Menhir Zkamenělý pastýř

Pojedete-li po silnici z Klobuk do Peruci na hranicích Středočeského a Ústeckého kraje, narazíte po pravé straně na pozoruhodný menhir, který určitě neujde Vaší pozornosti. Dopravní značky na silnici sice neumožňují zastavení, nicméně na tomto místě doporučujeme dopravní předpisy porušit a alespoň na chvíli se zastavit.

Upravená cesta Vás zavede k menhiru, kterému se říká Kamenný pastýř nebo také Kamenný muž. Z tohoto místa se turistům nabízí také nádherný pohled na vesničku Klobuky i na celý zdejší rovinatý kraj.

Jsou méně a více známá místa, která lidé navštěvují. K těm druhým zcela určitě patří slavný menhir nedaleko obce Klobuky na Slánsku. Také my jsme se tam jedno dne vydali. Z obce Klobuky je potřeba jet směrem na obec Telce a po necelém kilometru jsme vpravo viděli informační tabuli. Se zastavením automobilu je to horší, jelikož zde žádné parkoviště není. Úpravy okolí z roku 2007 to asi ve svých plánech nezahrnovaly. Jedno až dvě auta lze vidět stát na okraji silnice nebo na vjezdech do pole, ale kdoví, jak je to bezpečné. A patrně také zakázané. Tudíž je asi nejlepší si udělat pěší výlet z obce, ale zase v tomto případě je potřeba jít na okraji komunikace, což také není ideální. Já jsem si alespoň nevšimnul žádné pěšiny.

Kamenný pastýř je menhir stojící osamoceně v poli, který již z dálky připomíná lidskou postavu. On už dneska vlastně tak osamocený není, jelikož okolo něj byly provedeny úpravy okolního terénu, pěšinka k silnici a dřevěné palisádové ohrazení. Myslím, že tím romantické místo trochu ztratilo na svém kouzlu. Ale je to věc názoru.

Tento král českých menhirů má výšku necelých 3,5 metru a tudíž se jedná o nejvyšší menhir v Česku. V zemi je zapuštěný asi 70 cm tak, aby jeho větší část čněla k obloze. V nejširším místě měří přibližně jeden metr a hmotnost je odhadována na pět tun. Tento neopracovaný sloupovitý kámen z tmavého železitého křídového pískovce s křemennými valounky lze jako jeden z mála u nás pravděpodobně považovat za skutečný pravěký menhir. Přesně se to však neví, jelikož ani dnešními dostupnými metodami se zatím nedá stáří menhiru určit. Neuspěli historici, archeologové ani fyzici. Nejstarší hypotézy o budování podobných staveb spadají do třetího tisíciletí před naším letopočtem. Někteří odborníci však datují jeho vztyčení do období keltského, ale důkazy zatím chybějí. Stejně tak se neví, k čemu menhir sloužil. Zda k nějakému obřadu, astronomickému účelu (pradávný kalendář) či to je pozůstatkem pohřební stavby.

Význam slova „Menhir“ by šlo vyjádřit jako dlouhý kámen. Potřeba vztyčovat nebo přemisťovat velké kameny v krajině z určitého důvodu totiž provázela lidi odpradávna. Podle jedné z teorií upravovali naši předkové vztyčováním kamenů energetické a magnetické toky Země a snažili se okolní krajinu uvést do rovnováhy. To mohlo například ovlivnit lepší úrodu na poli. Někteří odborníci nahlížejí ale na české menhiry velmi skepticky. Podle nich jde buď o zvláštní přírodní jev, nebo o kameny z mnohem mladší doby, které sloužily jako rozcestníky či hraniční sloupy polí.

A tak to vypadá, že ještě po nějakou dobu budeme řadit tento nejslavnější český menhir mezi objekty, u nichž by archeologové nálezy předpokládali, ale skutečnost je jiná. Příběh tohoto kamene bude asi složitější. Kdysi snad měl být menhir obklopen šesti až dvanácti menšími kameny (megality). Odtud patrně také název Pastýř (se stádem oveček). Jedná se však o ústní vyprávění, které je doloženo pouze pověstí o kruté paní i čarodějnici v jedné osobě, jejíž ovčák se jednoho dne nevracel dlouho z pastvy. Vydala se jej hledat, a když ho našla v polích, tak vykřikla: „Bodejť bys zkameněl!“ A tak se stalo, s ovčákem i jeho stádem ovcí. Menší kameny byly sice údajně někdy vykopány, ale zmizely beze stop. Kamenný pastýř ale nezahálí, jak praví o něm známější pověst. Podle ní při každém zvonění v klobouckém kostele postoupí menhir o jeden krok velikosti zrnka písku směrem ke kostelní věži. Až přijde do Klobuk, bude konec světa. Naštěstí se kámen moc nehýbe. I přesto mu lidé nedávno pořídili palisádovou ohrádku, aby neutekl.

