Mezní kříž v Masarykových sadech v Josefově
Na území Královéhradeckého kraje se stále nachází více než 100 smírčích a mezních křížů, přičemž v rámci staletí jich zanikl přinejmenším stejný počet jako těch, co se zachovaly do dnešních dob. Dvojici takových křížů nalezneme rovněž v Josefově. Jeden kříž s vrypem sekery na noze a kříže na hlavě o rozměrech 106 x 75 x 19 cm se nachází poblíž kostela Nanebevstoupení Páně, druhý s negativním reliéfem sekery na noze a negativním reliéfem kopí na hlavě o rozměrech 128 x 77 x 17 cm je situován v Masarykových sadech v Josefově.
Právě jemu bych rád věnoval pár řádků. Původně se nacházel na jiném místě, a to více k břehu Labe a směrem k městu. Na toto místo byl přemístěn až v souvislosti se sadovými úpravami tohoto místa a jeho přerodu v důstojnický park. Podle všech zmínek v tehdejších periodicích a kronikách byl dokonce přemístěn několikrát a je možné, že i do Josefova byl přemístěn z jeho blízkého okolí, aby byl zachráněn a neskončil např. jako stavební materiál, což se dělo po celém okolí dost často.
O tomto kříži, jehož vznik si volně spojil s popravou za velezradu odsouzeného tesařského políra Ignáce Pabila z Pardubic 3. prosince 1783, napsal zdejší publicista a novinář Pavel Albieri (vlastním jménem Jan Mucek) dojemnou novelu „O zapadlém kříži“, jež poprvé vyšla v „Lumíru“ v roce 1882. Podle ní byl na tomto místě roku 1786 zastřelen setník Rödl z Rodewaldu, protože se ocitl v podezření, že prozradil plány pevnosti. V roce 1883 pak jeden z dělostřelců 4. pluku vytesal na kříž jméno hrdiny novely „Röedl z Rodewaldu“ s letopočtem 1786. Později byl nápis z kříže odstraněn a sám Albieri přiznal, že si rovněž on sám vše vymyslel, když se volně inspiroval Pabilovým případem, který nebyl tak úplně jednoznačný, protože císař Josef II. vykázal jeho vdově a dětem určitou sumu peněz na jejich obživu a vychování, což by v případě jasné velezrady asi sotva panovník udělal, neboť se zrádci a jejich příbuznými nebylo nikdy jednáno „v rukavičkách“, ba právě naopak. Obšírně se tomuto kříži věnuje Josef Duška ve svých „Pamětech“:
„Smutná událosť tato zaznamenána jest v pamětní knize fary Josefovské od ctihodného vojenského faráře a tit. děkana Vincence Seicherta, avšak neudáno ani datum ani křestní jméno popravence a místo Pabil psáno chybně Pabel; dále se tam praví, že prý jemu ku památce zasazen kamenný kříž, který se potud na okraji sadů důstojnických blíže dřevěného mostu labského spatřuje, s čím však naprosto se nesrovnávám a za mylné domnění to prohlašuji, protože onen kamenný kříž nic jiného není nežli prastarý mezník, který již století dříve zde stával, nežli pevnosť stavěti se počala. Toto své tvrzení odůvodňuji takto:
1. Jest úplně pravdě nepodobné, že by dovoleno bylo od vojenské správy, aby tak těžkému provinilci nějaký pomník na místě, kde byl smrtí trestán, postaven byl;
2. kamenný kříž onen dle veškerých příznaků vědy archaeologické daleko větší stáří nežli 100 let tvarem svým a sešlostí osvědčuje;
3. na straně k sadům obrácené kříže samého vytesán jest charakteristický znak, který rozlušťuje zajímavou hádanku docela zřejmě a jistě. Jest to vytesaný na střední ploše hrot ať od kopí neb od šípu, jakéhož znamení dle staročeského práva mezního užíváno ve 12. a 13. století k označení mezníkův a mezí.“
Této teorie, že se jedná o mezní kříž, se drží též Josef Matějka ve stati „Kříže z dob dávných pod jménem „zapadlé“, jež vyšla na pokračování v „Hradeckém kraji“ v roce 1909 a píše se v ní toto: „Kříž u vojenského sadu směrem k labskému mostu v Josefově jest dle označení původu pradávného: hrot střely vzhůru trčící (č. 3.). As omezení pozemku sousedního panství.“, případně v krátké zmínce „Zapadlé kříže a památné kameny“, publikované v „Archivu. Rozhledech historických, topografických, národopisných, statistických a školských po kraji Královéhradeckém“ roku 1904.
