Mladá Boleslav - vodárenské věže

Věžové vodojemy neboli vodárenské věže patří v mnoha městech k oblíbeným a velice zajímavým technicko-historickým památkám. Nejinak je domu také ve středočeské Mladé Boleslavi, která se může pochlubit dokonce dvěma takovými objekty. Jeden z nich je barokní, druhý neorenesanční a ani jeden z nich už neslouží svému původnímu účelu. Dámy a pánové, seznamte se: stará a nová vodárenská věž v Mladé Boleslavi. A přednost dostane, pochopitelně ta věkovitější.

Mladoboleslavská barokní vodárenská věž byla postavena v roce 1723 - jak připomíná vytesaný latinský nápis - podle návrhu architekta Pavla Ignáce Bayera. Stavitelem byl však místní švýcarský Vlach Mikuláš Rossi. Ani tehdy se však nejednalo o první stavbu tohoto typu ve městě. Stará vodárenská věž totiž stojí na místě svých dvou nebo tří předchůdkyň. Tu nejstarší přitom nechali postavit páni z Cimburka již roku 1496. Byla zřejmě dřevěná a informační prameny se na ní shodují. Potom již dochází k rozporům. Buď byly postupně postaveny ještě dvě věže, a to v letech 1530 a 1612 až 1614, nebo už jen jedna, za pánů z Krajku a v letech 1554 až 1555. V každém případě se věž zřítila v roce 1721. O dva roky později pak byla obnovena.

Věž zásobovala město i hrad pitnou vodou z vydatného pramene spodní vody, která se shromažďovala ve studni, odkud byla vedena do vodárny a dřevěným potrubím do veřejných kašen. Mladá Boleslav tak byla jedním z mála měst, které mělo pitnou vodu z pramene, protože většina měst v té době čerpala vodu z řek nebo mlýnských náhonů. V roce 1874 byla nutná rekonstrukce celého vodovodu včetně věžového vodojemu. Ten ale byl v natolik špatném technickém stavu, že nakonec bylo rozhodnuto o stavbě nové vodárenské věže, která však proběhla až o dvacet let později. Stará barokní hranolová věž s nízkou stanovou střechou byla ještě – propojením - využívána do roku 1906 a od té doby postupně chátrá.

Funkci tohoto věžového vodojemu tedy převzala nová vodárenská věž, postavená v roce 1894 nedaleko nové radnice, s kterou stylově koresponduje. Jedná se o vysokou hranolovou věž, postavenou v neorenesančním stylu, jejíž vrchol je nejvyšším bodem historické části města. Z provozu byla sice vyřazena v 60. letech 20. století, ale až na přelomu tisíciletí byla odstraněna nádrž v nejvyšším patře. Ve věži dnes sídlí kanceláře, které však ve spodních patrech sídlily od samého počátku. Součástí věže byly rovněž byty a archiv. Díky novým kancelářím byl do věže osazen výtah.

Nová vodárenská věž byla postavena na základě problémů se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou a následné nutné rekonstrukci mladoboleslavského vodovodu, kterou vyprojektovala firma Breitfeld a Daněk z Prahy. Plány stavby nového věžového vodojemu však vypracoval městský správce ing. Fifka, s tím, že podobu věže musel přizpůsobit slohu sousedních budov radnice a gymnázia. Tento vodojem se nachází v místě někdejší židovské části města a na jeho místě stávaly původně dva domy a stará zvonice. Novou vodárenskou věž, vzhledově připomínající spíše věž zámeckou, postavila stavební kancelář Sýkora a Herold z pražských Nuslí. Zajímavostí vodojemu jsou čtyři páry neorománských sdružených oken, které původně osvětlovaly prostor akumulační nádrže. Celá věž má suterén a celkem sedm nadzemních podlaží. Funkci vodojemu přestala věž plnit v roce 1997. Majitelem věže se následně stalo Město Mladá boleslav, které celý objekt následně rekonstruovalo pro potřeby stavebního úřadu a jeho archivu.

Oba věžové vodojemy najdeme v historickém centru Mladé Boleslavi. Stará kamenná vodárenská věž se nachází na křižovatce ulic Vodkova, Starofarní, Bělská a Krajířova a mezi naše Kulturní památky byla zařazena hned v roce 1958, nový vodojem se tyčí na ulici Starofarní.