TURISTIKU PODPORUJÍ
61 578 turistů a cestovatelů
112 442 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 400 983,- odměny za články
Tipy a novinky pro turisty Novoměstská radnice Praha Chaty a chalupyChaty a chalupy (33) Mapa Praha a okolí

Hlavní město ČR a jedna z nejkrásnějších metropolí v Evropě. Turisty sem láká architektura (chrám sv. VítaPražský hradKarlův mostNárodní divadlo nebo Staroměstské náměstí s Orlojem), jedinečná atmosféra i noční život. Prahu jako na dlani si můžete prohlédnout hned z několika míst: Letná, VyšehradPetřín nebo Žižkovská věž. Krásné výhledy nabízí i projekty Nové byty Praha od Metrostav Development

Tip:  
 Turistické cíle a oblíbená místa v Praze (1 916)
Památky a muzea (778)    Příroda (110)    Technické zajímavosti (47)    Výletní místa a parky (40)
 Trasy  (171)
 
Do přírody  > Na kole  > Za kulturou   
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Malostranská vodárenská věž v Praze

Turistické cíle Technická památka

Malostranská vodárenská věž (Praha)
Malostranská vodárenská věž (Praha)

Na ostrově u smíchovské Nábřežní ulice nedaleko Jiráskova mostu a přes Vltavu téměř naproti Šítkovské vodárenské věži se nachází další bývalá vodárenská věž, která by však neměla být tak stará jako ty na Starém a Novém Městě, i když např. významný vodárenský odborník Ing. Jan Vladimír Hráský o ní vždy tvrdil, že „pochází pravděpodobně z téže doby jako vodárny pražské“. Vybudována však byla malostranským obecním nákladem až po roce 1561 na místě bývalého mlýna, jenž měl náležet roku 1419 husity pobořenému Kartouzskému klášteru. Odtud se jí také někdy říkalo jako Kartouzská. Po sousedním Petržílkovském mlýně (pojmenován po malostranském měšťanovi Janu Petržilkovi, jemuž v roce 1483 povolila novoměstská obec se svolením krále Vladislava Jagellonského, aby na místě spáleného mlýna vystavěl nový), který se 15. října 1523 dostal koupí od Jana řečeného Zajisto do rukou obce Menšího města pražského, byla nazývána rovněž jako Petržílkovská a jejím úkolem bylo zásobovat dolní Malou Stranu nefiltrovanou říční vodou.

Že před rokem 1562 (v mnoha pramenech se nese informace o tom, že byla vybudována již v roce 1502, ale jde pouze o omyl a přebíranou tiskovou chybu, jež se objevila i v Ottově slovníku naučném, kdy se hovoří o její dřevěné předchůdkyni, ale ve skutečnosti to byla jen přízemní místnůstka, u níž byla následně věž vztyčena) tato kamenná stavba neexistovala, tak to si můžeme dovodit z majestátu krále Ferdinanda I., jímž bylo uděleno obci Menšího města pražského výhradní právo na vybírání poplatků z výčepu vína a piva v městě a na Újezdě (Oujezdě) byli za jistých podmínek povinni „vodní věži stavěti dáti a dostatek vody do města pro uvarování ohně a nebezpečenství hnáti.“ Tato reakce na velký požár Malé Strany, Hradčan a Pražského hradu roku 1541 znamenala jistě to, že se již krátce po vydání onoho královského majestátu začala vodárna budovat na místě jednoho z Petržílkovských mlýnů, které zakoupila malostranská obec v roce 1523. Zda byla dokončena již tehdy nebo až později, tak to nevíme. První zprávu o ní máme až z roku 1602, kdy byla přísežnými zemskými mlynáři sepsána relace novoměstskému purkmistrovi a celé městské radě ohledně přestavby vodárny na Nových mlýnech u sv. Klimenta. V ní bylo hovořeno jako o účelně zařízené a pochválena byla následujícími slovy: „v tý věži pro trouby a kolo vodní poznáváme za dobry býti, aby se tím způsobem (což zedník aneb kamenník spatřiti může) jako v malostranský věži udělalo, pro příčinu tu, že když se po vší věži kouří a teplo rozrazí, tehdy jak nahoru tak dolů volně pro dejm jíti se nemůže, nic méně dříví mnohonásobně více se potřebuje; co se pak dotýče instrumentu k hnaní vody, nemůžeme mezi sebou toho najíti, aby měl který lepší a snadnější k opatření nad ten, jako jest na Malý straně býti. Protož se nám vidí, aby se dal takovým způsobem (totiž, aby stok nad vodou stál) udělati.“

