Mutějovice
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
kostel sv. Václava (1356)
památná lípa malolistá
archeologické nálezy
sušárny chmele
kaple sv. Prokopa (1740)
památník padlým
Jiný název objektu Muťovice, Matějovice
Dle archeologů lze zasadit prvopočátek osídlení mutějovického katastru do doby kamenné. Další nálezy pocházejí z období mezi 3. a 1. století př.n.l. Mutějovice jsou prvně písemně uváděny v pramenech z roku 1225. Obec je nepřímo zmiňovaná ve 14. století jako ves na zemské obchodní stezce do Erfurtu. V této době a tedy v době další písemné zmínky o obci z roku 1325, jsou Mutějovice uváděny jako součást křivoklátského zboží. Roku 1337 posloužily Mutějovice králi jako zástava za půjčku od Jindřicha z Kaufunku, ale již roku 1346 je ves opět vedena jako křivoklátské majetky. Stejně byla ves zastavena mezi lety 1422 – 1454 Alšovi ze Šternberka a v letech 1554 – 1558 Hrobčickým z Hrobčic. Mezi zdejší zajímavosti patří i budovy, které sloužily jako sušárny chmele již od druhé poloviny 19. století. Zajímavá je i zdejší památná lípa malolistá, která dorostla výšky 29 metrů a obvodu kmene v prsní výši 415 cm. Z dalších zajímavostí uveďme již jen budovu fary z roku 1706, kamenný kříž z roku 1864 a tzv. Čertův kámen ležící necelý půlkilometr severně od obce. Obcí prochází zelená TZN od Domoušic a zřícenin hradu Džbánu do Krupé.
Fotogalerie
Mutějovice je obec s přibližně osmi stovkami obyvatel, nacházející se severně od okresního města Rakovník. Z Prahy k ní dojedeme po karlovarské silnici a asi po 60 km, za obcí Krupá uhneme Doprava. Můžete sem dojet i vlakem, v lese za vsí je železniční stanice na staré Buštěhradské dráze, vybudované již v osmdesátých letech 19. století.
Nejspíš se nevydáte rovnou do Mutějovic a pokud jimi budete projíždět, velmi pravděpodobně to bude při cestě ke Kounovským kamenným řadám. Byla by však škoda Mutějovice opomenout a neprohlédnout si je.
Jde o prastaré místo, kde bylo prokazatelně sídliště již ve starší době kamenné, byly zde nalezeny popelnice národa žárových popelnicových hrobů. Místo bylo osídleno i nadále, leželo totiž na důleřité spojnici, tzv. erfurtské stezce a nejspíš fungovalo pro pocestné a kupce jako zastávka na tehdy nebezpečných cestách, vedoucích hustými lesy, v nichž se schovávali lapkové a loupežníci. Později, z potřeby spojit i města česká, tudy vedla cesta ze Žatce do Prahy.
Mutějovice byly druhým místem, co do pěstování chmele a jistě mnohý pamětník ve středním věku zavzpomíná na Chmelovou brigádu, strávenou právě tady. Budete-li se nejen v Mutějovicích, ale vůbec v celém okolí dobře rozhlížet, narazíte na staré sýpky a sušárny chmele, bohužel, většina z nich již leckde vzala za své a rozlehlé statky i sušárny ještě o kousek dál na západ, na hranicích krajů Středočeského a Karlovarského (např. obce Vlkov, Děkov, Vrbice) chátrají a sesouvají se k zemi...
Starší mutějovické stavby jsou téměř vesměs z opuky, neboť tohoto stavebního materiálu bylo tady, v oblasti pohoří Džbán, dostatek. Budete-li mít štěstí a dostanete se do některé z usedlostí dovnitř, můžete kupříkladu na opukových klenutých stropech obdivovat stavitelské umění našich předků.
Ves již dnes není obklopena ze všech stran chmelnicemi, jak tomu bývalo dříve. Díky špatnému hospodaření na začátku devadesátých let zmizely chmelnice skoro v celé oblasti a stavba nových je tak drahá, že jen těžko dojde k renesanci chmelařství. Přesto ještě tu a tam kolem Mutějovic na chmelnici narazíte. Povšimněte si, že u leckterých z nich stojí kamenné kříže či sochy, v Mutějovicích je to překrásný Jan Nepomucký.
A když už tu budete a přijde chuť na procházku, můžete se vydat pěšky k nedaleké zřícenině hradu Džbán v přírodním parku Džbán.
Ve chmelařské obci v Poddžbánsku se dochoval cenný soubor opukových domů a hospodářských staveb. Mutějovice byly navrženy k prohlášení za venkovskou památkovou zónu. K pamětihodnostem vesnice patří kostely svatého Václava a Prokopa, socha Panny Marie, památná lípa před statkem z roku 1780 a pomník padlých, ve kterém jsou uloženy schránky s hlínou z bojišť první světové války. V okolí Mutějovic byly nalezeny nejstarší pozůstatky po výskytu člověka v oblasti dnešního Rakovnicka. Vytovořili je předchůdci neandrtálců před 250 tisíci lety.