Já sám bych byl opatrný v tom, že nemůže být nějaká souvislost kříže s popravou výše zmíněného velezrádce. Protože v dřívějších dobách byly tyto kříže považovány za nadbytečné, klidně se mohlo stát, že někdo vzpomenul této smutné události tím, že na místo popravy přenesl tento kříž, aniž by to nějak zaujalo tehdejší velení pevnosti, když se obdobný objekt nacházel přímo uprostřed města a množství dalších v celém okolí. A i kdyby vše kolem něj bylo vymyšlené, tak si tento kamenný svědek středověku či raného novověku zaslouží naši pozornost a ochranu. Tu naštěstí získal 6. března 1964, kdy byl zapsán do státního seznamu kulturních památek. Více o něm můžeme najít na památkářském webu: https://pamatkovykatalog.cz/smirci-kriz-masarykovy-sady-12329254 nebo přímo na stránkách: http://www.smircikrize.cz.
Právě jemu bych rád věnoval pár řádků. Původně se nacházel na jiném místě, a to více k břehu Labe a směrem k městu. Na toto místo byl přemístěn až v souvislosti se sadovými úpravami tohoto místa a jeho přerodu v důstojnický park. Podle všech zmínek v tehdejších periodicích a kronikách byl dokonce přemístěn několikrát a je možné, že i do Josefova byl přemístěn z jeho blízkého okolí, aby byl zachráněn a neskončil např. jako stavební materiál, což se dělo po celém okolí dost často.
O tomto kříži, jehož vznik si volně spojil s popravou za velezradu odsouzeného tesařského políra Ignáce Pabila z Pardubic 3. prosince 1783, napsal zdejší publicista a novinář Pavel Albieri (vlastním jménem Jan Mucek) dojemnou novelu „O zapadlém kříži“, jež poprvé vyšla v „Lumíru“ v roce 1882. Podle ní byl na tomto místě roku 1786 zastřelen setník Rödl z Rodewaldu, protože se ocitl v podezření, že prozradil plány pevnosti. V roce 1883 pak jeden z dělostřelců 4. pluku vytesal na kříž jméno hrdiny novely „Röedl z Rodewaldu“ s letopočtem 1786. Později byl nápis z kříže odstraněn a sám Albieri přiznal, že si rovněž on sám vše vymyslel, když se volně inspiroval Pabilovým případem, který nebyl tak úplně jednoznačný, protože císař Josef II. vykázal jeho vdově a dětem určitou sumu peněz na jejich obživu a vychování, což by v případě jasné velezrady asi sotva panovník udělal, neboť se zrádci a jejich příbuznými nebylo nikdy jednáno „v rukavičkách“, ba právě naopak. Obšírně se tomuto kříži věnuje Josef Duška ve svých „Pamětech“:
„Smutná událosť tato zaznamenána jest v pamětní knize fary Josefovské od ctihodného vojenského faráře a tit. děkana Vincence Seicherta, avšak neudáno ani datum ani křestní jméno popravence a místo Pabil psáno chybně Pabel; dále se tam praví, že prý jemu ku památce zasazen kamenný kříž, který se potud na okraji sadů důstojnických blíže dřevěného mostu labského spatřuje, s čím však naprosto se nesrovnávám a za mylné domnění to prohlašuji, protože onen kamenný kříž nic jiného není nežli prastarý mezník, který již století dříve zde stával, nežli pevnosť stavěti se počala. Toto své tvrzení odůvodňuji takto:
1. Jest úplně pravdě nepodobné, že by dovoleno bylo od vojenské správy, aby tak těžkému provinilci nějaký pomník na místě, kde byl smrtí trestán, postaven byl;
2. kamenný kříž onen dle veškerých příznaků vědy archaeologické daleko větší stáří nežli 100 let tvarem svým a sešlostí osvědčuje;
3. na straně k sadům obrácené kříže samého vytesán jest charakteristický znak, který rozlušťuje zajímavou hádanku docela zřejmě a jistě. Jest to vytesaný na střední ploše hrot ať od kopí neb od šípu, jakéhož znamení dle staročeského práva mezního užíváno ve 12. a 13. století k označení mezníkův a mezí.“
Této teorie, že se jedná o mezní kříž, se drží též Josef Matějka ve stati „Kříže z dob dávných pod jménem „zapadlé“, jež vyšla na pokračování v „Hradeckém kraji“ v roce 1909 a píše se v ní toto: „Kříž u vojenského sadu směrem k labskému mostu v Josefově jest dle označení původu pradávného: hrot střely vzhůru trčící (č. 3.). As omezení pozemku sousedního panství.“, případně v krátké zmínce „Zapadlé kříže a památné kameny“, publikované v „Archivu. Rozhledech historických, topografických, národopisných, statistických a školských po kraji Královéhradeckém“ roku 1904.