Nejstarším dokladem o existenci této záhadné kloboucké památky je zákres v mapě z roku 1841. O jedenáct let později byl sice menhir vyvrácen silnou vichřicí, ale obec se rozhodla ho slavnostně vztyčit. V některých úvahách se dává do souvislosti existenci tohoto kamene a názvu obce Klobuk. Ve staročeštině by to mělo původně znamenat vysoký, špičatý vrch či homoli. Lze z toho tedy vyvodit, že zde menhir stál již při zakládání obce. Ale důkazy chybějí.

Je zajímavé, že doposud nikdo nenavrhl, aby z hlediska památkové péče bylo uvažováno také o významných kamenech. Památkově jsou chráněny hrady, kláštery, kostely a různé další objekty, ale také doly a zahrady. Slovo památný je užíváno též pro některé stromy. Ale na kameny nějak pozapomněli. Myslím, že by se s tím mělo něco rychle dělat. Nejenom po Čechách se opět vztyčují nové menší čí větší kameny a brzy již nikdo nerozezná pravěký menhir od kamene vztyčeného před desítkami let.

Jako u podobných zajímavých objektů, také v případě tohoto němého svědka dávné minulosti hledají lidé různé astronomické, geometrické či jiní souvislosti. Byl snad menhir dávný keltský kalendář? Sluneční kotouč by měl totiž vycházet 30. dubna (keltský svátek Beltain) a 13. srpna (keltský svátek Lugnasad) přímo nad bájnou horou Říp. Nemohu to však potvrdit. Ani v jednom termín jsem tam zatím nebyl.

Kamenný pastýř přitahuje pozornost nejrůznějších nadšenců, zájemců o paranormální jevy, psychotroniků i novodobých šamanů. Jako u obdobných megalitů také tomuto menhiru je přisuzována energie potřebná k posílení a ochraně lidí. Kámen kolem sebe vytváří ochranné energetické pole ve tvaru kruhu, které je schopné tlumit negativní zóny. Nějaké hodnoty se zde sice podařilo naměřit, ale s ověřením to bylo horší. Avšak to není podle mne důležité. Jisté je, že u menhiru na člověka dýchne zajímavá atmosféra. Většinou každý, kdo tam přijde, položí na kámen ruky, někde jen tak, jiný cíleně, aby pocítil teplo nebo načerpal energii.

Svůj zajímavý příběh si tak menhir Kamenný pastýř nechává stále pro sebe. Ale třeba, když tam přijdete, tak vám ho poví a dozvíte se dávnou lidskou minulost, o níž se zatím jen domýšlíme. Promluví k vám stará krása kamene i okolní krajiny.

V okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa:

- lípa Svatopluka Čecha v obci Klobuky:https://www.turistika.cz/mista/lipa-svatopluka-cecha-v-obci-klobuky

- menhir Baba:https://www.turistika.cz/mista/slavetin-menhir-baba

- kostel ve Slavětíně:https://www.turistika.cz/mista/mestys-slavetin-kostel-sv-jakuba-vetsiho

- zajímavá kaple ve Slavětíně:https://www.turistika.cz/mista/slavetin-kaple-navstiveni-panny-marie

- nedostavěný chrám v Panenském Týnci:https://www.turistika.cz/mista/panensky-tynec-nedostaveny-chram

- Panenský Týnec:https://www.turistika.cz/mista/mestys-panensky-tynec-kostel-sv-jiri-a-kaple-sv-jana-nepomuckeho

- kaple nedaleko Panenského Týnce:https://www.turistika.cz/mista/kaple-kostelik-sv-blazeje-a-kdysi-kouzelna-studanka-nedaleko-mestyse-panensky-tynec

- židovský hřbitov u obce Hřivčice:https://www.turistika.cz/mista/zidovsky-hrbitov-u-obce-hrivcice

- kamenný sloup v obci Hřivčice:https://www.turistika.cz/mista/kamenny-sloup-v-obci-hrivcice

- Oldřichův dub:https://www.turistika.cz/mista/oldrichuv-dub-v-peruci

- Boženina studánka:https://www.turistika.cz/mista/bozenina-studanka-v-mestyse-peruc

- dřevěná zvonice v Hořešovicích:https://www.turistika.cz/mista/horesovice-drevena-zvonice-a-kostel-sv-petra-a-pavla

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/