Na prohlídce šternberského sakrálního muzea

Bývalý klášter augunistiánů je shlukem objektů, které prošly přestavbou od gotiky po klasicismus a jež přiléhají k monumentálnímu chrámu Zvěstování Panny Marie.

Augunistiánský řád vznikl v polovině 11.století a tady ve Šterberku klášter s kostelem založil roku 1371 Albert ze Šternberka. O pět let později byl dokončen vlastní klášter, zvonice a křížová chodba. Roku 1379 se začal stavět dolní klášter, který nakonec splynul s horním. Pak přišel rok 1430 a to vše bylo vypáleno husity.

Obnova započala až o dvacet let později za probošta Šimona. Před polovinou 16.století vypukl ve městě ničivý požár, jehož plameny zachvátily nejen obydlí měšťanů, ale i kostel s klášterem. Oba sakrální objekty byly časem opraveny.

 

Roku 1620 byl po vypuknutí stavovského povstání klášterní majetek zabaven, řeholníci museli odejít a vrátili se až po roce. V průběhu třicetileté války opět nad střechami kláštera a kostela zamával křídly ohnivý kohout a jeho obnovu započal až probošt Alexander Ginani de Pisauro.

Po rekonstrukci interiérů byl chrám vybaven novými varhanami, čtyřmi oltáři, vystavěna nová věž a do ní zakoupeny zvony.

Začátkem 18.století klášterní komplex obohatila nová budova proboštství a interiér kláštera byl zkrášlen štukami, jež provedl Filip Sattler. Známý severomoravský malíř Jan Kryštof Handke zde vytvořil nástěnné obrazy. Ve spojovací chodbě mezi kostelem a nádvořím se zbudovaly dva nové portály, vznikl konvent s děkanstvím a obnovy se dočkala i klášterní zahrada.

 

Před polovinou 18.století byla odbourána část starého kláštera a nahradily je budovy nové. Po roce 1775 se demolice „dočkal“ i starý kostel a během osmi let zde podle projektu brněnského architekta Františka Antonína Grimma vyrostl nový monumentální chrám. Dostavěn byl Léta Páně 1783, jenže o rok později vydal císař Josef II. svůj neblahý dekret.

Z budovy proboštství se stala fara, nový kostel připadl rovněž církvi, klášter zrušen a jeho budovy zkonfiskoval stát. Od té doby až do roku 1973 byly klášterní interiéry využívány jako německá škola, kasárna a později sklad.

 

Po sametu se skladiště textilu vystěhovalo a roku 1993 klášter přešel do majetku města. Před koncem dvacátého století se započalo s jeho postupnou rekonstrukcí a začátkem nového tisíletí už tady proběhly první prohlídky sakrálního muzea spojené s prohlídkou chrámu Zvěstování Panny Marie.

 

Jeho průčelí se dvěma vysokými věžemi je umístěno ve svahu a tudíž viditelné zdaleka. Jak už bylo zmíněno, projekt vypracoval F.A.Grimm. Začátek stavby byl realizován proboštěm Aureliem Janem Augustinem a dokončen posledním šternberským proboštem Ondřejem Tempesem.

 

V interiéru se nachází velmi cenná rokoková výmalba a největší freska je dílem prostějovského malíře Františka Antonína Sebastiniho. Boční kaple Panny Marie Pomocnice byla přizpůsobena na místo posledního odpočinku zakladatelů kanonie. Autorem hlavního oltářního obrau se stal J.K.Handke a je barokní kopií známé „Pasovské Madony.“

 

Chrám je hodnotnou barokní architekturou s klasicistními prvky. Monumentální honosné západní průčelí je nahoře ozdobeno sousoším – tzv.Alegorií Božských ctností – a sevřeno mezi dvěmi věžemi vysokými 60 metrů. Vlastní kostel je dlouhý 65 a chrámová loď dosahuje výše 30 metrů.

O výzdobu chrámu se podělili tehdejší přední umělci: autorem kazatelny a hlavního oltáře se stal Ondřej Schweigl, o štukovou výzdobu v severní kapli se přičinil J.V.Prchal, svými malbami stěny a klenby zkrášlil F.A.Sebastian, plastiky na západním průčelí vytvořil M.Scherhhauf a oltářní obrazy jsou dílem J.Winterhaltera.

 

Vysoce ceněnou památkou je Šternberská Madona – kamenná socha pocházející z konce 14.století. Mometálně je zapůjčena Arcidiecézním muzeem v Olomouci, kde je také vystavena.

V nynější době je klášter využíván jako sakrální muzeum a návštěvníkům nabízí možnost vybrat si ze dvou okruhů.

 

Velký zahrnuje prohlídku historických sálů, klášterních sklepů, expozice o historii města, obrazy barokních mistrů, sezónních výstav soudobých umělců, prohlídku kostela a poslech varhan s více jak třemi tisíci píšťalami a mnoho dalšího. Vstupné pro dospělého činí 100 korun.

 

My se trefili zrovna na začátek prohlídky Malého okruhu, který nás vyšel na 2 x 30 Kč, a nejprve nás čekala návštěva výstavky o historii Šternberka. Následovala prohlídka křížové chodby a obrazů křížové cesty, klášterního podzemí se sklepy a nakonec úžasné seznámení s interiérem chrámu Zvěstování Panny Marie spojené s vyčerpávajícím výkladem.

 

Takže za málo peněz opravdu hodně „muziky!“

 

Jen o tu opravdovou - o poslech varhan, jsme přišli, neboť ten není do Malého okruhu zahrnut...