Loading...
Možná se návštěvníkům, kteří předtím prošli celé historické centrum města a náhle před ním stanou, může zdát, že zažívají deja vu (těm „poživším“ pak, že se motají v bludném kruhu), ale nelekejte se – tohle je opravdu úplně jiný kostel!
Akorát jej tak jako chrám sv.Františka Serafinského, nacházejícího se vedle lipnického zámku, doplňuje téměř totožná věž. I tahle má renesanční ochoz s arkádami (však byla navýšena až v roce 1596 a pravděpodobně na její podobě podumal stejný vlašský stavitel), ale zbytek sakrální stavby už je jiný. Navíc se tahle nachází v severní části historického jádra a pokud před ní narazíte na fantastickou osamělou renesanční zvonici, omyl je vyloučen a vy jste se skutečně ocitli u chrámu sv.Jakuba.
Byl vystavěn v gotickém slohu v nejstarší části města na přelomu 13. a 14.století. O několik století později byly do právě přistavěné věže pořízeny tři velké těžké zvony. Bohužel dělaly neplechu. Ten největší totiž měl tak veliký výkyv, že při zvonění narážel do zdi a narušoval statiku věže.
Proto byla roku 1609 poblíž kostela vystavěna samostatná zvonice a zvony Jakub, Jan a Michal v ní našli druhý domov. Lipnická renesanční zvonice je oproti dalším, které se z tohoto období zachovaly, mnohem větší a na Moravě se díky tomu málem stala jedničkou. (Konkurentem se chlubí Jihlava a jedná se o bránu v ulici Matky Boží.)
Lipnická hranolová samostatně stojící věž dosahuje výše 24 m a každá její strana je bezmála deset metrů široká. Čelní stěnu zdobí velké sluneční hodiny, znak města a erb Jiřího Bruntálského z Vrbna spolu s pamětní deskou. Nad nejvyšším patrem ji zdobí liché arkády a atiky.
(Interiér věže je přístupný s průvodcem).
Nyní se ale ještě vraťme ke kostelu sv.Jakuba, který měl nelehký osud. Začátkem 17.století a pak především roku 1633 byl postižen velkým požárem, přičemž jeho věž spadla dolů na městské hradby. Po opravách věže do ní byl umístěn zvon Vavřinec a ona sama dostala novou báni. V roce 1788 ale přišel další ničivý oheň, při níž se utrhla a spadla celá cibulovitá báň. Po opravě věž dostala střechu jehlancovitou a tu na ní spatříme i dnes. Exteriér a překrásný interiér si zase uchoval podobu z přestavby v barokním slohu. Svatojakubská věž dosahuje výše 52 m a její přístupný vyhlídkový ochoz se nachází ve výši 33 metrů nad dlažbou okolních ulic.
Hned vedle chrámu je vstup do Meditační zahrady o rozloze 3 000 metrů čtverečních. Původně se v těchto místech nacházel hřbitov a později městský park. Její plochu dnes zkrášluje ohromné množství květin ve více jak třiceti druzích, které postupně rozkvétají od jara až do příchodu podzimu. Zahrada je pro veřejnost otevřena od května do října, nachází se v ní prolézačka pro děti ve tvaru dřevěné velryby a také hrací plocha pro „Člověče, nezlob se.“
Pokud je zrovna zavřeno, můžete do ní „nahlédnout“ pouze přes mříže vstupní brány, neboť zahradu od jihu obklopuje městská zástavba, od západu masa chrámu sv.Jakuba a od severu a východu pak vysoké zdi městských hradeb... a přes to vše dovnitř není vidět.