Mechanická tkalcovna a sušárna čekanky Františka Kozáka v Mokrovousích
Mlynář z Kopidlna Ferdinand Kozák koupil roku 1879 v dražbě za prusko-rakouské války v roce 1866 rozstřílený dřevěný mlýn Karla Fiedlera, který bylo nutno státe přestavovat a zlepšovat novými stroji, neboť byl pouze primitivně zařízen (česká složení). Roku 1888 bylo celé zařízení přeměněno na umělý válcový mlýn a k němu byla zřízena též pekárna ve větším slohu. V roce 1892 přibyla ještě sušárna na čekanku, takže se tu sušily a mlely suroviny na kávové náhražky.
Hlavním a nejdůležitějším krokem továrníka Kozáka se stalo roku 1900 zřízení 20 nových mechanických tkalcovských stavů, čímž se zakladatel firmy vrhnul jiným směrem než dosud. Tyto stroje i elektrické osvětlení byly na vodní pohon. V roce 1907 začal Ferdinand Kozák shánět zánovní plynový motor od 20 HP výše a svého benzinového motoru o 10 HP se snažil zbavit. Zda se mu to povedlo, se mi nepodařilo zjistit. Nejspíše však ano, protože tkalcovna se stále zvětšovala a byla zařizována novými stroji.
Roku 1911 přijal do společnosti své 3 syny: Ferdinanda, Františka a Karla, čímž byla založena průmyslová a obchodní společnost (Ferd. Kozák & synové), která hned v následujícím roce zrušila mlýn čp. 26 a budovy upravila jen na tkalcovnu, která byla tehdy vybavena 121 mechanickými stavy, jež byly poháněny plynovým motorem o 25 koňských silách. Úplného dokončení všech prací se majitel nedočkal, protože zemřel v roce 1912. Roku 1916 upsala firma 7 000 K na IV. válečnou půjčku, což ukazuje, jak byla ekonomicky silná, i když se nacházela na vsi, kde se většina místních živila pouze zemědělstvím. Vedle toho od svého počátku podporovala řadu projektů a různých spolků, např. Ústřední Matici školskou.
V roce 1921 se továrna připojila na elektrický proud z Hradce Králové, takže vše bylo elektrifikováno. V polovině 20. let 20. století měla 140 mechanických stavů a zaměstnávala na 70 dělníků, kteří vyráběli molina, kartouny, kepry, dušestry, satény, popelíny, barchety, flanely a další různé tkaniny, jež následně zasílali do barvíren a tiskáren. Firma přežila „s odřenýma ušima“ nejen období světové hospodářské krize, kdy se v ní na nějaký čas střídavě nepracovalo, ale také německou okupaci, i když v tkalcovně se pracovalo jen krátce roku 1939, protože vypukla 2. světová válka a následně se projevil nedostatek bavlny, takže nedošlo k obnově výroby ani po osvobození.
13. dubna 1945 se usídlili v čp. 26 turkestánští příslušníci Vlasovovy ROA, kterých bylo asi 30. 5. května 1945 posloužila firemní kancelář v čp. 26 k vyjednávání s Němci o jejich kapitulaci a odevzdání zbraní, což nechtěli provést, neboť nechtěli předat zbraně do civilních rukou. V této místnosti následně sídlil revoluční národní výbor. 6. května 1945 přijeli do obce Němci, kteří tvrdě vyslýchali celou Kozákovu rodinu, aby jim pověděla, kdo zde byl a co se tu všechno stalo. Když se nic nedozvěděli, vzteky zničili telefon a odjeli. O den později tu byli zpět. Znovu vyslýchali, prohledali kancelář a vzali vše, co se jim hodilo. O konci války v čp. 26 píše obecní kronikář toto:
„Dne 9. 5. 1945 asi 4. hod. odpolední přihnalo se k domu čp. 26 několik ruských vojínů a před nimiž prchal člověk v ruské uniformě voják, kterému říkali Viktor. Schoval se ve stodole na slámě a když jej vojáci našli, na místě jej zastřelili. Byl to prý zrádce, měl 4 různé legitimace. Jeho mrtvola byla zahrabána za sušárnou čekanky, do břehu řeky. Na žádost aby byl pohřben na hřbitově byla tato žádost zamítnuta. Navečer přijeli na dvůr odpolední bitky čp. 26 dva rusští vyšší důstojníci, snad posouditi celou situaci která se zde udála. Přišlo za těmato i více obyvatel z Mokrovous aby Rusi s radostí uvítali. Přijmuli pozvání rodiny Kozákové, kdež byli pohoštěni a za veselých zpěvů a ruských tanců, které rusští důstojníci zatančili a přípitků trvala zábava až do 3 hodin ranních.“
Kdyby tak tehdy rodina Kozákova věděla, koho jen hostí! Jednalo se o příslušníky NKVD, kteří naháněli po Čechách všchny nepohodlné, aby je mohli odvléci do Sovětského svazu. Kdo měl štěstí, dostal se jen do sibiřského gulagu. Se svými nepřáteli totiž neměli žádné slitování, stejně tak s těmi, o nichž si to jen mysleli.
