Les Černá stráň
Turistické cíle • Přírodní park
Od dávných dob bylo toto území využíváno k pěstění lesů, k čemuž dobře posloužila zdejší kvalitní půda. Původně se však jednalo o dubohabřinu, jež byla postupně nahrazována jehličnany. František Pitaš se ve své knize "Nový Hradec Králové 1930" zmiňuje o této lokalitě takto: "Lesy u Nového Hradce Králové jsou většinou jehličnaté, ačkoli se dnes dává přednost smíšenému porostu. Jsou zde vedle borovic, jedlí, smrků i modřínů též břízky, doubky, buky, habry, olše a j. V Černé stráni je t. zv. Křivá lípa (leč č. 97), 300letá. Černá stráň je jaksi nejhlubší v I. tř. bonitní a také na floru nejúrodnější částí hradeckých lesů. Jsou zde dosud zbytky bukového lesa dosti starého. Pod Černou strání bývala asi obora v díle, který se r. 1785 nazývá Ohradou starou. Též v lese u Zeleného sloupku byla bažantnice, jak svědčí dosud užívaný název jeho Bažantnice." Podle Josefa Strachoty bývala na Černé stráni hojně zastoupena také jedle, což uvádí ve své publikaci "Lesy královéhradecké" z roku 1908. V ní též zmiňuje to, že zde dříve rostl ve velkém hořec a mařinka vonná.
Ohledně původu názvu se autoři rozcházejí. Jedni hovoří o tom, že se uvnitř zdejšího světlého lesa nacházel tmavý jehličnatý porost a od toho byla zdejší stráň, z níž bývalo kolikrát vidět až k Hoděšovicím, pojmenována. Jiná teorie mluví o tom, že tamní les býval tak hustě nasázen, že již pozdě odpoledne v něm nebylo vidět na krok. Ono pojmenování však mohlo vzniknout i podle nějaké dávné tragedie, protože různých neštěstí se zde stala rovněž řádka. Pravdivou by mohla být i možnost, že její pojmenování mělo podobný původ jako "Černýho stráň" ve Lhotě pod Strání, tj. podle nějakého hospodáře.
Za prusko-rakouské války roku 1866 sem uprchla řada obyvatel Nového Hradce Králové, kteří si sem přivedli i svůj dobytek a na válečnou dobu si zde vystavěli řadu prozatímních dřevěných bud. Vedle toho docházelo k odcizování dřeva a dokonce k nedovolenému kácení. V hájemství "Černá stráň" byla následně odhadnuta škoda ve výši 30 zlatých a 25 krejcarů. Ty byly postupně zahlazeny, ale tato místa byla stále provázena řadou problémů, ať již šlo o požáry (v roce 1785 vyhořel les Ohrada stará pod Černou strání, 30. května 1907 požár na Černé stráni a 5. června 1972 zde vznikl požár, jenž poškodil kolem 8 arů lesa), nebo kalamity různých škůdců a množství vichřic (známé větrné smrště 4. července 1929 a 5. července 2012), které se postaraly o řadu zdejších stromů. Tamní hospodaření však bylo i tak úspěšné a město se jím chlubilo, např. při sjezdu České lesnické jednoty v roce 1886, kdy zde byli jeho účastníci také pohoštěni. Bohatost místní flory prozkoumal také autor knihy "Květena okolí Hradce Králové" Antonín Hansgirg.
Již během 19. století byla na Černé stráni vybudována i dřevěná bouda, jejíž existenci nám dokládá inventář jmění královéhradecké městské obce, který byl schválen při poradě obecního výboru 3. května 1865. V něm byla její hodnota odhadnuta na 41 zlatých a 80 krejcarů. Do počátku 20. století zde byla umístěna také dřevěná rozhledna, z níž mohli hajní pozorovat, zda nevychází z lesa kouř od vzniklého požáru. Ta však shnila a nebyla již obnovena. Ani požár v roce 1907 tento stav nezměnil. Tamní krajina bývala pro svoji různorodost a bohatost také cílem mnoha procházek a školních výletů, např. žáků c. k. vyšší školy reálné v Hradci Králové (7. května 1904 botanická vycházka pod vedením profesora Jindřicha Seeháka, 30. května 1908 táž pod vedením profesora Josefa Zázvorky). Od přelomu 19. a 20. století docházelo k postupnému průzkumu a inventarizacím přírodního bohatství této lokality. V rámci botanického inventarizačního průzkumu SPR byla v roce 1982 např. nalezena a doložena promovanou bioložkou Jiřinou Belicovou z Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové dokonce nápadná barevná odchylka jinak zde častého kruštíku modrofialového.
