Lipník nad Bečvou

Lipník nad Bečvou

- leží v okrese Přerov a má okolo 8.500 obyvateľov.Od roku 1989 je Lipník mestskou pamiatkovou rezerváciou.

Zámok - pôvodne renesančný zámok nechal postaviť roku 1596 Hynek Bruntálský z Vrbna. Rozšírený bol v 50 - tych rokoch 17.st., v 60 - tych rokoch 19.st. za Hatzfeldovcov - Weisseweiterov bol prestavaný novobarokne s pseudoempírovými prvkami. Po roku 1945 sa stal majetkom štátu. Dnes sú tu umiestnené úrady a služby.

Strešná záhrada - podľa projektu staviteľa Zurka vznikla technicky zaujímavá a dodnes originálna úprava terasy na streche bývalej stajne. Vybudovaná v rokoch 1910 - 1911. Dnes je po kompletnej rekonštrukcii z roku 2006.

Námestie T.G.Masaryka - na námestí sa celé leto konala výstava KOV V MESTE VI

Kostol sv.Jakuba Většího - pôvodne postavený v gotickom slohu okolo roku 1400

Renesančná zvonica - staval ju Ital Jan Maio Vlach r. 1609. Nutnosť postaviť zvonicu vznikla po tom, čo mesto zakúpilo veľký zvon Michal a ten svojími otrasmi poškodil kostolnú vežu. V zvonici boli nakoniec zavesené aj ostatné zvony z veže kostola sv. Jakuba.

Město Lipník nad Bečvou má na svém území spoustu historických památek. Jeho centrem je od dávných dob náměstí, nesoucí dnes název T. G. Masaryka. Zvláštností tohoto náměstí je jeho tvar písmene „L“. Dříve bylo čtvercové, ale postupně byla část náměstí zastavěna domovním blokem s radnicí, důsledkem čehož vznikl tento tvar. Domy na obvodu náměstí mají dodnes zachovaná nebo alespoň přiznaná podloubí. Najdete zde tyto památky či zajímavosti.

RADNICE

Radnice vznikala postupně, její dnešní velikost je dána postupným odkupováním dalších domů a rozšiřováním. K zásadním stavebním úpravám došlo v roce 1851, kdy byla kompletně přestavěna ve stylu klasicismu a historismu.

MĚŠŤANSKÝ DŮM Č.47

Dům čp. 47 je vzácně zachovaným typem měšťanského domu s pozdně renesančním jádrem a také dřevěným vyřezávaným portálem. Dům byl přestavěn kolem roku 1680. Dochováno je plochostropé trámové podloubí. Vpravo je uveden seznam jednotlivých majitelů tohoto domu od roku 1545. Dům má dvě okna, nad nimiž je čtyřlístek. Ten měl sloužit jako třetí okno, ale bylo zaslepeno.

KAŠNA SV. FLORIÁNA

Na náměstí se nachází 2 kašny. Starší pochází z roku 1699 a byla původně zdobena piniovou šiškou. Později byla osazena sochou sv. Floriána, patrona hasičů. Svatý Florián bývá nejčastěji zobrazován jako římský voják s přilbou, mečem a korouhví vylévající z vědra vodu na hořící dům. Kašna stojí před radnicí ve východní části lipnického náměstí.

KAŠNA SE SOCHOU SV. JANA NEPOMUCKÉHO

Druhá kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého je z roku 1859. Původní starobylé renesanční městské kašny, napájené městským vodovodem z oblasti Loučského potoka, byly zničeny za třicetileté války.

MARIÁNSKÝ SLOUP

Mariánský sloup v centru náměstí pochází z roku 1694, byl postaven za děkana Jiřího Balšánka, který byl také iniciátorem stavby řady kaplí ve městě a městského špitálu. Mariánský sloup je tvořen hranolovým podstavcem, ze kterého ční k obloze štíhlý válcový sloup s korintskou hlavicí, na níž je usazena pískovcová socha Panny Marie.

HISTORIE MĚSTA

Počátky Lipníka nad Bečvou sahají do dávných dob, ale první písemná zmínka je až z roku 1238, kdy je doložen Valter de Lipnik. Je možné, že Lipník, snad již jako trhová ves, byl poničen roku 1241 Tatary či roku 1253 Kumány, ale prameny pro to chybějí. Další zmínka je o městě až z roku 1349, již bylo plně rozvinuto. Středověký Lipník byl poměrně velkým městem, zejména díky začlenění velkých, již dříve urbanizovaných ploch a byl centrem drahotušského panství.