Já sám bych byl opatrný v tom, že nemůže být nějaká souvislost kříže s popravou výše zmíněného velezrádce. Protože v dřívějších dobách byly tyto kříže považovány za nadbytečné, klidně se mohlo stát, že někdo vzpomenul této smutné události tím, že na místo popravy přenesl tento kříž, aniž by to nějak zaujalo tehdejší velení pevnosti, když se obdobný objekt nacházel přímo uprostřed města a množství dalších v celém okolí. A i kdyby vše kolem něj bylo vymyšlené, tak si tento kamenný svědek středověku či raného novověku zaslouží naši pozornost a ochranu. Tu naštěstí získal 6. března 1964, kdy byl zapsán do státního seznamu kulturních památek. Více o něm můžeme najít na památkářském webu: https://pamatkovykatalog.cz/smirci-kriz-masarykovy-sady-12329254 nebo přímo na stránkách: http://www.smircikrize.cz.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.336, 15.915)
Poslední aktualizace: 26.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jaroměř
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Mezní kříž v Masarykových sadech v Josefově
Obrázky (nejenom) z Broumovska a silniční most přes Labe v Jaroměři
Most
Na jižním okraji města Jaroměř, u soutoku Labe s řekou Metují, vede přes prvně zmíněnou řeku silniční ocelový most. Přechází přes něj okresní silnice z Josefova do Jaroměře v ulici Průmyslová.
Kdy byl most postave…
0.3km
více »
Obrázky (nejenom) z Broumovska a jedna zajímavá budova u Labe v Jaroměři
Zajímavost
Na jižním okraji města Jaroměř, u soutoku Labe s řekou Metují, vede přes prvně zmíněnou řeku silniční ocelový most. Přechází přes něj okresní silnice z Josefova do Jaroměře v ulici Průmyslová.
Na pravé straně řeky…
0.3km
více »
turistické rozcestí Josefov - u podzemích chodeb
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v ulici Rudé armády nedaleko vstupu do josefovského podzemí, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Josefov Masarykovo náměstí - Velichovky a dále Velký Vřešťov. Značena je i odbočka k josefovskému pevnostnímu hřbitovu.
0.3km
více »
Josefov - pevnostní mlýn
Mlýn
Bývalý pevnostní mlýn se nachází na levém břehu Labe, na „poloostrově mezi Labem a Metují. Mlýn byl postaven v roce 1788 a byl majetkem armády. Mlynář, který si mlýn pronajímal měl při velké vodě bránící provozu n…
0.4km
více »
Josefov - vykopaný most
Pevnost, opevnění
Krátce po zrušení pevnosti v r. 1888 se začalo s bouráním některých hradebních objektů a tak bourání podlehly i mosty, které stávaly před branami pevnosti. Podle všech předpokladů měl být zničen i most před Králov…
0.4km
více »
Obrázky (nejenom) z Broumovska a bistro U matchy v Jaroměři
Rady a tipy
V Jaroměři jsme zastavili u zajímavého silničního mostu přes řeku Labe. V jeho těsné blízkosti se nachází oáza klidu v podobě bistra – baru – kavárny s pekárnou.
