea • Zřícenina

Hrádek Lacembok u Staňkova jsme navštívili během dovolené v západních Čechách. Autem jsme dojeli do obce Krchleby a protože jsme nevěděli kudy dál, zeptali jsme se na návsi dvou babiček, jak se ke hradu dostaneme. Dámy nás nasměrovaly k fotbalovému hřišti, kde jsme nechali stát náš vůz a dál jsme se vydali pěšky.

Sledovali jsme žlutou značku a zároveň jsme kráčeli po naučné stezce Po stopách Jiráskovy lucerny. Cesta na hrad kupodivu spíše klesala, ale to nám nevadilo. V lese jsme našli krásné přesličky, ale nikde jsme se moc nezastavovali, protože okamžitě nás napadalo několik komárů.

Po asi dvou kilometrech jsme přišli k rozcestníku sto metrů od hradu. Vydali jsme se směrem, kam šipka ukazovala, ale žádné pozůstatky hradu jsme nenašli. Do stráně jsme vyšlapali i výše, než avizovaných 100 metrů, ale nikde nic. Sestoupili jsme tedy níž a zamířila trochu bočním směrem a konečně jsme dorazili do míst, kde se hrad kdysi nacházel. Velké množství komárů signalizovalo, že nedaleko od nás bude někde voda. A opravdu dole pod námi mezi stromy prosvítala vodní plocha rybníku Vížka, který se zde nachází hned ve dvou vydáních. Oba rybníky mezi sebou mají sto metrů lesa a nad tímto předělem stával na skalnaté stráni nad údolím Srbického potoka hrad Lacembok.

Prošli jsme hradní zříceniny a spatřili jsme jen nepatrné fragmenty obvodových zdí nebo příkopy. Vše bylo zarostlé křovinami a stromy. Pod skalkou jsme našli bývalou hradní cisternu s vysekanou chodbičkou, širokou asi 1,5 metru a dva metry dlouhou. S cisternou byla spojena otvorem velkým jen 40 x 40 cm. Pravděpodobně byl otvor opatřen stavidlem a chodba umožňovala vypouštění vody z cisterny v případě, že se zkazila.

Pak jsme si na skalce, kde bývalo hradní jádro, na naučné tabuli přečetli historii a popis hradu. Byly zde také pěkné kresby, jak hrad vypadal v dobách své největší slávy. Bohužel jsme četbu museli zkrátit na minimální dobu, protože komáři měli opravdu velkou žízeň.

Z tabule jsme se dověděli, že hrad byl založen na konci 13. století rytířem Vojslavem z Krchleb, přičemž roku 1373 se jako majitel uvádí Bohuchval z Hrádku. V této době se v okolí Krchleb rýžovalo zlato a tak nás neudivilo, že tehdy rod dosáhl největšího bohatství a úspěchu.

Hrad byl z velké části dřevěný a tak nás nepřekvapilo, že když jej obývalo husitské vojsko, byl poškozen mohutným požárem. Dále jsme se dočetli, že rod z Hrádku vlastnil hrad až do konce 15. století, kdy byl hrad již opuštěn a brzy zanikl. Nedivili jsme se tomu, že zřícenina pak zřejmě posloužila jako stavební materiál pro stavbu panského dvora.

Když jsme se seznámili s historií, přečetli jsme si, jak hrad vypadal. Na třech stranách ho chránily příkopy a valy, které nechal vybudovat již zakladatel stavby. K jižní straně přiléhalo níže položené předhradí, kde se nacházely jen dřevěné objekty. Dále jsme se dočetli, že k ochraně hradu byly zřízeny dva rybníky na potoce pod hradem, jedna z hrází přitom navazovala přímo na skalku s jádrem. Vlastní hrad byl rozdělen na dvě části, přičemž nižší část tvořila parkán, kde se v její západní části nacházela obdélná cisterna. Parkán s hospodářskými budovami byl obehnán kamennou hradbou navazující na ohrazení vyšší části hradního jádra.

Zjistili jsme také, že horní část hradu byla postavena na ploše cca 20 x 20 m byla o zhruba tři metry výše, než níže položené jádro. Tady patrně stálo obydlí hradního pána, palác a kromě toho zde možná ještě byla věžovitá stavba. Ještě jsme se dozvěděli, že na severní straně byla bezpečnost hradu posílena samostatným opevněním. Toto opevnění zabraňovalo vniknout nepříteli do vytesaného příkopu a bylo spojeno s horním hradem pomocí lávky. Na jižní straně přiléhalo obdélné podhradí, na jehož místě byly v období první republiky vybudovány dva vojenské kryty, které Němci během druhé světové války zničili.

Když jsme dočetli poslední věty, rychle jsme odlovili kešku a vydali se na zpáteční cestu. Komárů postupně ubývalo a tak jsme nemuseli do mírného stoupání utíkat. Zanedlouho jsme došli k našemu stříbrnému vozu, kterým jsme odjeli do Staňkova za památkami tohoto města.

Areál bývalého hradu Lacembok je volně přístupný a nachází asi 3 km od obce Staňkov (okres Domažlice.)

http://www.atlasceska.cz/plzensky-kraj/zricenina-hradu-lacembok/