Loading...
Turistické cíle • Památky a muzea • Památník
Asi 5 km jihovýchodně od Příbrami se nachází muzejní expozice věnovaná obětem komunismu. Nachází se v prostorách bývalého pracovního tábora Vojna, na trojmezí obcí Lešetice a Lazsko a příbramské části Zavržice. Tábor byl pojmenovaný podle nejvyššího kopce Příbramské pahorkatiny. Název Vojna nese též osada, která leží asi 1 km severozápadně v lesích na území Zavržic.
Tábor byl budován v letech 1947 až 1949 německými válečnými zajatci. Na přelomu 40. a 50. let 20. století museli být němečtí zajatci dle uzavřených mezinárodních smluv odsunuti do Německa. Po odchodu válečných zajatců od poloviny roku 1949 do roku 1951 začal tábor plnit účel tábora nucených prací pro politické vězně komunistického režimu. Vězni byli využívání zejména jako pracovní síla při těžbě uranové rudy v nedalekých dolech a při rozšiřování pracovního tábora. Obdobná zařízení existovala rovněž na Jáchymovsku a Slavkovsku ve spojitosti s těžbou této strategické suroviny.
Zavřena sem byla řada československé elity všech oborů a oblastí. Jediné, co je spojovalo, bylo to, že byli nepohodlní tehdejšímu režimu. Vězněn tu byl legendární československý válečný stíhač ze západní i východní fronty generál František Chábera. Dlouhá léta zde trávili mnozí českoslovenští váleční hrdinové, především ze západní fronty. Na Vojně a pak na Bytízu strávil několik let plk. Bohumil Zelenka, během 2. světové války důstojník přidělený v Londýně exilovému ministru Janu Masarykovi. Zvlášť dramatický byl osud plukovníka Pravomila Raichla, který dostal doživotí a v roce 1951 se odtud pokusil neúspěšně uprchnout. Útěk z komunistického žaláře se mu nakonec zdařil až v Leopoldově. Z dlouhé řady vězňů lze připomenout i některé literáty, např. Karla Pecku, katolického básníka Zdeňka Rotrekla či Jiřího Stránského, jehož seriál Zdivočelá země popisující i zážitky z tohoto tábora je diváky velice oblíbený. Spolu s nimi zde byli zavření také vězni kriminální.
Tábor Vojna byl k 1. 6. 1961 zrušen, a to v souvislosti s úbytkem vězňů po amnestii v roce 1960. Do roku 2000 používala tábor armáda.
V roce 1999 rozhodla česká vláda o vybudování památníku, pietního místa připomínajícího utrpení občanů v době komunistické zvůle. V lednu 2001 byl areál tábora vyhlášen kulturní památkou. V roce 2005 byl zpřístupněn veřejnosti a v současné době je pobočkou Hornického muzea Příbram.
Prohlídkou tábora strávíte asi hodinu. Dovnitř projdete skrze bránu se zlověstným nápisem "Prací ke svobodě". Ocitnete se za dvojitým plotem z ostnatého drátu a před vámi tyčí se k nebi strážní věž Začněte vyhlídkou z věže, která vám dá dobrou představu o velikosti místa. Pak si s průvodcem projdete některé z táborových baráků. Určitě vás zamrazí při návštěvě tzv. korekce, studené místnosti z holého betonu bez vytápění, kam byli až na několik dnů zavíráni neposlušní vězni. Prohlédnout si můžete i velitelské baráky nebo třeba knihovnu až po strop nacpanou ideovou literaturou.
Památník provozuje Příbramské Hornické muzeum a Mrtví na Bytízu a Vojně
Návštěvní doba památníku Vojna
leden–březen: úterý–pátek 9–16 hodin, poslední prohlídka v 15 hodin
duben: úterý–neděle 9–17 hodin, poslední prohlídka v 16 hodin
květen–červen: úterý–pátek 9–17 hodin, poslední prohlídka v 16 hodin; sobota–neděle 9–18 hodin, poslední prohlídka v 17 hodin, do vybraných expozic v 17.30 hodin
červenec–srpen: úterý–neděle 9–18 hodin, poslední prohlídka v 17 hodin, do vybraných expozic v 17.30 hodin
září–říjen: úterý–neděle 9–17 hodin, poslední prohlídka v 16 hodin
listopad–prosinec: úterý–pátek 9–16 hodin, poslední prohlídka v 15 hodin
VSTUPNÉ
dospělí 60 Kč, děti, senioři a studenti 30 Kč, rodinné 140 Kč
ADRESA
Lešetice 52, 262 31 Milín,
pobočka Hornického muzea Příbram (nutno dojet autobusem)
SOUŘADNICE
49°38‘22.481“N, 14°0‘10.213“E
KONTAKT
e-mail: info@muzeum-pribram.cz
WEB
www.muzeum-pribram.cz