Z uvedeného dokumentu se tedy dozvídáme, že na Malé Straně měli věž nejnovější konstrukce a v klenutém přízemku věže nejmodernější vodní stroj. Roku 1629 byl s příspěvkem Albrechta z Valdštejna postaven nový stroj, přičemž tento šlechtic si vymínil za svých 1 800 zlatých rýnských to, aby byl jeho palác na Malé Straně zásobován vodou z této vodárny. Smlouva mezi obcí Menšího města pražského a tímto šlechticem je datována 26. květnem 1629. Tento druhý vodárenský stroj byl umístěn v přízemním, šindelem krytém přístavku čp. 88, těsně na severní straně věže a na položení nového Valdštejnského řadu. Tím získala Malá Strana dvojici vodáren – „hořejší“ v přízemku věže a novou „dolejší“, o něž se staral tzv. rourník čili lormejstr, který za to měl roční plat ve výši 25 kop grošů, byt vedle vodárny, pracovní oděv i obuv. Tehdy přiléhal k západní straně věže žlab se 3 vodními koly za sebou, přičemž první kolo uvádělo do pohybu hořejší vodárnu, druhé dolejší vodárnu a třetí náleželo k mlýnku o 1 složení, zvanému jako „Bouda“ a situovanému vedle dolejší vodárny. V roce 1670 vedlo z pánve Malostranské vodárny 5 padacích dřevěných řadů. Vedle jednoho do kašny v zahradě hraběte Slavaty (později zvané jako Portheimovské, při čp. 82) existovala ještě čtveřice dalších řadů – Svatováclavský, Valdštejnský, Pivovarský a Karmelitský, z jejichž názvů je nám hned jasné, kam jen vedly. Roku 1686 zásobovala vodárna 57 kašen a stojanů.

Ve 2. polovině 17. století se začalo uvažovat o přeložení vodárny na příhodnější místo, ale spory se Starým i Novým Městem vždy tyto snahy zhatily. Přesto došlo později alespoň k některým změnám, i když šlo pouze o majetkové záležitosti, protože 24. července 1751 byly sousední obecní Petržílkovské mlýny před Újezdskou bránou prodány staroměstskému měšťanu a mlynáři Františku Mrázovi za 1 550 zlatých rýnských a placení gruntovního poplatku 200 zlatých ročně. Vodárna čp. 88 („Hydraulicum“) a její příslušenství s Kartouzským jezem však zůstaly v obecním vlastnictví, ale František Mráz a jeho potomci byli vázáni k její náležité a bezplatné správě. Později však byl obcí zřízen obecní dozorce, jenž byl nazýván jako poustecký. Roku 1808 měla Malostranská vodárna 2 stroje po 3 pístech o průměru 158-191 mm a zdvihu 1080-1159 mm, jimiž byla voda vytlačována 2 potrubími o průměru 66 mm do výšky 29 m, v níž byla situována pánev o objemu 1,05 m3, odkud pak byla rozváděna čtveřicí potrubí o průměru 66 mm do 40 kašen.

