Loading...
Byl jsem v Holešově už mnohokrát, téměř tolikrát spatřil i jeho nejvýznamnější světské a církevní památky, jen ty židovské dosud nebyly mými zraky spatřeny. Ne, že bych k nim nikdy nezamířil... ale když se tomu stalo posledně (za doprovodu drahé manželky a tchýně), ztratil jsem díky jejich ukecanosti ten správný směr, Šachovu synagogu vůbec nenašel a ze židovského hřbitova viděl jen vnější zeď, vypínající se nad řečištěm Rusavy.
Ale chyby se snad dělají i z toho důvodu, aby byly později napraveny, ne?
Při letošní srpnové návštěvě města jsme nejprve s Janou navštívili Zemanovu kovárnu, v níž jsme měli možnost spatřit dokonce i živý exemplář jednoho velmi šikovného a pracovitého kováře.
Po prohlídce jsem ženu vypustil do zámeckého parku a sám zamířil na opačnou stranu města vypátrat stopy po zdejší židovské komunitě. K čemuž se mi stal neocenitelným pomocníkem náčrtek pořízený dle map.cz, neboť jinak bych se ve spleti starých uliček opět motal jak ta příslovečná Káča v čepici. Přiznávám, že mne ta slavná holešovská synagoga při pohledu zvenčí nijak nenadchla (její zajímavý interiér byl zrovna nepřístupný), ale náladu mi pozvedla návštěva blízkého židovského hřbitova. Jak vypadá hřbitov téhle komunity znám už z dětství: v mém rodném Brumově je jeden takový umístěn na konci města na vršku zvaném Židáky a jeho napůl popadané a neobvyklé náhrobky mne a kamaráda z nedaleké traktorky víc jak fascinovaly.
Jenže ten brumovský s několika desítkami rovů se nedá s holešovským absolutně srovnat! Překvapila už obřadní síň v historizujícím slohu stojící se hned u vstupu, kterou si zde v místě staré márnice v roce 1903 vystavěla Židovská obec. Vedle ní se nacházejí mramorové desky se jmény 253 obětí nacismu.
Pak už jsem vkročil do vlastního areálu hřbitova a byl víc jak ohromen nesmírným počtem rovů, napáskovaných v nesčetných řadách po celé jeho rozlehlé ploše. Těch hrobů (macev) se tady nachází více jak 1500 (!) a byla zde pohřbena řada významných osobností. Mnoho cenných náhrobků má barokní či klasicistní podobu. Nejstarší pochází z roku 1646, většina pak z 18. a 19.století.
V západní části žalova se nachází palouk s tumbami zdejších rabínů. „Nejpopulárnější“ je ta, v níž se skrývají ostatky rabbiho Šabtaje ben Meir ha – Kohena, zvaného Šách, ke které každoročně směřují stovky ortodoxních židů z celého světa.
Na hřbitově nechybí ani náhrobky dvou obětí tzv. holešovského pogromu, který se ve zdejším ghettu odehrál roku 1918.
Holešovský židovský hřbitov je v análech zmiňován již v roce 1651 a zánik místní komunity nastal dva roky před koncem druhé světové války.