Milířský kopec

Tento opukový kopec se někdy nazývá i zkráceně jako Milíř. Nachází se na východ od obce a jeho nadmořská výška činí 284,5 m n. m. Podle lidových podání měl obdržet své pojmenování od uhlířského milíře, neboť tu v 7 staveních osazení uhlíři pálili dřevěné uhlí. Vlastník kopce, jakýsi Lhota či Lhotský z Hradce Králové, měl darovat později kopec i s přiléhajícími lány občanům Vysoké nad Labem a po něm se prý říkalo těmto místům, podle pověsti dokonce zde založené a sloučením s Vysokou nad Labem zaniklé osadě, rovněž jako Lhota, případně pastviště Lhota.

Na předchozích slovech je prokazatelné pouze to, že se zde již počátkem 19. století pásl dobytek. 10. dubna 1876 se usnesl obecní výbor pod vedením starosty Antonína Tichého a obecního hospodáře Františka Švagerky na tom, aby byla část kopce k polední straně oseta borovicovým semenem. Z toho se dá usuzovat, že původní les byl v milířích úplně spálen a tento vrcholek byl pouhou holinou. Se zalesňováním se pokračovalo i nadále, neboť 10. ledna 1887 se nachází v obecních zápisech zmínka o tom, že okresní úřad v Pardubicích pochválil obec, že kopec zalesňuje. V březnu 1888 došlo opětovně k usnesení obecního výboru, aby byla osázena další část Milíře, tentokrát však ovocnými stromy, což měli na starosti: Antonín Hrůša, Matěj Červinka a Josef Salavec. Některé stromy se však neujaly, a tak výsadby pokračovaly i v následujících letech.

Počátkem roku 1929 zasáhly celou republiku extrémní mrazy, díky čemuž pomrzla i řada stromů na Milíři. Ty byly postupně nahrazeny počátkem 30. let 20. století. Tentokrát šlo zejména o třešně, jež vysázel obecní hospodář Alois Janeček. Další část onoho pastviště pod Lhotou č. par. 1269 před myslivnou byla vyměněna za panský pozemek č. par. 186, jenž se stal následně obecním písníkem (po jeho vytěžení se získával písek v letech 1911-1938 na bývalém pozemku hostinského Seidla z čp. 5 a poté na pozemku Josefa Picky z čp. 31 a Josefa Zelinky z čp. 73) a lámala se tu i opuka. Někde v těchto místech nalezl řídící učitel Bedřich Ipser zkamenělinu Aporrhais papilionacea. Starosta Antonín Tichý propagoval navážení opuky na písčitá pole a na komposty, protože její degradací byly zdejší půdy obohaceny množstvím minerálních látek. A opuka se tu těžila opravdu ve velkém, protože dříve sahal Milíř až k silnici. Domy pod ním vyrostly právě na místě po odtěžené opuce.

Od roku 1902 se navíc na Milíři téměř každého roku pálila Husova hranice, a to v předvečer oslavy Mistra Jana Husa. Po úmrtí prezidenta Tomáše G. Masaryka v roce 1937 byla na Milíři zase zapálena Masarykova vatra. Vedle toho tu pálili slavnostní ohně sokolové, např. roku 1932 v souvislosti se 100. výročím narození PhDr. Miroslava Tyrše. Jak taková oslava vypadala, nám přináší „Věstník Sokolské župy Orlické“, jenž vyšel 14. prosince 1932: „Vysoká n. Lab. Oslava zahájena průvodem s hudbou od sokolovny přes vesnici na kopec »Milíř«, kde as o 19.30 hod. zapálena hranice. Tamtéž proslov br. Starosty. Po té zpívány a hrány stát. hymny. Od hranice zpět průvodem do sokol. místnosti, kde přednáška, recitace a živý obraz. Průvodu zúčastnil se i sbor dobrovol. hasičů. Účast mimosokolského občanstva malá.“

Někdy po roce 1931 vyrostla na Milíři dřevěná rozhledna o výšce kolem 30 m, a to nejspíše v souvislosti s geodetickým mapováním ČSR a náležela tak do sítě trigonometrických bodů. K jejímu zrušení došlo v únoru 1946, kdy byla obcí zakoupena za 2 600 Kčs a 8 m3 dřeva z ní bylo použito na vytápění místní školy. Během let se několikrát objevil nápad, aby došlo k její obnově, ale teprve roku 2005 vzniklé Sdružení pro obnovu rozhledny na Milíři dosáhlo svého cíle. O 3 roky později byl dokončen její projekt od královéhradecké společnosti ARCHaPLAN s. r. o., slavnostní poklepání základního kamene 31 m vysoké rozhledny se uskutečnilo 22. června 2011, stavba od firmy INGBAU CZ s. r. o. byla zkolaudována 3. října 2013 a k jejímu slavnostnímu otevření došlo 12. října 2013. Více informací o ní lze získat z brožurky na obecním webu: https://www.vysoka-nad-labem.cz/file.php?nid=934&oid=3552893. V letech 2013-2014 byly navíc zřízeny naučné stezky, originální dětské hřiště, dřevěná hospůdka s venkovním posezením a altán. V roce 2022 byla navíc rozhledna opravena, protože byla poničena strakapoudy a muselo tudíž dojít k výměně několika dřevěných částí (viz https://www.seznamzpravy.cz/clanek/regiony-zpravy-kralovehradecky-kraj-oprava-rozhledny-znicene-strakapoudem-ve-vysoke-nad-labem-je-hotova-208220).