Klid a energii z přírody neruší automobily, jelikož…
0.4km
více »
Obelisk knížete Karla de Ligne v Josefově
Pomník
V Masarykových sadech v Josefově se nalézá uprostřed vpravo od hlavní cesty dřevěná pyramida pobitá plechem nesená čtyřmi pískovcovými koulemi a zakončená na špici pátou. To vše spočívá na pískovcovém soklu. Podstavec byl opatřen 3 štíty z plechu s nápisem českým („Knížete Karla z Ligny hrdinná cnost, památka udatnosti příštím vojákům k udivení, všem následovníkům k povzbuzení.…
0.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
0.4km
více »
cykloturistické rozcestí - Josefov, u mostu
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u mostu přes Labe u bývalého pevnostního mlýnu v Josefově, ukazuje cyklistům cestu do tří směrů. Po cyklotrase KČT č. 24 zvané Labská trasa ve směru Vrchlabí, Dvůr Král…
0.4km
více »
Josefov - pomník knížete Karla de Ligne
Pomník
V sadech T.G.M. se nachází zajímavý pomník, který je věnován jednomu ze stavitelů pevnosti knížeti Karlu de Ligne. Kníže v roce 1786 v pevnosti sloužil jako důstojník ženijního vojska. Pomník ve tvaru štíhlého obelisku je umístěn na čtyřech Kamenných koulích.
0.4km
více »
Pevnostní město Josefov
Tipy na výlet
Naše společná cesta začíná na dálnici D11 Praha - Hradec Králové. Na konci dálnice pokračujeme směrem na Jaroměř. V Jaroměři na prvním kruhovém objezdu pojedeme "rovně" a na druhé kruhovém…
0.4km
více »
Josefov - Brána v Korunní hradbě
Pevnost, opevnění
Bývalá Korunní brána stávala v severní části pevnosti za pravým břehem Labe, za úkol měla chránit zejména mosty přes řeky a stavidla. Dnes se z této brány, která byla pobořena v roce 1891, zachoval pouze průchod p…
0.5km
více »
Josefov - Hradecká brána
Pevnost, opevnění
Hradecká brána, resp. torzo hradecké brány se nachází při výjezdu z Riegrova náměstí nedaleko vstupu do podzemních částí pevnosti. Brána byla postavena v letech 1783 - 85, zbourána v roce 1905. Došlo k zasypání h…
0.5km
více »
Josefov - socha Josefa II
Socha
Socha zakladatele pevnosti Josefov se nachází na Riegrově náměstí nedaleko vstupu do podzemí u bývalé Hradecké brány. Současná socha je bronzovou kopií litinové sochy Josefa II, která byla nalezena ve Vojkovicích u Brna. Litinová „moravská“ socha byla převezena do Josefova a dne 7.7.1991 slavnostně odhalena. Později se však Vojkovičtí o sochu přihlásili a tak byla převezena…
0.5km
více »
Masarykovy sady v Josefově
Park
Na západní straně josefovské pevnosti na návrší levého břehu řeky Labe se dříve nalézala prostora o výměře skoro 60 jiter, která kvůli svému kamenitému povrchu nemohla být nijak obdělávána, a tak již od zřízení pe…
0.5km
více »
Josefov - První vojenskohistorické muzeum M. Frosta
Muzeum
Historie Prvního vojenskohistorického muzea M. Frosta spadá již do počátku devadesátých let minulého století. Do současných prostor, které byly veřejnosti zpřístupněny v Dubnu 2007, bylo přemístěno z Doudleb nad O…
0.5km
více »
Josefov - Jaroměřská brána
Pevnost, opevnění
Jaroměřská brána stávala v místech, kde dne 3. října 1780 položil císař Josef II. základní kámen ke stavbě pevnosti. Jaroměřská brána byla zbourána v roce 1891, do dnešních dnů se dochovala pouze část, která se na…
0.6km
více »
Josefov - kaple sv. Jiljí
Kaple
Pravoslavná kaple sv. Jiljí v Josefově je jednou z mála „novodobých“ staveb v prostoru pevnosti, postavena byla z darů od členů církve v roce 1932. Kaple se nachází v severní části pevnosti v prostoru šancí nad cestou do Jaroměře. Kaple je dodnes v majetku Pravoslavné církve.