Prudký stavební boom, vzrůst obyvatelstva a hospodářský rozkvět Malé Strany si vyžádal modernizaci a rozšíření vodárny. Roku 1840 byl Romualdem Božkem, synem vynálezce Josefa Božka, postaven třetí stroj se 2 dvojčinnými čerpadly. Přesto se však vody stále více nedostávalo, což je vidět ze smlouvy ze 14. března 1865, v níž dala smíchovská městská obec svolení k tomu, aby se vodní potrubí smělo klást na jejích pozemcích, začež se pražská městská obec zavázala dodávat vodu do 2 obecních kašen na Smíchově. I tak se však problém s nedostatkem vody prohluboval, takže byl Smíchov donucen ke stavbě vlastní vodárny na dolní straně viaduktu spojovací dráhy, což vyvolalo námitky vedení pražské městské obce. Ty byly kompletně vyřízeny až v roce 1873, když se Smíchov zavázal platit za odebranou vltavskou vodu roční činži ve výši 50 zlatých.

Zde musíme dodat, že vedle Malostranské vodárny byla roku 1859 založena tzv. Hradčanská vodárna čp. 89, která vznikla z dosavadního mlýnku „Bouda“, odkoupeného 17. února 1859 od Šalamouna Příbrama. Ta naopak zásobovala nefiltrovanou říční vodou Hradčany a horní Malou Stranu. Tato vodovodní síť končila velkou zděnou kašnou na Pohořelci, jež byla v roce 1892 po zrušení vodárny nahrazena výtokovým stojanem. Sama Hradčanská vodárna byla roku 1864 zařízena podle návrhu městského inženýra Romualda Božka novým vodním strojem a v 1. patře byl upraven byt pro městského pousteckého. V roce 1874 byla navíc znovuzřízena a rozšířena, když do ní firma Märky, Bromovský a Schulz dodala nový horizontální jednoválcový stroj s kondenzací, který poháněl 2 horizontální jednočinné plungerové pumpy o denní vydatnosti 320-450 m3 pod tlakem 11 atmosfér, přičemž v kotelně byly umístěny 2 Cornwalské kotle o topné ploše kolem 24 m2. K zrušení Hradčanské vodárny pak došlo v roce 1888, a to kvůli zřízení přečerpávací stanice na Letné.

Další zprávu o zařízení Malostranské vodárny máme z roku 1875, a to ze zprávy profesora a pozdějšího rektora pražské techniky Ing. Augusta Salaby. Podle ní měla vodárna žlab o šířce 2,13 m a hloubce pod normální hladinou 1,09 m. Spád byl 0,7 m, množství vody při středním stavu vody činilo 3,76 m3 za vteřinu a absolutní síla vody byla 28 HP. Za sebou umístěná kola, z nichž 2 byla o průměru 6,32 m a šířce 1,86 m a 1 bylo o průměru 6,48 m a šířce 2,11 m, měla při středním stavu vody sílu 12,2 HP. Ta uváděla do pohybu 6 jednočinných a 2 dvojčinné pumpy o celkové užitečné síle 9,18 HP; o průměru pístu 196, 300 a 132 mm; při zdvihu 810, 630 a 630 mm a počtu obrátek 6, 5,4 a 6. Dopravní výška činila 30 m a denní množství vody 1980 m3, i když kvůli různým ztrátám bylo o nějaký ten krychlový metr menší. Při této vodárně byla rovněž zřízena nová sací studna a zjištěno, že zde dochází k míšení přirozeně filtrované vody z Vltavy s pramenitou vodou. O 4 roky později bylo zahájeno překládání vodovodu na smíchovském nábřeží a zřízení filtrační studně ve vodárně.

