Lhota pod Džbánem
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
archeologické nálezy
socha sv. Vojtěcha
Jiný název objektu Velhota
Prvopočátek osídlení katastru je možno datovat zhruba do období keltského osídlení. Přesnější datace však, díky malému množství nálezů, nebyla možná. Při datu první zmínky a tedy v roce 1325, byla ves součástí zboží na Domoušicích. Za krále Václava IV. se Lhota stala křivoklátským manským statkem. Majitelé se zde střídali a teprve ve druhé polovině 16. století se Nosticům podařilo ves vykoupit do svých majetků. Teprve po skonu Hanuše z Nostic se jeho majetky dědicky dostaly jeho manželce Anně Markétě Bechyňové z Lažan, která roku 1670 složila na Křivoklátě manskou přísahu a ves se opět stala křivoklátským manstvím. V roce 1678 připojili Lhotu k Postoloprtům Sinzendorfové. Ti Lhotu drží do roků 1692, kdy ji zakoupili Schwarzenberkové Z historicko správního hlediska byla ves spojována s Domoušicemi. V okolí stopy po těžbě uhlí. Nejpatrnější se nachází západně od obce, u sochy sv. Vojtěcha, a je jím zbytek větrací jámy dolu František, jejíž hloubka dosahuje téměř 70 metrů. Pro absenci turistického značení je do obce nejsnadnější přístup po silnici z Domoušic do Kounova, nebo do Mutějovic.