0.6km
více »
Pevnost Josefov
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov najdeme v severovýchodních Čechách, nedaleko Jaroměře, u Josefova.
Habsburská monarchie prošla v letech 1756 až 1763 tzv. Sedmiletou válkou s výbojným Pruskem. V této válce císařovna Marie Terezie …
0.6km
více »
Josefov
Městská část
Josefov je městská část Jaroměře a může se pochlubit unikátní památkou, kterou je podzemní labyrint chodeb. Ten je dlouhý několik kilometrů a pro zájemnce prohlídky bude jistě velice poučné, vyzkoušet si na vlas…
0.7km
více »
Josefov - bývalé velitelství
Dům, budova
Rozlehlá budova bývalého velitelství se nachází na západní straně dnešního Masarykova náměstí, postavena byla v roce 1787. Na straně směřující do náměstí jsou na oknech dochovány původní mříže a v přízemí také pův…
0.7km
více »
Josefovská pevnost
Tipy na výlet
Míříme do východních Čech, cca 25 km severovýchodně od Hradce Králové, za poznáním jedné z našich nejvýznamnějších fortifikačních památek ,do pevnostního města Josefov. Jedeme za poznáním jedné z našich nejvýznamn…
0.7km
více »
Josefov - pomník Boženy Němcové
Socha
Pomník s bystou Boženy Němcové se nachází v části náměstí mezi bývalou vojenskou nemocnicí a hotelem Veselý, ve kterém spisovatelka v roce 1838 žila. Za pobytu u Veselých se zde B. Němcové narodil syn Hynek. Autorem busty je profesor Josef Kalfus. Náměstí také nese jméno Boženy Němcové.
0.7km
více »
Josefov - kostel Nanebevstoupení Páně
Kostel
Původně vojenský posádkový kostel Nanebevstoupení Páně se nalézá ve východní části Masarykova neměstí. Postaven byl v empírovém stylu v letech 1805-1810 podle projektu ing. Hatzingera a hraběte ď Andreise. Základní kámen byl slavnostně položen 22. dubna 1805, vysvěcení kostela se uskutečnilo 8. září 1811. Na počest císaře Františka II byly nad portál průčelí umístěna deska s…
0.8km
více »
Josefov - kašna
Kašna
Kašna s figurální výzdobou od Josefa Malínského z roku 1817 se nachází uprostřed dnešního Masarykova náměstí, bohužel mezi jízdními pruhy silnice... Místo, kde Kašna stojí bylo geometrickým středem pevnosti, od kt…
0.8km
více »
Josefov - bývalá vojenská nemocnice
Dům, budova
Vojenská nemocnice byla postavena v letech 1785 - 87. Najednou zde mohlo být v péči až 1 200 nemocných a raněných. Během 2. sv. války sloužila jako kasárna 7 praporu vládního vojska a jako lazaret Wermachtu. Po osvobození areál opět sloužil nemocničním účelům. V letech 1968 - 91 byla nemocnice obsazena sovětskou armádou. Nyní je budova bohužel nevyužita.
0.8km
více »
Josefov - smírčí kříž
Kříž
Nenápadný smírčí kříž najdeme na Masarykově náměstí, nedaleko kostela Nanebevstoupení Páně, v roští.... Umístění kříže však není původní, na současné místo přenesen v roce 1924 z pole Jaroměřského rolníka Karla Jakubce. Kříž je 150 cm vysoký a zřejmě sloužil k vyznačení hranic Smiřického panství.
0.9km
více »
Jaroměř - železniční muzeum Výtopna Jaroměř
Muzeum
Železniční muzeum v Jaroměři se nachází ve více než sto let staré výtopně nádraží Českých drah. Lokomotivy a kolejová vozidla se zde tedy nachází ve autentickém železničním prostředí. K vidění je osm parních lokom…
1km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
1.1km
více »