V roce 1880 došlo k snesení pánve z věže a 20. září 1886 přestala Malostranská vodárna fungovat, neboť se stala nadbytečnou kvůli položení vodovodu z nově vybudované parní vodárny v Podolí. V té době se uvažovalo o jejím zbourání, což není nic divného, když si již přečteme několik řádků ze zprávy odborného komitétu ohledně užití vodních sil pro novou pražskou vodárnu z roku 1877: „Vodárna malostranská má při střední vodě sílu užitečnou asi 18 koní, z nichž při nynějším zařízení pouze asi 10 koní se využitkuje, a množství denně dodané vody obnáší za střední vody asi 1500 kbm., ale za malé vody mnohem méně. Touto vodou zásobuje se dosud Malá strana a část Smíchova. Bude-li zřízena nová vodárna, neměla by tato malá vodárna valné ceny, poněvadž, hledíc k malému pouze množství, které dodává, nebylo by zřízování dvojího potrubí, - pro filtrovanou a nefiltrovanou vodu - prospěšné. Mimo to hodlá se užít nynějšího Malostranského potrubí k doplnění potrubí pro nefiltrovanou vodu na pravém břehu.“

Ale v květnu 1891 se jí zastal na jedné z místních komisí c. k. stavební rada Josef Hlávka a o rok později nechala městská rada pořídit na věž nový krov, jenž vyšel na 3 000 zlatých. Tyto práce i s dalšími úpravami provedla stavitelská firma Karla Hübschmanna a Franze Schlaflera. V areálu Malostranské vodárny se měnila řada nájemců, např. zde od roku 1892 působila majitelka kovoliteckého závodu Františka Merfaitová, přičemž během dohodnutého šestiletého období odváděla 500 zlatých ročního nájmu. Znovu se o zbourání Malostranské vodárny jednalo opětovně při regulaci Vltavy, ale věž naštěstí přečkala i toto nesnadné období, kdy zanikly sousední Petržílkovské mlýny a celé její okolí se hodně proměnilo. V jednáních v letech 1894-1895 si totiž město vymínilo zachování vodárenské věže a za postoupení vodárny s vodní silou požadovalo náhradu ve výši 30 000 zlatých, což bylo přijato c. k. ministerstvem vnitra podle výnosu prezidia c. k. místodržitelství v království Českém z 1. prosince 1895 č. j. 12.847.

Od té doby bývala někdy prázdným objektem a jindy byla obsazena řadou nájemců. Jedním z takových byli i skautiměli v náplni práce obsluhovat plavební komoru , kteří se v ní scházeli v letech 1937-1940 a 1945-1948 (viz https://cesky.radio.cz/malostranska-vodarenska-vez-se-zapsala-do-skautske-historie-8723604). Následně se tato stavba ocitla v rukou státu a hospodařil s ní Karlínský dům pionýrů, jehož vodácký oddíl zde sídlil. 22. prosince 1964 pak byla zapsána do státního seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/malostranska-vodarenska-vez-14757687). V letech 1977-1989 se navíc z posledního patra věže stala pozorovatelna Státní bezpečnosti, neboť byl odsud dobrý výhled na bydliště disidenta a pozdějšího prezidenta Václava Havla. V letech 1987-1990 pak proběhla postupná oprava a modernizace celého areálu podle projektu architektky Jindřišky Petříkové, kdy byla pro kancelářské účely přestavěná věž navíc spojena proskleným visutým krčkem s administrativní budovou čp. 90, která původně vznikla v letech 1912-1913 přestavbou Karpelesova mlýna pro úřadovny Vrchní stavební správy komise pro kanalizování řek Vltavy a Labe v Čechách a byty plavidelníka a jeho pomocníků, jež měli v náplni práce obsluhovat plavební komoru, a to podle plánů Ing. arch. Jiřího Justicha. Po povodni v roce 2002 musela být spodní část věže zrestaurována. Dnes je celý areál v majetku firmy PB NEMO a. s.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.076, 14.409)
Poslední aktualizace: 13.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Praha

