Lány na Důlku (Pardubice)

Původně byla tato ves nazývána jako Lány Dlouhé nebo Lány u Krchleb, teprve později byly pojmenovány jako Lány na Důlku. Ohledně původu tohoto názvu píše prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L" toto:

"Lány na Důlku, protáhlá ves 7 km záp. od Pardubic: 1337 ves na Lániech (k Žiželicům), RT. I, 408; 1363 taberna in Longa villa ad advocatiam in Jestborycz, D. man. kroměříž. V, 107; 1400 villas Bezdyekow, Lany, Hagewes, Opoczen - cum silvis ad bona Gestborzicz spectantibus, t. I, 143; 1441 Opočem, na Háji, Lány, Opočnec Malý, AČ. 16/542; 1488 v Jestbořicích mčko - it. Bezděkov - Opočen ves, Opočník ves celú, Lány ves s krčmú na Duolku, RT. II, 430; 1560 zámek Pardubicze - - ves Bezdiekow, Lany na Dulku, Opoczinek, DZ. 54 F 7; 1654 Lany Nadulku s Krzechleby, BR. 14/130; 1789 Hft Pardubicz: Dlauhy Lany, Lany na Dulku, Lan ob Gruben von 31 N., Schaller XI, 43; 1837 Lan ob (der) Gruben (Lany na Dulku, Dlauhý Lany) 1 1/4 St. w. von Pardubitz an der Straβe nach Přelautsch und am linken Elbufer in der Nähe der Teiche Hluboky u. Twrzy - der Name Lan ob der Gruben rührt von einer in der Mitte des Dorfes befindlichen Vertiefung her, Sommer V, 53."

Jak již bylo výše zmíněno, tak první zmínka o této vsi pochází z roku 1337. V roce 1488 byla osada prodána knížaty Minsterberskými Václavu Žehušickému z Nestajova i s krčmou na Důlku a roku 1491 byla připojena k pardubickému panství, v jehož rámci vydržela až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního, přičemž původně náležela k jezbořické rychtě. V roce 1588 měly Lány na Důlku 17 osedlých lidí a svobodnou krčmu, jež byla vypálena za třicetileté války. Do roku 1786 náležely Lány na Důlku k jestbořické kolatuře. Prvním zdejším lokalistou byl v letech 1786-1795 pražský mnich Fulgentius Lotringen. Na přelomu 18. a 19. století působila ve vsi trojice náboženských "blouznivců" - Jan Váňa (syn Matěje Váni, † 1801) a Jan a Václav Novákovi. Důkazem budiž list lokalisty P. Jana Hutly vikáři z 18. listopadu 1804. V téže době zde byl zmiňován nový mlýn o 2 složeních, z něhož se odvádělo 5 zlatých ročního úroku. V roce 1840 byla postavena nová školní budova, k jejímuž slavnostnímu vysvěcení došlo 14. března 1841, ale učilo se zde již ve 2. polovině 18. století, kdy činil desátek kantora při farní škole 9x 1 měřice, 2x 7 snopů, 2x 4 snopy a 10x 1/2 měřice žita. V roce 1843 měla ves 38 domů a 62 obyvatel.

Roku 1849 se Lány na Důlku staly samostatnou politickou obcí. V roce 1856 se stal zdejším prvofarářem P. Jan Čeněk, jenž tu byl od roku 1853 lokalistou a v obci působil do roku 1862. V červenci 1870 zasáhlo obec velké krupobití, které způsobilo řadu škod. 11. listopadu 1879 zastřelil Václav Běhounek svou milou Barušku Rivolovou a následně sebe. 27. března 1881 postřelil 18letý Václav Tomášků svou milou 17letou Marušku Pleskotovou, jež zemřela následujícího dne. Roku 1881 byla provedena přístavba školy. 15. září 1885 vyhořelo hospodářství obecního starosty Josefa Ryvoly. V roce 1887 byl ustaven studentský ochotnický spolek. Roku 1890 měla ves 46 domů a 396 obyvatel. V roce 1895 došlo k regulaci Labe. Roku 1900 bylo v obci již 60 domů a 426 obyvatel. V roce 1905 došlo k ustavení Spořitelního a záložního spolku. 1. listopadu 1908 došlo k otevření nové poštovny, která byla přidělena k poštovnímu úřadu Pardubice II. V roce 1909 byla zřízena místní pojišťovna dobytka a škola byla rozšířena o 3. třídu. Roku 1912 byli při kopání hlíny zasypáni v místní cihelně firmy Lustik a Pick 2 dělníci. Z front 1. světové války se nevrátilo 11 místních mužů.