Zdejších zbytků původní smíšené dubohabřiny si vážili jak městští lesníci v 19. století, tak později pracovníci Státních lesů (obvod lesního závodu v Hořicích a polesí Nový Hradec Králové). Aby byly zachovány s celou fyto- (kruštík modrofialový, mečík střechovitý, svízel lesní, svízel vonný, břečťan popínavý, jaterník trojlaločný, hrachor jarní, ptačinec velkokvětý, sasanka hajní, orlíček obecný, strdivka jednokvětá, lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý), fungi- (strmělka číškovitá) i zoocenózou (káně lesní, hrdlička divoká, datel černý, strakapoud velký, králíček obecný, mlynařík dlouhoocasý, sojka obecná, veverka obecná, daněk skvrnitý, krajník hnědý, tesařík Clytus lama, srpokřídlec olšový, srpokřídlec lipový, píďalka Melanthia procellata, hranostajník bukový, hřbetozubec plachý), byla část lokality prohlášena ministerstvem školství a kultury státní přírodní rezervací, a to k 8. červenci 1960. Podle vyhlášky činí její plocha 11,46 ha (oddělení 105d) a podle současného katastru 11,95 ha. Později byla přetransformována v přírodní památku, která se postupně vrací k původnímu stavu. V její jihozápadní části došlo v letech 2015-2016 k redukci smrků ve prospěch dubového porostu. Více o této přírodní památce lze nalézt zde: https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php? SHOW_ONE=1&ID=50.
Ohledně původu názvu se autoři rozcházejí. Jedni hovoří o tom, že se uvnitř zdejšího světlého lesa nacházel tmavý jehličnatý porost a od toho byla zdejší stráň, z níž bývalo kolikrát vidět až k Hoděšovicím, pojmenována. Jiná teorie mluví o tom, že tamní les býval tak hustě nasázen, že již pozdě odpoledne v něm nebylo vidět na krok. Ono pojmenování však mohlo vzniknout i podle nějaké dávné tragedie, protože různých neštěstí se zde stala rovněž řádka. Pravdivou by mohla být i možnost, že její pojmenování mělo podobný původ jako "Černýho stráň" ve Lhotě pod Strání, tj. podle nějakého hospodáře.
Za prusko-rakouské války roku 1866 sem uprchla řada obyvatel Nového Hradce Králové, kteří si sem přivedli i svůj dobytek a na válečnou dobu si zde vystavěli řadu prozatímních dřevěných bud. Vedle toho docházelo k odcizování dřeva a dokonce k nedovolenému kácení. V hájemství "Černá stráň" byla následně odhadnuta škoda ve výši 30 zlatých a 25 krejcarů. Ty byly postupně zahlazeny, ale tato místa byla stále provázena řadou problémů, ať již šlo o požáry (v roce 1785 vyhořel les Ohrada stará pod Černou strání, 30. května 1907 požár na Černé stráni a 5. června 1972 zde vznikl požár, jenž poškodil kolem 8 arů lesa), nebo kalamity různých škůdců a množství vichřic (známé větrné smrště 4. července 1929 a 5. července 2012), které se postaraly o řadu zdejších stromů. Tamní hospodaření však bylo i tak úspěšné a město se jím chlubilo, např. při sjezdu České lesnické jednoty v roce 1886, kdy zde byli jeho účastníci také pohoštěni. Bohatost místní flory prozkoumal také autor knihy "Květena okolí Hradce Králové" Antonín Hansgirg.