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,7km od místa

Příspěvky z okolí Malostranská vodárenská věž v Praze

Most Legií
Most Legií
Most
Most Legií je sedmým mostem přes Vltavu na území města Prahy (po proudu řeky). Most spojuje Národní třídu (tehdy Nové aleje) přes Střelecký ostrov s Újezdem a Malou Stranou. Je to první most v Praze, který se budo…
0.1km
více »
Střelecký ostrov
Střelecký ostrov
Ostrov
Ostrov o výměře cca 2,5 ha leží mezi Slovanským a Dětským ostrovem. Je přístupný z mostu Legií. Ostrov měnil v průběhu doby svou velikost i podobu a s tím se měnily i jeho názvy. Říkalo s…
0.1km
více »
Střelecký ostrov Vám přiblíží okolní krásu za každého počasí
Střelecký ostrov Vám přiblíží okolní krásu za každého počasí
Tipy na výlet
Praha nabízí nepřeberné množství nádherných míst. Stačí sestoupit z Mostu Legií na Střelecký Ostrov. Budete překvapeni, kolik krásy z něj můžete vidět. Přes most Legií jezdí travaje 6, 9 a 22. Tento most spojuje Národní třídu a Újezd.Střelecký Ostrov získal své jméno díky tomu, že už za vlády Karla IV. měli pražští střelci privilegium cvičit na ostrově střelbu z luků a kuší. Po…
0.1km
více »
Praha 1 - Slovanský ostrov - Žofín - pamětní deska Zdeněk Fibich
Praha 1 - Slovanský ostrov - Žofín - pamětní deska Zdeněk Fibich
Památník
Představitel hudebního romantismu. Po smrti své první manželky Růženy se oženil s její setrou Betty. Kromě hudby se zajímal i o literární dějiny a malířství. Působil v Prozatímním divadle i v Národním divadle. Zemřel v nedožitých padesáti letech a je pochován na Vyšehradě.
0.2km
více »
Praha 1 - Slovanský ostrov - Žofín - pamětní deska Eduard a Julius Grégr
Praha 1 - Slovanský ostrov - Žofín - pamětní deska Eduard a Julius Grégr
Památník
Datum narození Juliuse Grégra je 19.12. a nikoliv 19.2., jak uvádí pamětní deska. Krom toho, že oba bratři byli politici s poměrně radikálními názory, byl Eduard dále přírodovědcem a antropologem. Julius založil deník Národní listy a byl i jeho spoluvlastníkem. Byli poslanci zemského sněmu a Eduard i říšské rady.
0.2km
více »
Praha 1 - Slovanský ostrov - Žofín - pamětní deska Ľudovít Štúr
Praha 1 - Slovanský ostrov - Žofín - pamětní deska Ľudovít Štúr
Památník
Ve své době nejvýznamnější představitel slovenského národního života. Poslanec uherského sněmu, hlavní aktér Slovenského povstání 1848-49, jazykovědec, učitel, novinář. Mezi jeho názory patří odmítání tržního hospodářství, schvalování protižidovské politiky, zavrhování demokratické politické koncepce.
0.2km
více »
Praha 1 - Slovanský ostrov - Žofín - pamětní deska Ivan Franko
Praha 1 - Slovanský ostrov - Žofín - pamětní deska Ivan Franko
Památník
Celým jménem Ivan Jakovyč Franko. Významný ukrajinský básník, spisovatel, buditel, etnograf, překladatel… Stylově patří k realistům a je považován za nejvýznamnějšího básníka po Ševčenkovi. Některé jeho sbírky, např. v Rusku proto zakázané, šířily mezi mládeží revoluční nálady. Krom poezie napsal více jak 100 povídek a novel a 10 románů.
0.2km
více »
přívozem od Národního divadla na Dětský ostrov
přívozem od Národního divadla na Dětský ostrov
Tipy na výlet
Vážení přátelé Turistiky i turistiky,tentokrát Vás opět pozvu na projížďku přívozem,tentokrát do samého centra Prahy.Start se nachází nedaleko Národního divadla  naproti domu zvanému Hollar.Zde je stanoviště spole…