Sušárna čekanky zde fungovala na rozdíl od tkalcovny až do roku 1949, kdy musela zastavit provoz jako soukromý podnik. Naopak ve vile čp. 26 sídlila již dávno úřadovna MNV. Z obou sálů Kozákovy tkalcovny se v roce 1951 stala strojní a traktorová stanice, kterou vedl Antonín Bejšovec z čp. 75. Jejím úkolem bylo pomáhat malým a středním rolníkům při jejich práci, a to pro Mokrovousy a dalších 7 obcí v okolí. Většina stavů tak byla odvezena do šrotu, ty kvalitní prodány do textilních závodů. Podobně dopadly firemní pozemky, jež byly rozděleny mezi zdejší drobné zemědělce a dělníky. Dnes v areálu najdeme autodopravu Roman Věchet s. r. o., jež byla založena roku 2006. Více o ní zde: https://www.vechet.eu.
Hlavním a nejdůležitějším krokem továrníka Kozáka se stalo roku 1900 zřízení 20 nových mechanických tkalcovských stavů, čímž se zakladatel firmy vrhnul jiným směrem než dosud. Tyto stroje i elektrické osvětlení byly na vodní pohon. V roce 1907 začal Ferdinand Kozák shánět zánovní plynový motor od 20 HP výše a svého benzinového motoru o 10 HP se snažil zbavit. Zda se mu to povedlo, se mi nepodařilo zjistit. Nejspíše však ano, protože tkalcovna se stále zvětšovala a byla zařizována novými stroji.
Roku 1911 přijal do společnosti své 3 syny: Ferdinanda, Františka a Karla, čímž byla založena průmyslová a obchodní společnost (Ferd. Kozák & synové), která hned v následujícím roce zrušila mlýn čp. 26 a budovy upravila jen na tkalcovnu, která byla tehdy vybavena 121 mechanickými stavy, jež byly poháněny plynovým motorem o 25 koňských silách. Úplného dokončení všech prací se majitel nedočkal, protože zemřel v roce 1912. Roku 1916 upsala firma 7 000 K na IV. válečnou půjčku, což ukazuje, jak byla ekonomicky silná, i když se nacházela na vsi, kde se většina místních živila pouze zemědělstvím. Vedle toho od svého počátku podporovala řadu projektů a různých spolků, např. Ústřední Matici školskou.
V roce 1921 se továrna připojila na elektrický proud z Hradce Králové, takže vše bylo elektrifikováno. V polovině 20. let 20. století měla 140 mechanických stavů a zaměstnávala na 70 dělníků, kteří vyráběli molina, kartouny, kepry, dušestry, satény, popelíny, barchety, flanely a další různé tkaniny, jež následně zasílali do barvíren a tiskáren. Firma přežila „s odřenýma ušima“ nejen období světové hospodářské krize, kdy se v ní na nějaký čas střídavě nepracovalo, ale také německou okupaci, i když v tkalcovně se pracovalo jen krátce roku 1939, protože vypukla 2. světová válka a následně se projevil nedostatek bavlny, takže nedošlo k obnově výroby ani po osvobození.
