Litovel - Gustav Frištenský

Ačkoliv byl věhlasný zápasník rodák od Kolína (Kamhajek u Kolína 18.5.1879), vcelku úspěšně si ho adoptovalo i hanácké město Litovel.

Svou zápasnickou kariéru započal v Brně, kde pracoval u řezníka. Byl členem místního Sokola a atletického klubu Hellas. První velký závod vyhrál v roce 1900, v r. 1903 se stal amatérským mistrem Evropy v zápase řeckořímském. Poněvadž ovšem po návratu z tohoto šampionátu ztratil práci, vrhl se na dráhu profesionálního sportovce. Do Litovle se přistěhoval v r. 1917 a dá se říci že důvod byl velmi pádný, oženil se s dcerou sládka zdejšího pivovaru.

Vrhl se i na zemědělství, vlastnil statek v Lužicích u Šternberka. Přitom ovšem stále zápasil a vystupoval i v exhibicích (např. v cirkuse Kludský). Protože byly Lužice na území Sudet, byl mu po Mnichovu statek zabaven, po roce 1945 sice jej dostal statek zpět, nicméně poněkud zplundrovaný slavnou Rudou armádou a o pár let později musel stejně kolektivizovat.

Za války však byl i spolupracovníkem odbojářů, což mu vyneslo i pobyt za mřížemi. Frištenský byl přeci jen v době lidové demokracie přijímán rozporuplně (profesionál), nicméně nakonec byl plným právem dekorován titulem Zasloužilý mistr sportu (v r. 1956, zemřel o rok později 6.4.1957).

Mimo oficiálního vnímání byl ovšem Frištenský vždy dobře zapsán mezi prostým lidem. Byl známý svým gentlemanským přístupem k soupeřům i občanskou statečností. Proslul i jako propagátor zdravého životního stylu, ostatně jeho sportovní kariéra trval bezmála 50 let, veřejného vystupování se zřekl až po roce 1945.

Od roku 2013 zdobí nábřeží Uničovského rybníka v Litovli bronzová socha slavného borce na místě vcelku příhodném. Před vstupem do místní Sokolovny. Autorem sochy je akademický sochař MgA. Jiří Finger. Závodník je zobrazen v zápasnickém úboru s šerpou přes prsa, na které visí část slavných medailí, které atlet vyzávodil. Na podstavci pak můžeme najít jména světových metropolí, kam přeborník zavítal. Není bez zajímavosti, že socha dostala ocenění za výjimečný umělecký počin v Olomouckém kraji (v dubnu 2014).

Pozoruhodná je nakonec i budova Sokolovny z r. 1933, která patří ke skvělým ukázkám funkcionalistické architektury „hanáckých Benátek“. Slávu Frištenského v Litovli nakonec nepřipomíná jen tato socha, nebo ulice s vilou, kde žil, nesoucí jeho jméno. Památku šampióna poslední dobou připomíná i skvělý polotmavý nefiltrovaný 13° ležák místního pivovaru pojmenovaný jako Gustav