0.2km
více »
Dětský ostrov
Dětský ostrov
Ostrov
Dětský ostrov leží na Vltavě při levém smíchovském břehu mezi mostem Legií a mostem Jiráskovým. Má rozlohu 1,83 ha. Dříve bylo na Vltavě v těchto místech více menších ostrůvků, jejichž tvar a velikost se měnily …
0.2km
více »
Praha - most Legií
Praha - most Legií
Most
Jednym z ôsmych pražských mostov, ktoré spájajú Staré Mesto a Malú Stranu ponad rieku Vltavu je most Legií. Dnešný cestný most Legií nahradil pôvodný kovový reťazový most cisára Františka Josefa I., ktorý bol post…
0.2km
více »
Praha - Slovanský ostrov - Žofín
Praha - Slovanský ostrov - Žofín
Ostrov
Najkrají Ostrov v srdci Prahy, Slovanský Ostrov, často nazývaný aj Žofín bol vytvorený postupný naplavovaním zeminy tokom rieky Vltava za Štikovskými mlynami v 17. storočí. V priebehu storočí sa stal miestom  stre…
0.2km
více »
3D tištěný dům Prvok na Střeleckém ostrově v Praze
3D tištěný dům Prvok na Střeleckém ostrově v Praze
Tipy na výlet
Na Střeleckém ostrově se na pontonu na vodě uhnízdil podivný tvor Prvok. Jedná se o první dům na vodě, který byl vytištěn technologií 3D. Autorem myšlenky realizace 3D tištěného domu je sochař Michal Trpák (www.mi…
0.2km
více »
Praha, Nové Město - Masarykovo nábřeží
Praha, Nové Město - Masarykovo nábřeží
Ulice
Masarykovo nábřeží spojuje Jiráskovo náměstí s vyústěním mostu Legií. Zbudováno bylo v roce 1903 a společně se Smetanovým nábřežím neslo název Františkovo nábřeží. Od roku 1912 pak Riegrovo…
0.3km
více »
Praha - Slovanský ostrov
Praha - Slovanský ostrov
Ostrov
Jediný Ostrov na Vltavě s významnější parkovou úpravou má rozlohu 2,2 ha. Je třistapadesát metrů dlouhý a v nejširším místě měří 95 m. Ostrov vznikl postupnými nánosy půdy za Šítkovskými mlýny, které stávaly v m…
0.3km
více »
Národní Divadlo, Praha
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Národní Divadlo, Praha
Dům, budova
Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančn…
0.3km
více »
Sovovy mlýny
Sovovy mlýny
Dům, budova
V těchto místech stával snad vůbec první pražský mlýn. Nejstarší písemná zmínka o mlýnech na Kampě je z roku 1393, ale mlýny zde klapaly již mnohem dříve. Pojmenování se měnilo podle majitele: v 15. století mlýn…
0.4km
více »
Praha, skulptura Židle na Kampě
Praha, skulptura Židle na Kampě
Socha
Obrovská šestimetrová židle, která je dnes umístěna na zdi zdymadla naproti Sovovým mlýnům je dílem studentů ateliéru Kurta Gebauera z UMPRUM a byla zde umístěna v červnu 2003. Zhotovena…
0.4km
více »
Šítkovská vodárenská věž
Šítkovská vodárenská věž
Dům, budova
Současnou věž předcházela řada věží, jež měly podobný osud, totiž všechny vyhořely. První věž pro vodárnu horního Nového Města pražského byla postavena v roce 1495, však vzápětí vyhořela, následně se vše opakova…
0.4km
více »
Mánes
Mánes
Dům, budova
Mánes byl původně Spolek výtvarných umělců založený v roce 1887 žáky Akademie výtvarných umělců a Uměleckoprůmyslové školy. Pořádal pravidelné výstavy v Praze a dalších českých i cizích městech. Jeho prvním star…
0.4km
více »
Praha, Staré Město - Krannerova kašna
Praha, Staré Město - Krannerova kašna
Kašna
