Lipník nad Bečvou - ulice Novosady

Od místa, kde se kříží ulice Perštýnská, Piaristická a Souhradní, se táhne směrem k sverovýchodu a po 300 metrech délky ústí na Smetanovu. Směrem k severu z ulice Novosady vychází slepá ulice K Nadsklepí, z níž je možno průchodem pokračovat na centrální městský rynek – náměstí T.G.Masaryka. K jihu z ní vybíhá ulice J.V.Sládka a Zahradní. Na této jižní straně stojí Domov mládeže a kulturní dům Echo, na konci ulice Novosady je pak možno se občerstvit v Restaurantu Pivovar s českou kuchyní a prvním lipnickým pivovárkem se značkou piva Svatovar. (Z naší zkušenosti mohu potvrdit, že nám jídlo i pivečko velmi chutnalo.)

 

Od začátku ulice Novosady je za Perštýnskou vidět objekt bývalé synagogy. Vznikl už na začátku 16.století, brzy po dostavbě hradeb. Roku 1950 byl upraven na modlitebnu Církve československé husitské.

 

Dál od něj podstatnou část severní části ulice vyplňuje atraktivní zrekonstruovaný úsek lipnického městského opevnění.

 

Při procházce se tu můžeme potěšit pohledem na až osm metrů vysoké hradební zdi, do níž jsou v pravidelných rozestupech vetknuty půlkruhové a kruhové bašty a jedna mohutnější mající půdorys pětiúhelníku. Původně prý bylo bašt nejméně 13, do dnešních časů se jich – nejen na ulici Novosady – zachovalo celkově sedm. Zdejší opevnění dosahuje délky větší než 1 100 metrů, bohužel už bez dvou bývalých městských bran – Hranické a Osecké, které byly před koncem devatenáctého století demolovány.

Tyto kamenné městské hradby byly v Lipníku nad Bečvou budovány za Pernštejnů – někdy od osmdesátých let patnáctého století do začátku století šestnáctého. Opevnění město obepínalo ve dvou oválech. Vnitřní hradební okruh lemovaly již zmíněné bašty, vnější byl směrem od města doplněn hlubokými vyzděnými vodními příkopy, které vodou zásoboval Loučský potok.

V současnosti se dříve nedobytné části hradeb tady v ulici Novosady (a pak také v Neffově ulici) staly obytnými částmi okolních domů a v jejich zdech je možno vidět četná vrata a vstupy do dvorů a zahrad. Návštěvníka asi nejvíc upoutají romantické bašty upravené k současnému bydlení.

 

V samém závěru ulice narazíme ještě na zajímavou polyfunkční budovu pošty. V období mezi oběma světovými válkami se jednalo o největší stavbu města, zbudovanou ve funkcionalistickém slohu roku 1932. Skládá se ze dvou bloků. Větší má zaoblené nároží a menší blok s ním svírá pravý úhel. Stavba byla realizována brněnským architektem Bohumírem Čermákem. Po dokončení se v přízemí nacházel poštovní úřad, v patrech pak byty a kanceláře.