13. dubna 1945 se usídlili v čp. 26 turkestánští příslušníci Vlasovovy ROA, kterých bylo asi 30. 5. května 1945 posloužila firemní kancelář v čp. 26 k vyjednávání s Němci o jejich kapitulaci a odevzdání zbraní, což nechtěli provést, neboť nechtěli předat zbraně do civilních rukou. V této místnosti následně sídlil revoluční národní výbor. 6. května 1945 přijeli do obce Němci, kteří tvrdě vyslýchali celou Kozákovu rodinu, aby jim pověděla, kdo zde byl a co se tu všechno stalo. Když se nic nedozvěděli, vzteky zničili telefon a odjeli. O den později tu byli zpět. Znovu vyslýchali, prohledali kancelář a vzali vše, co se jim hodilo. O konci války v čp. 26 píše obecní kronikář toto:
„Dne 9. 5. 1945 asi 4. hod. odpolední přihnalo se k domu čp. 26 několik ruských vojínů a před nimiž prchal člověk v ruské uniformě voják, kterému říkali Viktor. Schoval se ve stodole na slámě a když jej vojáci našli, na místě jej zastřelili. Byl to prý zrádce, měl 4 různé legitimace. Jeho mrtvola byla zahrabána za sušárnou čekanky, do břehu řeky. Na žádost aby byl pohřben na hřbitově byla tato žádost zamítnuta. Navečer přijeli na dvůr odpolední bitky čp. 26 dva rusští vyšší důstojníci, snad posouditi celou situaci která se zde udála. Přišlo za těmato i více obyvatel z Mokrovous aby Rusi s radostí uvítali. Přijmuli pozvání rodiny Kozákové, kdež byli pohoštěni a za veselých zpěvů a ruských tanců, které rusští důstojníci zatančili a přípitků trvala zábava až do 3 hodin ranních.“
Kdyby tak tehdy rodina Kozákova věděla, koho jen hostí! Jednalo se o příslušníky NKVD, kteří naháněli po Čechách všchny nepohodlné, aby je mohli odvléci do Sovětského svazu. Kdo měl štěstí, dostal se jen do sibiřského gulagu. Se svými nepřáteli totiž neměli žádné slitování, stejně tak s těmi, o nichž si to jen mysleli.
Sušárna čekanky zde fungovala na rozdíl od tkalcovny až do roku 1949, kdy musela zastavit provoz jako soukromý podnik. Naopak ve vile čp. 26 sídlila již dávno úřadovna MNV. Z obou sálů Kozákovy tkalcovny se v roce 1951 stala strojní a traktorová stanice, kterou vedl Antonín Bejšovec z čp. 75. Jejím úkolem bylo pomáhat malým a středním rolníkům při jejich práci, a to pro Mokrovousy a dalších 7 obcí v okolí. Většina stavů tak byla odvezena do šrotu, ty kvalitní prodány do textilních závodů. Podobně dopadly firemní pozemky, jež byly rozděleny mezi zdejší drobné zemědělce a dělníky. Dnes v areálu najdeme autodopravu Roman Věchet s. r. o., jež byla založena roku 2006. Více o ní zde: https://www.vechet.eu.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.277, 15.685)
Poslední aktualizace: 15.11.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Mokrovousy
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Mechanická tkalcovna a sušárna čekanky Františka Kozáka v Mokrovousích
Dohaličky - pomníky bitvy r. 1866 u kostela
Pomník
U kostela sv. Jana Křtitele na Dohaličkách najdeme několik pomníků na hrobech obětí bitvy r. 1866. Jedná se např. o pískovcovou záklopní desku s Vysokým křížem z bílého mramoru označující hrob pruského setníka Arthura Leonhardiho od 3. pomořanského pěšího pluku č. 14. Hrob 7 rakouských a 25 pruských vojáků označený litinovým brabantským křížem na pískovcovém pomníčku. Dále…