Již během 19. století byla na Černé stráni vybudována i dřevěná bouda, jejíž existenci nám dokládá inventář jmění královéhradecké městské obce, který byl schválen při poradě obecního výboru 3. května 1865. V něm byla její hodnota odhadnuta na 41 zlatých a 80 krejcarů. Do počátku 20. století zde byla umístěna také dřevěná rozhledna, z níž mohli hajní pozorovat, zda nevychází z lesa kouř od vzniklého požáru. Ta však shnila a nebyla již obnovena. Ani požár v roce 1907 tento stav nezměnil. Tamní krajina bývala pro svoji různorodost a bohatost také cílem mnoha procházek a školních výletů, např. žáků c. k. vyšší školy reálné v Hradci Králové (7. května 1904 botanická vycházka pod vedením profesora Jindřicha Seeháka, 30. května 1908 táž pod vedením profesora Josefa Zázvorky). Od přelomu 19. a 20. století docházelo k postupnému průzkumu a inventarizacím přírodního bohatství této lokality. V rámci botanického inventarizačního průzkumu SPR byla v roce 1982 např. nalezena a doložena promovanou bioložkou Jiřinou Belicovou z Krajského muzea východních Čech v Hradci Králové dokonce nápadná barevná odchylka jinak zde častého kruštíku modrofialového.
Zdejších zbytků původní smíšené dubohabřiny si vážili jak městští lesníci v 19. století, tak později pracovníci Státních lesů (obvod lesního závodu v Hořicích a polesí Nový Hradec Králové). Aby byly zachovány s celou fyto- (kruštík modrofialový, mečík střechovitý, svízel lesní, svízel vonný, břečťan popínavý, jaterník trojlaločný, hrachor jarní, ptačinec velkokvětý, sasanka hajní, orlíček obecný, strdivka jednokvětá, lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý), fungi- (strmělka číškovitá) i zoocenózou (káně lesní, hrdlička divoká, datel černý, strakapoud velký, králíček obecný, mlynařík dlouhoocasý, sojka obecná, veverka obecná, daněk skvrnitý, krajník hnědý, tesařík Clytus lama, srpokřídlec olšový, srpokřídlec lipový, píďalka Melanthia procellata, hranostajník bukový, hřbetozubec plachý), byla část lokality prohlášena ministerstvem školství a kultury státní přírodní rezervací, a to k 8. červenci 1960. Podle vyhlášky činí její plocha 11,46 ha (oddělení 105d) a podle současného katastru 11,95 ha. Později byla přetransformována v přírodní památku, která se postupně vrací k původnímu stavu. V její jihozápadní části došlo v letech 2015-2016 k redukci smrků ve prospěch dubového porostu. Více o této přírodní památce lze nalézt zde: https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php? SHOW_ONE=1&ID=50.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.167, 15.907)
Poslední aktualizace: 9.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hradec Králové
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Les Černá stráň
Retenční nádrž a tůně Na Olšině
Vodní nádrž
K mladším vodním dílům v Hradeckých lesích patří retenční nádrž Na Olšině. Původní záměr vybudovat průtočnou vodní nádrž v nivě Stříbrného potoka s využitím stávající vyvýšené cesty jako hráze se nesešel se souhla…
0.2km
více »
Na Olšině, retenční nádrž - Hradecké lesy
Vodní nádrž
Retenční nádrž Na Olšině, která byla dokončena v roce 2008 slouží nejen k obnovení funkce vodní plochy v lesním porostu, ale i k odpočinku. Na hrázi je postaven krytý altán s ohništěm. Je zde tak vytvořeno klidné …
0.2km
více »
Naučná stezka Mrtvé dřevo v Hradeckých lesích
Tipy na výlet
V Hradeckých lesích se zásluhou Městských lesů a odborníků z Výzkumné stanice pěstování lesa v Opočně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti zrodila nová naučná stezka Mrtvé dřevo. Protíná přírodní …
0.2km
více »
Na Olšině
Rybník
V místech současné nádrže nedaleko cesty "Hradečnice" se dříve nacházely pouze podmočené olšiny, jež se následně měnily v dubiny, přičemž později se zde začaly vysazovat rovněž jehličnany. I její název je odvozen …
0.2km
více »
