Litovel - Sochova vila

Litovelská secesní Sochova vila je sice památkou méně známou - a na první pohled snad až nenápadnou – ale přesto se jedná o památku významnou, která nám navíc může nabídnout pohled až do hodně dávné minulosti. A na tomto konstatování nic nemění ani fakt, že tato vila, kterou najdeme na adrese Husova ulice č.p. 805/20, byla postavena v letech 1908 až 1910 a definitivně dokončena roku 1913. Autorem podoby této zajímavé secesní stavby s cennými importovanými prvky je architekt Kučera, jejím zadavatelem pak první český starosta Litovle – a jeden ze zakladatelů místního muzea - Vácslav Socha. Ten sem také téměř okamžitě po dokončení vily přemístil své sbírky. Později zde sídlila např. městská knihovna, sekretariát KSČ nebo Česká policie.

Sochova vila je jednopatrovou, volně stojící, secesní budovou s půdním patrem. Její jižní – a tedy uliční - fasáda je charakterizovaná trojicí okenních os, z nichž tu středovou tvoří rizalit ukončený štítovým vikýřem. V patře rizalitu je umístěn malý balkón se zábradlím v podobě stylizovaných včel. Jihovýchodní nároží vily je zvýrazněno polygonálním arkýřem (občas označovaným jako nárožní věž) zakončeným jehlancovou helmicí s jehlou a praporkem. Přízemí zdobí pásová bosáž sbíhající se nad okny do středového klenáku, patro oddělené kordonovou římsou pak parapetní pás s geometrickými motivy a nadokenní modře glazované kachle. Ty můžeme vidět i v trojúhelníkovém štítu s plastickou datací (1910).

K západnímu průčelí přiléhá schodiště s kuželkovou balustrádou, které je částečně kryté portikem. Střecha portika je ukončena cimbuřím sloužícím současně jako parapet balkonu. V cimbuří jsou osazeny tři klíčové střílny městského opevnění z počátku 16. století. Mezi pilíře portika byl druhotně osazen pískovcový renesanční portál, nad nímž se nachází kamenná deska s městským erbem (dvojice ryb je zde vyobrazena výjimečně nad sebou). Vstup do domu lemují dva renesanční figurální náhrobníky (Jan Boreček z Bříšťan a neznámý měšťan nebo šlechtic) pocházející z II. poloviny 16. století (nebo počátku 17. století). Najdeme zde ovšem také zazděnou kamennou růžici (původně na kostele sv. Marka), kamennou dělovou kouli Švédů nebo desku uzavírající urnu Jenovéfy Apter z roku 1802 (původně v kostele sv. Filipa a Jakuba).

Další vstup do vily se nachází na její severní straně. Kratší schodiště s kuželkovou balustrádou je zde kryté odlehčenou kovovou konstrukcí se sklem. Zajímavý je detail stylizovaných brouků na mříži chránící prosklenou výplň dvoukřídlých dveří.

Sochova vila je všeobecně považována za zajímavou secesní stavbu z počátku minulého století, kterou navíc vysoce zhodnotilo druhotné osazení renesančních architektonických prvků sochařských prací. Přesto však byla mezi naše chráněné kulturní památky zařazena teprve v dubnu roku 2004. Již v roce 1992 se stala alespoň součástí zdejší MPZ.

Na závěr ještě krátký pelmel doplňujících informací.

Krásný renesanční portál, který Sochovu vilu zdobí, byl původně součástí litovelské radnice a pochází z roku 1572. Deska s městským znakem a datací byla původně zasazena do portálu panského domu na náměstí (letopočet 1684 určuje dobu renovace tohoto domu). Oba figurální náhrobníky pocházejí z muzejních sbírek.