V roce 1925 přijali zdejší divadelníci nový název - Spolek divadelních ochotníků J. K. Tyl. 30. června 1929 spadl v kostele při mši kus stropu na kůru. 4. července 1929 zasáhla obec velká větrná smršť, jež mj. pobořila zdejší cihelnu a mnoho dalších domů a stodol, nepočítaje místní stromoví. Tento rok byl extrémním obdobím i v jiných věcech, protože v polovině listopadu téhož roku zde dozrála druhá úroda malin. 13. srpna 1933 se udála slavnost svěcení nového zvonu. V témže čase hýbala obcí aféra kolem 27letého dílovedoucího dělnického konsumního družstva Budoucnost Josefa Šráma, jenž z něj zpronevěřil 35 000 Kč. Roku 1939 byla založena místní organizace Národního souručenství a rovněž její mládežnická organizace. O 2 roky později jmenovala obec za čestné občany statkáře Václava Váňu staršího a děkana Msgre. Františka Hermana, a to za jejich zásluhy o rozkvět obce. V roce l943 došlo k úpravě rozšíření hřbitova. Autorem jejího projektu byl architekt Karel Řepa. Roku 1952 bylo ustaveno JZD, které se v roce 1961 sloučilo s JZD Svítkov, Srnojedy, Opočínek a Staré Čivice v JZD Družba Svítkov. Roku 1965 byla ustavena místní organizace Čs. svazu chovatelů drobného hospodářského zvířectva. O 3 roky později vzniklo fotbalové družstvo. V roce 1973 byla ke škole přistavována jídelna. Roku 1975 byla zahájena stavba klubovny SSM, přičemž materiál na ni pocházel z demontovaných dílů bývalé ubytovny pionýrského tábora ZV ROH VČE v Horním Jelení. O 3 roky později byla zrušena místní dvoutřídní škola. 1. září 1978 byla předána k užívání nová mateřská škola, jejíž opravy a úpravy se účastnila rovněž Tesla Přelouč. Roku 1980 došlo k dokončení kanalizace. 1. ledna 1986 byly Lány na Důlku připojeny k Pardubicím (městská část Pardubice VI). 1. října 1992 začala do obce zajíždět nová linka MHD č. 15. V roce 1995 byl proveden rozvod vody a plynu. Roku 1998 došlo k opravě silnice, která se dočkala nového asfaltového povrchu.

Nejvýraznější místní pamětihodností je jednolodní kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1802, který byl vybudován na místě původního dřevěného chrámu Páně z roku 1787, jenž se zřítil při vichřici v roce 1798. Dále můžeme ještě zmínit: kamenný kříž z roku 1891, jenž byl vybudován společným nákladem obyvatel Lánů na Důlku a Krchleb; zvoničku Církve československé, která byla slavnostně odevzdána svému účelu 8. května 1930; pomník padlým v 1. světové válce, jenž byl slavnostně odhalen 28. srpna 1938; památník 12 obětem transportu smrti na místním hřbitově (mrtvoly vyhozeny z vlaku 24. ledna 1945 mezi strážními domky č. 258 a 264), jenž byl slavnostně odhalen 12. května 1946 a jeho autory byli J. Bína (kamenná část) a B. Kvoch (trnový věnec, viz https://zapomnicky.pamatnik-terezin.cz/index.php/hroby/hroby/156-lany-na-dulu). Ze zdejších rodáků můžeme jmenovat: spisovatele a řídícího učitele kutnohorské obecné dívčí školy Matěje Kmoníčka (* 21. června 1834 Lány na Důlku), statkáře, náhradního člena poradního sboru pro stavbu vodních dráh c. k. ministerstva obchodu ve Vídni, jednatele Středolabského komitétu, redaktora "Středního Labe" a člena výboru hospodářského spolku pro okresy pardubický, přeloučský a holický Václava Váňu (* 30. května 1862 Lány na Důlku); odborového činitele Čeňka Tamchynu (23. ledna 1883 Lány na Důlku - 9. října 1941 Praha), od roku 1919 tajemníka mlynářského dělnictva, resp. mlynářského odboru Jednoty dělnictva odborů potravin a nápojů v Praze; ruského legionáře a protinacistického bojovníka Václava Košinu (7. srpna 1891/14. srpna 1891 Lány na Důlku - 8. září 1944 Terezín); učitelku a pomocnici paravýsadku Silver A Lidmilu Malou (28. srpna 1908 Lány na Důlku - 20. června 1942 Pardubice); letce 312. stíhací perutě RAF Karla Šimona (4. prosince 1919 Lány na Důlku/7. prosince 1919 Hlinné - 24. dubna 1943 Solwayská zátoka u pobřeží Skotska). Na závěr ještě musíme dodat to, že se na katastru obce našlo již od 19. století velké množství zkamenělin, např. Scalpellum quadratum. Zároveň je sem situována řada pověstí. Jednu z nich, "Labského úhoře", resp. její zkrácenou verzi, můžeme najít v publikaci "Pověsti z Pardubicka a z Hradecka" od Jana Linharta. Naopak v knize "Pověsti a báje z Pardubicka" od Františka Karla Rosůlka se můžeme začíst do pověsti "Cikánští kotláři a Prusové roku 1866" a do plné verze předem zmíněného "Labského úhoře".