Sítovka, - U Sítovky - Hradecké lesy
Přírodní památka
Sítovka - jedná se o chráněné území v prostoru Hradeckých lesů o rozloze 14,5ha. Cílem ochrany je zde smíšený skupinový porost s místním ekotypem borovice lesní a Dubu letního. Nejcenější jsou zde staré usychající a padlé stromy, na které je vázána spousta dalších živočichů. V lokalitě se vyskytuje několik druhů brouků, motýlů, ale i ptactva jako např. sýkora babka, strakapoud…
0.3km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradecké lesy – obora jelenů
Ostatní
Koncem léta 2016 přibyla v Hradeckých lesích třetí obora, a to jelenů siky Dybowského. Najdete ji u rybníka Na Olšině, necelých pět set metrů za oborami divočáků a daňků s muflony. Z páteřní cesty Hradečnice vás k…
0.3km
více »
Stříbrný potok
Potok
Tento potok o délce 7,2 km pramení asi 1 km severovýchodně od Hoděšovic v nadmořské výšce 276 m n. m. a teče kolem Bažantnice a Mazurovy chalupy k v roce 2006 zřízené nádrži Na Olšině (normální objem nádrže - 6 29…
0.4km
více »
turistické rozcestí Černá stráň - Hradecké lesy
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u přírodní rezervace Černá stráň, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce žluté ve směru HK, stará nemocnice - Rozcestí U křívé lípy a po značce modré ve směru HK …
0.4km
více »
Hradecké lesy – výběh divočáků a daňků
ZOO
V Hradeckých lesích, necelé tři kilometry od lesního hřbitova, se vlevo u hlavní lesní cesty Hradečnice, nacházejí dva výběhy pro zvěř. V jednom výběhu mají domov divočáci Pepina a Bob, ve druhém daňci a mufloni. …
0.5km
více »
turistické rozcestí Sítovka - Hradecké lesy
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u přírodní rezervace Sítovka, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce žluté ve směru HK, stará nemocnice - Rozcestí U křívé lípy a po značce modré ve směru HK Malšovice - Homole (buky u Vysokého Chvojna).
0.6km
více »
Pohádková stezka
Tipy na výlet
Jdeme do „nekonečného“ prostoru hradeckých lesů, kde nás, resp. hlavně dětičky, očekává Pohádková stezka. Dalším počinem Městských lesů Hradec Králové je vybudování Pohádkové stezky, které byla slavnostně otevřena…
0.8km
více »
Výskyt
Rybník
Tento lesní rybník má svůj původ daleko v historii a soudí se, že vznikl někdy v 15. století, kdy byly rovněž vybudovány rybníky Biřička (původně zvaný jako Bejšťský) a Svinarský a obec sama provozovala rybářskou …
0.9km
více »
Kalátův pomník v Hradeckých lesích
Pomník
Půjdete-li Hradeckými lesy po červené turistické značce od hájovny U Dvou šraňků k rybníku Výskyt, můžete přibližně v půlce cesty odbočit vpravo ke Kalátovu pomníku. Od ukazatele vás k němu dovede po několika desí…
1km
více »
turistické rozcestí U Dvou závor - Hradecké lesy
Rozcestí
Turistický rocestník, který se nachází v prostoru lesní křižovatky U Dvou závor, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po červené značce ve směru Nový Hradec Králové - Týniště nad Orlicí a po značce modré ve smě…
1km
více »
Černá stráň - Hradecké lesy
Přírodní památka
Černá Stráň - chráněné území v prostoru Hradeckých lesů, vyhlášeno bylo v roce 1988, jeho rozloha je 11,5ha. Lesní porost je tvořen dubohabřinou s jedlí a bukem. Cílem ochrany je ekosystém lokality se starými, usy…
1km
více »
rybník Výskyt - Hradecké lesy
Rybník
Rybník Výskyt je jedním z nejvyhledávanějších cílů pěších a cyklistů v prostoru hradeckých lesů. Na hrázi se nachází lovecká chatka, pro veřejnost je zde k dispozici kryté ohniště. K rybníku Výskyt nás nejpohodlně…
1km
více »
turistické rozcestí rybník Výskyt - Hradecké lesy
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u rybníku Výskyt v hradeckých lesích, ukazuje turistům cestu ve dvou směrech. Po značce žluté ve směru HK, stará nemocnice - rozcestí U křívé lípy a po značce červené ve směru Nový Hradec Králové - Týniště nad Orlicí.