0.1km
více »
Dohaličky - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
První písemná zmínka o vsi je z r. 1352. Kostel v Dohaličkách je prvně zmiňován roku 1384. V roce 1742 dala hraběnka Alžběta Schafgotsehová postavit kostelík v podobě klenuté rotundy. Tento kostelík se však r. 188…
0.1km
více »
Mlýn v Mokrovousích
Mlýn
Od dávných dob měly Mokrovousy 2 mlýny, jež byly poprvé listinně zaznamenány v 16. století, ale jejich existence musela být mnohem starší a někteří doboví autoři uvažovali, že oba fungovali jako vrchnostenský maje…
0.5km
více »
Mokrovousy
Vesnice
Mokrovousy leží na levém břehu říčky Bystřice cca 12 km severně od Hradce Králové. První písemná zmínka o vsi pochází z let 1360-1365, zřejmě se však jednalo o vodní tvrz, která byla obklopena močály a rybníky. Toto prostředí zřejmě určilo název obce. Z historických památek je nejvýznamnější pískovcový pomník sv. Antonína z r. 1745, původně však byl umístěn v zámku v Sadové,…
0.5km
více »
Husova lípa v Dohalicích
Památný strom
V katastru obce Dohalice v Královéhradeckém kraji naleznete monumentální a krásnou lípu, která zde byla vysazena na počest mistra Jana Husa v roce 1915. O její zasazení se zasloužil místní vl…
0.9km
více »
Řeka Bystřice
Řeka
Tato 62,7 km dlouhá a v Královéhradeckém kraji se nacházející řeka, která obdržela svůj název podle svého rychlého – bystrého – toku, pramení na východ od Vidonic v lokalitě zvané „Pod vrchy“, odkud teče jihozápad…
1km
více »
Dohalice - tvrz, sýpka
Tvrz
Tvrz Dohalice stávala na místě nynější sýpky u říčky Bystřice. V roce 1352 byl jejím pánem Václav z Dohalic. Tato původní malá tvrz ohrazená vodním příkopem zanikla zřejmě už za třicetileté války. Na jejím místě p…
1km
více »
Dohalice - pomník rakouské Knebelovy brigády
Pomník
Pomník rakouské Knebelovy brigády od X. armádního sboru - jedná se o plastiku stojícího lva s mohutnou hřívou drtícího pravou nohou hada. Socha pochází z Itálie a byla darována rakouským ministerstvem války Ústřed…
1km
více »
Dohalice - socha Persea a sv. Nepomuk
Socha
V Dohalicích krom pomníků bitvy r. 1866 najdeme i zajímavé sochy. Na návsi je to Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1832 a na břehu říčky Bystřice socha Persea. Socha Persea je jedna z výtvarně nejvýznamnějších pozdně klasicistních plastik v kraji, byla vytvořena z hrubozrnného pískovce v roce 1844. Je postavena na hranolovitém podstavci z kvádrů, ukončeném profilovanou římsou,…
1km
více »
Sadová - Dohalice - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Vyrážíme vlakem do obce Sadová, která leží nedaleko centra bojů bitvy r. 1866 mezi Prusy a Rakušany. Nádraží v Sadové se nachází na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín - Turnov. Přítomnost bojů u Sadové doklád…
1.2km
více »
Dohalice - pomníky bitvy r. 1866 u sila
Pomník
Soubor pomníků obětí prusko-rakouské války roku 1866 najdeme na konci obce při cestě k Sadové. Jedná se o pískovcovou pyramidu věnovanou 65 rakouským a pruským vojákům, pomník Jana Bednáře, hrobníka ze Mžan, který obětavě ošetřoval zraněné a pomník všeobecného věnování (s ozdobným křížem).