Největší rozkvět zažil Lipník od poslední čtvrtiny 15. století, kdy se stal součástí rozsáhlých perštejnských statků a v 16. století. Bylo zde mnoho cechů - zámečnický, obuvnický, krejčovský, tkalcovský, pekařský, hrnčířský. V té době bylo také výrazně zesíleno Městské opevnění. Nejpozději v 1. polovině 16. století rychle rostla lipenská předměstí. V té době také již existovaly ulice Osecká, Moravská, Hranická, Sborská, Severní strana, Novosady (založené roku 1541 jižně od hradeb) a Souhrady. Některé z nich měly jistě i starší původ. Velikost města se v té době dlouhodobě stabilizovala na počtu přibližně tří set osedlých, který se s menšími výkyvy udržel až do poslední třetiny 18. století. Nejpozději v 1. třetině 16. století se především podél západní příhradební ulice města zformovala významná židovská čtvrť s pozdně gotickou synagogou.

Ve druhé polovině 16. století se vnější tvář prosperujícího a po náboženské stránce velmi pestrého města měnila v renesančním slohu. Roku 1590 začalo formování pozoruhodného areálu na předměstí jižně od Osecké ulice. Za přispění Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic začala výstavba nového bratrského sboru se hřbitovem.

Roku 1596 bylo vykoupeno několik usedlostí východně od nového bratrského sboru a do roku 1609 zde byl postaven renesanční zámek. Roku 1610 pak u zámku navázala výstavba luteránského kostela. Na okraji Lipníku tak vznikl pozoruhodný areál zámku, obklopený z obou stran kostely různých církví. Na přelomu 16. a 17. století došlo také k významné proměně areálu farního kostela, jehož věž byla od roku 1596 navýšena a završena renesančním Ochozem. V roce 1609 pak na místě, kde kdysi stával městský špitál, vyrostla renesanční zvonice završená atikou, typickou pro soudobé kostelní a jiné věže na střední Moravě.

Město bylo do začátku třicetileté války bohaté a prosperující. Svědčí o tom např. nákup dvorů od Petra Voka z Rožmberka v Oseku a Tučíně. Roku 1593 je doložen most přes řeku Bečvu. Ani velký požár města roku 1613 rozvoj stavební činnosti neochromil. Třicetiletá válka však znamenala pro město katastrofu. Plná třetina domů byla zničena, město bylo politicky i ekonomicky ochromeno a navíc již roku 1622 bylo z velké části zdecimováno morem. Stavební aktivitu raného baroku ve městě nadále reprezentovala katolická církev.

V 18. století se již v Lipníku moc nestavělo . Ke stagnaci města přispěla i další morová rána v roce 1714-1715. Přírůstek domů na předměstích začal až v poslední třetině 18. století. Podpořila jej stavba císařské silnice z Olomouce na Nový Jičín a Těšín v letech 1782-1787. V rámci města využila existujících komunikací, pouze úsek z Horecka na západní konec Osecké ulice byl vytýčen nově. Při něm pak roku 1813 vznikla typizovaná řadová židovská kolonie Horecko. Mezi lety 1769-1834 přibylo v Lipníku 149 domů, především na předměstí. Koncem 20. let 19. století vznikla 3 km jihozápadně od města ulicová dominikální osada Karlshof, založená v jižním sousedství stejnojmenného dvora, který v 18. století postavil Karel Max z Dietrichstejna. Později se ves nazývala Neuhof, nyní Nové Dvory.

V 19. století se ve městě začíná rozvíjet průmysl a jeho rozvoj pokračuje i ve 20. století. Zde je stručný přehled průmyslových závodů, které v městě vznikly. Roku 1802 je založena soukenická továrna J. B. Ziaka (1912-1946 textilní továrna J. F. Gerzabka, od roku 1961 Kazeto), 1812 továrna na likéry, 1867 cukrovar, 1873 parní cihelna, 1874 Hanácká vývozní sladovna, 1879 továrna na svíčky, mýdlo a sodu, 1886 rolnický akciový pivovar, 1892 továrna na korkové zátky, 1896 průmyslové závody Wawerka (1896 cihelna, od 1919 výroba forem a strojů na cementové zboží, později obráběcích strojů,roku 1937 továrna rozšířena; cihelna zrušena 1948; později TOS) 1899 továrna vozů a karosérií, 1902 Středomoravské kovodělné závody, 1908 Kupecká akciová sirkárna (pozdější SOLO),1925 nová pila (od roku 1953 autobusové garáže), 1930 výrobna umělé lité pryskyřice, 1932 tiskárna pohlednic, 1948 státní statek, 1951 Strojní traktorová stanice.