Krannerova kašna (nazývaná též Hold českých stavů) se nachází v Praze Na starém městě, v malém parčíku na Smetanově nábřeží. Jde o 29 metrů vysoký pomník císaře Františka I. (1768-1835), kombinovaný s kašnou. V době svého vzniku nejvyšší pomník v Praze. Autorem kašny je architekt Josef Ondřej Kranner (1801 - 1871), který se nechal inspirovat Krásnou studní (Schöner Brunnen) v německém Norimberku. Na sochařské výzdobě se po…
0.4km
více »
Socha Harmonie na pražské Kampě
Socha Harmonie na pražské Kampě
Socha
Malý kousek od Muzea Kampa směrem proti proudu řeky najdeme zajímavou sochu modlícího se muže. Je inspirována Šri Činmojem, autorem je britský sochař Kaivalya Torphy a odhalena byla 23. října 2009. Šrí Činmoj byl …
0.4km
více »
Žlutí tučňáci na Vltavě
Žlutí tučňáci na Vltavě
Zajímavost
Na Vltavě poblíž Muzea Kampa je umístěna řada žlutých plastových tučňáků, kteří v noci svítí. Je to dílo výtvarné skupiny Cracking Art Group. Tučňáků je 34 a byli sem instalováni v roce 2008. Tučňáky si můžete pr…
0.5km
více »
Bronzová miminka na pražské Kampě
Bronzová miminka na pražské Kampě
Socha
Když se budete procházet po pražské Kampě, určitě nepřehlédnete obří batolata s bizardně změněnými hlavami. Jejich autorem je sochař David Černý, jehož díla zná i ten, kdo se o umění ale vůbec nezajímá. Před pár l…
0.5km
více »
Kampa
Kampa
Městská část
Ostrov Kampa byl postupně zvyšován přirozenými náplavami i navážkami, zejména po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v r. 1541. Břehy byly pevně zformovány po r. 1600. Na ostrově nejprve vznikaly zahrady a teprve …
0.6km
více »
Werichova vila
Werichova vila
Dům, budova
Nedaleko Lichtenštejnského paláce na Kampě stojí osamocený domek, bývalá koželužna z počátku 17. století., zvaný domek Dobrovského. Okolní zahrada se někdy v 16. století nazývala…
0.6km
více »
Praha, Lennonova zeď
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Praha, Lennonova zeď
Pomník
Od sedmdesátých let minulého století známá jako Zeď nářků, kde se čas od času objevovaly křídou psané, povětšinou milostné, básně. V roce 1980, po smrti Johna Lennona, zde byl vytvořen…
0.7km
více »
Praha - Staré Město
Praha - Staré Město
Městská část
Staré Město se rozkládá na pravém břehu Vltavy. Tato městská část je nejbohatším uceleným souborem památek a byla zapsaná do seznamu památek UNESCO. Město leží naproti Pražského Hradu a rozprostírá se od Karlova…
0.7km
více »
Lanovka Petřín
Lanovka Petřín
Lanovka
Pozemní kolejová, vybudovaná v letech 1890-91 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy, původní délke 396,5 m, rozchod kolejnic 1 m, původní provoz na principu vodní převahy. Doprava zastavena roku 1914, v roce 1932 prodloužena a elektrifikována, v provozu do roku 1965. Obnovena v letech 1983-85, délke 510 m, doba jízdy 3 min, použito opravené hnací soustrojí z roku 1932.
0.7km
více »
Staroměstské náměstí
Staroměstské náměstí
Městská část
Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy, se formovalo již od 10. st. jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest. Bývala zde celnice (Ungelt), kde se odedávna proclívalo…
1.2km
více »
Praha
Praha
Hlavní město
Praha je hlavním a největším městem České republiky. Leží na řece Vltavě, která protéká městem, v délce 30 km. Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři. Praha je…
1.4km
více »