1.1km
více »
památná borovice - Hradecké lesy
Památný strom
Jako památné stromy jsou většinou známy listnáče, Lípy, Duby, Buky.., ale v nekonečném prostoru Hradeckých lesů se nachází i památná borovice. Stáří toho stromu je více jak 180 let, pochází z období obnovy borového porostu, který se zde před 180 lety prováděl. Výška stromu je 26 metrů, průměr kmene 225 cm a šířka koruny 12 metrů. Tato borovice je evidována jako výběrový strom…
1.1km
více »
Rozcestí U křivé lípy
Rozcestí
Tato místa v novohradeckých lesích byla takto pojmenována od staré památné lípy, která tu křivolace rostla (František Tichý ji popsal jako strom „hned od spodiny křivý a nahnutý“, jenž měl na kmenu sukovitý výrůst…
1.2km
více »
Mazurovy chalupy
Tipy na výlet
Oblast hradeckých lesů skýtá nespočet zajímavých míst, která bychom neměli opomenout. Jedním takovým místem je oblast zvaná Mazurovy chalupy. Pod názvem Mazurovy chalupy se skrývá nejen chalupa pojmenovaná po Jose…
1.3km
více »
trasa - Pohádková stezka
Trasy
Pohádková stezka se nalézá v prostoru mezi Mazurovými chalupami a rybníkem Výskyt. U celkem 11 informačních tabulí dětičky naleznou pohádkovou bytost, např. bukového dědka, borůvkovou vílu, dráčka větvičku, kouzel…
1.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Přírodní rezervace Mazurovy chalupy
Přírodní park
V Hradeckých lesích se nachází několik zajímavých přírodovědně významných lokalit. Jednou z nich je přírodní rezervace Mazurovy chalupy, vzdálená dva kilometry severně od Hoděšovic. Z obce vás sem přivede žlutá,…
1.4km
více »
U Mazury - Mazurovy chalupy
Odpočinkové místo
Pod názvem Mazurovy chalupy se skrývá nejen chalupa pojmenovaná po Josefu Mazurovi, ale i přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 2002. Rezervace je tvořena komplexem slatinných, bezkolencových a mezofilní…
1.4km
více »
Bufet U Vlka aneb proč nám Pardubáci říkají Mechováci
Ostatní
Od začátku října 2011 slouží turistům, cyklistům, in line bruslařům a lyžařům, vozíčkářům a jezdcům na koni, trávícím čas v Hradeckých lesích, občerstvení U Vlka. Pojmenování bufetu vyzní logicky, když dodám, ž…
1.8km
více »
bufet U Vlka - Hradecké lesy
Odpočinkové místo
To, že Hradecké lesy jsou rájem cyklistů, pěších výletníků a v poslední době i inlane bruslařů, kteří využívají známou lesní komunikaci zvanou Hradečnice, je v HK všeobecně známo. A právě sportovcům a výletníků sl…
1.8km
více »
Hradecké lesy
Přírodní památka
Hradecké lesy je rozlehlý lesní prostor, který se rozprostírá od města Hradec Králové jihovýchodním směrem k městu Choceň. Dříve se Hradeckým lesem nazýval lesní prostor, který byl…
1.9km
více »
Hradečnice
Turistická trasa
Hradečnice - páteřní komunikace Hradeckých lesů mezi lesním hřbitovem a Bělečkem. Její délka je cca 10 km. Na části cesty od lesního hřbitova za Rozcestí U dvou závor je položen cca 3,5 km nový asfaltový povrch a …
1.9km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Císařská studánka - Hradecké lesy
Studánka
Dnešní Císařská studánka v hradeckých lesích byla původně roubenou studánkou s pramenem. V roce 1875, u příležitosti stříbrné svatby rakousko-uherského mocnáře, dal nad studánkou lesmistr Rotter postavit zděnou st…
2.4km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
6.8km
více »