Přelom ve vývoji Lipníku představovala 40. léta 19. století. Již roku 1840 byly na příkaz krajského úřadu zbořeny městské brány a některé bašty, císařská silnice byla přeložena. Nejdůležitější změnou však byla stavba Severní dráhy, která roku 1842 dospěla z Vídně a Přerova do Lipníku, který pak plných pět let zůstal koncovou stanicí a současně jedním z největších překladišť zboží v rakouské monarchii. Toto překladiště na sebe navázalo nebývalý rozvoj řemesel, povoznictví a zejména velké trhy. Roku 1843 sem byly přeloženy velké dobytčí trhy z Přívozu (Ostrava). Také se zde konaly velké trhy na dřevo, na obilí a na vlnu. Přestože od roku 1847 byl již Lipník jen nevýznamnou zastávkou na prodloužené trati do Nového Bohumína, obchodní význam města ani pak příliš nepoklesl. Slavné dobytčí trhy zanikly až počátkem 70. let 19. století.

Rozsáhlejší přestavbu vnitřního města ve stylu prostého klasicismu vyvolal velký požár v roce 1858, který zničil 73 domů. Po požáru byly prolomeny hradby směrem k dívčím školám, založen Rudolfův park, na jižní straně podél ulice Novosady, byly zřízeny zahrady a postaveny domy. Jen na západní straně, kde tehdy ještě protékal potok, později zatrubněný, byly příkopy zčásti zachovány. Přesto však celistvost hradebního okruhu nebyla podstatně narušena. Obraz historického jádra ochuzovalo zazdívání podloubí, strhávání renesančních a barokních štítů a historizující přestavby.

Roku 1867 byl založen velký cukrovar s rafinerií, napojený později po určitou dobu na trať obloukem železniční vlečky východně kolem města a ústavu hluchoněmých z roku 1894. Pod tratí vznikly velké areály Wawerkovy cihelny (1896, poté strojírny 1909) po obou stranách silnice do Loučky a sirkárna (1908) mezi hřbitovem a nádražím. Podél později přerušené silnice do Jezernice, severovýchodně od města, vznikl klášter boromejek, rozsáhlá nemocnice císaře Františka Josefa a velký vojenský barákový tábor, za 1. republiky nahrazený komplexem velkých kasáren mezi touto silnicí a státní silnicí ne Hranice. Roku 1902 se město konečně dočkalo mostu přes Bečvu na silnici do Týna nad Bečvou a Nových dvorů.

Za 1. republiky se město rozšířilo o nesouvislé bloky domků západně od města a také jižně od Novosadů, při Zahradní ulici.

Za 2. světové války nebyl Lipník podstatněji poškozen a v roce 1952 začala stavba stadionu Míru. V letech 1959-1961 zjednodušil silniční Dopravu nadjezd nad železnicí na Horecku. V této době bylo jádro města ochuzeno o vodní prvek, neboť potok Loučka byl zkanalizován. Od roku 1949 se rozvíjela i nová bytová výstavba. Do roku 1964 bylo postaveno 44 bytových domů a 70 rodinných domků. V roce 1965 začala panelová bytová výstavba. Velmi nevhodným zásahem bylo zboření zástavby části Osecké ulice a její nahrazení kolmo řazenými vysokými panelovými domy.

Historické jádro města bylo naštěstí uchráněno od ničivých zásahů, postihla je pouze modernizace některých fasád. Díky tomu bylo v roce 1989 prohlášeno městskou památkovou rezervací, jejíž součást tvoří i areál hřbitova s kaplí sv. Petra, komplex piaristické koleje a zámku. Ve druhé polovině 90. let dochází k vyřešení zátěže města tranzitní silniční Dopravou vybudováním silničního obchvatu mimo město.

http://info.mesto-lipnik.cz/cz/infocentrum/pamatky/namesti-a-okolni-ulice/

Historii zpracovala Božena Musilová, Městská knihovna Lipník n. B.