1.2km
více »
Mžany - kaplička Panny Marie Lurdské
Kaple
Opravenou kapličku Panny Marie Lurdské se studánkou a dvojicí památných lip najdeme v polích cca půl kilometru jižně od vsi směrem k Dohalicím. U Kapličky najdeme "zázračnou studánku", poskytující vodu i v dobách největšího sucha a je opředená pověstí o vrácení zraku slepému děvčeti. Turistické značení ke kapličce není..., ale zdatn…
1.4km
více »
Třesovice
Vesnice
Obec Třesovice se nachází cca 15 km severozápadně od Hradce Králové. Leží na úpatí kopce (výšiny) Babylon a patří do oblasti zasažené bitvou Prusko-rakouské války r. 1866. Předpokládá se, že Třesovice vznikly v 11. nebo 12. století, i když první písemná zmínka o obci je až z r. 1412. Ve 13. století obec patřila Klášteru minoritek sv. Jiří z předměstí Hradce Králové. V obci se…
1.7km
více »
Sadová žst. - Dohalice - bojiště na Chlumu
Trasa
K putování na bojiště na Chlumu lze jít i zajímavou cestou ze Sadové. Od žst. vyrážíme směrem k Dohalicím, cestou míjíme pomníky bitvy u sila. Z dálky je již viditelná bývalá Dohalická tvrz, která byla přestavěna …
1.8km
více »
Les Holá - pomníky bitvy r. 1866
Přírodní park
Smíšený les na Holé se nachází v prostoru rozhodující části bitvy mezi prusy a rakušany dne 3.7.1866. V lese se nachází několik šachtových hrobů, které jsou označeny křížem na pískovcovém soklu. V severozápadním cípu lesa se nachází mohutný pomník - žulový balvan, který je věnován zde pohřebenému veliteli 49. pěšího pluku plukovníkovi Victoru Binder von Bindersfeldovi a 8.…
1.9km
více »
Do pivovaru Mžany
Tipy na výlet
Jako milovníci piva jsme vyrazili do celkem nového pivovaru Lindr v Mžanech na víkendový oběd. Vystoupili jsme na zastávce Sadová a na začátku jsme šli doleva stále podél kolejí. Nejprve po silnici a dále po polní…
2km
více »
Mžany - multifunkční areál a pivovar Lindr
Tipy na výlet
Když někam vyrážíme, směřujeme to hlavně k rozhlednám. Ale když je na trase nebo v její blízkosti minipivovar, tak je to příjemné zpestření. Moc rádi ochutnáváme nová piva. Proto z Hrubého Jeseníku Jedeme do Broum…
2km
více »
Sadová - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Soubor pomníků na hrobech obětí bitvy Prusko-Rakouské války najdeme vedle státní silnice ve směru Hradec Králové - Jičín. K nejzajímavějším pomníkům patří pomník pruského pplk. a velitele 2. pr…
2.1km
více »
Sadová - U kanonýra Jabůrka
Dům, budova
Obec Sadová je známa zejména tím, že se v její blízkosti dne 3.7.1866 odehrála rozhodující bitva prusko-rakouské války. Budova, která je dnes známa jako Motorest U kanonýra Jabůrka během bitvy slou…
2.1km
více »
Mžany
Vesnice
Obec Mžany, která se nalézá cca 15 km severozápadně od Hradce Králové, je poprvé připomínaná roku 1404. Název obce se lidově vykládá od mlh jež se tvoří v okolí blízké říčky Bystřice. Mžany, jako blízká Sadová, byly také postihnuty bitvou Prusko-Rakouské války r. 1866, 3 pomníky na hrobech obětí jsou toho dokladem. V obci dále najdeme zvoničku, pomník ukřižování a velký pomník…
2.1km
více »
Holá - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Pomník na Holém najdeme u státní silnice mezi č. 35 mezi Lípou a Sadovou. Jedná se o monumentální obelisk z litiny věnovaný rakouskému 49. pěšímu pluku. Na vrcholu sedí na kouli litinová plastika rakouského dvouhlavého orla. Památník byl odhalen 15.8.1896.
2.3km
více »
Popovice (HK)
Mlýn
Popovice - obec 4 km severovýchodně od Nechanic historicky doložená roku 1448 v souvislosti s tvrzí jejíž majitelem byl husita, rytíř Jan z Popovic. Během třicetileté války byla ves vyrabována, po jejím ukončení p…
2.8km
více »
Střezetice
Vesnice
Obec Střezetice se nachází cca 10 km severozápadně od Hradce Králové. První historický zápis o obci je z roku 1351. V roce 1866 byla obec postižena bitvou prusko-rakouské války, která se dne 3. července obcí prohn…
3.2km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.6km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Bojiště na Chlumu - Ossarium
Památník
Pseudogotické ossarium najdeme na vrcholové ploše Chlumu západně od muzea. Současné ossarium, postavené z hořického pískovce, pochází z roku 1936. Původní ossarium, které bylo zhotovené z litavského vápence, bylo pro špatný stav rozebráno.
Do sarkofágu Ossaria jsou každý rok, na den výročí bitvy, ukládány kosterní pozůstatky vojáků nalezené během roku v prostoru bojiště. Před…
3.6km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.6km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
3.6km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
3.8km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
6.5km
více »